Kocába u Dobříše: brusle a koloběžky

Z Prahy přijíždíme do Dobříše vlakem hned po ránu. Prohlížíme velké rybníky ve městě, ale k bruslení se nám nezdají vhodné. Papež (14 ha) má led rozšlapaný od předchozí oblevy, kdy po něm chodily davy pěších výletníků. Koryto je vypuštěné. O Huťském rybníku nevíme, co si máme myslet, a dáme na špatný pocit.

Příbramskou ulicí tedy dojedeme do vsi Svaté Pole. Máme dobré zprávy o ledu na Svatopolském rybníku (13 ha). Ale ani tady si nejsme jisti. Podél břehů je příliš křehký led, na který se neodvážíme.

Pařezitý rybník na bruslích

Nakonec seskakujeme ze stupátek a nazouváme si brusle na sousedním Pařezitém rybníku (10 ha). Led je skvělý. Pouze do rákosí je neradno se pouštět, neboť bruslaři hrozí proboření do mělkého bahna. 

Jdeme na led jako první, a proto bruslíme raději s hůlkami v rukou a záchranným lanem v batohu. Nic takového ovšem není potřeba.

VIDEO Bruslení na Pařezitém rybníků a koloběžky podél Kocáby

Na ledu se posléze objeví dva hokejisté a pak ještě bruslící rodinka. Říkají, že vedle na Svatopolském rybníku se probořil bruslař a mají ho v péči hasiči spolu se záchrankou. Ověřujeme si, že jeden muž opravdu skončil v ledové vodě, ale zachránil se a sám se dostal na břeh. Pozorní občané z druhé strany rybníka ovšem zavolali na nouzovou telefonní linku a rozjela se záchranná operace.

Jméno získal Pařezitý rybník po roce 1890, kdy byl v mělkém močálovitém údolí vykácen les a postavena rybniční hráz. Pověst ovšem říká, že zde byl při šlechtickém lovu uloven jelen. Tohoto jelena měl v oblibě lesník, který s ním často rozmlouval a po celé roky jej ochraňoval. Před královským lovem ho neuchránil. Když po zastřelení jelena lesník seděl na pařezu a oplakával jej, zaplavila okolí voda a vznik Pařezitý rybník.

Skrz Chotobuš do Strže

V klidu posvačíme, zabalíme brusle do batohů a zahrajeme si poznávací hru na informační tabuli na hrázi mezi Pařezitým a Svatopolským rybníkem. Snažíme se rozpoznat stromy, ptáky a ryby. S prvními nemáme problém, druhé obtížně lovíme z paměti a třetí nám dávají najevo, že rybáři z nás nebudou.

V rovinaté krajině sledujeme vodní zajímavost. Velký Svatopolský rybník napájí Sychrovský potok, který pramení v mělkém sedle Náves (535 m) pod brdskými Hřebeny mezi obcemi Hluboš a Buková u Příbramě. Pár metrů za hrází z něho přetéká strouha do mělkého Pařezitého rybníka (375 m). Následně Sychrovský potok plní velké rybníky v Dobříši a nakonec ústí do Kocáby nad Čtvrtým hamrem. Zároveň ovšem vytéká ze Svatopolského rybníka bezejmenný potok na druhou stranu, teče okolo obce Rybníky a u Vojířovského mlýna ústí do Kocáby zhruba o tři kilometry výše než Sychrovský potok.

Příjemně promrzlou polňačkou míříme do rozlehlého lesa Chotobuš. V něm se napojujeme na červenou turistickou značku, která nás po lesní svážnici dovede na Strž. Na jedné straně mohutné hráze pozorujeme velký zamrzlý rybník, a na druhé vilu, ve které je umístěný památník Karla Čapka. Bruslení i kulturní zážitek si tentokrát odpustíme, protože času nemáme nazbyt.

Hamry na železo a měď

Po modré turistické značce a zároveň naučné stezce Karla Čapka a zároveň poutní cestě Říp - Blaník a zároveň cyklotrase 308 dojedeme pohodlně k historickému kamennému mostu přes Kocábu. Stával tady Čtvrtý hamr. Rybník Strž totiž sloužil dobříšské Staré Huti jako zdroj energie k tavbě železné rudy a Sychrovský potok, který z něj vytéká, čtyřem hamrům, které surové křehké železo zpracovávaly na kujný materiál. Poslední pracoval v ústí Sychrovského potoka do říčky Kocáby.

Jestli někomu přijde, že tak malá vodoteč nemůže pohánět buchary, které dnem i nocí buší do hroudy surového železa a vytloukají z něho přebytečný uhlík, je nutno vědět, že středověk byl vlhčí než dnešek a vody tedy teklo více. Navíc u každého hamru byl rybník, který nadržoval vodu pro energetické účely.

U mostu řve hejno malých ptáčků jako pominuté. Ačkoliv jsme celkem úspěšně vyřešili poznávačku ptáků u Pařezitého rybníka, teď je nám to k ničemu. Vůbec netušíme, kdo to v olšoví poletuje. Až později zjišťujeme, že to je návštěva ze severní Evropy nebo dokonce z Ruska. Jsou to čížci lesní.

Naučná stezka Karla Čapka má odbočku k dalšímu hamru Plechhamr. Jenže není nijak značená. Vytlačíme koloběžky strmým úvozem a pak lesní cestou zase sjedeme ke Kocábě. Projíždíme okolo polorozpadlých chatek, které bývaly vojenským rekreačním střediskem socialistických jednotek protivzdušné obrany Prahy. Pod nimi se kdysi rozléval velký rybník. Na jeho levém břehu mudrujeme, jak se dostat na pravý břeh. Původní most nad stavidly strhla povodeň během 2. světové války. Od té doby zůstala rybniční hráz protržená. Rybník byl totiž už k ničemu.

Opatrně sejdeme pod hráz a přebrodíme dvě ramena říčky, která z rybníka vytéká. Tam nás čeká prohlídka velkolepé zříceniny Plechhamr neboli hamru na zpracování měděného plechu. V historii nesl také název Kuprhamr, Nový hamr a Blechhammer. Zatímco čtyři hamry na Sychrovském potoce zkujňovaly železo z Dobříše, hamr na Kocábě zpracovával měď z Příbrami, kde se těžila jako doplněk stříbra. Z měděného plechu se zde vyráběly kotle.

Postavilo ho město Dobříš a pronajalo 1697 pražskému měšťanovi Janu Adamu Hieberovi na 10 let. Ten zde koval a přesně za 10 let ho vrátil. Nejspíš se mu ekonomicky nedařilo.

Plechhamr: smlouva 18. září 1697

Dnes nížepoloženého data byla mezi vysoce knížecím úřadem dobříšského panství de Fondi s hraběcím úřadem Mannsfeldským na straně jedné a slovutným pánem Janem Adamem Hieberem, měšťanem a dvorním kotlářem mědikovcem na straně druhé uzavřená a to pevná a nezměnitelná smlouva totiž: za prvé: jmenovaný dobříšský úřad se na žádost rovněž uvedeného pána J.A. Hiebera zavázal smlouvou touto vystaviti na tomto panství podle plánu, oběma smluvními stranami podepsaného, hamr na zkůjnění mědi, spolu se světnicí, komorou, kuchyňkou, sklepem na pivo a stájí na šest kusů dobytka, a sice vlastním nákladem panství, a vykázati k užitku kotlářského mistra 25 strychů polí a luk pod 8 vozů sena, a pronajati to opakovanému panu Janovi Hieberovi na dobu deseti roků za těchto podmínek. za druhé: pan Jan Adam Hieber jako nájemce hamru zavazuje se od datu jeho postavení platiti do dobříšského důchodu osmdesát zlatých roční činže a sice pololetně vždy polovici na hotovosti. za třetí: kotlář bude povinen čepovati vrchnostenské pivo a pálenku a platiti je správně do důchodu za ceny důchodem vysazené, nejméně. za čtvrté: nájemce bude od dobříšské vrchnosti kupovati za hotové potřebné dřevo a (dřevěné) uhlí za cenu, za jakou se oboje prodává na provazce jiným cizím lidem. za páté: kdyby však pan nájemce zakupoval dříví nebo (dřevěné) uhlí na cizích panstvích, nebo kotlář dovážel na tyto grunty cizí pivo, pálenku a víno, má to všecko s pokutou 20 kop mís. propadnutí dobříšskému úřadu, vyjímaje případ, že by takový nápoj byl neschopný, bez chuti nebo kyselý. za šesté: kdyby pan nájemce po zbudování této měďárny smlouvou proti veškeré naději nedodržel a hamr do nájmu ihned nepřevzal, zavazuje se uhraditi neprodleně nejen veškeré vzešlé výlohy, ale propadnutí nadto zvlášť jako pokutou jednoho sta dukátů a pojistiti to hypotékárně právní formou na svém domě v královském Starém městě Pražském "U zlatého odřivousa" zvláště, všeobecně však na veškerém jmění, které má nebo ještě míti bude, a zavázati k dodržení toho co nejpevněji svoje dědice a budoucí, naproti čemuž on i se svými dědici nechce se chrániti ani brániti ničími, co by lest lidská vymysliti nebo vytvořiti mohla, tak jak se sám za sebe i svoje dědice a budoucí vědomě a uvědoměle vzdává veškerého dobrodiní práva i všeho toho co proti smlouvě této mohlo by býti namítnuto. za sedmé: aby však také pan nájemce byl se svojí strany patřičně zajištěn, zavazuje se dobříšský úřad pod podobnou pokutu jednoho sta dukátů nepronajímati tuto měďárnu před uplynutím deseti let nikomu jinému nežli právě jemu (pokud ho však zachová při životě a pokud provoz měďárny nestane se jeho dědicům nemožným), udržovati ji stavebně a hrubé železné nářadí dáti bez náhrady spravovati, jako i pana nájemce a hamerníka s jeho lidmi ve všech maličkostech proti komukoliv chrániti, ano i také při nedostatku vody dovoliti upuštění vody z horních rybníků, avšak jen natolik, pokud se to dá udělati. za osmé: smlouva tato bude moci býti na dožádání té či oné strany nebo jejího zplnomocněnce se svolením slavného magistrátu královského starého města Pražského a kde by i jinak to bylo nutné i v nepřítomnosti druhé strany zaknihována. Na důkaz a pro větší jistotu toho byla smlouva s výhradou urychleného schválení milostivé vrchnosti jmenovaného panství dobříšského oběma stranami vlastnoručně podepsaná a zpečetěna.

Již 1709 byl vedle hamru postaven mlýn a hamr přestavěn na pilu. 1895 existoval již jen mlýn a pila byla zrušena.

Během 19. století se mlýn stal cílem vycházek ze Staré Hutě, Dobříše, Knína, Mníšku i Prahy. Mlynáři prodávali jídlo a pití. Každou sobotu v létě byl na zahradě postaven taneční parket a pořádaly se taneční zábavy. Starohuťští ochotníci zde hráli nejčastěji divadelní představení Z Českých mlýnů. V noci 16. září 1931 Plechhamr vyhořel. Žhářem byl hajný Drobílek z vedlejší obce Kozí Hory. U soudu se přiznal, že zapálil ještě další dva domy, a byl odsouzen na 15 let. Po propuštění pracoval jako lesní dělník na Šumavě.

Mlýn nebyl obnoven. Neudržovaná hráz nevydržela nápor ledu v zimě 1940 -1941 a pod mostem se protrhla. Od poloviny 60. let dvacátého století se mlýn i s okolím stal součástí vojenského prostoru. Hráz byla využívána jako střelnice. Dnes pozemky patří Colloredo-Mansfeldům z Dobříšského zámku.

Rychlý odjezd na vlak v Malé Hraštici

Po stezkách na pravém břehu Kocáby dorazíme k mostku, přejedeme naposledy říčku a vystoupáme po polích do vesnice Pouště. Pak už je to rychlé. Okolo kaple svatého Jana Křtitele a pak malého zamrzlého rybníčku v pastvinách dorazíme na železniční stanici Mokrovraty. Máme hodinu čas do odjezdu vlaku, a tak to vezmeme skrze obec a pak polní cestou dolů k Voznickému potoku. Poslední strmé stoupání nás vyvede na náves do Malé Hraštice a pak na nádražíčko. Odtud se vezeme domů vlakem.

KOCÁBA NA KOLE: Brody, lávky a stezky

Ujeli jsme 22 km převážně v lehkém terénu. Trasa v kostce: Dobříš - Svaté Pole - Pařezitý rybník - Chotobuš - Strž - Čtvrtý hamr - Plechhamr - Kocába - Pouště - Mokrovraty - Malá Hraštice

Vybavení koloběžkářů a bruslařů

SCOOTER Koloběžka Crussis Urban 4.1, červená blikačka a bílé světlo, pumpička, nářadí a lepení, zámek na kolo.

SKATE Brusle Botas typu kanady, lyžařské hole kvůli případnému proboření, záchranné lano.

EQUIPMENT Cyklobatoh Boll Nomad / batoh Loap Chitre, lékárnička, chytré hodinky, outdoorový mobil, termoska s čajem, svačina, peníze, doklady, platební karta. Kompaktní fotoaparát a outdoorová kamera.

OUTFIT ONA Funkční nátělník Crivit Bike, funkční triko Devold Active, mikina VauDe El Cap, vesta noname, prstové rukavice Salewa fleece a palčáky noname, teplá vlněná čepice, kalhotky, silné ponožky, dioptrické brýle s tmavými krytkami, teplé vysoké boty, záložní šusťáková bunda Freud.

OUTFIT ON Funkční triko Nordblanc, trenýrky, péřová vesta Niké, bunda Columbia Arctic Crest Sherpa, sportovní brýle noname, cyklistické rukavice Van Rysel Triban, tepláky Crivit, ponožky Moira Thermo set, pohorky Columbia Geoterra Outdry, pletená čepice Salewa, záložní nepromokavá bunda Crivit Bike.

Zobrazit místo Koloběžka - Scooter na větší mapě