Vodáci, máte poslední tři sezony na splutí Vltavy. Pak vám ji zelení úředníci spolu s environmentálními aktivisty zakážou. Tvrdí to předseda rady národního parku Šumava a zároven předseda Klubu českých turistů Jan Stráský. \"Buďte si jistí, že do tří let se horní Vltava na kánoích jezdit nebude!\" Ačkoliv to zní jako apríl, bohužel tomu tak není.
Jak na to
"Svoboda byla v celém mém dlouhém životě jen roku 1990. Národnímu parku netrvalo více než dva roky, než se na Šumavě rozkoukal a přitlačil?" Jan Stráský narozen 1940). Předseda Klubu českých turistů, předseda Rady národního parku Šumava, bývalý předseda vlády Československa a bývalý ředitel Jihočeského kraje.
Letos vybojovala rada národního parku Šumava proti správě národního parku omezení ke splouvání Vltavy zhruba na stejné úrovni jako loni.
Jenže dohoda platí pouze do 31. července. Co bude dál, odhaduje šéf českých turistů Jan Stráský: "Už se proti nám dělají nové studie, že těch osm perlorodek budeme rušit, když po Vltavě poplujeme na kanoích."
Občané versus ochránci
V radě národního parku jsou zastoupeni nejen profesionální a dobrovolní ochránci přírody, ale také obce, stát, místní občané a podnikatelé. Měla by být nárazníkem mezi ochranáři a obyvateli.
Naproti tomu správa národního parku je státní orgán podřízený Ministerstvu životního prostředí a hledí pouze na ochranu přírody.
Podle Jana Stráského je celá Šumava a tedy i Vltava ukázkou toho, jak špatně se zachází s přírodou v celém Česku. "Dostali jsme se do kleští, které neměly vzniknout."
Přírodu je nutné chránit, o tom diskusi nevedeme
Ochránci si cení přírody až tak, že do ní člověk nemůže. "Na Šumavě je 60 % plochy, kam vůbec nesmíme," připomíná Jan Stráský. "To je přece nesmyslné. Přírodu je samozřejmě nutné chránit, ale také umožnit vstup do ní. Správný směr spočívá ve výchově a zároveň tvrdých trestech."
Bohužel splouvání Vltavy není jediný problém, který se týká outdoorových aktivit na Šumavě. Možná ještě hůře než vodáci jsou na tom turisté. Ochránci přírody jim dlouhá léta zakazují chodit po historických stezkách i asfaltových silnicích v národním parku.
"Co mě drží při aktivním životě, je bojovat s těmito lidmi," říká s mírnou nadsázkou Jan Stráský.
Na historické cesty a silnice nesmíte!
Nejen že správa národního parku nechala uzavřít do letošního roku třicet kilometrů vyznačených turistických cest kvůli své těžbě dřeva a kalamitám, ale tvrdošíjně odmítá vpustit lidi na dříve obydlená místa s čilým průmyslovým, zemědělským i turistickým ruchem.
"V roce 1939 žilo na české straně Šumavy čtyřiadvacetkrát více obyvatel než dnes," připomíná Jan Stráský. Obce a samoty v Čechách, Rakousku i Německu samozřejmě spojovalo množství cest, intenzivně se zde těžilo, zpracovávalo a dopravovalo dřevo, a fungoval zde návazný průmysl a živnosti.
Většina těchto cest je v národním parku zakázaná pro běžný turismus. "Dopadneme tak, že si turisté dvakrát za rok na dvě hodiny koupí za pět set korun výlet do přírody," ironizuje současnou situaci Jan Stráský. "To je ale přece nepřijatelné!" Jenže tak to už funguje v několika šumavských rezervacích.
Roklan a Luzný jsou symboly tuzemské zhovadilosti
Dva známé příklady jsou cesty přes Modrý sloup a na Javoří pilu. Trasa z Březníku na Modrý sloup a dál na Luzný / Lusen, případně do Německa, je otevřená jen na čtyři měsíce v roce. "Máme to povolené jen na dva roky, dál se zatím neví," připomíná Jan Stráský. "Navíc chodíme blbě, protože stará logická cesta je zakázaná a ochránci nás nutí jít jinudy."
Směrem na Javoří pilu, dál k rašeliništím na hranici a na německý Roklan / Rachel je to ještě horší. Po stávající asfaltce se chodí jen s průvodcem po tak zvané zážitkové stezce. Pěší turisté ani cykloturisté na širokou zpevněnou cestu na rozdíl od nákladních aut nesmějí.
Běžkaři se mají dobře
Oproti pěším turistům a vodákům na Šumavě jsou na tom dobře běžkaři. "Zimní Šumava je z pohledu turistiky v dokonalém stavu," chválí Jan Stráský. "Dnes nelze rozpoznat kvalitu stop v Německu, Rakousku a Čechách."
Ve vrcholné sezoně je v provozu 604 kilometrů upravených běžkařských tras na české straně. Jezdí po nich jedenáct roleb. Na webu Bílá stopa je možné si vyhledat, kudy a kdy která jela a jak aktuálně vypadají jednotlivé lyžařské trasy.
Děkuji - souhlas. A za ten závěr děkuji dvojnásobně. Celý život trempuji a za "komančů" to bylo to nejlepší období mého vandráckého života, navíc - tehdy jsem se nemusel bát o život tak jako je tomu mnohdy dnes i přes všechny dohledy které jsou v podání Ochránců.
Když je nedostatek vody tak není třeba nic zakazovat, když drhne dno tak to není nic zábavného, od přenášení po poškození lodě, to si dnes každý rozmyslí, zbytečně se namáhat, opravovat nebo platit. Proč byste zakazoval splouvání všude?
Nevím, jak dobře znáš situaci Sněžky, ale věř mi, že většina těch, co vyjedou nahoru se dostane dolů po svých- viz poměr zpátečních a jednosměrných lístků.. Bohužel, všichni tito dojdou dolů nejkratší a nejdiskutovanější cestou Obřím Dolem. Když tato cesta byla zavřená, byl tam klid, teď je tam víc lidí jak na Václaváku...
Vidím velký rozdíl mezi Stranou Zelených (perspektivu má jedině středo-pravé realistické křídlo), aktivistickými organizacemi (jedna část dělá dobrou práci třeba ČSOP, druhá část burcuje veřejnost třeba Greenpeace, a třetí jenom opruzuje třeba Jihočeské matky) a úředníky v životním prostředí (na MŽP jsou spíš odborně zdatní a uvědomují si co maji dělat, v regionech neschopni odloženi a všehoschopní).
Ono by možná úplně stačilo, kdyby ve věcech ochrany přírody a jejího využití k turistice nemohli rozhodovatlidé, kteří v ní nestráví alespoň třetinu víkendů aktivně (tím tedy nemyslím rýpání se v zahrádce nebo pobíhání 50m od chaty. Ten, kdo s batohem na zádech projde měsíčně aspoň ubohých 50 km, ten bude mít k tomuto problému zcela jiný přístup, než salonní "ochránce" typu Lišky a Bursíka. A to i tehdy, když cílem jeho chození bude zkoumání a ochrana přírody. Nejradikálnější kraviny totiž vymýšlejí bafuňáři, kteří do přírody nepáchnou jak je rok dlouhý.
Bohužel je stále hodně úředníků co rozhodují od stolu,ale sami nevytáhnou paty do přírody,na vandr ani vodu(byť se honosí nášivkou ochránce přírody,SZ,nebo jinými).Nemají k přírodě vztah a mají doměnku,že každý kdo tohle preferuje přírodu ničí.Zřídí se NP,zakážou se vstupy,splouvání atd.Pro koho pak NP budou?Odpovím si sám,pro ziskuchtivé co si namastí kapsy na těžbě,případně průvodcování po stezkách či splouvání s instruktorem za těžkej peníz a to pod záštitou ochrany přírody.O to jim jde především.Že vám není hanba!!!Je potřeba si přírody vážit a chránit jí,to ano,ale celoplošné zákazy tím určitě nejsou a nebudou.Omezení vstupu v době hnízdění ptactva,tření ryb,nebo růstu vzácné květeny pod vysokou pokutou při nedodržení?Proč ne,ale celoplošně a celoročně?Pánové za stoly,příroda nepatří jen vám,není to věc na kterou si můžete klást nárok.Ahoj na vodě či vandru,Kýsa
Nemůžu souhlasit. Podle mně, to že se třeba v sedmdesáti nedostanu s vnoučatama na Sněžku, protože bych tam nevylez pěšky (já teda doufám, že v ještě v osmdesáti tam vyběhnu) by byla SKVĚLÁ cena za přírodu bez asfaltek, vleků, davů návštěvníků (příčí se mi je nazývat turisty, a jejich počínání nazývat starým sokolským pojmem VÝLET), a hlavně tzv. "stráže přírody" (opět se mi hnusí je nazývat pojmem odvozeným od slova chrániti). Chceš jet Křemelnou, VYdru, Modravský či Roklanský potok? Pro mě za mě, když si tam ten kajak od Sušice dotáhneš po svejch. To by byla ochrana:-)))
Máš pravdu že se na Sněžku dostane spousta mantáků, ale tihle lidé stejně ve většině případů zase sjedou dolů lanovkou. Pěšky je to na ně moc daleko. Jenže pěšky se na vrchol Sněžky bez lanovky nedostanou staří lidé. Pro spoustu z nich je to návrat do mládí, kdy tam vodili své děti. Jednou také budem staří a budem za takovou lanovku rádi. Jenže u nás to zřejmě nehrozí, protože než já budu v důchodu, tak zelená pakáž všechno zakáže a co nezakáže, to zruší. Bohužel.
RADY DO OBCHODU Oblečení na skialpy musí splňovat trochu protichůdné požadavky – cestou dolů potřebujeme teplo jako na sjezdovkách, cestou nahoru zase perfektní prodyšnost jako při běhání. Bundu nebo mikinu můžeme... celý článek
RIVER GUIDE Řeka Doubrava, které místní lidé neřeknou jinak než Doubravka, pramení u Radostína ve Žďárských vrších v nadmořské výšce 626 metrů. Po 90 kilometrech se vlévá do Labe u Kolína ve výšce 198
Podzim je jedno z nejkrásnějších období v roce, a to nejen pro ty, kteří se rádi kochají barevnou krajinou, ale i pro vyznavače běhání. Pokud přemýšlíte o tom, že běhat teprve začnete, podzim je pro
Běžecké lyžování je ideálním zimním sportem, který zlepšuje fyzickou kondici, posiluje celé tělo a nabízí skvělý zážitek z přírody. Abyste si běžkování co nejvíce užili a vyhnuli se nepříjemnostem, je důležité se na
Říčka Lomnice se dělí na tři rozdílné části. Jako malý potok strmě stéká z Brd, jako nížinný tok kličkuje mezi rybníky u Blatné, nakonec se v Miroticích zařízne do skal a peřejemi skáče do
OUTDOOROVÉ VYBAVENÍ Oblíbená značka sportovního a outdoorového oblečení Columbia přichází i letošní podzim s ucelenou kolekcí, která vás obleče do rozmarů podzimního počasí od hlavy k patě. Díky řadě oceňovaných technologií vás ochrání před deštěm,