Siebengebirge pěšky přes pět kopců

Poté Němec nasedl do naleštěného bavoráku a pokračoval na další kešky. Prý dnes jezdí jen po starých a velkých keších. 

Sedmivrší nad Rýnem

Nikdo v okolí není na kopce zvyklý. Spolková země Severní Porýní-Vestfálsko je ze tří čtvrtin placka. Nevysoká pohoří se objevují jen na jihu a jihovýchodě. Právě tam mířím. Do pohoří Siebengebirge.

OKOLO BONNU: Podzimní výlety na koloběžce v Porýní

Pro Němce je toto pohoří něco jako pro nás České Středohoří. Lidé sem jezdí obdivovat ruiny starých hradů na zalesněných vrcholcích. Nejvyšší vrchol Grosser Ölberg se tyčí v nadmořské výšce 460 m. Většina kopců je o sto metrů nižší.

Všechny hrady ve zdejším minipohoří byly založeny ve 12. století.

Drachenfels (Dračí skála)

Vyrážím z města Königswinter, kam mě dováží za dvacet minut tramvaj z hlavního nádraží v Bonnu. První cíl je vrch a stejnojmenná zřícenina Drachenfels (321 m). Stoupám úplně sám mlhavým ránem po lesní cestičce.

Romantiku mi ovšem zkazí hned po prvním kilometru přestupní stanice lanovky. Cesta se změní v asfaltku, první turisté se vezou lanovkou jako na Petřín a já šlapu dál. Na vrcholu jsem skoro po hodině. Zřícenina je opravená a poskytuje pěkné výhledy do údolí Rýna. Bohužel takhle po ránu je všechno pod mraky a vidím pod sebou jen bílo.

Hrad Drachenfels je symbolem regionu Siebengebirge. Je pokládán za místo, kterého se týká značná část děje středověkého německého ikonického díla Píseň o Niebelunzích. Další stará pověst hovoří o drakovi, který svým plamenným dechem spaloval lodi plující po Rýnu. Jednou ovšem neodhadl své síly, když dýchl svůj plamen na loď převážející střelný prach. Ta vybuchla a draka odhodila tak daleko, že se už nevrátil. Prohledněte historické pohledy na Drachenfels.

Löwenburg (Lví hrad)

Hned poté mne čeká strmé klesání do vesničky Rhöndorf a za ní strmé stoupání na kopec Löwenburg (455 m). Na něm je příjemné překvapení. Lavička s vyhlídkou na zříceninu, kde jsem byl před hodinou. Ruiny hradu svítí v dopoledním slunci jako královská koruna nad temnými hvozdy.

Na zříceninu Löwenburg přicházím kolem poledne. Je daleko větší a také je tu víc návštěvníků. Dvě babičky s trekkingovými hůlkami, zamilovaný pár, dědeček o holi a rodinka. Mraky se rozplynuly. Mám krásný výhled na trasu, kterou jsem zatím ušel. Na západě vidím radar mezi vrcholky stromů, na jihu spoustu vesnic a zeleně.

Vyhlídka Drei-Seen-Blick poskytuje zajímavý výhled mezi horami na tři různá místa veletoku Rýn.

Grosser Ölberg (Olivetská hora)

Další vrchol je nejvyšší z celého pohoří. Groβer Ölberg (461 m) je viditelný z daleka díky vysílači, který na něm stojí. Škoda, že není přístupný. Byl by z něj ještě lepší výhled než z terasy zavřené restaurace. Naštěstí nechala obsluha židličky venku, a tak na nich několik lidí včetně mě posedává a svačí.

Až do 18. století se hora jmenovala Malberg nebo Mohlberg, což přibližně odpovídá pojmu "viditelný kopec." Nové jméno ji dali zřejmě cisterciáci z okolí.

Potřetí potkávám během dne stejnou dvojici lidí s dřevěnými holemi. Vždy šli v jiném směru než já. "Kam jdete dál?" Po marném tápání v hlavě se podívám na mapu a hlásím: "Petersberg!"

"Tam by měla být hospoda s pivem." Děkuji a chvíli se ještě koukám do kraje. "Je zavřená," hlásí paní s mobilem v ruce.

Stenzelberg (Kamenný kopec)

Další kilometry ubíhají rychle. Většinou klesám. Minu ruiny Rosenau, což byl další hrádek, ale tentokrát daleko menší a nestál ani na vrcholu kopce.

Z plánované trasy si udělám odbočku na Stenzelberg (287 m), což je zkomolenina původního názvu Steintelberg, kde se dříve těžil kámen. Dnes jsou tu krásné skalní výchozy, a dokonce dvě osamocené skalní věže. Křemece odtud posloužil pro mnoho významných církevních staveb v Bonnu, německém okolí a také až v Holandsku.

Lomy byly vytěženy roku 1931. V 80. a 90. letech minulého století zde vznikla oblíbená horolezecká oblast. Od roku 2005 je zde lezení zakázáno kvůli ochraně přírody. V Porýní se leze většinou v opuštěných lomech a na pilířích mostů.

Petersberg / Stromberg (Říční hora)

Poslední vrchol mé cesty Petersberg (336 m), dříve zvaný Stromberg mě vrací nazpátek do městské reality. Na vrcholu kopce se tyčí obrovský hotel Petersberg, stojí tu mnoho aut a hned vedle se krčí kaple svatého Petra jako jediný relikt minulé doby. Po 2. světové válce zde sídlila okupační správa Západního Německa. Hotel poté sloužil několik desetiletí jako honosné sídlo pro státní návštěvy kvůli blízkosti Bonnu, tehdejšího hlavního německého města, a také jako konferenční objekt.

Teď už mne čeká jen příjemný dvacetiminutový sestup zpět do Königswinteru. Je půl páté a už toho mám akorát.

PANORAMA: Siebengebirge z Godesburg
Kliknutím otevřete velké panorama. FOTO: Weddi - Wikimedia

Dávná geologická minulost 

Siebengebirge je jádro sopečné oblasti středního Rýna, které má rozměry 35 x 30 km. V prvohorách před 400 až 350 miliony lety utvořilo Devonské moře a jeho říční přítoky usazeniny na dně ze šedozelené břidlice a pískovců. Hercynské neboli variské vrásnění před 350 až 280 miliony vyzdvihlo zdejší oblast do výšky.

Během devonu a karbonu se totiž srazily kontinenty Euramerika a Gondwana. Výsledkem byl řetězec několik tisíc metrů vysokých pohoří, který se táhl napříč nově vzniklým superkontinentem Pangeou. V dnešní Evropě to bylo přibližně od francouzské Bretaně do Polska. Tato pohoří však neměla dlouhého trvání, protože již v permu před 299 až 251 miliony lety byla zarovnaná erozí. Na zlomové linii nastalo  před 145 až 65 miliony let další alpinské vrásnění, ze kterého se zdvihly dnešní Alpy, sudetská pohoří včetně Krkonoš a Karpaty. Tento proces ostatně trvá dodnes.

Asi před 37 miliony lety se Severní moře posunulo k Bonnu a před 25 miliony roky k linii, kde je dnes. Mezi tím před 28 miliony roky se v Siebengebirge rozpoutalo peklo. Sopky chrlily lávu i popel. Tuf pokryly krajinu do výšky několika set metrů. Láva vytékala ze země až do doby před 15 miliony roky. Po ní dodnes zbyly v Porýní čediče a podobné horniny.

Vlivem větru a vody se měkčí vrstvy, především tufy, odstranily. Přibližně před 450 000 lety řeka Rýn prorazila v četných meandrech zdejší hory mezi dnešními městy Bingen a Bonn.

Zobrazit místo Mountains - hory - skály - rocks na větší mapě