Srbsko: jasná jednička ve středu Čech
V zimě odjíždějí čeští horolezci trpět do ledových alpských a tatranských stěn, anebo se uchylují na vyhřáté skalní stěny ve Španělsku. A ti zbylí jedou na víkend do Srbska. Podívejte se, jaké cesty doporučuje pražská horolezkyně Eva Kavková.
K přírodě se chovejte slušně
Správa chráněné oblasti Český kras, do jejíž působnosti srbské skály spadají, nemá námitky proti celoročnímu lezení. Vyžaduje jen jedno – slušnost k přírodě. Znamená to, že se nedolézá až na temena skal, kde roste nejvíce vzácných rostlin, ale sestupuje se slaněním z posledních skob a kruhů.
Nerozdělávají se ohně ani se nebivakuje ve štolách či jeskyních, k tomu je vyhrazeno neplacené tábořiště v lomu Alkazar. Podzemí je od podzimu do jara domovem několika druhů netopýrů. Odskočit si lze samozřejmě do křoví, ale nikdo by po vašem odchodu neměl poznat, co jste tam dělali. Že všechny odpadky odnesete s sebou, je samozřejmé. Stejně tak pokud narazíte při lezení na netopýry, ptáky či jejich hnízda, okamžitě slaňte a pokud možno to oznamte ochranářům.
Průvodce
Nejnovější průvodce je Petr Resch: Český kras a okolí. Xerografia, Dobříš 2000. Dá se použít i starší, ale spolehlivý Karel Žák: Srbsko. Alpy a hory, Lysá nad Labem 1992. Internetový průvodce: Lezec
Doprava
Vlakem do Srbska na trati Praha – Plzeň. Na nádraží si nezapomeňte koupit zpáteční jízdenku, neboť jízdné tak přijde podstatně levněji než normálně. Z Prahy až do Radotína platí průkazka na městskou hromadnou dopravu, zbytek doplaťte u pokladny. Chcete-li opravdu ušetřit, jeďte autobusem ze Zličína do Mořiny nebo Bubovic a pár kilometrů dojděte po turistických cestách. Autem dojedete do Srbska z Prahy přes Dobřichovice a z Berouna přes Hostím.
Přenocování
Pitná voda vyvěrá v bočním údolíčku asi tři sta metrů od lomu Alkazar proti proudu řeky. Tábořit lze za malý peníz v Srbsku u fotbalového hřiště, zadarmo v Alkazaru (tam nelze dojet autem) a na posteli lze přespat v penzionu U Berounky, kde je také oblíbená hospoda s terasou.
Tedy ne že by snad jeli na Balkán, ale odfrčí vlakem do obce poblíž Karlštejna. Čekají je tam totiž jedny z nejlepších vápencových útesů v Česku.
Podzimní i zimní lezení
Skály jsou obrácené k jihu, chráněné proti větru a i v lednu se na nich proto dá občas lézt v triku s krátkými rukávy. Když se vydaří teplý listopadový den, tak je lezení na šedobílých stěnách uprostřed ohnivě rudých a žlutých stromů velkým zážitkem.
Vedou tu čtyři stovky výstupů převážně střední a vyšší obtížnosti, mezi kterými si vyberou pohodoví rekreační lezci i extrémní sportovci. Vydejme se tedy ze Srbska po levém břehu Berounky proti jejímu proudu.
Blážina stěna
Už zdálky vidíme šedavý bílý útes kolmo spadající k řece. Ve výši očí je popsaný názvy horolezeckých cest a jejich obtížnostmi. To je Blážina stěna, první zdolaná skála na Srbsku. Hned na rohu nám padne do oka melodramatické jméno výstupu Ocel a olovo (obtížnost 9). Vede po převislé pravé hraně stěny a demonstruje vývoj horolezeckého sportu. "V roce 1974 jsme to lezli v pohorkách, spoustou skob, viseli jsme při tom v provazových žebříčcích a velmi se báli," vzpomíná jeden ze tří prvovýstupců Ivan Rigel. "Po pětadvaceti letech jsem to zkusil znova a díky kvalitním lezečkám a bezpečnému zajištění novými nýty jsem to vylezl sportovně bez jejich pomoci a dokonce bez velkého strachu."
Horolezectví totiž za tu dobu prodělalo vývoj od tak zvaného technologického lezení pomocí skob a nýtů k volnému sportovnímu lezení, kdy se všechny pomůcky používají jen k zajištění proti případnému pádu.
Vlastina stěna a Štítek
Vydáme-li se od hrany podél skal doprava do lesa, narazíme na kolmou Vlastinu stěnu, mezi jejímiž cestami dominuje Úmrtní list (8), jehož název signalizuje, co si autor o svém prvovýstupu myslel.
O něco lehčí Zimní promedáda (5+) byla oproti tomu zřejmě procházkou. Ještě více v lese je zasunutý oblíbený Štítek se Starou (4) a Jezuitskou (5-) cestou vhodnými pro odpočinkové lezení.
Vrátíme se k vodě a pokračujeme v prohlídce Blážiny stěny. Názvy jako Helter skelter (9+), Nadechnout se a nedýchat (7+), Nervi mi nervy (7+), Linka důvěry (7-), Svátek funebráků (7+), Padák (6) a Boží mlýny (7-) vypovídají o rozpoložení těch, kdo se snažili o první přelez. Mezi nimi vyniká Hej kaskadére! (7-) z roku 1984 od Františka Čepelky. Dodnes se jí bojí i nejlepší, protože tehdejší špičkový horolezec nabyl v Tatrách a Dolomitech tolik morálních sil, že druhou polovinu tohoto výstupu vůbec neodjistil, ačkoliv pád z horní části stěny by znamenal přinejmenším těžké zranění. Není divu, že u této cesty je v průvodcích varující černý křížek.
Barrandova jeskyně
V levé části stěny vede nejstarší a zároveň nejkrásnější výstup Blážina. Stěna končí hlubokým kuloárem, který vede k Barrandově jeskyni. V současné době je do ní zakázáno vstupovat kvůli ochraně netopýrů. Zároveň je to velmi rozumné opatření pro bezpečnost zájemců o sestup, protože hned z vstupem na ně číhají dvacetimetrové propasti, ke kterým vede jako nálevka koridor z mokrého a kluzkého jílu.
Jeskyně je dlouhá tři sta metrů a kromě propastí se brání návštěvě ještě uzoučkými chodbičkami, kterými se lze proplazit jen po břiše. Jeskyňáři tady prostě nesmějí trpět klaustrofóbií.
Následuje poněkud dál od vody stěna Kotlů nazvaná podle dvou výrazných prohloubenin v horní části, kterou nelze na zimu pro její lámavost doporučit. Mineme i výrazně barevné skály Růžového abri, kde je lezení zakázáno, a ocitneme se pod štíhlou bílou skálou Pupek.
Lezení na Pupku s americkým nadhledem
Tady se v roce 1982 odehrála zásadní událost, která později nepřímo umožnila již zmiňovanému Ivanu Rigelovi překonat Ocel a olovo čistě bez pomoci skob stejně jako tisícům jiných lezců všechny zdejší cesty.
Tehdy přijel do Srbska špičkový americký lezec Mark Wilford a nechal si ukázat nejtěžší cestu Šelem brumlíkovitých (dnes 8). "Na nástupu nenašel problém, krok u kruhu zdolal čistě a místo traverzu pokračoval přímo," napsal očitý svědek Petr Ulrich do časopisu Minihory.
Onen ležérně zmíněný krok u kruhu však hrál největší roli pro dalších dvacet let lezení v Českém krasu. Do té doby ho nikdo nebyl schopen udělat bez přítahu za zmíněný kruh. Wilford ukázal, že to jde. Tím se spustila lavina čistého přelézání cest, které se do té doby lezly jen po skobách. Poslední taková hákovačka byla přelezena shodou okolností v roce 1991 také na Pupku a jmenuje se Big Ben (9).
Od té doby je ostudou chytit se skoby, nýtu nebo kruhu a tvrdit, že cesta je přelezena. Pokládá se to za nesportovní a neetické, protože použitím technologie nedáváme skále šanci, aby nás porazila ve férovém souboji.
V horní části Pupku nad jasně viditelnou policí vede v převislých plotnách současný nejtěžší výstup v Českém krasu zvaný Nanebepění (10). K absolutní světové špičce tak chybí ještě dva stupně.
Alkazar je rájem průměrných
Od Pupku přejdeme potok Kačák po lávce a mezi domy zvanými V Kozle projdeme do dvou obrovských amfiteátrů lomu Alkazar, které dělí vysoký a předsunutý Malý Matterhorn. Velký Matterhorn připomínající tvarem svého švýcarského jmenovce uzavírá lom zleva.
V pravém amfiteátru lezou především místní znalci, protože skála v něm není všude úplně pevná. Na Malém Matterhornu hlavně začátečníci. Jako stvořené jsou pro ně cesty zvané Turistická (4+), Stará (4) a Bazénový trik (4). Nechejte si je ovšem vylézt nejprve někým zkušenějším, protože se na nich prvolezec nemůže zajistit proti pádu a jediný chybný krok znamená desítky metrů dlouhý pád.
V levém amfiteátru jsou pro adepty lezeckého sportu vhodné ještě zprava doleva Železitá (5+), Belinčiny skopičiny (4) a Sestupovka (2) se spoustou nových pevných skob. Ve střední obtížnosti pátého až sedmého stupně jsou tu desítky cest nasázených po dvou metrech od sebe.
Na Velký Matterhorn vede zprava impozantní Jižní hrana (5+) vysoká přes padesát metrů a zajímavý Traverz (4) celou stěnou po lehké a dobře zajištěné polici.
Lesklé skoby zaručují bezpečí
Ačkoliv lezci někdy mluví o lehkých, bezpečných a dobře odjištěných cestách, myslete vždy na to, že horolezectví je nebezpečný sport. Během výstupu vám uklouzne noha, neudržíte se na chytu nebo špatně zapnete lano do karabiny a na neštěstí je zaděláno.
Co potom v cestách, kterým se v hantýrce přezdívá vraždy nebo pomníky. Tam se prostě udělat chyba nesmí. V Alkazaru navíc přistupuje nebezpečí ze špatných jistících nýtů. Prvovýstupci tu totiž mnohdy místo normovaných skob a kruhů zatloukali do skály rezavějící šrot. Důkazem je každoročně několik vytržených nebo zlomených nýtů během nevinných krátkých pádů a následné dopady na zem. Aspoň jednou za rok v Srbsku místo lékařů zasahuje pohřební služba.
Důvěryhodným znakem relativně bezpečné cesty v Srbsku je řádka lesklých skob zalepených do skály. Na ty ostatní se raději zeptejte zkušenějších spolulezců.
Nejoblíbenější cesty Evy Kavkové
Hare Kršna 5 (Alkazar, Malý Matterhorn)
Cesta začíná z předskalí nejvíce vysunutého jako zobák do lomu. Středem stěny vede jasná linie stříbrných skob zalepených do vápence. Lezeme od jedné k druhé přes krátké plotničky s malými, ale pevnými chyty. Výstup končí na polici se třemi masivními kruhy, od kterých je nutné slanit. Pozor, délka slanění je třicet metrů a většina lan přeložených na polovinu má jen pětadvacet metrů! A ještě jedna perlička: Malému Matterhornu se někdy říká Homole.
Eva: "Supercesty v Srbsku už nejsou, protože vápenec je oklouzaný od desítek lezců, kteří tu tráví víkendy a v poslední době i všední dny. Moje nejoblíbenější je přesto stále hodně lezený dlouhý výstup s krásným rozhledem. Jeho autor Míla Pletánek ho nazval poněkud bizarně Hare Kršna, Kršna, Kršna… a teprve až odříkáte celou mantru, dopracujete se ke konci jména výstupu. S sebou nepotřebujete nic než pět karabin na zapínání lana do zcela spolehlivých skob a jednu na štandování ke slaňovacímu kruhu nahoře na podvrcholové polici široké asi půl metru. Je odtud překrásný výhled do kaňonu Berounky. Nedivím se proto kamarádům, kteří tu jednou v lednu bivakovali."
Přes přílep 5 (Alkazar, levý amfiteátr)
Mezi dvěma zabetonovanými štolami ve spodní etáži levé části lomu podél dlouhého skalního odštěpu přes pět vrtaných skob na horní hranu stěny. Návrat vede pohodlným slaněním.
Eva: "Lehká a hezky odjištěná cesta si nachystala nejtěžší a nejzajímavější místo až těsně pod vrchol. Problémem je, že tam občas hnízdí netopýr. Cestu sice Miroslav Sládek přelezl teprve v roce 1991, ale klíčový kamenný přílepek už trochu duní a možná se časem odporoučí i s některým lezcem k zemi."
Blážina cesta 5 (Blážina stěna)
V levé části stěny se nastupuje přímo z frekventované turistické cesty do obtížné plotny. Podél odštěpu se leze pod převis (kruh), přes něj doleva do spáry a pod mohutný černý převis (smyčka) a ručkováním doprava na prostornou polici ke stromu (slaňovací kruh). Od něho stoupáme kolmou trhlinou, která se za pár metrů položí a změní na úzkou lávku, která nás dovede na travnatou plošinku (další slaňovací kruh). Vysoká stěna se slaňuje nadvakrát. Cestu z roku 1944, stejně jako celou skalní stěnu, pojmenoval legendární František Kutta po neméně legendární Bláže Karasové. Oba jsou dnes považováni za hrdiny válečného a poválečného lezení v Českém krasu, na Suchých skalách u Turnova a ve Vysokých Tatrách.
Eva: "Spodek cesty je sice oklouzaný, ale jinak mi výstup přišel docela rozmanitý. Dole se stoupá plotnou, výše pomáhá už jen tření podrážek o skálu, následuje menší převísek a nejzajímavější je lezení nad policí."
Doporučené vybavení
Lano 50 m, 7x expreska, lezečky, 3x karabina s pojistkou, jistítko, friendy a vklíněnce, šťáradlo, smyčky, magnézium, přilba, hrudní a sedací úvaz, horolezecký průvodce, lékárnička, outdoorový mobil, chytré hodinky, batoh, nůž, trekové boty na přístup, nepromokavá bunda, čepice, bunda softshell, funkční triko, ponožky, batoh 30 l, jídlo a v zimě horké pití v termosce. Pro pozdní návrat není od věci čelovka. Milovníci přírody ocení dalekohled, dobré fotky udělá kompaktní fotoaparát.
Český kras pro horolezce na HORYDOLY
Srbsko: Jasná jednička ve středních Čechách
Srbsko: Traverz stěnou Matterhornu v Alkazaru
Srbsko: Lezecký park Alkazar
Srbsko: Lezení slepých v Alkazaru
Srbsko: Ledopády v Alkazaru a Srbsku
Srbsko: Šanův kout nabízí klid
Srbsko: Rajbasové lezení na Plotně
Svatý Jan: Křížová cesta v zimě
Svatý Jan: Zimní bivak v Křížové cestě
Svatý Jan: Poslední slanění Křížovou stěnou
Svatý Jan: Dušičková stěna - Kamarádi z Tour Ronde
Svatý Jan: Dušičková spára (psycho) a Dušičková spára (Kutta)
Svatý Jan: Stěna Za klášterem - O strach postaráno
Svatý Jan: Svatojánská kobylka
Řevnice: Křehké lezení na Černé skále
Praha: Hlubočepské plotny 1 a Hlubočepské plotny 2
Praha: Velký kout v Hlubočepech
Praha: Historie horolezectví v Hlubočepech
Praha: Šikmá stěna v Radotínském údolí
Praha: Zubák v Radotínském údolí
Diskuse
Diskuze k článku
Re: Vyber nejolestenejsich hruz
- Autor Anonym
- Datum a čas 8.11.2005 01:35
Vyber nejolestenejsich hruz
- Autor Anonym
- Datum a čas 7.11.2005 15:58
lezeni
- Autor uplne jinej martin
- Datum a čas 1.11.2005 20:37
Blážina cesta
- Autor pepan
- Datum a čas 1.11.2005 11:21
Na slovenských horách leží sníh. Pozor na to!
Nejlepší hry v českých online kasinech: co si vybírají místní obyvatelé
Může se hodit
Nejčtenější články
TEST Xero Breckenridge - kotníkové barefoot
Botič 2024: po pěti letech do podzimního potoka!
Klasické vodácké maratony 2025
Napínáky na lezečky: mýtus malých lezeček?
Základní rady, jak vybrat skialpové oblečení
Regiony
Kalendář akcí Zobrazit všechny akce
AKCE | KDE | INFO | KDY | ČAS |
---|---|---|---|---|
ISPO - veletrh | Německo, Mnichov | 3.-5.12. | 3.12. | |
Gašebrum - diashow | Praha, Bio Oko | Přednáší Lenka Erlebachová a Karolína Grohová | 3.12. | 18:00 |
Staré mapy v nové době | Praha, UMPRUM | Přednáší Jindřich Prach | 3.12. | 18:30 |
Stravování ve středověku - přednáška | Turnov, Muzeum Českého ráje | Přednáší J. Zoul Sajbt | 4.12. | 17:00 |
Intermot - veletrh | Španělsko, Madrid | 5.-8.12. Cyklo a moto | 5.12. | |
ILTM - veletrh luxusního cestování | Francie, Cannes | 2.-5.12. | 5.12. | |
Mezinárodní festival outdoorových filmů | Řepiště, U Máně | 31.10.-5.12. | 5.12. | |
Ptačí svět očima fotografa - diashow | Pardubice, Východočeské muzeum | Přednáší Tomáš Grim | 5.12. | 18:00 |
Tatry a Slovenský kras - diashow | Dobřichivicem sál Dr. Fürsta | Přednáší Milan Kapusta | 5.12. | 18:00 |
Lezenie je energia | Prešov, Outdoor park | Přenáší Martin Varga | 5.12. | 19:00 |
Diskuse
INU | Honza, 3.12.2024 14:46, 1 příspěvek |
tschechisch? | kladivo, 2.12.2024 10:56, 1 příspěvek |
Zase něco \"tajemnýho\" | Honza, 30.11.2024 15:40, 7 příspěvků |
Skialp? | Lukas B., 29.11.2024 12:55, 4 příspěvky |
Skialp? | Zuza, 28.11.2024 20:25, 4 příspěvky |
Skialp? | Lukas B., 28.11.2024 9:58, 4 příspěvky |
Skialp? | Skiák, 28.11.2024 9:00, 4 příspěvky |
Přepište dějiny! | zeměpisář, 26.11.2024 23:09, 2 příspěvky |
INU | Honza, 26.11.2024 21:15, 2 příspěvky |
PTP se pozdeji zmenily v ... | Honza, 25.11.2024 13:23, 12 příspěvků |
Fórum Zobrazit všechny příspěvky
Advent České Budějovice | Horydoly , 3.12.2024 10:16 |
Blíží se adventní maraton | Horydoly , 2.12.2024 13:16 |
Staroměstská tržnice | Horydoly , 27.11.2024 18:07 |
Finance | Horydoly , 27.11.2024 13:06 |
Podzimní školení Akademie... | Horydoly , 21.11.2024 16:23 |
Cestování v digitální éře | Horydoly , 21.11.2024 16:10 |
Regionální muzeum Mělník | Horydoly , 19.11.2024 18:24 |
Svatba | Horydoly , 18.11.2024 14:12 |