René Kujan: Udělám nad Islandem kříž

René Kujan, reportér Horydoly a podporovatel Sportovního klubu vozíčkářů Praha, se vydal potřetí na Island, aby si tam pořádně zaběhal.

V roce 2012 tento severský ostrov oběhl po okružní silnici.
V roce 2013 zdolal kratší, ale náročnou trasu ze severu na jih.
V roce 2014 se vydal na delší trasu z východu na západ. Sledujete jeho trasu:

9. července

22. den: Latrabjarg

45 km, 5:23 h

René doběhl na nejzápadnější místo Islandu. Má to za sebou! Jeho běžecká statistika na severském ostrově je neuvěřitelná. 2012: 1311 km okolo, 2013: 556 km napříč, 2014: 963 km podélně. GRATULUJEME, RENDO!!! 

8. července

21. den: Ósafjödur

45 km, 5:17 h

Včera jsem poznal hodně inspirativního chlapíka. Osud, neosud, stále farmaří na odlehlém místě Západních fjordů. O svém úrazu říká: "Pád auta z toho horského sedla se nedá přežít. Já ho přežil. Rozhodl jsem se vrátit sem. Je to můj domov." Trollové ale stále zkoušejí jeho odhodlání. Nedávno trefila jeho vůz padající skála a převrátila ho na střechu. Island přežijí jen ti nejodhodlanější. Dopřejí mi trollové rozčířit jejich řady?!

7. července

20. den

44 km, 5:41 h

Tak dnešní den měl hodně ambiciozní náběh stát se nejhorším. Chtěl jsem - jako pořádný tvrďák a chlap, co ví, o čem ten život je - začít plakat. Všechno ale zachránili dva američtí soudruzi Karen & Mark. Huge thanx, bros!

6. července

19. den

44 km, 5:41 h

Tak ne, tak včerejšek byl nejhorší. To se nedalo vyběhnout vůbec. Dvě závažná meteorologická varováni pro oblast Západních fjordů: silné poryvy větru, auta s přívesy nemají vůbec vyjíždět, se silnými pčívalovými dešti a sesuvy půdy. Nečas prečkávámv hotelu (jaké štěstí, že tady uprostřed pustiny něco takového mají). Pohybové aktivity měním za holící strojek a dlouhý a ne nepříjemný pobyt v suchém a měkkém lůžku.

5. července

18. den

52 km, 7:35 h

Zatím to vypadá, že každý den budu moci říct: "Dneska byl nejhorší den v mém běžeckém životě." Posledních pár dní to takhle funguje. Občas si připadám jako Scottova ýyprava k jižnímu pólu. Měl jsem asi vážně místo poníků zapřáhnout psy. A taky jsem doma nechal míč.

4. července

17. den

43 km, 7:00 h

Tak jak říkám, dnešní den byl zase nejhorší. Šlo to jen proto, že jsem se na chvíli dokázal zbavit vozejku. Neudržel jsem ho na cestě. Sebe bez něj chvílemi jen stěží. Po doběhnutí jsem potřeboval dostopovat zpátky k věcem. No co byste řekli? Přes dvě hodiny tam mrznu mokrej a urvanej - a nic. Američané se mají! Mohou si klidně říct: Fakynk uedr!!!Zatím to vypadá, že každý den budu moci říct: "Dneska byl nejhorší den v mém běžeckém živote..." Posledních pár dní to takhle funguje. Občas si připadám jako Scottova výprava k jižnímu pólu. Měl jsem asi vážně místo poníků zapřáhnout psy. A taky jsem doma nechal míč. 

3. července

16. den

55 km, 6:30 h

Zatím to vypadá, že každý den budu moci řict: "Dneska byl nejhorší den v mém běžeckém životě..."

2. července

15. den

44 km, 6:45 h

Dneska to fakt nešlo. Že bude pršet, jsem věděl. Že bude foukat silný vítr proti, to jsem taky věděl. Ale že tam bude tolik zas... molených kopců, jsem si měl zjistit dřív. Není nad to, pouštět se do dalšího dne náležitě psychicky připraven! K palčákům přibyla obličejová maska. Sám jsem nevěřil, že na ni dojde. Tento způsob léta zdá se mi poněkud islandským (((-:

1. července

14. den

45 km, 5:52 h

Dneska jsem navlíknul palčáky. Vypadá to, že končí dřina a odříkání a začíná dovolená u moře. Mu-ha-haaa!

Matko představená, zhřešil jsem. Zakopal jsem je obě dvě pod vysokou skálou. Nikdo mě neviděl, nikdo mi nic nedokáže. Přesto mne svědomí zoufale pohryzává. Už jsem nemohl dále. Byly mi přítěží a já už nedokázal unést jejich společnost. Udělal jsem to rychle, milosrdně a téměř bezbolestně. Žádná z nich nevydala ani hlásku. Proč jsem to jenom udělal?! Co když mi je někdo vypije?! Borovičku od Jelena nebo bylinného Magistra?! Co jsem to jenom spáchal?! Prosím, pomoz!!!

30. června

13. den

49 km, 6:47 h

Co je to? Pálí to jako čert, smrdí to po sloučeninách síry, měli byste se v tom cítit jako v pekle, a přitom máte pocit, že vstupujete do ráje. ŘEŠENÍ: Horká sprcha na Islandu. Celodenní běh v dešti a silném protivětru samozřejmě zážitek znatelně umocňuje.

29. června

12. den

43 km, 5:35 h

Chtěl jsem se vám s něčím svěřit: Můj život nabývá tvar malého kosočtverce. Ano, přesně tak vypadá půdorys mého stanu. A venku prší. But the truth is out there.

Já viděl divoké koně, běžely soumrakem. Vzduch težký byl a divně voněl... No jo, vždyť za den, za dva, maximálně za tři snad bude zas nějaká pidi civilizace se sprchou. Amundsen měl ale pravdu - ty trika od Berganse ještě pořád nesmrdí. No to bych se na to podíval!

28. června

11. den

51 km, 5:43 h

Dobré ráno! Experti na prežití - v případě, že se ztratíte v hlubokém lese na drsném Islandu - doporučuji si stoupnout.

27. června

10. den

46 km, 6:03 h

The essence of lonelyness of long distance runner.

Tak je za mnou rozhovor pro největší bežecký portál a největší televizní stanici v zemi. Co ještě proboha přijde?!

26. června

9. den

46 km, 6:03 h

Konečně zasloužený odpočinek!

25. června

8. den

50 km, 7:12 h

Co mi asi letos ježíšek naježí? Proboha, jen žádné běhání po Islandu! Před dvěma lety tady bylo o hodně lepší pořasí. 

24. června

7. den: Laugar

43 km, 5:07 h

Téměř midnight sun dnes v noci. Nedalo se v tom spát, ale když tohle vidím, odpouštím Islandu všecky ty strašný věci, co mi občas posílá na hlavu. I love Iceland!

23. června

6. den: Skutustadahreppur

43 km, 5:00 h

Sprcha v civilizaci a zítra zase šup do spacáku. Tak snad všechno vydrží! Já bych ji snad ani nepotřeboval, ale oni by to v ty civilizaci se mnou asi nezvládli. Díky islandským mrakům mám většinou sprchu několikrát denně. Zdarmo!  

22. června

5. den: Smalaas

43 km, 5:26 h

21. června

4. den: Mödrudalur

44 km, 5:21 h

Po ránu to docela frčelo, pak přišlo několik táhlých zabijáckých kopců a pak už jen pozitiva a životní jistoty ve formě zvlněné náhorní plošiny. Dokonce mi občas foukl vítr do zad! No ale že by jako nezapršelo?! Miluju večery ve stanu, kdy má člověk úplně všechno mokrý. Však ono všechno jednou uschne. Cheers!

Jestli doma máte zase 35stupňový pařáky, tak o tom nechci vůbec nic vědět! Paříme!!! Vysoká vlhkost vzduchu uvnitř stanu způsobuje, že se cítím jak na nějaké pařbě. No, možná už jsem byl i na lepší!

20. června

3. den: Egilsstadir

46 km, 5:45 h

Dnes prší a venku se setmělo, tento den nebude krátký...

19. června

2. den: Fljotsdalsherad

43 km, 5:20 m

Po bloudění v horách první den šel druhý den překvapivě hladce. Rozloučil jsem se s lovcem sobů, u kterého jsem přespal, naposledy pohladil přítomnou polární lišku a dal se do trápení v kopcích. Myslel jsem, že oproti loňsku ušetřím cosi na hmotnosti, leč opak je pravdou. Vozejk má zase k padesátce kilo. Musím hodně jíst, abych si ulevil.

18. června

1. den: Eskifjördur

57 km, 10:42 h

Včera byl den islandské nezávislosti. Dnes René Kujan běží na Gerpir, nejvýchodnější místo Islandu a poté se vrací na silnici a pokračuje podél fjordu Reydar.

15. června

Cesta na Island 

René Kujan odlétá na Island. Po úspěšném oběhnutí Islandu a přeběhnutí vnitrozemím ostrova z jeho nejsevernějšího na nejjižnější bod - oba běhy byly uznány jako světová prvenství - se rozhodl dokončit Islandský triptychu - z východu na západ, tedy z nejvýchodnějšího bodu ostrova na jeho bod nejzápadnější.

René Kujan chce vzdálenost kolem 900 kilometrů zdolat nejpozději za 21 dnů, přičemž jeho úkolem bude každý po sobě následující den překonat vzdálenost minimálně 42,195 km, tedy maraton. Stejně jako v loňském roce startuje projekt 18. června, v den, kdy pravděpodobně zahynul Kujanův velký a nedostižný vzor Roald Amundsen.

Ani tentokrát si běžec nedopřeje luxusu doprovodného vozidla a veškeré potřebné vybavení poveze s sebou ve speciálním běžeckém vozíku. Vzhledem k řídkému osídlení ostrova bude nutné většinu nocí přečkat mimo civilizaci. Nejdůležitějšími součástmi vybavení se tak stane spací pytel, stan a samozřejmě outdoorový vařič na přípravu pití a stravy. Projekt, stejně jako oba předchozí, je věnován na podporu Sportovního klubu vozíčkářů Praha.

Mezi běžcem a SKV do třetice vznikla džentlmenská dohoda, že Kujan svým během získá podporu v minimální výši 30 000 korun, nebo ji zaplatí ze svého. Paralelně se sbírkou na hendikepované sportovce v České republice proběhne na ostrově už potřetí sbírka na Islandskou federaci postižených sportovců a na veřejně prospěšnou organizaci starající se na Islandu o rehabilitační centra pro lidi po úrazech páteře.

Letos navíc Kujan plánuje okořenit podporu sportovců na vozíku dalším ultramaratonem. Půjde-li všechno podle plánu a běžci se podaří projekt východ-západ dokončit, 12. července navíc poběží závod Laugavegur Ultra. Dohoda s organizátory zní, že nemalé startovné (220 - 310 €) závodníka, popř. dalších věnují právě islandským rehabilitačním centrům.

Přečtěte si všechny články od René Kujana na Horydoly

Podívejte se také na oficiální web Run30.net

Poslechněte si interview s Danielou Drtinovou

Zobrazit místo Island - Iceland na větší mapě

Generálním partnerem projektu je do třetice ERA, hlavním technickým partnerem Vodafone. Mediálním partnerem projektu jsou samozřejmě Horydoly a také věrný Kujanův průvodce od samých prvopočátků Radio Beat. Běžce na Islandu obuje New Balance a oblékne Norská móda.

K dnešnímu dni se přihlásili tito partneři, kteří v návaznosti na Kujanův projekt podpoří vozíčkáře: www.weleda.cz za každý běžcův kilometr zdolaný na Islandu věnuje 5 korun. www.maratontravel.cz za každý kilometr 1 koruna, za každý maraton 42,195 korun. www.horydoly.cz za každý kilometr 1 koruna. www.newbalance.cz za každý kilometr 2 koruny. Vozíčkáře podporují rekondičními pobyty lázně www.johannesbad-therme.de.