V úřadem zaplaceném vrtulníku tehdy létal také jihočeský hejtman Jan Zahradník. Gandalovičův úřad ale v dopise adresovaném Hnutí Duha přiznal, že ve skutečnosti o žádném takovém případě neví.
Kozel Zahradníkem
Ministr zemědělství v srpnové tiskové zprávě varoval, že situace "je znepokojující". Hnutí DUHA proto jeho úřad požádalo o přesné údaje, o kterých místech ve svém vyjádření hovoří.
Ministerstvo odpovědělo, že "požadované informace...nemá k dispozici." K tomu dotčeně dodal ředitel odboru státní správy, hospodářské úpravy a ochrany lesů Jiří John, že přece "ani není povinno...takové informace mít".
Nic takového se nepotvrdilo
Ve skutečnosti nebyl zaznamenán žádný případ, kdy kůrovec z národního parku na Šumavě, kde jsou některá místa ponechána divoké přírodě, napadl lesy v okolí ve vnitrozemí.
Správa parku totiž zóny, kde pralesní příroda dostává volnou ruku, důkladně hlídá, aby se kůrovec nemohl šířit do okolí. V pásu podél hranic chráněného území kácí každý napadený strom.
K čemu je národní park?
Národní park se od ostatních lesů liší účelem, kterým zde je ochrana divoké přírody - nikoli pěstování stromů.
Kůrovec byl na Šumavě po tisíciletí přirozenou součástí postupných proměn pralesního ekosystému, kde stromy přirozeně odumírají a rodí se nové. Suché stromy jsou součástí cyklů postupné obnovy pralesa. Proto ve vybraných částech národních parků proti lýkožroutům nezasahují.
Smrkové plantáže odumírají
Kácení má probíhat jen v pásu na okrajích - kvůli ochraně sousedních lesů - a také v některých nepřirozených porostech nižších poloh, kam je nutné uměle vracet buky a jedle.
Mnohem více stromů napadených kůrovcem než na celé Šumavě dohromady je letos v oblasti severní Moravy, zejména na Opavsku. Zde plošně odumírají umělé smrkové monokultury.
"Netuším, zda ministr Gandalovič chtěl pomoci místním politikům ODS v jejich kampani proti parku, odvést pozornost od kalamity ve vlastním resortu nebo měl jiný důvod. Povinností politiků je přísně dbát ve své práci na odborná a přesná fakta. Nemohou si při rozhodování o našem společném majetku prostě vymýšlet argumenty, jak se jim zachce. Nebyl zaznamenán jediný případ, kdy lesy v okolí národního parku napadl kůrovec z míst, jež jsou ponechána přírodě. V národním parku je samozřejmostí, že části horských pralesů ponecháme přirozeným proměnám prostřednictvím kůrovce, jak se na Šumavě dělo po tisíciletí," řekl Jaromír Bláha z Hnutí Duha.
Článek je převzaý z webu OS noviny