Jak se dostat na Tok
Nejlépe na horském kole po lesních silničkách a širokými lesními cestami ze Strašic (bus) nebo Příbrami (bus, vlak). Z obou míst je to přibližně 10 km přímou čárou, takže i s blouděním počítejme dvojnásobek najetých kilometrů tam i nazpátek. Tok je totiž velmi nenápadný, těžko se hledá a vlastně není nikdy pořádně vidět z blízkého ani dalekého okolí.
Voda na pití a na mytí
Nejbližší pitná voda je ve studni u Carvánky (851 m) poblíž lovecké chaty. Umýt se lze ve vedlejší vodní nádrži.
Nejvyšší brdský kopec Tok (865 m) je odlesněný a přímo přes jeho vrchol vede protipožární příkop. Na Toku je totiž dopadová plocha dělostřelecké střelnice. Vojáci se tady zastřelují už od roku 1931.
Švejk byl měl z vojenského zákazu radost
Tok je oblíbeným turistickým cílem a na vrcholu je umístěná vrcholová kniha. Je to paradox hodný českého švejkovství, protože na vrchol nevede žádná turistická značka a vstup je přísně zakázán kvůli vojenskému pásmu. Zároveň je v okolních obcích pravidelně vyvěšován rozpis střeleb, a tak se můžeme rozhodnout, kdy se na vrchol podíváme bez rizika zabití.
Výhled od Šumavy ke Krkonoším
Vrcholového plató Toku poskytuje nečekaně daleký rozhled. Za dobré viditelnosti, především na jaře před deštěm, nebo v babím létě za sucha, je vidět až na hranice. Znalci s dobrýma očima tvrdí, že vídají Sněžku (Krkonoše), Klínovec (Krušné hory), Ještěd, Šumavu a Novohradské hory.
Vrchol není vůbec jasný. Plochá náhorní plošina je prostým okem nejasná, a tak se nejvyšší místo pozná pouze podle trigonometrického kamene s vysekaným křížkem. Dříve stávala dvě stě metrů od kamene zeměměřičská triangulační věž.
Nedaleko vrcholu sloužila hájovna Carvánka, ale ta byla při odlesňování pro střelnici zbořena. Nedávno byla na jejím místě postavena lovecká chatka. Pro veřejnost není přístupná.
Příroda jako na ledovci
Biologové a milovníci přírody oceňují, že na odlesněném temeni Toku rostou zvláštní vřesoviště, borůvčí a brusinky. Mezi tím masožravá rosnatka. Louže, rašeliny, mrazové trhliny a polygonální půda upomínají na poslední dobu ledovou. Na nedalekém Kloboučku (704 m) jsou dokonce skalní sruby, ledovcem rozrušené a zároveň ohlazené skály. Brdy připomínají svojí geologickou stavbou i přírodou Šumavu nebo Krkonoše v menším měřítku. Všechny tři pohoří jsou naposledy zformována právě kontinentálním ledovcem, který dosahoval právě sem.
Nejvzácnějším zvířetem na Toku je tetřev hlušec. Žil tu přirozeně až do 70. let 20. století. Když zmizel, nejspíše ho vystříleli komunističtí papaláši, byl sem znovu nasazen a zdá se, že se mu zde daří.
HOROLEZECTVÍ: Lezecký Klobouček v Brdech
SKIALP + CYKLO: Zimní výprava na Tok na lyžích a na kole
LYŽAŘSKÁ TURISTIKA: Brdská hřebenovka
Název Toku je nejasný. Určitě nepochází od tokání tetřevů. Na to je jeho původ příliš starý. Jazykovědci se kloní k teorii, že se vyvinul z prastarého indoevropského pojmu tog neboli kupa či hromada. Ve hře jsou ještě další tři jednodušší možnosti - buď se na hoře točil vítr, nebo někde pod ním se točila důležitá cesta, případně z horského masivu stéká voda mnoha potůčky do údolí.
Zobrazit místo Mountains - hory - skály - rocks na větší mapě