"Již druhým rokem vydáváme horolezecký kalendář z dobových fotografíí Bohumila Svatoše," připomíná Luděk Medek. Nakladatelství Buk se specializuje na vydávání a prodej kalendářů a knih z Krkonoš, Českého ráje, Jizerských hor a Podkrkonoší.
INFO: Nakladatelství Buk
Kalendář Horolezectví v Českém ráji na rok 2014 stojí 139 korun. Obsahuje na každý měsíc jeden černobílý snímek. Přečtěte si o nich něco nebo se podívejte na náhledové PDF: Horolezectví v Českém ráji
Obálka. Příhrazy: Kobyla
Kobylí hlava v Příhrazích je známá svým neobvyklým tvarem i výškou. Dlouho na ni vedly pouze dvě cesty. V poslední době však lezení zaznamenalo značný vývoj, a tak přibylo několik dalších výstupů. Všechny jsou obtížné a technicky velmi náročné. Podání ruky spolulezcům na vrcholu je ale dosud stejně úžasným zážitkem jako dříve.
1. Hruboskalsko, Blatník: Údolní cesta
Při levé straně lesní cesty z Pelešan do Sedmihorek míjíme první věž ve skupině skal, známý Blatník. Už jen pohled z cesty na údolní stěnu vás láká, abyste si vylezli na jeho vrchol. Krásných pocitů z výstupu Údolkou si užívá Olda Kopal.
2. Hruboskalsko, Dominstein: Smítkova cesta
Dominův kámen byl na počest Josky Smítka přejmenován na Smítkovu věž. V roce 1944 zde vylezl svůj nejobtížnější prvovýstup s jedním stěnovým kruhem. Průstup touto stěnou byl dlouho považován za nejtěžší cestu ve Skaláku a její zdolání je dosud snem každého lezce. Ne každému se to ovšem podaří. Ve stěně jsou Bohouš Svatoš a Bohouš Nejedlo při třetím přelezu Joskovy cesty v roce 1949.
3. Suché skály: Jižní hřeben
Suché skály svým tvarem připomínají horský hřeben. Oproti jiným skalním městům je zde pískovec mnohem tvrdší, takže umožňuje lezení i po dešti nebo v zimě. Oblíbenou cestou na Hlavní věž je Jižní traverz. Jarda Kysela, který je znám též mezi ornitology a znalci květin, do něj právě nastupuje.
4. Prachovské skály, Jehla: Normální cesta
Jehla v Prachovských skalách je impozantní štíhlou věží, na kterou vedou jen náročné výstupy. Úchvatný je pohled z nástupu na Normální cestu, která vede po úzké hraně. Z výstupu se těší Olda Kopal, Karel Cerman a Jirka Mašek.
5. Hruboskalsko, Dračí skály: Česká hrana
Dračí skály dominují výškou a rozlohou krajině pod zámkem Hrubá Skála. Dračí zub i Dračí věž jsou snem mnohých horolezců nejen pro jejich výšku, ale i pro množství obtížnějších lezeckých cest. Na snímku přelézají Českou hranu turnovští lezci.
6. Suché skály, Hlavní věž: Stará cesta
Vrchol Hlavní věže na Suchých skalách. I výstup nejlehčí cestou přináší lezcům příjemný pocit uspokojení z nádherného rozhledu do okolí. Občas se jím kochají i odvážnější turisté.
7. Hruboskalsko, Ottova věž: Smítkova spára
Na Ottově věži po sobě zanechal prvovýstup úzkou spárou legendární lezec Joska Smítko. Ta se ve Skalním městě nachází poněkud stranou, a proto ji horolezci méně navštěvují. Neušla však pozornosti Radana Kuchaře, který měl spáry rád a hlavně je uměl lézt.
8. Hruboskalsko, Kapelník: Údolní stěna
Impozantní Kapelník vévodí několika skalám rozestavěným kolem něho do půlkruhu. Dříve proto nesla tato část Skaláku přiléhavý název U Kapely. Výstupu na Kapelníka si dodnes považuje každý horolezec. Zvýšenou návštěvností ale trpí hlavně nástup do stěny, který se postupně snižuje. Dochází k narušování povrchového porostu a písek z jeho podloží stéká do údolí.
9. Hruboskalsko, Maják: Jeschkeho spára
Ješkerys je známá a milovníky spár často vyhledávaná cesta na Maják, dominantu Předního Skaláku. Radan Kuchař měl cestu už tak natrénovanou, že si v polovině spáry zaklínil nohy a rukama předváděl hru na housle. Kdo však neovládá techniku spárařů, ten si může pořádně odřít koleno i kotník.
10. Prachovské skály, Obelisk: Stará cesta
Obelisk v Prachovských skalách je díky své obtížné stěně známou věží. Příroda zde nezanechala žádné ostré ani velké chyty. Navzdory obtížnosti vyhledává tuto stěnu mnoho horolezců. Výstup naboso si kdysi vyzkoušeli Jirka Mašek, Olda Kopal, Karel Cerman a Jarda Havlík.
11. Hruboskalsko, Opozdilec: Normální cesta
Opozdilec je poměrně nízká skála a nejstarší cesta na něj vede sokolíkem. Tato lezecká technika je náročná na vyvážení těla i sílu v rukou. Že každý sokolík vyžaduje své, to nám předvádí Jirka Jech, který je měl rád a uměl je i dobře lézt.
12. Drábské světničky, Kočka: Stará cesta
Kočka nad vesničkou Olšina je vyhledávaným cílem lezců v oblasti Drábských světniček. Na posledním kroku Staré cesty bývaly kdysi krásné chyty, které umožňovaly bezpečné dolezení stěny. Ty se ale časem opotřebovaly a dnes zde lezci nacházejí jen hladkou skálu. Na toho, kdo dost obtížný výstup zdolá, čeká ještě vzdušné slanění pod převisem. To se nelíbilo začátečníkům, kteří neovládali bezpečné slaňování Dülferem. Zkušený lezec Zdeněk Guziš Záhora se však ze slaňování raduje.
Pro cyklisty vydalo historický kalendář Žena a kolo 2014 plzeňské nakladatelství Cykloknihy: