Hurá na písek!
Skalní města jsou plná postaviček stoupajících kolmými stěnami jako mouchy na vrcholy impozantních věží. Pískovec je ovšem velmi porézní a měkká hornina. Stačí krátká dešťová přeháňka a z pevné skály se stane nacucaná hmota křehká jako dort.
Jistící pomůcky
Kruh - slouží přesně jako kruh na přivazování krávy, ze kterého se vyvinul. Prvovýstupce nejprve vyvrtá do skály třicet centimetrů hlubokou díru, do ní vloží železný dřík zakončený masivním kruhem a utemuje ho olověnými pilinami. Nakonec všechno zabetonuje. Dnes se používá speciální lepidlo.
Smyčka - plochý popruh nebo kus kulatého lana lze omotat okolo skalního zubu, ovázat okolo skalních hodin (dvě díry do skály proti sobě, kudy lze prostrčit smyčku), anebo pomocí uzlu zaseknout do skalní trhliny.
Slaňovací kruh - z vrcholů věží se lze většinou dostat jen spuštěním po laně. Slaňovací kruh je proto zabetonovaný na okraji věže. Jím se protáhne na dvojito lano jako niť uchem jehly, po něm horolezci slaní dolů a lano za jeden konec stáhnou k sobě dolů.
POZOR! Kruhy jsou stabilní a při lezení se nechávají na místě. Smyčky zakládá prvolezec a druholezec je potom vytahuje a bere s sebou. Nikdy ovšem není možné na tyto pomůcky spoléhat stoprocentně! Smyčka se může vytrhnout, rezavý kruh se přelomí a slaňovací kruh vyviklá. Nehledě na to, že během jištěného pádu je možné spadnout na skalní polici a zlámat si kosti, karabina se může nešťastnou náhodou otevřít a lano z ní vyskočí, nebo spadneme ještě pod prvním jištěním a let skončí až na zemi.
Po pískovcových skálách se proto nesmí lézt za vlhka, což u měkčích druhů znamená nejméně 48 hodin po dešti, u tvrdších 24 hodin. Zároveň ve většině českých pískovcových skalních měst je povoleno lézt každoročně pouze od 1. dubna do 31. října.
Kam zajet a co vylézt
Oblastí, kde se zrodilo pískovcové lezení, je Saské Švýcarsko v Německu podél Labe u hranic s Českem. Tady se najdou nejtěžší výstupy, nejpevnější skála, vysoké věže a zároveň tisíce cest vhodných pro rekreační horolezce. Nejnovější průvodce uvádí, že zde vede celkem sedmnáct tisíc směrů.
Srovnatelně legendární jako Sasko pro Němce je pro Čechy Hruboskalsko u Turnova. Pískovec je tu sice měkčí, ale za to se leze na mohutné osamělé věže. Nejvyšší Kapelník je pojmem nejen mezi lezci, ale chodí ho obdivovat i turisté z okolních vyhlídek. Přírodní krásy doplňují hrad Valdštejn, zámek Hrubá Skála, lázně Sedmihorky a kouzelné výhledy na Český ráj.
Stranou největšího ruchu je umístěn symbolický hřbitov horolezců, kteří na Hruboskalsku lezli, ale buď se tady zabili nebo se sem nevrátili z hor celého světa. Na kovových deskách zapuštěných do skály můžeme číst jména desítek neznámých lezců i sportovních hvězd. Čestné místo tu má expedice, jejíž všichni členové zahynuli pod peruánským Huascaránem.
Fantazii se meze nekladou
O fantazii místních horolezců vypovídají názvy významných skal jako Čertova ruka, Maják, Durango, Anebo, Kruťas či Lebka. Obyčejný původ názvu lze vystopovat třeba u Větrníku (podle průvanu v jeho soutěsce), Břízky (stromek na vrcholu), Orloje (množství skalních hodin), Harryho věžičky (průkopník zdejšího lezení) či Sfingy (tvar odpovídá egyptské předloze). Nechybí jako v téměř každé skalní oblasti Opozdilec, Strážce, Mnich a Palice. Ne zrovna salónně znějí názvy dvou zastrčených věžiček Kokot (neboli Ocas Sahary) a Varle. Ještě hrubější jsou názvy výstupových cest na ně: Mukni a máš ho v sukni, Pepa naprudko a Kokotina. Je ovšem otázkou, jestli je lepší název Rudá hrana na Dračí věž podle komunistického přesvědčení předválečných prvovýstupců. Z jiného soudku je přejmenování Vyhlídkové hrany na Ottovu věž. Dlouho se jí z recese říkalo Hitlerkante.
Další známé oblasti
Podobné, ale ne tak impozantní lezení jako v okolí Hrubé Skály si lezci mohou užít i v nedalekých Příhrazech a Drábských světničkách.
Výborné pověsti mezi horolezci a dlouhé historii se těší kromě Hruboskalska i Prachovské skály u Jičína. Co tamním věžím chybí do mohutnosti a rozlehlosti, to dohánějí štíhlými tvary a nakupením téměř na jednom místě. Před třiceti lety byli prachovští lezci na špici obtížnosti, ale všechna sláva polní tráva. Dnes se tady vyžívají především rekreační lezci a špička upřela pozornost jinam.
Oblastmi pro rekreační lezce a začátečníky jsou ještě Křížový vrch u Adršpachu, Tiské stěny u Děčína a stolová hora Ostaš nad Policí. Útesy ani věže tu nejsou příliš vysoké, na pískovcové poměry se dá dobře jistit proti případnému pádu a skála je tu relativně tvrdá. Nesype se z ní tedy jemný píseček při každém výstupu. Horolezci říkají, že málo solí.
Strašné komíny v Adršpachu
Naopak odstrašující výstupy vedou v Adrpašsko-teplických skálách. Mnoho desítek metrů vysoké kolmé skály jsou rozťaty komíny a spárami. Pro většinu dnešních lezců jsou zdejší výstupy noční můrou. Z umělých stěn mají sílu a z vápencových oblastí nacvičenou techniku na těžké stěny, ale komíny jim nejdou. Vyžadují totiž odvahu, sebedůvěru a zvláštní způsoby soukání se vzhůru. Jejich předchůdcům naopak nezbývalo nic jiného než komíny, ve kterých se s konopnými lany převázanými okolo pasu cítili aspoň trochu bezpečně.
Druhou hororovou oblastí je Labské údolí mezi Děčínem a německou hranicí. Na pravém břehu vedou dlouhé dobrodružné výstupy ve stěnách a spárách s velmi sporadickou možností jištění. Běžně tu hrozí dvacetimetrové pády. Kdo se bojí, nemá tady co pohledávat.
Naopak levý břeh je doménou sportovních lezců, kteří tady v posledních letech tvoří jednu supertěžkou cestu za druhou. Jištění je tu lepší než na druhé straně řeky, ale každý zahraniční lezec tu přesto zažívá napoprvé chvíle hrůzy. To se samozřejmě netýká nedalekých Sasů, protože oni takové způsoby lezení kdysi zavedli.
Za horšího počasí se jezdí na tvrdý pískovec Suchých skal u Železného Brodu, nebo na vybrané pevné stěny na Kokořínsku. Na těchto výjimečně tvrdých skálách je povolenou lézt i za vlhka.
Nechte si poradit od místních expertů
Pískovcové horolezectví není jen sport, ale především hledání rovnováhy mezi fyzickým a psychickým výkonem. Špičkoví i obyčejní horolezci musejí neustále balancovat na hraně mezi snahou o co nejtěžší vylezenou cestu a reálným odhadem svých schopností. Ačkoliv oproti pionýrům zdejšího lezení před sto lety mají výhodu pevných lan, nelezou naboso, mají bezpečné smyčky a nezničitelné karabiny, přesto jejich zdraví i život visí často na vlásku. Z některých míst se prostě nesmí spadnout.
Nejlepší je proto lézt s místními znalci, kteří znají záludnosti jednotlivých výstupů. Vědí kam založit uzel, kde je skrytý chyt a kam lze zaklínit koleno. Nestyďte se na pár dní využít některé komerční horoškoly a zaplaťte si průvodce. Kromě vylezení pěkných cest vám poradí napříště. Klidně si nechejte zakroužkovat v knižním průvodci cesty, které jsou hezké, odpovídají vašim schopnostem a dají se dobře zajistit.
Mladíci vyučení na francouzském vápenci sice přicházejí s nápady, že by se mělo do starých cest osazovat více jistících kruhů, ale podle místních klasiků to nepřichází v úvahu. Lezení na pískovci proto je a zřejmě nějakou dobu zůstane daleko odvážnějším a nebezpečnějším než na běžných skálách zajištěných spoustou skob a nýtů. Platí totiž pravidlo, které formulovat už slavný pískař František Kutta těsně po druhé světové válce: "Čím je v cestě méně železa, tím je pěknější." I špičkoví lezci se tedy musí smířit s tím, že na pískovci polezou o několik stupňů lehčí výstupy než třeba na umělé stěně. Musejí si být jisti, že výstup dokončí a že na to mají.
VIDEO Lehké lezení na Hruboskalsku
Pravidla lezení na pískovci
ANO Stoupat vzhůru jen po skále, lano se používá pouze k zabezpečení proti pádu.
ANO Zajišťovat se proti pádu erárními kruhy nebo vlastní popruhy a smyčkami.
ANO Sestupovat na zem z vrcholu pomocí lana od slaňovacích kruhů.
NE Lézt na mokré nebo vlhké skále.
NE Stoupat na podzim a v zimě.
NE Dřít skálu lanem.
NE Vysekávat nebo vyškrabávat do skály chyty.
NE Přidávat do staré cesty nové kruhy k jištění.
NE Používat magnézium na vysoušení prstů.
NE Zajišťovat bezpečnost kovovými pomůckami.
NE Obouvat pohorky nebo boty s tvrdou podrážkou.
NE Na pískovcích nemohou lézt neorganizovaní horolezci ani výpravy komerčních agentur.
Tištěné průvodce
Aktuálně vydávané průvodce po pískovcových skálách lze koupit v turisticko-horolezeckých specializovaných prodejnách. Velký sortiment průvodců a knih o skalních městech najdete v knihkupectví Kosmas.
Internet
Skalní oblasti - průvodce, Český horolezecký svaz - pravidla, Lezec - diskuse, Adršpašsko-teplické skály, Hruboskalsko, Saské pískovce.
Diskuse
Diskuze k článku
Re: Re: 48 hodin
Re: Re: Re: pevné pískovce
Re: Re: pevné pískovce
- Autor Kuba Turek
- Datum a čas 21.7.2004 12:26
Re: pevné pískovce
- Autor MartinA.
- Datum a čas 21.7.2004 10:27
pevné pískovce
- Autor Balů
- Datum a čas 21.7.2004 10:16
Re: Re: 48 hodin
Chytráku?
- Autor Kuba Turek
- Datum a čas 20.7.2004 23:25
Adr
- Autor tomas
- Datum a čas 20.7.2004 20:59
Mrazivé znovuzrození Anuraga Maloo
Kluziště na Vypichu v Praze
Může se hodit
Nejčtenější články
Zmizelé koleje, zmizelá nádraží
Lyžujeme v Polsku: spíš běžky než sjezdovky
Jak se vyhnout běžným chybám v online kasinu Rabona
PF 2025 Horydoly
Karlštejn v zimním hávu: Když císařský hrad šeptá do ticha
Regiony
Kalendář akcí Zobrazit všechny akce
AKCE | KDE | INFO | KDY | ČAS |
---|---|---|---|---|
La Grande Odyssée | Francie, Haute Maurienne | 11.-23.1. Mushing | 11.1. | |
Šediváčkův long | Deštné v Orlických horách. | 21.-25.1. Psí spřežení a sněžná kola | 21.1. | |
Fitur - veletrh | Španělsko, Madrid | 22.-26.1. | 22.1. | |
Vídeňský ledový sen - bruslení | Rakousko, Vídeň | 23.1.-2.3. | 23.1. | |
Eis Total Festival | Rakousko, Pitztal | 24.-26.1. | 24.1. | |
Adventur - veletrh | Litva, Vilnius | 24.-26.1. | 24.1. | |
O dřevěného Krakonoše | Rokytnice nad Jizerou | Skialpinismus | 25.1. | |
Jilemnická 50 - běžky | Roudný | 25.-26.1. | 25.1. | |
Dunajec - zimný splav | Červený Kláštor | 25.1. | ||
Branické ledy - otužilci | Praha, kemp Kotva | 25.1. |
Diskuse
CBD | DouglasNuh, 21.1.2025 5:51, 1 příspěvek |
Sněžka historická | Horydoly, 20.1.2025 15:49, 5 příspěvků |
INU | Honza, 20.1.2025 14:07, 5 příspěvků |
Ještě stěna v Telči | Jenna Yaine, 20.1.2025 13:36, 118 příspěvků |
INU | Honza, 19.1.2025 13:57, 1 příspěvek |
Dotaz na přechod vrcholu | přechod, 17.1.2025 22:13, 12 příspěvků |
Popradské | Skiák, 16.1.2025 14:25, 2 příspěvky |
Popradské | pikovoda, 14.1.2025 22:11, 2 příspěvky |
trasa na běžkách | Jarda, 13.1.2025 10:24, 5 příspěvků |
trasa na běžkách | Kuba Turek, 13.1.2025 10:09, 5 příspěvků |
Fórum Zobrazit všechny příspěvky
Závod rohaček – Memoriál ... | Horydoly , 21.1.2025 2:46 |
DECOLED | Horydoly , 9.1.2025 21:34 |
Češi začínají v lednu hub... | Horydoly Open, 9.1.2025 9:53 |
termíny testovaček lyží B... | Horydoly Open, 9.1.2025 9:50 |
Troja Florbal Cup | Horydoly , 8.1.2025 19:25 |
Re: Střední Čechy turistické | Horydoly , 6.1.2025 14:18 |
Novoroční virtuální běh p... | Horydoly Open, 2.1.2025 17:12 |
Nesmírně zásadní text, uk... | milan šupa, 27.12.2024 19:27 |