Plujeme Prahou po Vltavě

Proplout celou Prahu po Vltavě znamená vyhradit si dlouhý den, zkoordinovat dopravu lodí i vodáků skrze hlavní město, a užít si  neobvyklé pádlování v historické metropoli. Anebo si plavbu rozložíte na celý víkend.

Na Vltavě platí plavební řád, což je pro motorové i nemotorové lodě něco jako pravidla silničního provozu pro auta, motorky a bicykly. Platí pro všechny bez rozdílu velikosti nebo rychlosti. Pro kanoisty jsou životně důležitá dvě pravidla: Velké lodi mají přednost. Všechny jezy je zakázáno splouvat - vorové šlajsny se otevírají je jedenkrát v roce 28. září, kdy se koná tradiční skautský závod Napříč Prahou přes 3 jezy a za závodníky může pádlovat vodácká veřejnost.

Dlouhá vodní cesta skrze metropoli 

Klasické splutí pražské Vltavy od Radotínského přístavu na soutoku Berounky s Vltavou přes 5 jezů do Klecan, měří 28 kilometrů. Oblíbené jsou kratší trasy z Císařské louky na Štvanici (5 km), kudy skauti závodí Přes 3 jezy, nebo od ústí Botiče k Trojskému vodáckému kanálu (10 km). 

Pokud však chcete využít vše, co Vltava v Praze nabízí, začínáte až pod poslední vltavskou přehradou Vrané a končíte po 31 kilometrech v Drahanech.

Ve Vraném vedou k vodě z obou stran asfaltové nájezdy, protože tady přes řeku jezdí malý přívoz. Přísně vzato Vltava vtéká do Prahy až asi o 300 metrů níže, zhruba na úrovni autobusové zastávky Jíloviště, Výzkumný ústav (na levém břehu) a sloupu popsaném Jižní pól Prahy u cyklostezky (na pravém břehu).

Klidná tekoucí voda nás pomalu nese mezi pod impozantním skalními úbočími Zvolské Homole, Jarova a Závisti. Po levé ruce zůstává zbraslavský kamenolom a poté zbraslavský zámek. Zleva se připojuje mrtvé rameno Berounky zvané Krňák, což je původní koryto Berounky Voda tudy tekla až do roku 1872. Veká povodeň prorazila nové koryto a ucpala staré.

Podplujeme dálniční Radotínský most, obeplujeme fantastickou betonovou motanici dálničních nájezdů, sjezdů a podjezdů v Lahovicích a jsme na soutoku s Brounkou.

Od soutoku s Berounkou v Radotínském přístavu

Pražská Vltava začíná na soutoku s Berounkou. Lodě se dávají na vodu pod Radotínským přístavem těsně nad Lahovickým mostem Strakonické ulice - to je ten skoro dálniční most s nesmyslnými vyhlídkovými věžičkami. Dá se sem zajet autem nebo autobusem, případně nedaleko jezdí vlak.

Následuje Modřanský jez. Neustále otevřená sportovní retardérová propust teče úplně vlevo u břehu.

Dlouhý klidný úsek řeky pod mostem Inteligence, Barrandovským mostem, Železničním, Palackého a Jiráskovým mostem, okolo několika loděnic a kempů dovede vodáky k Vyšehradu a na špičku Dětského ostrova.

Na Dětském ostrově mají vodáci tři možnosti, jak pokračovat. Buď vplují do do zdymadla a nechají se proplavit níž tak, že překonají zároveň Šítkovský i Staroměstský jez spolu s mezilehlým mostem Legií. V komoře ovšem bývá silný provoz velkých lodí a kvůli tomu je možné, že obsluha vodáky do plavební komory nepustí. Nebo přetáhnou své lodě po souši přes celý ostrov pod zdymadlo a tím pádem i pod oba jezy. Případně přetáhnou loď jen pod Šítkovský jez, zprava obeplují ostrov a znovu přetáhnou loď přes žulovou zeď u sochy Vltavy na dolním konci Dětského ostrova, čímž překonají Staroměstský jez. K tomu je potřeba lano nebo házečka na spuštění lodě z vysoké zdi na hladinu Vltavy.

Plavba pokračuje pod staroslavným Karlovým mostem s výhledem na Hradčany. Hned za ním vodáci odbočí doleva do Čertovky až k mlýnskému kolu. Dál to nejde kvůli stavidlu. V tomto starém mlýnském náhonu oddělujícím ostrov Kampa od Malé Strany, je nutné uhýbat z cesty malým ale rychlým výletním parníčkům.

Po návratu do Vltavy nepřehlédněte brod přes Vltavu, kterým se brodil určitě už svatý Václav, před ním nejspíš i Keltové, a po něm nespočet lidí, koní i vozů včetně dobyvačných i obranných armád. 

Další pádlování je poněkud nudné, protože dlouhá klidná voda pod Letnou je přemostěna Mánesovým, Čechovým a Štefánikovým mostem, a spoutána vysokými kamennými zdmi. Jediné povyražení poskytuje pohled na manévrující parníky, kterých pluje na hladině hodně a je radno se jim vyhnout na co největší vzdálenost.

Na Štvanici se přijíždí zprava ke špičce ostrova, aby malé kanoe či kajaky nestáhl proud vysokého Helmovského jezu. Vystupuje se za vodní elektrárnou. Loď se přetáhne přes špičku ostrova zprava doleva pod výtok z elektrárny. Dá se využít také plavební komora Štvanice vpravo od ostrova, případně vodácký kanál vedle komory. 

Dál si vodáci užijí pár set metrů proudící vody pod Hlávkovým mostem a Negrelliho viaduktem. Dál zase pádlují po klidné vodě pod Libeňským mostem, kolem Holešovického a Libeňského přístavu, pod Holešovickým železničním mostem, ale ustane už u Trojského mostu.

Podle vodáckých schopností a provozu vodáckého kanálu Troja ho lze splout, nebo částečně přenést do dolní lehčí části, nebo se obnáší úplně po pravém břehu.

Následuje poslední pražská peřej na úrovni ZOO. Za velké vody se tam tvoří pěkné vlny, jinak jsou to jen laškovné vlnky v proudu.

Vltava opouští Prahu v místě, kde zprava přichází Drahanská rokle.

Vodácká Praha však obvykle končí v Roztokách, odkud jezdí nazpět vlak městské linky S, nebo v Klecánkách u přívozu či v Klecanech na jezu, kde lze zaparkovat auto.

Reportáž ze zimního splutí

Vodáci si na zimu nechávají drobnosti, na které nemají na jaře a v létě čas. My jsme včera spluli po Vltavě skrze hlavní město Prahu. Byl to bonbónek, na který jsme se dlouho těšili. Nutno říci, že očekávání zcela odpovídala skutečnosti. Byl to luxusní odpolední výlet.

Teplota vzduchu se sice pohybovala jen těsně nad nulou a čerstvý větřík nás nenechal zapomenout, že je začátek února, ale zima nám nebyla.

Nízké ostré slunce nám ukázalo, jak je středověká metropole krásná. Viděli jsme stavby z jiné perspektivy, než jako obvykle z tramvaje nebo auta.

Zleva nebo zprava

Startujeme od Botiče z náplavky pod Železničním mostem, protože na pravý břeh to máme z redakce Horydoly blíž. Auto jsme si odvezli do Tróje a vrátili se k lodím tramvají sedmnáctkou.

Pokud bychom přijeli na levý břeh, lodě bychom dávali na vodu u malé pláže pod Železničním mostem.

Obsluha komory zatarasila cestu

Co nám utkvělo v paměti? Hned přejíždíme na levý břeh, protože na pravém se nelze vyčůrat. Po levé straně řeky pádlujeme pod dvěma mosty. Míjíme monumentální Palackého pomník a moderní dostavbu kláštera Emauzy na pravém břehu.

Vjíždíme k plavební komoře pro Šítkovský a Staroměstský jez, ale nenecháme se proplavit. Raději ji obnášíme zprava. Bohužel je zavřená branka na schodech, které by nás mohly pohodlně přivést za komoru.

Musíme tedy obejít technickou budovu, kousek se vrátit a sejít po dalších schůdkách na molo. Popojedeme padesát metrů po vodě a zase vystupujeme u třetích schůdků. Po nich se dostaneme pod plavební komoru a můžeme pokračovat dále pod Staroměstský jez.

Rychlejší než výletní parníček

Vlevo obdivujeme moderní přestavbu Sovových mlýnů na galerii a vpravo sochu obří židle. Její originál má za sebou dalekou plavbu za povodní v roce 2002, ale je teď umístěný v Národní galerii.

Podplujeme Karlův most a hned za ním se vydáme doleva na průzkum Čertovky. Dá se dojet až k mlýnskému kolu. Úzkým kanálem nás před sebou žene výletní parníček, ale jsme rychlejší.

Vláda, kasino, kyvadlo...

Vracíme se do Vltavy a pádlujeme po širé vodní hladině. Vlevo míjíme vládu, kasíno, Hanavský pavilón, kyvadlo a Expo 58. Vpravo vidíme ministerstvo drah a hotel Intercontinental.

Míříme přesně na špičku ostrova Štvanice. Označuje ji zelená budova elektrárny. Hned za ní vpravo přirážíme ke břehu a přenášíme lodě doleva pod nebezpečný Helmovský jez.

Už nám zbývá jen dlouhá nepříliš záživná túra po široké nehybné řece mezi Holešovickým a Libeňským přístavem, okolo novostavby Lighthouse, pod mostem Barikádníků až k Trójskému jezu. Končíme vpravo před ním. Ještě se podíváme na profesionály trénující ve vodáckém kanálu Trója, nakládáme lodě na auto a za slunce západu se loučíme s Vltavou.

Praktické informace k plavbě

Vodácká obtížnost: ZW
Charakter: Široká řeka, místy mírný proud, většinou hladká voda.
Riziko: Kliď se z cesty parníkům.
Znalosti: Posádka má ovládat základní záběry, v případě zvrhnutí je potřeba počítat s dlouhým plaváním ke břehu.
Sjízdnost: Kdykoliv mimo povodní.
Půjčovny: Seznam půjčoven lodí
Doprava: Tramvají, metrem, autobusem, vlakem.
Ubytování: Hotely, penziony a apartmány v Praze.

Doporučené vybavení: Mořský či jezerní kajak případně turistická kanoe, pádlo, plovací vesta, házečka, čepice se štítkem, funkční prádlo, vodácká bunda, vodácké boty, tmavé brýle, malý lodní pytel na drobnosti, repelent, opalovací krém, chytré hodinky, mapa, kilometráž, lékárnička, outdoorový mobil, outdoorová kamera nebo kompaktní fotoaparát. Peníze, doklady, pojištění, pražská lítačka. Náhradní suché oblečení, hlavně ponožky, sandále. V zimě neopren a neoprenové rukavice.

Booking.com

VLTAVA v Praze - vodácká kilometráž

71,4 Vrané, přehrada
70,3 Vrané, přívoz
70,0 Jižní pól Prahy
66,2 Zbraslav, most silniční
64,7 Lahovice, most dálniční
63,4 Berounka ústí zleva
62,9 Modřany, jez, propust vlevo
56,0 vlevo Císařská louka, Smíchovský přístav
55,2 Železniční most, zprava přitéká Botič
54,5 Palackého most
54,2 Jiráskův most, za ním Šítkovský jez, plavební komora vlevo, Slovanský a Dětský ostrov
53,5 most Legií
53,1 Staroměstský jez
53,0 výjezd z plavební komory pro Šítkovský a Staroměstský jez
52,9 Karlův most, za ním vlevo ústí Čertovka
52,5 Mánesův most
51,5 Štefánikův most
51,1 Helmovský jez vlevo a vpravo, uprostřed plavební komora (vpravo od ostrova Štvanice). Přenášení přes ostrov zprava doleva hned za elektrárnou. Vorová propust vlevo, vodácký kanál vpravo.
49,6 Hlávkův most
49,4 Negrelliho viadukt
48,7 vpravo Libeňský přístav, vlevo Holešovický přístav
47,4 zprava přitéká Rokytka do Libeňského přístavu
47,1 železniční most
46,9 most Barikádníků
46,2 tramvajový most
45,6 Trojský jez, Trojský vodácký kanál vpravo, Podbaba vlevo
44,8 ZOO, lávka
39,5 Čimický potok zprava
39,0 Drahanský potok zprava
36,8 Klecany, jez 

Zobrazit místo World of rivers. Světové řeky. na větší mapě

 V Praze na Vltavě

Vodácký průvodce VLTAVA

Vltavský okruh po vodě

Vltavské sochy v Praze

Plujeme Prahou po Vltavě