1 muž, 30 dnů, 30 maratonů

Kujanův projekt Run30 označuje jednoduchý a při tom obrovsky těžký úkol - každý den uběhl jeden maraton a za třicet dnů měl celý Island v kapse.

V rámci světového kontextu je to unikátní výkon. Není mnoho sportovců na planetě, kteří by něco podobného dokázali. Navíc běh vedl krásnou přírodou nádherného severského ostrova.

Zobrazit místo Island - Iceland na větší mapě 

22. října
Reykjavík
Právě jsem oběhl Island! Mám za sebou 1310 kilometrů ve třiceti dnech.

René Kujan měl obrovské štěstí, že mohl dokončit etapový maraton ve stanoveném termínu, protože až do dnešní noci to vypadalo, že bude muset běžet o dva dni déle, neboť se nedostane do podmořského silničního tunelu Hvalfjördur a bude muset stejnojmenný fjord oběhnout. Jenže tunel se přes noc opravoval a Renému se jako prvnímu a dost možná i poslednímu sportovci podařilo pod mořem proběhnout. Musel ovšem vstávat v jednu hodinu a do tunelu vbíhal ve tři hodiny ráno. Do cíle v Reykjavíku ho nakonec doprovodily tři desítky místních běžců.

21. října
Hvalfjördur (43 km)
Prožil jsem další pěkný den, i když ke konci trochu sprchlo. Na silnici hodně narostl automobilový provoz, což je pro mne dost unavující, protože místní řidiči někdy předjíždějí bezhlavě. Zítra poběžím poslední maraton. Je mi líto, že už to všechno končí. Nemůžu uvěřit, že ještě dokážu obstojně chodit po schodech nahoru i dolů. 

Už jsme trošku unavenej," prohlásil pro dnešní Události, komentáře České televize René IKjan.

20. října
Borgarnes (42 km)
Perfektní počasí stále trvá. Na celý maraton se ke mně dnes přidal vedoucí běžeckého oddílu ve městě Borgarnes. Na posledních deset kilometrů se připojilo dalších sedm běžců. Celou cestu jsme prokecali a 5:11 h uteklo hodně rychle. 

19. října
Islandsko-česká podpora handicapovaných sportovců
Mám obrovskou radost! Včera jsme spustili společný islandsko-český projekt na podporu handicapovaných sportovců. Polovina příspěvků jde na Island a druhá půlka Sportovnímu klubu vozíčkářů Praha.

Grabrok (42 km)
Normálně v tomto ročním období na Islandu vládne silný vítr a déšť. Je však krásně. Trollové musí být rozhodně na mé straně. Překvapila mě jedna místní běžkyně, která se mnou běžela už v Akureyri. Uprostřed země nikoho dnes vyskočila ze svého mikrobusu a běžela se mnou několik kilometrů. Celkem jsem běžel 5:03 h.

18. října
Hrútafjördur (43 km)
Pěkný běh za dobrého leč mrazivého počasí. Na trati jsem strávil 4:53 h. Zároveň se ukázalo, že nebudu moci proběhnout silničním tunelem před Reykjavíkem, a tak si islandský pobyt prodloužím o jeden až dva dny běhu.

17. října
Gauksmyri (43 km)
Nějak jsem se nemohl vyhrabat z teplé postele a ještě k tomu jsem dostal velkou masáž. O to jsem byl ale nakonec rychlejší. Maraton jsem zvládnul za 4:36 h. Větřík mi na cestu jen zlehka povíval. Náš islandský supporter poslal leteckou poštou sušené ryby a tvrdou islandskou muziku pro povzbuzení do dalších dnů.

16. října
Blönduos (43 km)
Rovinatá trasa vedla malebnými údolími. Uběhl jsme ji za 5:10 h. Předcházela tomu studená noc v obytném autě. Došla baterka na topení, a tak jsme noc proklepali za svitu polární záře. Ráno bylo naštěstá slunné a celý den pak bylo pěkné počasí s teplotou stále pod nulou. Díky tomu jsme doběhl až k moři.

15. října
Blanda (43 km)
Dnes padla tisícovka uběhnutých islandských kilometrů. Konečně nefoukal celý den vítr a vládlo krásné počasí. Chvíli jsme běželi společně celá rodina a Bára si pochvalovala, že po dvaadvacátém maratonu udržuji tempo vhodné pro ženy. Ještě že ji neslyšela Paula Radcliffe! Běžel jsem 5:21 h. Milník jsem oslavil islandskou sušenou rybou.

Jestli umíte islandsky, přečtěte si článek o setkání Reného s autorkou knížky 50 crazy romantic things to do in Iceland s jazykolomným jménem Snæfríður Ingadóttir.

14. října
Peníze pro vozíčkáře
René stále zdůrazňuje, že běží nejen pro sebe, ale také pro vozíčkáře, mezi kterými se po nezaviněné autonehodě léčil z rozbitou páteří. Vybírá peníze pro Sportovní klub vozíčkářů v programu René běhá pro SKV nejen v Česku, ale také přímo na Islandu. ERA mu na to poskytla mobilní platební terminál. "Islanďané jsou zmlsaní a téměř na všechny platby používají zásadně kartu," vysvětluje René Kujan.

Akrahreppur (43 km)
Dnešní etapa byla spíš horská prémie než běh podél pobřeží. Dvaatřicet kilometrů jsem běžel do kopce a jen deset z kopce. Čas jsem měl 5:21 h. Bylo krásné počasí lehce pod nulou. Jeden autobusák mě při opravdu brutálním předjíždění málem poslal z krajnice rovnou do nemocnice, blbec!

13. října
Akureyri (44 km)
Kolem Akureyri se ke mě přidalo devět místních běžců. Počasí jsme měli skvělé. Trasu jsme zvládli za 5:13 h. ...když si ale představím, že v okolních kopcích hledají ovce zasypané sněhem pomocí lavinových sond! 

12. října
Svalbard (43 km)
Pět stupňů nad nulou a bezvětří. Dnes byl ideální běžecký den. Průběžný čas mi ovšem zkazila islandská televize, když mne v zápalu boje se sebou samým interviewovala. Celkem mi tedy dnešní maraton trval 5:34 h. Dvě třetiny islandského dobrodružství mám za sebou, což jsem oslavil dvojitým hamburgerem na benzinové pumpě. 

V hlavních  islandských televizních zprávách se podívejte na reportáž z běhu a zázemí  Ruv.is (16:05-17:25 min). 

V České televizi si poslechněte rozhovor Český vytrvalec běhá na Islandu.

11. října
Laugar (42 km)
Dobrý čas dnešního maratonu mi nezkazilo počasí ani protivítr, ale krása jezera Mývatn, okolo kterého jsem běžel, a bylo mi líto ho jenom prosvištět. K tomu jsem se často zastavoval na focení. Běžel jsem tedy 5:33 h. Po včerejší vydatné horké lázni v Jarobodin se mi běželo skvěle. 

10. října
Mývatn (43 km)
Vyrazil jsem v plné zbroji. Navlékl jsem si tři vrstvy oblečení dole a čtyři nahoře. Zpočátku pršelo a foukal silný vítr do zad. Skončil jsem pouhých sedm kilometrů od jezera Mývatn. Těším se na první koupel v horkých pramenech. Potřebuju se prohřát po přestálých mrazech. 

9. října
Smalaas (43 km)
Fajnový den na náhorních planinách. Od poloviny dnešní etapy zase dbal na moji kondici přítel protivítr, takže mi maraton trval 5:33 h. Zítra dorazím k jezeru Mývatn, kde jsme před lety sbíral první islandské maratonské zkušenosti.

8. října
Mödrudalur (43 km)
Parádní den jsem prožil téměř bez větru! Běžel jsem 5:20 h. Posunul jsem se do vyšších poloh přibližně pět set metrů nad mořem. Už je pod nulou a okolo leží i přes den sníh. Tak to mám rád. Své zánovní běžecké kalhoty ze sekáče jsem ale musel vyměnit za Bářiny zimní kalhoty.

Dnes ráno uveřejnil zprávu o René Kujanovi přední islandský zpravodajský server Mbl.is: Hleypur maraton daglega

7. října
Egilsstadir (43 km)
René je v půlce! Vzkazuje svým příznivcům: "God in my heart, devil in my legs (I wish). Muhehe! :-E :-D" 

Za 5:46 h jsem si nejprve užil krásné počasí, ale potom přišel windstopper - vítr co mě dokáže zastavit. Ve vzduchu poletoval první sníh. Konečně jsem si mohl říci říci: "Vracím se do Reykjavíku."

6. října
Lagarfjlot (43 km)
Dnes jsem si udělal druhý odpočinkový den. Běžel jsem svůj maraton za 6:45 h. Začátek jsem běžel v kopcích. Prvních dvacet kilometrů bylo po opravdu hrubé šotolině. Musel jsem pořádně dávat pozor pod nohy, abych si nezvrtnul kotník. Pak už následoval jenom příjemný hladký asfalt. Hlavně ale vládlo celý den krásné počasí. Do Egilsstadiru zbývá dvanáct kilometrů.  

René Kujan dnes poskytl rozhovor Radiožurnálu po telefonu z Islandu.

5. října
Hallormsstardur (45 km)
Babí léto zavítalo k nám na Island. Krásné počasí mne provázelo v kopečcích podél Východních fjordů. Po cestě číslo 939 se vydáváme do hor, kde dnes přenocujeme. 

4. října
Djupivogur (44 km)
Vítr mne dnes profackova ze všech možných stran. Abych mu nekřivdil - foukal chvílemi i zezadu. Pak na mě byl komický pohled, když jsem sprintoval do kopce v prudkém záklonu. Nikdy bych nevěřil, že poběžím maraton tak dlouho. Dneska mi to trvalo pět hodin a dvacet šet minut.

Jsem na běžecké cestě dvanáctý den a zdolal jsem prvních pět set kilometrů. Ráno jsem dostal hezké blahopřání od českého velvyslance na Islandu. V sobotu budu mít přímý vstup do vysílání Českého rozhlasu.

3. října
Stafafell (43 km)
Ráno mi první tři kilometry foukalo do zad. Poprvé, co jsem na Islandu! Ke konci dnešní etapy se ale počasí zkazilo. U posledního fjordu, který jsem obíhal, jsem nebyl schopen vyvinout rychlost větší než 2 km/h. Nakonec jsem proto běžel pět hodin. Zítra padne první pětistovka uběhnutých kilometrů.   

O René Kujanovi píše dnešní vydání Iceland Review: 
Czech Runner Attempts First Solo Run around Iceland

2. října
Höfn (46 km)
První půlku dnešního maratonu jsem rozeběhnul rychle, ale pak mě začal trápit  tak silný protivítr, že jsem se o něj mohl opřít. Doběhl jsem kousek před město Höfn, takže si zase dám konečně sprchu. Uběhl jsme přesně 45,6 km za 5:32 h.

Slavíme první desítku dní! Dvojitým hamburgerem na pumpě.

1. října
Kalfafellsstadur  (46 km)
Zase mne zpočátku trápil vítr. Náladu mi spravila až ledovcová laguna Jökulsarlon. Narazil jsem na známá místa, kde jsem kdysi v zimě stopoval a přespával. Celkový čas jsem měl dneska 5:15 h. Zítra snad doběhnu do Höfnu. Tam si přeperu běžecké montérky.

30. září
Vatnajökull (43 km)
Ze strategických důvodů jsem odstartoval až odpoledne. Díky tomu vál protivítr jen na posledních třech kilometrech běhu. Dnes jsem běžel pět hodin. Celou dobu jsem měl výhled na nejvyšší islandskou horu Hvannadalshnukur. Noc strávíme v Kviarjökull pod splazem dlouhého ledovce Vatnajökull stékajícího po jejím úbočím.

Teda, řeknu Vám, normálně mám někdy chuť se na to všechno... ale úplně. A pak si zas řeknu: "Woe, možná jseš unavenej kluk, ale dyk ty to neděláš pro sebe. A samo se to neudělá. Tomu štěstíčku je třeba vyběhnout trochu naproti." Jestli mi jako rozumíte... :)

29. září
Skaftafell (45 km)
Sedmý den byl odpočinkový. Uběhl jsem 45 kilometrů za sedm hodin. Na Islandu bylo dnes krásné počasí, a proto jsme hodně fotili a vydatně svačili. Noc trávíme v národním parku Skaftafell.

28. září
Haalda (42 km)
Pod sopkou Katla lomcoval vítr obytným autem celou noc. Celý den potom lomcoval mnou. Brutální předoboční vítr mne několikrát zastavil. Ztracené kalorie jsem dohnal až večer obrovskou porcí těstovin s tuňákem.

27. září
Medallansvegur (42 km)
Telegraficky z Islandu: 42,4 km/5:18 h. Zatím nejtvrdší den. Od rána déšť a prudký protivítr až 50 km/h. Promoklý na kost a taky vyčerpaný. Bára dělala každých deset kilometrů horkou polévku do hrnku. Zítra má být lepší počasí.

26. září
Vík (49 km)
Něžný deštík na začátku a brutální vítr na konci proložily nemilostrdné kopce v etapě do Víku (5:25 h). "Po cestě jsme byl napaden černým psem, který porozuměl až základům islandštiny - pomohla jen hrst kamení," dává vědět o dnešním výkonu René Kujan.

25. září
Efsta Grund (46 km)
Azuro. Nebe bez mráčku, vlahý většík, pot mi stéká do očí - to jsem věru na drsném severu nečekal! Šetřím se, běžel jsem 5:20 h. Zítra doběhnu do města Vík. Už se těším, jak se v hotelu umyju, oholím a zajdu na internet.

24. září
Hella (49 km)
Dnes to bylo 49 kilometrů (5 hod 49 min) s cílem v městečku Hella. Běžím směrem východním, provoz na silnici pomalu ustává. Naštěstí dnes tolik nefoukalo. Naštěstí také proto, že přede mnou byly nekonečně rovinaté úseky, na nichž když to foukne, tak se nemá člověk kam schovat.

Co mě Island ušetřil na větru, přidal na dešti, takže od prvního dne ukazuje, co jsem čekal. V dáli jsou vidět ledovce, což se projevuje v tom, že se docela přikosilo. Ale nestěžuju si, když je nejhůř, přidám. Neřádí tu žádná prohibice - od slova prohýbat se pod tíhou toho, co jsme všechno stačili za 23 let prošvihnout - takže kromě teplých pramenů se dá ohřát i čajem s.

23. září
Hveragerdi (43 km)
Dnes Renda uběhl prvních 43 kilometry z hlavního města Reykjavíku do Hveragerdi. Prvních patnáct kilometrů s ním běželi tři místní nadšenci a jel jeden cyklista, kteří se o akci Run30 dozvěděli z islandské veřejnoprávní televize. 

"Protivítr, déšť, potíže s autem z půjčovny - netopilo, a tak jsme ho narychlo měnili," píše o prvním dni krátkou SMS René z Islandu.

Podívejte se na krátké video na Facebooku od islandského běžce jménem Smari Josafatsson.

INFO:  Běžci na HORYDOLY a Run30 a Run30 na Facebooku

Okružní silnice číslo 1

René Kujan běží po Okružní silnici číslo 1 okolo celého Islandu proti směru hodinových ručiček. Silnice měří něco přes třináct set kilometrů. Je to dopravní tepna ostrova, protože jiné dálkové spoje tady nevedou.

Silnice byla dostavěná v 70. letech minulého století, ale dosud jsou některé části pouze prašné, především ve východní části ostrova.

Horydoly jsou hlavním mediálním partnerem oběhu Islandu. Hlavním komerčním partnerem projektu je finanční společnost Era. Další partneři jsou běžecké boty Mizuno, kurýrní služba Messenger, investiční společnost TCP Invest a běžecký obchod TrailPoint. 

Run30 na HORYDOLY

Kdo chce běhat jako ďábel, musí trénovat jako kráva

Jeden magor, jeden sen, 30 maratonů

René podporuje vozíčkáře, vy mu v tom pomáháte

Čím více Kujan uběhne, tím více platí vozíčkářům