Ondřej Sekora zemřel před 45 lety

Pokud někdo připomene jméno spisovatele Ondřeje Sekory, tak jedním dechem  může připomenout i jména figurek Ferdy Mravence a Brouka Pytlíka, které Sekora  proslavil ve svých knížkách pro děti. 

Ragbisté k tomu ještě dodají pojmy z českých pravidel tohoto tvrdého sportu, jako jsou mlýn, roj, mlynář, rojník, pilíř, vazač, zadák, a další, jež Sekora uvedl poprvé v knížečce o pravidlech ragby, která z francouzštiny přeložil.

Žurnalista, kreslíř, entomolog

Ondřej Sekora (25. září 1899 Královo Pole u Brna - 4. července 1967 Praha) byl výrazný český spisovatel, žurnalista, kreslíř, grafik, ilustrátor, karikaturista a entomolog. Od roku 1964 nositel titulu zasloužilý umělec. Spolupracoval s rozhlasem, televizí, filmem i divadlem.

Psal a ilustroval hlavně knihy pro děti. Vytvořil do značné míry autobiografickou figurku Ferdy Mravence, která se poprvé se objevila v Lidových novinách 1932 jako postavička v kreslených seriálech pro dospělé.

Stejně známý je i Brouk Pytlík (1939). Postavička Brouka Pytlíka, který má vždy jasno a všechno zdánlivě umí,  se natolik  vžila do běžné řeči,  že patří už do českého  kulturního  dědictví, kde zaujímá v přirovnávání podobné postavení jako třeba  Josef Švejk, Hurvínek, Hujer, doktor Cvach nebo Jára Cimrman.

Přečtěte také: Mandelinka bramborová - americký brouk

Sekorovy příběhy spojují zábavnost s poučností a mravním ponaučením. Jeho ilustrace byly blízké stylu animovaného filmu.  

Sekora soudcoval první ragby v Česku

Sekora byl nejenom  zakladatelem prvních českých ragbyových klubů, sportovní trenér a  rozhodčí, který  soudil první utkání na území České republiky, jež  se hrálo 9. května 1926 v Brně.

Předtím v časopise Sport a hry na pokračování vydával a ilustroval pravidla tohoto sportu. Byl trenérem ragbyových družstev Moravská Slávie v Pisárkách a AFK Žižka Brno, vytvořil českou ragbyovou terminologii, které pod jeho vedením v roce 1926 sehrály v Československu vůbec první ragbyové utkání. Byl také aktivním rozhodčím, řídil například i první zápas RC Sparta Praha a RC Slavia Praha.

Předtím od roku 1921 pracoval jako sportovní referent a kreslíř v brněnských Lidových novinách. V letech 1923 a 1927 byl redakcí vyslán do Paříže. Kde poznal nejenom ragby, ale odkud také komentoval průběh tehdejšího cyklistického závodu Tour de France. Autor příspěvku dokonce tvrdí, že to byl právě Sekora, který jako první líčil závod, který je v cyklistice nejslavnější. 

Tip HORYDOLY na knihu: 100+1 osobností a bicykl

Ferda Mravenec se poprvé objevil na stránkách Lidových novin v lednu 1933 jako postava kresleného seriálu pro dospělé, v roce 1935 k němu přibyl i Brouk Pytlík. V roce 1936 vyšla první Sekorova knížka pro děti Ferda Mravenec.

Válečné vězeňské zkušenosti

Za okupace v letech 1944-1945 byl Ondřej Sekora vězněn v pracovních táborech Kleinstein, které najdete v současném Polsku a v Osterode v Německu. V autentickém deníku s hořkým humorem vylíčil strasti táborového života.

Po válce se stal redaktorem deníku Práce a redaktorem časopisu Dikobraz (1945–1947, prvních patnáct čísel jako šéfredaktor) a redaktorem v nakladatelství Josefa Hokra (1945–1949), které již předtím vydávalo jeho knihy. V roce 1949 spoluzakládá Státní nakladatelství dětské knihy, jež nyní nese název  Albatros, a v letech 1949–1952 působí jako jeho vedoucí redaktor.

Stál u prvních pokusů o televizní vysílání pro děti, neoficiálně hrál maňáskové divadlo a po celé republice pořádal besedy s dětmi. Od roku 1952 byl ve svobodném povolání, psal a kreslil pro noviny i časopisy Host do domu, Lidové noviny, Mateřídouška, Ohníček, Pionýr.  

Záchvatem mrtvice v roce 1964 skončila jeho veřejná činnost. Zemřel v Praze roku 1967 a pohřben je na košířských Malvazinkách.

Jaká je Sladovna v Písku: Obrovská a krásná

Pokud se chcete dozvědět něco více o Ondřejovi Sekorovi, najdete poučení ve výstavní síni  Sladovny, která byla nedávno kompletně rekonstruovaná v centru  Písku. Tam je ostatně i informační centrum města a celého Písecka.