Svatojiřské rybníky není žádný oficiální název. Rybníky se podle mapy jmenují odspodu nahoru po potoce Hladoměř, Kamenec, Jistebský, Neřád, Ptácký, Melicharovský a Borůvek.
Všech sedm je navlečených jako korálky na malém Svatojiřském potůčku, který se vlévá do horního toku říčky Vlkavy a ta stéká do Labe.
Vyjížďka z Mladé Boleslavi
Z Mladé Boleslavi jsem jel tentokrát po silnici do Semčic. Zajímavější je však červeně značená cesta, která začíná u nádraží, protáhne cyklistu historickým centrem města, vyvede na kopec Chlum a dovede vedlejšími cestami do Pěčic.
V Pěšicích i Semčicích je je nutno udělat totéž. Opustit silnice a turistické značky a vydate se do terénu nazdařbůh.
Vzal jsem to nejprve dobrou polňačkou podél Semčínského potoka, přejel po mostku Vlkavu a ocitl se na hrázi nejspodnějšího rybníka Hladoměř. Odtud vedou blátivé cesty proti proudu Svatojiřského potoka po obou stranách všech sedmi rybníků.
Nejprve jsem objížděl množství hlubokých kaluží, ale pak se mi bahno dostalo do brzd a nakonec už mi bylo všechno jedno. Dva kilometry až k čtvrtému rybníku Neřád byly ještě v pohodě, jenom jsem byl zablácený od hlavy k patě. Bahno se lepilo i do vidlice, ale dostatečná rychlost tyto nástrahy překonala.
Kolo nejede. Zastavilo ho bahno
Nad Neřádem jsem vjel do extrémně lepivé hlíny a kola se zastavila. Nepomáhalo ani stoupnutí na jednu šlapku váhou celého těla. Co mi zbývalo, sestoupil jsem a tlačil. Kola se pořád netočila a jen klouzala po vrstvě bahna na cestě. Nebylo to moc efektivní, a tak jsem zkusil bicykl zvednout a poponést. Nic moc. Kolo bylo s obrovskými nánosy bahna a cyklobrašnami moc těžké.
Nakonec se mi podařilo dostat do lesa. Klackem jsme očistil bicykl od nejhoršího. Dál už to šlo. Jel jsem sice rozblácenými lesními cestami i nadále, bahno mě zpomalovalo, ale jel jsem. To bylo hlavní!
Lesy, pole, louky a silnice
Překřížil jsem zelenou turistickou značku a od nejvyššího rybníku Borůvek jel jen podle azimutu neznatelnými cestičkami ve směru potoka. Narazil jsem znovu na červenou značku, která mě přes louky a les dovedla k velkému Pilskému rybníku. Ten už ale patří k Bahenskému potůčku, jehož vody se dostanou do Labe o kousek výš než Vlkava. Tečou do Hasinského potoka a posléze Mrlinou do veletoku.
Nazpátek to Boleslavi jsem nabral směr raději už po silnicích. Přesto mi čtyřicetikilometrová vyjížďka zabrala skoro celý zimní den. Kdyby bylo aspoň trochu sucho, dalo by se napojit v Domousnicích na modrou turistickou značku a přes lesy a kopce okolo studánky Boží voda se vrátit do Mladé Boleslavi. Takhle jsme to ale nechal na jindy
Pokud byste měli volno celý víkend, nebo dokonce několik dní jako já, doporučuji pár neobvyklých cílů, na které si asi v létě na delších túrách neuděláte čas:
Klášter v Mladé Boleslavi a Staroměstské náměstí s rozsáhlou alegorií Jizery
Hrad a historická vesnice Sychrov nad Jizerou a dřevěné sochy v terénu Dolního Pojizeří
Letiště Hoškovice a kuriozní osmiboký statek Lhotice u Mnichova Hradiště
Turistika podél rybníků na HORYDOLY
Romantické Hradčanské rybníky
Koupání a cyklistika u Jevan
Kouzelné koupání ve Věžáku
Tachovský vodopád v Českém ráji
Jinolické rybníky
Zobrazit místo Turistika na větší mapě