Žlebská jehla se může zřítit na železniční trať Děčín - státní hranice - Drážďany. To se ví už dlouho, ale nikdo s tím nic nedělal. Teď už se do sanace nikomu nechce, protože by byla dražší než dříve.
"Náklady na stabilizaci jehly jsou nyní kolem 15 milionů korun a její odstranění je cca 5 milionů korun," uvedl v diskusi na toto téma autorizovaný inženýr pro geotechniku Stanislav Štábl.
"Jednání o záchranu věže jsme věnovali hodně času a úsilí, ale byli jsme bohužel sami," uvádí Jeník Pleticha, předseda oblastní vrcholové komise Českého horolezeckého svazu.
Agentura ochrany přírody a podřízená Správa Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce ke zničení významného krajinného prvku nic nenamítá. Důkazem je zápis o jednání.
Stanovisko zástupců Českého horolezeckého svazu k sanaci věže Žlebská jehla v Labském údolí.
Vážení, níže zasíláme stanovisko Oblastní vrcholové komise Labské pískovce a předsedy Centrální vrcholové komise Českého horolezeckého svazu k uvažovanému bouraní skalní věže Žlebská jehla na Levém břehu Labského údolí.
Skalní věž Žlebská jehla je významným skalním útvarem, který se nachází na Levém břehu Labského údolí a je dobře viditelná i např. z protějšího břehu z vyhlídky Belveder. Dá se říci, že tvoří významný krajinný prvek. Bez zajímavosti není ani to, že je to jedna z prvních slezených věží v celém Labském údolí a horolezecká činnost na ní probíhá více než sto let.
V původním projektovém řešení sanačních prací bylo stanoveno, že tento skalní útvar zůstane zachován a bude provedena jeho sanace. V průběhu výstavby však došlo z Vaší strany k přehodnocení stanoviska, a to zdůrazňuji bez provedení zejména dlouhodobých měření posunu skalního útvaru, pouze na základě počítačových simulací a provedených vizuálních prohlídek, což je dle našeho názoru naprosto nedostatečné, neboť podle jedné návštěvy a krátké doby není schopen žádný odborník situaci řádně vyhodnotit a počítačové modely též pracují s určitou mírou nepřesnosti. Již z těchto předpokladů je zřejmé, že každý znalec zaujme, již z důvodu, aby byl právně kryt, zcela razantní stanovisko, které upřednostní demolici skalního objektu, před jeho sanací. Taktéž změna požadavku investora na odbornou záruku, že ke zřícení tohoto objektu nedojde po dobu 50-ti let je zcela mimo realitu, která nerespektuje zejména geologické podmínky celého Labského údolí. Vzhledem ke geologickým podmínkám, které se zde vyskytují, a to nehovoříme o mimořádných podmínkách, které mohou nastat, může dojít během k padesáti let k havárii mnoha jiných, daleko větších skalních útvarů s daleko většími důsledky. Již z tohoto důvodu, když pomineme další přírodní živel, kterým je voda, nebude tato dopravní trasa nikdy stoprocentně bezpečná a jediným skutečně stoprocentně bezpečným řešením by bylo ji přemístit a vést jinudy.
Prosazení demolice skalního útvaru Žlebská jehla taktéž vytváří velmi nebezpečný precedent, kdy obdobným způsobem bude postupováno i u jiných skalních útvarů, a to i tam, kde to nebude až tak nutné, a to právě s odkazem na tuto demolici a ve svém důsledku to může mít velmi negativní vliv na krajinný ráz celé oblasti, která spadá pod CHKO Labské pískovce a ochrana skalních útvarů je jedním ze základních prvků ochrany tohoto území.
Lze uvést případy z minulosti, kdy byly provedeny zdařilé sanace jiných skalních útvarů, které jsou funkční a díky jimž se podařilo skalní útvary zachovat, např. u Jeptišky, či minulé sanace provedené na útvaru Kazatelna.
Jsme si vědomi důležitosti dopravní cesty i finančních nákladů a ztrát, které by znamenalo přerušení dopravy a proto sanace či případné odstranění některých menších skalních bloků nezpochybňujeme . Taktéž jsme si vědomi, že sanace jsou v tomto případě finančně náročnější než prostá likvidace a to i v čase, přesto však v tomto případě s demolicí skalního útvaru Žlebská jehla zásadně nesouhlasíme a žádáme investora o přehodnocení stanoviska. Domníváme se, že je možné provést zdařilou sanaci, byť finančně náročnější, s relativně vysokou mírou bezpečnosti na období cca dvaceti let s tím, že je možno v tomto období provést kvalitní dlouhodobý monitoring a doplnit sanační opatření tak, aby vyhovovala dlouhodobě, neboť je si dobré uvědomit, že i technologie se neustále vyvíjejí a může vzniknout taková technologie, která umožní zachování tohoto skalního útvaru dalším generacím.
Je zcela jisté, že takto razantní zásah vyvolá velmi negativní mediální reakce a to nejen mezi lezeckou veřejností, což už si bylo možno ověřit při sanaci skalního útvaru Kazatelna a i tuto záležitost by bylo vhodné brát v potaz.
Závěrem si dovolím vyslovit myšlenku, že pevně věříme, že investor akce nepůjde tou nejjednodušší a nejpohodlnější cestou, ale přijme výzvu a učiní maximum pro zachování nejen tohoto skalního útvaru, ale v budoucnosti i dalších, kde by případné demolice přicházely v úvahu tak, aby tyto útvary zůstaly zachovány dalším generacím.
S přátelským pozdravem
ing. Vladimír Wolf
Předseda, Centrální vrcholové komise Českého horolezeckého svazu
Jan Pleticha, Předseda Oblastní vrcholové komise Labské pískovce
ŽLEBSKÁ JEHLA: horolezecký průvodce
STARÁ CESTA, VIIb, 2. 9. 1909, Otto Weigold, W. Chemnitzer . Vpravo v náhorní stěně do žlábku, tím na konec a traverz vpravo za hranu. Stěnou na vrchol.
STARÁ CESTA - VAR., VIIb, 24. 4. 1968, Václav Širl, Jan Bílek. Pod převisem traverz doleva a hranou na vrchol.
VZKŘÍŠENÁ CESTA, VIIb, 25. 3. 1973, Zdeněk Weingartl, Pavel Weingartl, Petr Kubita. Náhorní stěnou při levé hraně. CHYŤTE SE NEBE, VIIIa, 26. 6. 1975, Jiří Šlégl, František Záběhlík. Nástup v pravé části severovýchodní stěny šikmo doleva ke kruhu. Doleva za hranu, traverz údolní stěnou na jižní hranu a tou na vrchol.
CHYŤTE SE NEBE - VAR, VIIIa, 4. 10. 1980, Zdeněk Weingartl, Pavel Weingartl. Od kruhu severovýchodní stěnou mírně vpravo a stěnou na vrchol.
AQUALUNG, IXc, 7. 9. 1988, Jiří Souček, Petr Laštovička. Při severováchodní hraně přes dva kruhy na vrchol.
PODIVNÉ DĚDICTVÍ, VIIIb, 4. 10. 1980, Zdeněk Weingartl, Pavel Weingartl. U levé údolní jižní hrany spárou k 1. kruhu. Doprava za hranu ke 2. kruhu a zpět doleva a hranou přímo na vrchol.
ČÁRY, MÁRY, FUK, IXb, 16. 6. 2000, Tomáš Sobotka, M. Šafář. Středem jižní stěny přes 2 borháky na vrchol.
Zobrazit místo Mountains - hory na větší mapě