Padrťské rybníky: na kole, koloběžce, pěšky a na bruslích

Padrťské rybníky se rozlévají v široké kotlině Padrťského údolí v nadmořské výšce 640 m. Hořejší Padrťský rybník je okrouhlý a rozlehlejší. Dolejší Padrťský rybník je protáhlý.

VIDEO Hořejší Padrťský rybník

Rybníky byly založeny v 16. století jako vodní rezervoár pro plavení dřeva pro hutě, rozložené na bývalém Padrťském potoce, dnes Klabavě. Dlouhou dobu byly největší vodní plochou v Plzeňském kraji, Pod nimi stála ves Padrť, která byla vysídlena a následně zničena v 50. letech 20. století (spolu s dalšími brdskými obcemi) při rozšíření Vojenského újezdu Brdy. Ve své době byly vyhlášeným rekreačním místem a jezdilo sem i mnoho známých osobností. Znovu přístupné jsou rybníky od roku 2008, od roku 2016 jsou i součástí výše zmíněné CHKO Brdy.

Na východních březích Hořejšího Padrťského rybníka se rozkládá rozsáhlé rašeliniště.

Pod hlavními dvěma rybníky se nachází ještě další čtyři menší rybníky, u kterých kdysi stávaly mlýny a hamry.

VIDEO Dolejší Padrťský rybník

Rybníky jsou napájeny spoustou bezejmenných potůčků a Zlatým potůčkem. Kolem rybníků protéká potok Klabava, který hned pod hrází Dolejšího rybníka pohlcuje výtok z rybníka. Nedaleko Chrástu u Plzně se vlévá do Berounky.

Oblast severně od rybníků, Padrťské pláně byla po řadu let součástí vesnic Padrť, Zadní Záběhlá a Přední Záběhlá a byla využívána k zemědělským účelům. Dodnes se tu setkáme s typickými vesnickými stromy jako je jabloň či hrušeň.

V blízkosti se nalézají významné vrchy, jako např. Praha (862 m), druhá nejvyšší hora Brd, Paterák (814 m), Kočka (790 m), Kamenná, Palcíř (724 m), Okrouhlík (707 m) s působivými skalními útvary nedaleko vrcholu.

Cyklostezka 2273 vede z obce Trokavec kolem vrchu Okrouhlík a Skály Marie Terezie na hráz Hořejšího Padrťského rybníka a odtud až do Bukové u Rožmitálu pod Třemšínem s odbočkou do obce Teslíny.

Placené parkoviště je na kraji obce Skořice. Na parkovišti ve Skořici je i nabíjecí stanice pro elektrokola.

K Padrťským rybníkům vedou tři turistické značky:

červená z Míšova a od Tří Trubek,
modrá od vrcholu Praha,
zelená z Rožmitálu pod Třemšínem.

Na hrázi Hořejšího rybníka je turistický přístřešek s lavičkami. V jeho blízkosti stojí lesácká chata Dzúrovka.

Oba dva rybníky jsou prohlášeny za vodárenskou nádrž a není zde povoleno koupání ani jiné aktivity.

Padrťské rybníky v jižní části Brd založil v polovině 16. století Florián Gryspek z Gryspachu, majitel mirošovského a rožmitálského panství. Původně byly určeny jako zásobárna vody pro plavení dřeva. Název dostaly podle vesnice Padrť, která byla spolu s řadou dalších, v padesátých letech zničena.

Hořejší má plochu sedmdesát hektarů, Dolejší pak o třicet hektarů méně, i když původně byly ještě daleko větší. Další čtyři rybníčky sloužily v minulosti k pohonu mlýnů a pil.

Na východní straně Dolejšího padrťského rybníka se rozkládá rašeliniště. Na sever a západ od Dolejšího rybníka naleznete rozsáhlé louky, jejichž část se využívala jako střelnice. I proto je zde jedna z nejrozsáhlejších planinv Brdech, krajina je tu pestřejší a je do ní příjemný výhled. Vlhké louky s řadou tůní a tůněk jsou pak rájem pro různý hmyz, obojživelníky i plazy.

Zároveň zde hnízdí řada ohrožených druhů ptáků, např. orel mořský, čáp černý, bekasina otavní, volavka šedá a ze vzácných savců vydra a v posledních letech i rys.