Proč se nestavějí cyklostezky, když…

Cyklisté v Praze se někdy cítí jako lovná zvěř.

Mates

SDÍLEJ:

Oficiální výmluvou, proč nejsou peníze na cyklostezky, je, že se nejprve musí vyřešit automobilová doprava. Ukázkovým příkladem je Praha a její tolik diskutovaný silniční obchvat. Zdá se, že politiky a úředníky, kteří o financích v dopravě rozhodují, zatím nenapadla jiná varianta.

Jak na to

Zdroj: Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy. Metodický postup realizace, Centrum dopravního výzkumu, prosinec 2002.

Neodvažuji se nabídnout smělou vizi, že by se ve městě nejprve vyřešila cyklistická doprava, a pak by se přistoupilo k automobilům (možná by mezi tím tento problém zmizel sám). Kompromisním řešením by však bylo věnovat se oběma dopravám půl na půl.

Budoucnost silničního okruhu se ztrácí v mlhách

Silniční obchvat je velmi dlouhodobá záležitost a vypadá, že bude vznikat ještě velmi dlouho, minimálně deset let. O to, kudy povede jeho trasa, se už mnoho let hádají tisíce lidí, a peníze zatím stojí a ztrácejí se. O to, kudy povede cyklostezka, se snad nehádá nikdo a peníze by mohly být velmi rychle a účelně investovány.

Z jakého důvodu se ovšem dává automobilové dopravě přednost, není úplně jasné. Je to zřejmě zastaralé smýšlení a názor, že dopravu vyřeší jedině takové silnice, kam se všechna ta auta vejdou. To znamená široké, rovné, mnoho jízdních pruhů, mimoúrovňové křižovatky… Nebudu zde rozebírat původ tohoto názoru (pro zasvěcené: Le Corbusier). V dopravě však platí známá zákonitost: Nabídka zvyšuje poptávku a naopak. Čím lepší silnici nabídneme, tím víc aut po ní bude jezdit. Silnice přestane stačit a začne poptávka po rozšíření silnice. Nabídneme rozšířenou silnici a brzy zase nebude stačit a tak dále. Pokud chceme z tohoto bludného kruhu vystoupit, musíme dopravu regulovat.

Kolo je ve městě rychlejší než auto

V západní Evropě se už poučili. Oficiální příručka pro cyklistiku Evropské komise přináší zajímavá data, která by měla každého úředníka státní správy či samosprávy přesvědčit o nutnosti regulace automobilové dopravy. Představte si silnici. Typický jízdní pruh má šířku 3,5 metru. Za jednu hodinu zde lze v přepočtu přepravit:

22 000 lidí kolejovým vozidlem (tramvaj, vlak, metro)

19 000 lidí pěšky

14 000 lidí na kole

9 000 lidí autobusem

2 000 lidí autem

Do vzdálenosti 5 km je kolo ve městě rychlejší než automobil. Do vzdálenosti 8 km je ještě jeho rychlost s autem srovnatelná. Jízda na kole je ve srovnání s jízdou v automobilu 50x bezpečnější a vyžaduje jen jednu dvanáctinu prostoru, který ve městě zabírá automobil. Znečištění skleníkovými plyny při provozu jízdního kola je nulové, zatímco znečištění skleníkovými plyny z individuální dopravy v devadesátých letech stouplo.

73% občanů EU se domnívá, že investice do infrastruktury a provozy jízdních kol by měly mít přednost před individuální automobilovou dopravou. Britská lékařská asociace označila cyklisty (ti, kteří dojíždějí denně alespoň dvakrát 15 minut) za zdravější, než jsou motoristé. Motoristé paradoxně díky uzavřenému prostoru automobilu dýchají dvakrát více oxidu uhelnatého, dvakrát více oxidů dusíku, šestkrát více benzenu, pětkrát více toluenu a čtyřikrát více xylenu než cyklisté jedoucí po téže komunikaci.

A proč se tedy nestaví cyklostezky?

Hanka Hermová

16/9/2003

32 příspěvků v diskuzi

SDÍLEJ:

Diskuse

Diskuze k článku

NÁROKY, ZMĚNY ČI SELSKEJ ROZUM...

Ono cyklostezky, smíšené stezky pro chodce či sportovní běžce v Praze Brně, a jiných velkých městech kontra obchvaty, magistrály pro auta, nákladáky jako vagony, a t.d. a t.d. Nepřipadá vám to dnes jako schozofrenie? Cožpak máme prostory jako USA, Rusko, či Kanada? A v Praze přibejvá a přibejvá lidí a s tím i tyhle vaše problémy. Vše je někde jinde. A sice v koncentraci fabrik, úřadů, kultůry a t.d. a zároveň vysoké nároky a ona "úroveň" jako v New Yoru, a vše dovážet, vyvážet a všechny problémy s tím spojené. A řešení? Prostě decentralizace všeho. A upřednostnění veřejné dopravy. V době, kdy si podnikatel i své cesty dá do odčitatelné položky se nedivme. To se to pak jezdí a celé rodince, Ergo žádné odčítání. Jednotná daň jako kdysi desátek a zbytek je na každém. A tvrdá kontrola trhu a kartelů.

Autor Honza
Datum a čas 16.8.2024 19:10

Reaguj

Re: několik připomínek

Pitomce. Doufam, ze takovych volu jako ty neni vic.

Autor jelda
Datum a čas 6.10.2005 20:14

Reaguj

Re: Re: ještě doplnění

Zpoceni problem je. Bydlim na kladne a pracuji v dejvicich. Snazim se jezdit na kole jak to jde. Motivem neni ekologicke ani ekonomicke mysleni. Je to ciste radost z jizdy a telocvik. Nicmene bez sprchy po prijezdu do prace si to nedokazu predstavit. Pro cesty po praze jsem kolo jeste nikdy nepouzil. Musim bohuzel vypadat alespon relativne slusne a to se s kolem proste neslucuje.

Autor Jirka
Datum a čas 3.6.2005 16:08

Reaguj

Re: ještě doplnění

Nemyslim si, ze by zpoceni po jizde na kole do prace byl takovy problem. Kdyz je v lete horko, v MHD se zpotite casto mnohem vic, pri behu taky. Tempo jizdy a obleceni si volite sam, takze ja v tom velky problem nevidim.

Autor Tomas Telensky
Datum a čas 5.6.2004 22:41

Reaguj

pro Lukase B.

Omezeni automobilove dopravy ve mestech je objektivne prospesne, at uz si o tom vetsina lidi mysli cokoliv. Rozhodnuti starosty Londyna zavest mytne pro vjezd do centra urcite vetsinovou podporu nemelo, presto je to uspesny projekt, ktery bude nasledovan v dalsich mestech. Jinymi slovy, hodnotna politika spociva v prosazovani dobrych myslenek a projektu, nikoliv ve vyhodnocovani pruzkumu verejneho mineni. Ktere je navic, jak tu nekdo uvedl, rozvoji cyklistiky nakloneno.

Autor albert
Datum a čas 21.11.2003 18:32

Reaguj

bezpecnost

V clanku je uvedeno, ze kolo je padesatkrat bezpecnejsi nez automobil. To by me zajimalo, z jake statistiky to vyplyva. Absolutne neverim, ze tato cisla v meste plati. Pro zajimavost, kdyz byla rec o mopedech: v Parizi jezdi mopedu a motorek spousta, ale hlavni problem je prave bezpecnost, protoze nehodovost je naopak na jednostopych vozidlech v Parizi padesatkrat vetsi nez v autech, navic s tezkymi zdravotnimi nasledky. Ale myslim, ze budovani cyklostezek ma smysl. Prikladem muze byt Strasbourg, ktery je ve Francii povazovan ze vzor cyklistickeho mesta, kde za nekolik let vybudovali sit cyklostezek a prislusenstvi pro cyklisty, cimz spoustu lidi nalakali jezdit do centra na kole. Tusim, ze tam nyni dojizdi do prace na kole 30 procent lidi, ale za to cislo nerucim a nemam momentalne jak to overit.

Autor albert
Datum a čas 21.11.2003 18:27

Reaguj

x Lukáš B.

Dobrá diskuse, kéž by takových bylo víc. Teď replika na Lukáše B. z 22.9., 14:31.Lukáš dělí argumenty o výstavbě cyklostezek na věcné („o kapacitě komunikací, ... cestovní rychlosti, bezpečnosti atd. - prostě o tom, co je výhodné z hlediska jednotlivce“) a emocionální („mít pocit čistšího svědomí ... sem bych i řadil i výhodnost z hlediska planety“). Jako kdyby „z hlediska jednotlivce“ bylo totéž co „věcné“, na opačné straně stálo zpytování svědomí a romantické snění o „lepší planetě“ – a mezi tím už nic. Jenže právě mezi tím stojí kategorie veřejného zájmu, na které není vůbec nic iracionálního. Zahrnuje všechny hodnoty, které spontánně nevyplývají ze součtu sobeckých preferencí jednotlivců, ba někdy musejí být prosazovány direktivně, ale přesto existuje široký konsensus o tom, že z jejich kolektivního dodržování má valná většina prospěch. To není žádný levičácký výmysl nebo „sociální inženýrství“, naopak je to princip, který v běžném životě přijímáme jako samozřejmý a díky kterému uplatňujeme taková pravidla, jako je urbanistické zónování, zákaz rušení nočního klidu, ochrana památek nebo nejvyšší povolená rychlost aut v obci. Vedle těchto případů, kde je pro dnešní českou společnost alespoň sám koncept víceméně politicky nesporný, je i řada případů naopak politicky ostře kontroverzních, jako je právě omezování individuální automobilové dopravy.Důležité ale je, že snahy obcí omezovat užívání osobních aut principielně můžou zcela legitimně sáhnout i k podstatně agresivnějším metodám, než jen nabízet alternativy. Pochopitelně za předpokladu demokratického mandátu, který dnes není – ale není to až tak ireálná představa, jak se zdá. Chápu, že málokdo se chce omezovat na vlastní pěst a doufat, že tak změní svět; to opravdu znamená stát se „zrnkem písku“ (L.B.). Něco jiného je ovšem přijmout omezení s podmínkou, že k témuž budou přinuceni i ti ostatní a že výsledek se konkrétně projeví na tom, jak se v okolí mého domu dýchá, chodí a celkově žije. Výsledky posledních pražských voleb ani takové ochotě, pravda, nenasvědčují. Ale lidi v Česku se vlastně teprve začínají učit, co všechno můžou zvlášť na té lokální politické úrovni ovlivňovat, že stačí být organizovaní a dostatečně dotěrní. A mimochodem ten Západ taky neberme zas tak fatalisticky jako předobraz naší budoucnosti – tam na tyhle věci leckde teprve přicházejí zároveň s námi.

Autor Lukáš G.
Datum a čas 30.10.2003 11:32

Reaguj

zazemi

Musim souhlasit s predchozimi dvema prispevky. Ono alespon po Praze ani neni takovy problem se nekam dostat. Ovsem resit napr. umisteni kola po desate vecer pred Zlicinskym Tescem... Budovani cyklostezek je zcela jiste fajn, chtelo by to ale minimalne slusnejsi parking - blok u divadla, muzea, pred uradem a razem by se situace notne zlepsila. Navic takove inteligentnejsi rozmisteni parkovist s nekolika sprchami a satnou by nemuselo byt spatne podnikatelske tema...

Autor blackbird
Datum a čas 5.10.2003 21:48

Reaguj

Kolo a MHD

Jezdím do práce hodně let po celý rok. V zimě, když napadne sníh můžu občas odpoledne spočítat podle stop na neuklizeným chodníku,kolik že nás to ten den jelo. Tak dva, tři. Nebydlím v Praze, ale v Plzni. V létě je to jiný, ale kolo není a nebude v našich klimatickejch podmínkách pro většinu populace dopravní prostředek na celej rok. A člověk nechodí jenom do práce. Kam potom s kolem?? Lepší investovat hodně do MHD. I na úkor cyklostezek.

Autor Kydlajs
Datum a čas 22.9.2003 23:56

Reaguj

ještě k ježdění do práce

Jezdím denně do rachoty 12 km.Do kopce i z kopce, 80% cyklostezky, v zime v létě s výjimkou deštivého rána.Problém není v tom, že Praha je kopcovitá(zas to taková hrůza není). Problém je v tom, že cyklista je sice dříve v práci,než MHD nebo auto, ale potom se musi vysprchovat, převléct, na konci prac. doby opět převléct.To znamená(pokud nemáte super tolerantního zaměstnavatele) být v práci o půl hodiny dříve. Na podzim musíte investovat do kvalitního oblečení(není levná záležitost) a mít možnost věci někde sušit(rozvěšení po kanceláři je jenom pro otrlé). A to je většinou problém. Člověk se dostáva do konfliktu s kolegama, protože málokterý zaměstnavatel poskytne všechno.Proto si myslím, že lidí, kteří budou jezdit do práce na kole i po vybudování kvalitních cyklostezek, moc nepřibyde. Změnit by se muselo víc věcí.Tím nechci říct, že jsem proti budování.

Autor carpat
Datum a čas 22.9.2003 16:15

Reaguj

Celkem 32 příspěvků v diskuzi

Přidat nový příspěvek

7 let od skalního řícení v Bergellu: cestovní ruch stále trpí

Následky skalního řícení hor Cengalo a Badile roku 2017 pociťuje cestovní ruch ve švýcarském Bergellu dosud.... celý článek

Kuba Turek

18/8/2024

0 příspěvků v diskuzi

Cestovní kancelář FlyDovolená zkrachovala

Kdo otrávil orly mořské pod Brdy? Majitel rybníka v Jesenici

Podívejte se na inspiraci k cestování po Evropě.

Hledáte si ubytování v ČR nebo na Slovensku? Doporučujeme chaty a chalupy k pronájmu za nejlepší ceny. I levné ubytování si najdete na portálu MegaUbytko.cz.

CHORVATSKO 2024 levné ubytování v apartmánech a pokojích po celém Jadranu bez provize cestovkám.

Treking.cz

Může se hodit

Nejčtenější články

Kdo otrávil orly mořské pod Brdy? Majitel rybníka v Jesenici

Regiony

České SÁZAVA ŠUMAVA RALSKO KRUŠNÉ HORY KRKONOŠE PRAHA ČESKÝ A SLAVKOVSKÝ LES BRDY ČESKÝ KRAS A KŘIVOKLÁTSKO POVLTAVÍ JIŽNÍ ČECHY POLABÍ ČESKÝ RÁJ ČESKÉ ŠVÝCARSKO JIZERSKÉ A LUŽICKÉ HORY ORLICKÉ HORY VYSOČINA PODYJÍ JESENÍKY PLZEŇSKO ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ BESKYDY A JAVORNÍKY BÍLÉ KARPATY OSTRAVA BRNO Cizina VÝCHODNÍ ALPY VYSOKÉ TATRY STŘEDOMOŘÍ FRANCIE VELKÁ BRITÁNIE HIMÁLAJ DOLOMITY A JULSKÉ ALPY JIHOVÝCHODNÍ ASIE MONT BLANC POLSKO NĚMECKO SKANDINÁVIE RAKOUSKO ITÁLIE SLOVENSKO ZÁPADNÍ ALPY CHORVATSKO KORUTANY BALKÁN

Kalendář akcí Zobrazit všechny akce

AKCE	KDE	INFO	KDY
Mezinárodní horolezecký filmový festival	Teplice nad Metují	22.-25.8.	22.8.
Země živitelka - veletrh	České Budějovice, výstaviště	22.-27.8.	22.8.
Soumrak nad Sovincem	Sovinec	24.-25.8.	24.8.
Výstava stanů	Praha, Letňany	31.5.-25.8.	25.8.
Bonsaje - výstava	Praha, Botanická zahrada Univerzity Karlovy	27.8.-1.9.	27.8.
Škola kouzel	Sovinec	31.8.-1.9.	31.8.
Bezpečné nábřeží	Hradec Králové	Integrovaný záchranný systém	5.9.
Kaktusy a sukulenty - výstava	Praha, Botanická zahrada Univerzity Karlovy	5.-15.9.	5.9.
Dočesná	Žatec	6.-7.9.	6.9.
Pálavské vinobraní	Mikulov	6.-8.9.	6.9.