Vodácký výlet po Ohři z Loun do Pátku

Vršovci: Nešlechetných otců ničemní synové?

Kronikář Kosmas nemá pro Vršovce jediné dobré slovo. Při tom patří mezi tři nejstarší šlechtické rody. V jejich době ovládali střední Čechy Slavníkovci (zřejmě původem Charváti) - na středním Labi, Přemyslovci (asi původem z Velkomoravské říše) - v Pražské kotlině a Vršovci (nejspíš původní Čechové) - na dolní Ohři. 

Vršovci, jejichž jméno je odvozeno od vrší, neboli proutěných pastí na ryby, mohli pocházet z Vršovic na Ohři. Aspoň tak to tvrdí kronikář Hájek z Libočan. Bohužel dnes si nejsme jisti, co přesně si tento kronikář vymyslel a co zjistil z nám dnes neznámých historických pramenů. Je ovšem jasné, že na soutoku Ohře a Labe se odehrálo mnoho zásadních událostí nejstarších českých dějin. Někde tady asi byl Wogastisburg, kde Sámo porazil Dagoberta. Tady někde je Turské pole, kde proběhla legendární Lucká válka, ve které si Neklan podrobil Lučany. Zde se odehrála lechtivá historka knížete Oldřicha, který s pradlenou Boženou zplodil levobočka a zachránil přemyslovskou dynastii od vymření po meči. 

O Vršovcích se dovídáme poprvé v souvislosti s biskupem Vojtěchem. Do baziliky svatého Jiří na Pražském hradě se uchýlí cizoložná žena, manželka důležitého Vršovce. Za to jí hrozí podle pohanských zvyků ukamenování. Vojtěch poskytne nešťastnici církevní azyl, ale nakonec ji neubrání, žena je vyvlečena z baziliky a zabita.

Podle Svatovojtěšské legendy vyhrožují biskupovi: "Jestliže … nám nevydáš cizoložnici, máme tvé bratry přec a máme tvé příbuzné také, na jejichž potomstvu nám lze sdostatek pomstít ten zločin." Straší tedy Vojtěcha vyvražděním Slavníkovců, k čemuž nakonec v roce 995 skutečně dojde. Vršovci táhnou do Libice na soutoku Labe a Cidliny, povraždí na hradišti všechny Slavníkovce a shodou okolností živí vyváznou jen biskup Vojtěch a jeho bratr Radim, kteří jsou na cestě do Říma. Vojtěch se nechá zabít od pohanských Prusů u dnešního Kaliningradu a Radim se stane prvním polským arcibiskupem. Zda Vršovci vyvraždili Slavníkovce na pokyn Přemyslovců, nebo za jejich zády, není jasné. Kosmas tvrdí, že za to Boleslav II. nemohl, ale musíme mít na paměti, že Kosmas psal svoji kroniku, aby legitimizoval přemyslovskou vládu nad Čechami. V každém případě dostanou Vršovci hradiště Libice za odměnu.

Po roce 1000 se neustále mění vládci z přemyslovského rodu, Čechy ovládají Poláci a Poláci zase Čechy, jeden vraždí, kastruje a zabíjí druhého. Boleslav III. se s pomocí polského panovníka Boleslava Chrabrého (polovičního Přemyslovec) vrací do Čech, svrhne bratra Jaromíra a vládne. Vršovcům ovšem nezapomene, že ho vyhnali ze země. Pozve jejich předáky na Pražský hrad na masopust. Když je roku 1003 hostina v nejlepším, přivolá Poláky, kteří Vršovce zmasakrují. Sám kníže rozsekne hlavu svému zeti z rodu Vršovců. Boleslav Chrabrý se krvavého masopustu zděsí, Boleslava III. nechá oslepit a vsadí ho na doživotí do vězení. Sám se v Čechách ujme vlády.

Další vraždění se rozpoutá roku 1014. Přemyslovstí hrdlořezové pročesávají hradiště včetně známé Libice a nemilosrdně zabíjejí všechny Vršovce, které najdou. Důvodem je obava, že na český knížecí stolec má nárok levoboček z rodu Vršovců, neboť vykastrovaný Jaromír nemůže mít dítě.

Epilog strašného osudu Vršovců se odehraje roku 1108 na hradišti Vraclav u dnešního Vysokého Mýta. Mnoho Přemyslovců se mezi tím navzájem povraždilo anebo aspoň vyhnalo ze země. Knížecího stolce se zmocní krutý Svatopluk Olomoucký, spolupracuje s Vršovci proti Němcům i ostatním Přemyslovcům, dokonce Vršovec Mutina je jeho zástupcem a vládne během Svatoplukovy výpravy proti Uhrům u Prešpurku (dnešní Bratislavy). Mutina se však mezi tím neubrání polskému vojsku, což Svatopluka tak rozběsní, že podle Kosmy vykřikne "že celý ten rod mečem zhasí jako svítilnu". Po návratu kníže nařídí, aby se předáci shromáždili na hradě Vraclav. Mutinu, dva jeho syny a předáky Vnislava a Damašu na místě popraví. Pak Svatopluk nařizuje, aby "byl celý ten rod bez rozdílu věku a beze všeho odkladu povražděn". Celkem padnou za oběť tři tisícovky mužů, žen i dětí. Zbrojnoši řádí v Praze, na Libici, v dalších městech i na venkovských dvorech. "Jedni byli vedeni na tržiště a jako dobytek skoleni, jiní byli na hoře Petříně sťati, mnoho jich bylo povražděno v domech nebo na ulicích," píše Kosmas.

Svatopluka Olomouckého roku 1109 při tažení do Slezska dostihne neznámý jezdec uprostřed vojska. Zezadu mu vrazí oštěp mezi lopatky a zmizí. Tajemného atentátníka nikdy nevypátrali. Prý ho poslal Vršovec Jan, jenž strašný masakr přežil.