Památník obětem hor v sedle mezi Studniční a Luční horou.
Petr Šlajer
SDÍLEJ:
Není to zrovna Alpentour, převažuje asfalt. Ale co je doma, to se počítá. Krkonošský národní park postupně zpřístupňuje cyklistům další cesty. Za prodloužený víkend se tedy dá cyklotrasa 1A projet přes Krkonoše i Jizerkami. Za soboru a neděli zvládneme jen Krkonoše. Berme jako míru trénovaného cykloturistu, který s sebou nevozí příliš zbytečností.
Špindlerův Mlýn. Sjezdovka Hromovka v létě na kole.
Pořádný sníh je na horách ještě v nedohlednu, vezměme tedy na milost ještě horské kolo.
1. den: Ze Žacléře na Luční boudu
Pokud bydlíme někde po cestě, nejlépe se pod hory dovezeme každý den rychlíkem Úpa. Vyráží v nelidských 6:10 z Prahy. V Trutnově je vlak v 9:20, takže máme celý den před sebou.
Do Žacléře láká přímá silnice, ale trasa kolem vrchu Baba slibuje alespoň trochu terénu. Obě cesty se setkají nedaleko tvrze Stachelberg.
Od parkoviště v Prkenném dole je třeba nastoupat k Rýchorskému kříži přes Rýchory, případně oklikou přes Žacléř a kolem chaty Hubertus. Začátkem léta tu ještě zely díry po jarních povodních a číhal čerstvý, neuježděný štěrk. O kus dál před Albeřicemi je poslední úsek, kde se bude dát trochu zabajkovat, dál už je to převážně asfalt.
Po sjezdu do Albeřic a objížďce kolem vápenky se stoupání zastaví až na Cestníku, abychom se bez námahy svezli do Malé Úpy a dále do Spáleného mlýna.
Velkou Úpu cyklotrasa chytře obkrouží po okolních kopcích a skončí v Peci pod Sněžkou. A modří již vědí, že přijde stoupák přes Richtrovky na Výrovku bez odpočinkového místa. Ze zvědavosti to zkouším v kuse bez tlačení. Jde to, ale za cenu lapání po dechu u Výrovky (noclehárna).
Celkem jsme ujeli 53 km, 2083 m nahoru a 1058 m dolů.
2. den: Z Luční boudy na Voseckou boudu
Po zregenerování Paroháčem z místního pivovaru a přespáním v noclehárně mě čeká ráno sjezd až do Strážného. Dle KRNAPu není vyhnutí. Z kilometru a půl nad mořem se rázem ocitneme na půlce, abychom poté vystoupali do Špindlerova Mlýna (750 m), ale cestou ještě přes Krásné pláně (1000 m).
Ze Špindlu vede na Mísečky více variant, já zkouším modrou sjezdovku po kamení. Pokud čas tlačí a síly nestačí, z Míseček se dá jet přes Dvoračky a Rýžoviště do Harrachova. Tak by se dal zakončit dvoudenní výlet, třeba vlakem v 17:05 směr Praha přes Tanvald.
Já pokračuji ještě do dalšího zvláštního režimu k Vrbatově boudě a poté k rozcestí U Čtyř pánů. K blízké Vosecké boudě je vjezd pro cyklisty zapovězený. Nezbývá než ze sebe udělat chodce a občas přenášet půlmetrové žlaby.
3. den: Jizerky pro nezdolné
Od Vosecké boudy se otevírá cesta přes hřeben Jizerských hor trasou Terex (do roku 2010 byla cyklistům zakázaná) přes Alfrédu na česko-polskou hranici, poté kus přes Polsko skrz Orle.
Další hraniční přechod je kousek od Jizerky, ale opět se musí nosit a tlačit kolo. Od Jizerky již pokračuje ničím nepřerušený přejezd Jizerek. Dalším noclehem kolem Bedřichova/Smržovky se dá přejezd Krkonoš a Jizerek nastavit ještě Černostudničním hřebenem a sjezdem k Malé Skále pokračovat dále cyklostezkou do Turnova na vlak.
Verze pro nezdolné od Luční boudy s přejezdem Jizerské magistrály do Hrabětic a noclehem u Smržovky meří 95 km, 2156 m nahoru a 2733 m dolů.
Česko má svého historicky prvního mistra světa v klasickém Ironmanu. Stal se jím paratriatlonista Jan Tománek, který ovládl Ironman World Championship Kona na Havaji. Sedmatřicetiletý český reprezentant opanoval nejtěžší triatlonový závod
Českému triatlonu vládnou ženy. V tradiční anketě Král triatlonu, která oceňuje nejlepší sportovce sezony, zvítězila olympionička Petra Kuříková, druhé místo obsadila Tereza Zimovjanová a třetí Aneta Grabmüller.
FOOTBIKE GUIDE Dvacet kilometrů po cyklostezkách a vedlejších silnicích, většinou mírně s kopce nebo po rovině. Podzimní přírodou. To je sen každého koloběžkáře. Svezli jsme se podél Knovízského potoka ze Slaného do