První podzimní cyklostezka?

Také jste asi o zmíněných třech vsích nikdy neslyšeli. Přesto si dovolíme tvrdit, že za návštěvu ona cyklostezka určitě stojí.

Do Horních Počapel jezdí vlak. Stezka však začíná ještě severněji, možná tedy bude lepší vystoupit až v Hněvicích (kde kupodivu staví i rychlíky) a vydat se kousek po silnici podél Labe na jih.

Hned za slepou odbočkou řeky, tam kde najdete přístav, začíná kolmou levou odbočkou cyklostezka. Ta vás bude provázet v délce dvacet kilometrů nejdříve podél Labe, pak podél Vltavy.

Asfalt září novostí, je krásně hladký. Vyzývá cyklisty i bruslaře k radostným hrátkám. Na trase je pouze asi kilometrový úsek bez asfaltu. Z nám nepochopitelných důvodů je v místech mezi Vraňansko-hořínským kanálem a tokem Vltavy nahrazen extra hrubým štěrkem.

Často u stezky naleznete turistická odpočívadla se zastřešeným stolkem a lavicemi, nepostradatelným stojanem na kola a podrobnou mapou oblasti.

A zase ty povodně

Velkou část trasy podél toku Labe vás bude provázet pohled na kouřící mělnickou elektrárnu. Po cestě naleznete několik malebných hospůdek, kde jsou připraveni jak na cyklisty, tak i na bruslaře.

Neustále budete narážet na připomínky velkých povodní v roce 2002. Tu mají na zdi kovovou destičku označující stav vody za oněch pohnutých dnů, tu monumentální vodočet, tu si vystačili s čarou nakreslenou na silnici. Inu, člověk reguluje, příroda mění.

U zdymadel

Obzvláště hodnotný, zastavení hodný a fotogenický je kout kolem hořínských zdymadel. Krásně zrekonstruovaný objekt doplněný expozicí mechanizace z let minulých láká k zastavení. Na to ostatně mysleli i projektanti stezky a do přímé blízkosti objektu umístili jedno z odpočívadel.

Hořín je i místem, kde opustíme Labe a nadále se budeme pohybovat podél Vltavy.

Prohlédněte fotogalerii z cyklostezky Počaply - Vliněves - Zelčín:

Konec v polích…

Konec cyklostezky je poněkud nepochopitelně situován do polí nedaleko Zelčína. Zbudovaná komunikace končí velkou cyklo-křižovatkou. Celkem jsme ujeli šestnáct kilometrů.

Zvídavější část poutníků, zvláště pak ti odětění, zavítá ještě do samotného Zelčína, kde na ně čeká zoopark s občerstvovacím zařízením. Něco, co jistě potěší celou, toho času již značně znavenou, rodinku.

...a nedohlednu

Návrat není tak jednoduchý, jako byl začátek celého putování. Po cyklotrase číslo 2 lze pokračovat do Lužce nad Vltavou a tam sednout na železničního oře. Doporučit lze i prodloužení, které nás rovněž po cyklostezce číslo 2 dovede po dalších dvaceti kilometrech do Kralup nad Vltavou. Na výběr je trasa přes Lužec s využitím přívozu, nebo přes Zálezlice. Tady budete muset překonat menší nástrahu v podobě zapeklitého mostku mezi elektrárenským potrubím. Vstup na vlastní nebezpečí.

Nejzdatnější cykloturisté pokračují po dvojce dalších třicet kilometrů až do Prahy.