Krkonošské terénní sjezdy

Krkonošské terénní sjezdy
Luční bouda, Krkonoše. Příchod na lyžích údolím Bílého Labe.
Autor snímku Kuba Turek
SDÍLEJ:

V neutěšené rovině mezi Alpami a Skandinávií nemají skialpinisté jinou možnost, než vyrazit do Krkonoš. Jsou to nejvyšší, nejzasněženější a nejprudší kopce daleko široko. Přinášíme základní přehled terénních sjezdů. Téměř všechny jsou zakázané zelenými úředníky.

Jak na to

Skialpinistické sjezdy dle stupnice Labandé

S1 Mírné svahy, cesty
- není potřeba znalost speciální lyžařské techniky
S2 Mírné svahy s překážkami do 25 stupňů (les, skály, terénní útvary)
- nezbytné je umění jízdy v každém sněhu a zatáčení brzdícím smykem
S3 Svahy do 35 stupňů s dostatkem prostoru
- bezproblémové zatáčení v každém sněhu a za každých podmínek
S4 Svahy do 45 stupňů, nebo 30-40 stupňů v exponovaném či zúženém terénu 
- nutná je vyježděnost lyžaře ve všech druzích terénu
S5 Svahy 45-50 stupňů, nebo od 40 stupňů v exponovaném terénu
- excelentní lyžařská technika, odhad terénu a vlastních schopností
S6 Krátké svahy přes 55 stupňů, delší úseky nebo při velké expozici již od 50 stupňů
- terén vyhrazený pro experty
S7 Ledové výšvihy, skalní prahy, skoky, velmi exponovaný terén
- terén na hranici rizika (někdy dokonce za ní)

Skialpinistické sjezdy popisujeme zleva doprava, nebo-li od západu na východ.

Všechny se jezdí už století. Na některých popisovaných svazích se dříve dokonce konávaly lyžařské závody.

Stáhněte: MAPA sjezdů v Krkonoších (JPG, 5 MB)

V terénu jsme škodná

Dnes je však pohyb mimo značené cesty na české straně Krkonošského národního parku zakázaný, a lyžaři jsou tedy pro ochranáře lovnou zvěří. Pokud si tedy něco sjedete, vězte, že jste v terénu nelegálně a hrozí vám pokuta. Nepomůže vám ani poukázání, že strážci přírody a policisté sami vjíždějí do nejpřísněji chráněných částí přírody na sněžných skútrech.

Oficiální důvody pro zákaz lyžování v terénu jsou tři - plašení zvěře, uřezávání stromků a spouštění lavin.

Ke zvěři se autor nemůže vyjádřit, protože žádnou ve vrcholových partiích Krkonoš v zimě neviděl. Malé stromky jsou za dobrých podmínek obvykle pod sněhem a velké musí lyžař objíždět. Laviny jsou součástí krkonošského ekosystému a nezávisí na lyžařích, ale na počasí. 

Vzhledem k faktu, že nejvíce ničí přírodu sjezdové skiareály, upravované běžkařské stopy a nová apartmánová sídliště, je zákaz skialpinismu v Krkonoších spíš otázkou úředního šimla než opravdovým zájmem na zachování zdravé přírody.

 

 

1. Rýžoviště pod lanovkou

V Harrachově vyjedeme lanovkou z Rýžoviště na Čerťák. Pod lanem se dá jet prakticky odshora až dolů. Nesmí vám vadit poznámky sjezdovkových elegánů a jejich slečen ze sedaček jedoucích v protisměru nad vámi. Na závěr vyjedeme po okraji lesa doprava, abychom se vyhnuli plůtkům u dolní stanice lanovky.

Přístup: lanovkou až na start
Obtížnost: S2, většinou vydřené a úzké koryto

2. Lysá hora na sever

Od lanovky popojdeme sto metrů hlubokým sněhem do mírného svahu. Hora se poté začne sklápět. Nejprve jedeme mezi horskými smrky, poté se porost zvyšuje a zahušťuje. Neuhýbáme vlevo, ale jedem stále dolů. Narazíme na příčnou lesní cestu a pod ní velkou zalesněnou paseku. Objedeme ji po pravém okraji a ocitneme se na rozcestí Krakonošova snídaně. Po široké běžkařské cestě sjedeme do Harrachova na autobusové nádraží.

Přečtěte si: Lyžařský výlet na Lysou horu, Podívejte se: VIDEO: Telemarky na Lysé hoře

Přístup: lanovkou až na start
Obtížnost: S1, často prašan, slalom mezi stromy

3. Lysá hora pod lanovkou

Pokud je dostatek sněhu, aby zakryl malé stromky v horní části průseku pod lanovkou, můžeme jet až od horní stanice lanovky. Při nižší sněhové pokrývce natraverzujeme do průseku z červené sjezdovky po běžkařské cestě z Dvoraček.

Přístup: lanovkou až na start
Obtížnost: S1

4. svahy mezi Lysou horou a Kotlem k Dvoračkám

Širokými a zarostlými svahy jedeme až k Dvoračkám. V případě mlhy a mraků se orientujeme podle běžkařské trasy značené tyčemi - jdeme po ní směrem ke Kotli, opustíme ji kolmo dolů a před Dvoračkami nám překříží cestu zleva.

Přístup: lanovkou na Lysou horu a 10 min po zimním značení
Obtížnost: S1, slalom mezi stromy a kosodřevinou, často hluboký mokrý sníh nebo krusta

5. Kotel na Dvoračky

Z plochého vrcholu Kotle jedeme na jihozápad nejprve volným svahem, poté mezi kosodřevinou. Po pravé straně sledujeme tyčemi značenou cestu z Růženčiny zahrádky na Dvoračky. Nesjíždíme až do vzrostlého lesa, abychom poté nemuseli stoupat, ale odbočujeme doprava traverzem k Dvoračkám.

Přečtěte si: Se dvěma dětmi na Kotel

Přístup: lanovkou na Lysou horu a 10 min po zimním značení
Obtížnost: S2, v mlze obtížná orientace

6. Kotelní jámy

Z plochého vrcholu Kotle a jeho úbočí směrem k Harrachovým kamenům prudce spadají Velká a Malá Kotelní jáma a mezi nimi skalnatý hřbet. Jimi se podle podmínek vybírá sjezdová trasa. Dá se tu potkat prašan, led i jarní firn. Bohužel i obrovské převěje a velké laviny.

Přečtěte si: Prašanové koupání. Podívejte se: Skialp Kotelní jáma

Přístup: lanovkou na Lysou horu, po zimním tyčovém značení do sedla Kotle a terénem vzhůru na Kotel.
Obtížnost: S3-S4, velké lavinové nebezpečí, častý dohled ochránců přírody

Booking.com

7. Kotel na Pančavskou louku

Lehký, ale krajinově krásný sjezd v dominantního vrcholu na rozsáhlou náhorní plošinu. Z vrcholu jedeme na severovýchod nejprve svahem a poté širokými loukami. Za dobré viditelnosti směr určuje vzdálená Labská bouda.

Přístup: lanovkou na Lysou horu, po zimním tyčovém značení do sedla Kotle a terénem vzhůru na Kotel.
Obtížnost: S1

8. Vosecký ručej (též Smrková strouha)

Z Mokrého sedla na česko-polské hranici jedeme podél značené cesty k Vosecké boudě, pod ní uhneme doleva do lesa a kličkujeme mezi vzrostlými stromy. Přes četné muldy (v létě jsou tu bažiny) sjedeme k Voseckému ručeji a ten nás dovede na Krakonošovu snídani. Po široké běžkařské cestě dojedeme do Harrachova na autobusové nádraží.

Přístup: po upravené lyžařské stopě z Harrachova jdeme na Voseckou boudu a dál na Mokré sedlo.
Obtížnost: S1, slalom v lese

9. Malá Mumlava

Lesní sjezd začíná na vršku Sokolnik mezi Sněžnými jámami a Szrenicou. Jedeme volným svahem na jih, až křižujeme tyčové značení. Vjíždíme do pásma kosodřeviny a nízkých smrků, stáčíme se na jihovýchod a již ve vzrostlém lese se držíme pravého břehu Malé Mumlavy, která nás dovede na Krakonošovu snídani. Po široké běžkařské cestě sjedeme do Harrachova na autobusové nádraží.

Přístup: po upravené lyžařské stopě z Harrachova jdeme na Voseckou boudu, dál na Mokré sedlo a po hranicích na Sokolnik. Na sjezd se dá také napojit po tyčovém značení od pramene Labe na Voseckou boudu.
Obtížnost: S1, slalom v lese

10. Mumlava

Z frekventované běžkařské cesty mezi Růženčinou zahrádkou a rozcestím U čtyř pánů sjedeme v nejvhodnějším místě do údolí Mumlavy, kudy vede pravá varianta. Přímo od Růženčiny zahrádky jedeme vlevo od Mumlavy a před soutokem s Divokou strouhou překonáme potok doprava. Tam se obě varianty spojují. Nejprve se vytáčíme mezi horskými smrčky, níž les zhoustne. V horní části jedeme vpravo od Mumlavy na volnějším svahu, v lese přejedeme doleva. Mumlava nás dovede na Krakonošovu snídani. Po široké běžkařské cestě dojedeme do Harrachova na autobusové nádraží.

Přečtěte si: Na lyžích podél Mumlavy v Krkonoších

Přístup: lanovkou na Lysou horu, po zimním tyčovém značení na Růženčinu zahrádku
Obtížnost: S1, slalom v lese

11. Sněžné jámy

Několik velmi úzkých a prudkých žlabů mezi skálami navozuje atmosféru jako ve Vysokých Tatrách. Terén je většinou lavinézní a zeshora nepřehledný. Sněžné jámy mají na kontě několik lyžařských smrtí. Důvodem byla téměř vždy propadlá vrcholová převěj.

Přečtěte si: Sněžné jámy

Přístup: z Harrachova přes Voseckou boudu, ze Špindlu přes Labskou boudu anebo ze Špindlerovky přes Petrovku k polské boudě Wavel. V každém případě počítejte s několika málo hodinami. Od ní sjíždíme ze státních hranic na polskou stranu.
Obtížnost: S3-S4, v mlze velmi obtížná orientace

12. Labský důl

Nejdelší krkonošský sjezd začínáme na Vysokém Kole, volným terénem míříme k jihozápadu, až narazíme na tyčemi značenou trasu z Martinovky na Labskou boudu. Pokud víme, kde přesně, odbočíme z ní přímo do Labské jámy. Prudkým úzkým sjezdem se dostaneme mezi skály a ledopády. Pokud si nejsme zcela jistí, zamíříme raději k mostku přes Labe pod Labskou boudou, od něho sjedeme k vyhlídkovému zábradlí nad Labským vodopádem a pěšky nebo obtížně na lyžích sjedeme pod Labský vodopád. Pokračujeme skalnatým kaňonem dlouho do lesa. V něm se držíme spíše vlevo od Labe, abychom narazili na letní cestu Labským dolem. Projedeme širokou plání do dalšího lesa a po sjetí prudkého svahu se ocitneme na otočce běžkařské trasy Buď fit. Po ní dorazíme do Špindlu nejprve k dolní stanici lanovky na Medvědín a poté k autobusovému nádraží.

Pečtěte si: Ledový ráj Labská jáma. Podívejte se: VIDEO: Dobře prožitý den na lyžích

Přístup: ze Špindlerovky po hřebeni značenou cestou na Vysoké Kolo.
Obtížnost: většinou S1, v Labské jámě až S3, lavinové nebezpečí

13. Hančův žleb

Obtížný a nebezpečný sjezd z Pančavské louky do Labského dolu. Pokračujeme do Špindlu.

Přístup: z Horních Míseček po Masarykově silnici k Vrbatově boudě a dále po značené cestě směrem k Labské boudě. Na začátku mohou být převěje.
Obtížnost: podle podmínek až S4, lavinové nebezpečí

14. Vrbatův žleb

Obtížný a nebezpečný sjezd z Pančavské louky do Labského dolu. Pokračujeme do Špindlu.

Přístup: z Horních Míseček po Masarykově silnici k Vrbatově boudě a dále po značené cestě směrem k Labské boudě. Na začátku mohou být převěje.
Obtížnost: podle podmínek až S4, lavinové nebezpečí

15. Krkonoš do Labského dolu

Z nejvyššího místa hřebene mezi Medvědínem a Zlatým návršim sjíždíme na severovýchod. Nahoře se jede volným terénem, dole mohutnými laviništi, případně lesem. Pokud netrefíme správný směr, skončíme v polámaném lese, ze kterého se lze dostat jen s lyžemi v rukou. Pokračujeme do Špindlu.

Přístup: z Horních Míseček po Masarykově silnici k Vrbatově boudě a na vrchol Krkonoše. Je možné též vyjet lanovkou na Medvědín a pokračovat hřebenem až na Krkonoš.
Obtížnost: S2, lavinové nebezpečí

16. hřeben Krkonoše

Dříve značená výstupová trasa v zimě i v létě. Dnes zakázaná oblast. Od Vrbatovy boudy vyjdeme na Krkonoš a stále po hřebeni jedeme na Šmídovu vyhlídku. Dále pokračujeme po značené běžkařské trase na Medvědín, nebo po Masarykově silnici do Horních Míseček. Držte se stále vpravo od hřebene. Vlevo hrozí velké převěje nad Labský důl.

Přístup: z Horních Míseček po Masarykově silnici k Vrbatově boudě a na vrchol Krkonoše. Je možné též vyjet lanovkou na Medvědín a pokračovat hřebene až na Krkonoš.
Obtížnost: S1, pozor na převěje nad Labským dolem

17. Telegrafní cesta

Jednoduchý, rychlý a elegantní sjezd od Vrbatovy boudy na Horní Mísečky. V první velké levotočivé zatáčce pod Vrbatkou opustíme Masarykovu silnici a zamíříme podél tyčí do údolí. Jedeme po pláních spíše nad tyčovanou cestou. Na závěr nás vyvede lesem do Horních Míseček, nebo můžeme pokračovat do Dolních Míseček.

Přístup: z Horních Míseček po Masarykově silnici k Vrbatově boudě.
Obtížnost: S1

18. Vysoké Kolo na jih

Oblíbená a krásná trasa z vysokého hraničního kopce. Jedeme nejprve po pláních a později lesem stále na jihovýchod k Medvědí boudě. V případě špatného počasí sjedeme k Martinovce a po značené cestě na Medvědí boudu a dál na silnici k Medvědímu kolenu na autobus.

Přístup: ze Špindlerovky po hřebeni značenou cestou na Vysoké Kolo.
Obtížnost: S1, ve spodní části slalom mezi stromy

19. Petrovka přes Davidovky

Po turistické značce jedeme z Petrovky nejprve po zelené a poté po žluté značce ke spodní stanici lanovky na Davidovkách. Pokračujeme po cestě na Dívčí lávky a dále do Špindlu. Pěkný výlet pro děti.

Přístup: ze Špindlerovky po turistické cestě do kopce na Petrovky.
Obtížnost: S1, pozor na rolby, skútry a křížení se silnicí

20. Špindlerovka přes Davidovky

Ze Špindlerovky sjedeme podél tyčového značení po louce k Lužické boudě. Doprava přejdeme přes křižovatku silnice a lesní cesty a ponoříme se do lesa. Úzkou lesní cestou, často zasněženou, traverzujeme mírním klesáním po modré značce k Davidovkám. Na pláních je možné se ztratit, dodržujeme proto původní směr. Pokračujeme po cestě na Dívčí lávky a dále do Špindlu. Pěkný výlet pro děti.

Přečtěte si: Krkonoše pořád z kopce

Přístup: ze Špindlerovky po turistické cestě do kopce na Petrovky.
Obtížnost: S1, pozor na rolby, skútry a křížení se silnicí

21. strouha pod Malým Šišákem

U Lužické boudy se připojíme na lesáckou svážnici po žluté značce směrem na boudu U Bílého Labe. Po pár stech metrech odbočíme doprava dolů v místech, kde je nejméně stromků. Volným terénem se stále více přibližujeme ke strouze, kterou jsme dosud měli po pravé ruce. Ve vzrostlém lese jedeme po její pravé straně.

Delší varianta sjezdu vede až z vrcholu Malého Šišáku, kam se dostaneme po hřebenové turistické značce od Špindlerovky.

Přístup: autobusem ze Špindlu na Lužickou boudu.
Obtížnost: S1, slalom mezi stromy

22. Čertova strouha

Tyčemi značenou cestu mezi Špindlerovkou a Luční boudou opustíme co nejvýše na Stříbrném hřbetu. Strouha začíná kousek vpravo. Vjedeme do ní a držíme se na levém svahu. Nejprve jedeme volným terénem, potom náhle vjedeme do vzrostlého lesa. Ten nás přinutí sjet až k potoku. Na pravou stranu potoka přejedeme, až uvidíme širokou cestu. Teprve tady skončí akutní lavinové nebezpečí! Po cestě sjedeme k informační budce Krkonošského národního parku a dále úzkou lesní cestičkou k boudě U Bílého Labe. Od boudy sjedeme běžkařskou dálnicí na Dívčí lávky a dál do Špindlu.

Přečtěte si: Ještě trochu sněhu v Krkokonoších

Přístup: po hřebenové cestě ze Špindlerovky směrem na Luční boudu.
Obtížnost: S2, v horní části zvýšené lavinové nebezpečí, uprostřed slalom mezi stromy, vhodné na jarním firnu

23. Stříbrná strouha

Sjezd je ohrožován lavinami po celé své délce! V místě, kde tyčovaná cesta Špindlerovka - Luční bouda překonává Stříbrný hřbet, opustíme ji doprava dolů. Širokou prudkou strání mezi kosodřevinou sjíždíme do nálevky Stříbrné bystřiny. Údolí se stále zužuje a je čím dál prudší. Přijedeme k Bílému Labi a po jeho levém břehu, místy velmi vysoko nad potokem, sjedeme k boudě U Bílého Labe. Klesající traverz je stále ohrožován lavinovými dráhami. Od boudy pokračujeme běžkařskou dálnicí na Dívčí lávky a dál do Špindlu.

Přečtěte si: Ještě trochu sněhu v Krkokonoších

Přístup: po hřebenové cestě ze Špindlerovky směrem na Luční boudu.
Obtížnost: S2, dlouhé úseky sjezdu jsou akutně ohrožovány lavinami

24. Bílé Labe

Jeden z nejkrásnějších skialpinistických sjezdů v Krkonoších začíná za Luční boudou. Hned za ní jedeme mělkým údolím Bílého Labe okolo malé přehrady. Od ní se držíme na levém svahu. Zleva nás mohou ohrožovat laviny z rozsáhlých travnatých strání Luční hory. Pod námi se objeví budova bývalé malé vodní elektrárny. Pokračujeme stále vlevo, držíme se raději výše nad potokem. Už v lese ve strmém svahu traverzujeme (často led) až na letní modře značenou turistickou cestu. Překonáme dvě lavinové dráhy a jeden lavinový kotel pod Kozími hřbety a dojedeme úzkou nepříjemnou cestou ve vzrostlém lese k boudě U Bílého Labe. Od boudy pokračujeme běžkařskou dálnicí na Dívčí lávky a dál do Špindlu.

Varianta sjezdu vede od Luční boudy po modré turistické značce až k boudě U Bílého Labe. Sjezd ovšem není tak zajímavý. Traverzuje rozsáhlé lučinaté svahy a lze ho tedy absolvovat jen za naprosto jisté lavinové situace.

Přečtěte si: Bílé Labe na skialpechOpuštěná elektrárnička na Bílém Labi a Bílé Labe a Labský důl jsou sjízdné jen s velkou opatrností a Přemrzlé Bílé Labe

Přístup: na Luční boudu se dostaneme od Špindlerovky po tyčemi značené cestě, případně z Pece pod Sněžkou lanovkou na Sněžku a dále po tyčemi značené cestě, nebo z horní stanice lanovky za Špindlu na Pláně přes Klínovky a Výrovku.
Obtížnost: S2, horní část sjezdu je ohrožena lavinami

25. Kozí hřbety na sever

Z rozcestí nad Kozími hřbety vedou dvě poměrně úzké a prudké lavinové dráhy mezi kosodřevinou, případě popojedeme o pár set metrů dál směrem na Kozí hřbety a tam vyúsťuje obrovský sněhový kotel. Všechny tři trasy končí na modré turistické značce po levém břehu Bílého Labe. Úzkou nepříjemnou cestou ve vzrostlém lese dojedeme k boudě U Bílého Labe. Od boudy pokračujeme běžkařskou dálnicí na Dívčí lávky a dál do Špindlu.

Přístup: ke Kozím hřbetům sjedeme od Luční boudy po červeně značené Staré Bucharově cestě (není vyznačená tyčemi a značky jsou pod sněhem). Na Luční boudu se dostaneme od Špindlerovky po tyčemi značené cestě, případně z Pece pod Sněžkou lanovkou na Sněžku a dále po značené cestě, nebo z horní stanice lanovky za Špindlu na Pláně přes Klínovky a Výrovku.
Obtížnost: S3, v zimě padají prachové, k jaru deskové a základové laviny

Přečtěte si: Májové Krkonoše na skialpech

26. Kozí hřbety na jih

Bezlesé jižní úbočí Kozích hřbetů nabízí několik úchvatných prašanových, případně na jaře firnových sjezdů.

Přečtěte si: Přechod Kozích hřbetů

Přístup: ke Kozím hřbetům sjedeme od Luční boudy po červeně značené Staré Bucharově cestě (není vyznačená tyčemi a značky jsou pod sněhem). Dále pokračujeme skalnatým hřebene zarostlým kosodřevinou až nad vybraný sjezd. Na Luční boudu se dostaneme od Špindlerovky po tyčemi značené cestě, případně z Pece pod Sněžkou lanovkou na Sněžku a dále po značené cestě, nebo z horní stanice lanovky za Špindlu na Pláně přes Klínovky a Výrovku.
Obtížnost: S2-S3, laviny hrozí především odpoledne

27. Luční hora přes Rennerovky

Jednoduchý sjezd po loukách vede z plochého vrcholu Luční hory přímo na sever k Bílému Labi. Podél něj sjedeme do Špindlu, nebo se vydáme nahoru k Luční boudě.

Přístup: nejlepší východisko na Luční horu je z Luční boudy. Na Luční boudu se dostaneme od Špindlerovky po tyčemi značené cestě, případně z Pece pod Sněžkou lanovkou na Sněžku a dále po značené cestě, nebo z horní stanice lanovky za Špindlu na Pláně přes Klínovky a Výrovku.
Obtížnost: S1, za mlhy velmi obtížná orientace

28. severozápadní hřbet Luční hory

Lehký a dlouhý sjezd vede v pravém úbočí severozápadního hřbetu Luční hory. Dostaneme se po něm k rozcestí nad Kozími hřbety. Z něho odbočíme doleva na jihozápad a traverzujeme pod Kozími hřbety do Špindlu.

Přístup: nejlepší východisko na Luční horu je z Luční boudy. Na Luční boudu se dostaneme od Špindlerovky po tyčemi značené cestě, případně z Pece pod Sněžkou lanovkou na Sněžku a dále po značené cestě, nebo z horní stanice lanovky za Špindlu na Pláně přes Klínovky a Výrovku.
Obtížnost: S1, za mlhy velmi obtížná orientace, ve spodní části se traverzuje několik lavinových drah

29. Červinkova mulda

Z plochého vrcholu Luční hory spadají na jihozápad tři kotle. Sjízdné jsou všechny. Prostřední a největší je Červinkova mulda, pod kterou má pomníček lyžař, kterého tu zavalila lavina. V lese pokračujeme značenou turistickou cestou podél Svatopetrského potoka do Špindlu.

Přečtěte si: Mrtvá pod lavinou v Červinkově muldě

Přístup: Na Luční boudu se dostaneme od Špindlerovky po tyčemi značené cestě. Pokračujeme ke kapličce Památník obětem hor a na Luční horu.
Obtížnost: S3, za mlhy velmi obtížná orientace, kotle jsou ohrožovány lavinami

30. Studniční hora k Luční boudě

Mírný sjezd po širokém svahu vede od meteostanice na vrcholu Studniční hory na severozápad k Luční boudě.

Přečtětě si: Mystérium Studniční hory a Májová mulda

Přístup: nejlepší východisko na Studniční horu je z Luční boudy. Na Luční boudu se dostaneme od Špindlerovky po tyčemi značené cestě, případně z Pece pod Sněžkou lanovkou na Sněžku a dále po značené cestě, nebo z horní stanice lanovky za Špindlu na Pláně přes Klínovky a Výrovku.
Obtížnost: S1, za mlhy obtížná orientace

31. Studniční hora přes Mapu republiky

Překrásný sjezd prudkou a při tom bezpečnou stěnou. Velmi populární trasa je často sledována ochránci přírody a policisty. Někdy neváhají vyjet skútrem na vrchol Studniční hory, aby zamezili domnělému ničení přírody od lyžařů. Z plochého vrcholu sjedeme trochu na západ směrem k Lučnímu sedlu. Přes převěj poté skočíme přímo na jih a jedeme volným terénem okolo chaty Děvín do Modrého dolu. Jím sjedeme až do Pece.

Podívejte se: Snowboard v Modrém dole a Ski Brunnberg und Blaugrund

Přístup: z Pece pod Sněžkou stoupáme Modrým dolem až na Studniční horu.
Obtížnost: S2, za mlhy obtížná orientace

32. Studniční hora do Obřího dolu

Nejobvyklejší trasa vede ve směru dříve oblíbených závodů. Od meteostanice na plochém vrcholu jedeme nejprve mírně na severovýchod, poté překonáme převěj a podél mohutného skalnatého hřbetu sjedeme prudce mimo hlavní lavinové dráhy do Obřího dolu. Po letní turistické cestě dojedeme do Pece.

Ze Studniční hory lze sjet do Obřího dolu mnoha variantami. Vždy se jedná o náročné a lavinézní sjezdy. Často se jede mezi skálami a ledopády.

Podívejte se: V máji dolů ze Studniční hory a Guido Rotter, otec krkonošského lyžování

Přístup: z Pece pod Sněžkou stoupáme Modrým dolem až na Studniční horu.
Obtížnost: S2-S4, za mlhy velmi obtížná orientace, velké lavinové nebezpečí

33. Sněžka na Růžohorky

Ze Sněžky jedeme podél výstupových serpentýn pod lanovkou. Na Růžohorkách pokračujeme dál po rolbové cestě na Portášky a dolů do Pece. Doporučujeme jízdu ráno nebo večer kvůli velkému množství turistů.

Přečtěte si: Snowbike je v Peci lepší než lyže

Přístup: lanovkou z Pece pod Sněžkou. Druhá část z Růžohorek na vrchol často nejezdí kvůli větru.
Obtížnost: S2

34. Sněžka centrálním žlabem do Obřího dolu

Tady bývá málokdy dost sněhu. Startuje se z vyhlídkového ochozu na Sněžce. Zpočátku je potřeba opatrně sjíždět mezi skálami, poté se žlab rozšíří a dovede nás až do Obřího dolu. Po letní turistické cestě dojedeme do Pece.

Přečtěte si: Pět sjezdů ze Sněžky na jih

Přístup: lanovkou z Pece pod Sněžkou. Druhá část z Růžohorek na vrchol často nejezdí kvůli větru.
Obtížnost: S3-S4

35. Sněžka ke Slezskému domu

Poněkud exhibicionistická akce. Vlevo od turistických řetězů jedeme opatrně přes skály dolů. Pozor, abychom nespadli do jižních srázů. Čím jsme níže, tím je sjezd jednodušší. Pokračovat můžeme okolo Slezského domu do Obřího dolu a dál do Pece.

Přístup: lanovkou z Pece pod Sněžkou. Druhá část z Růžohorek na vrchol často nejezdí kvůli větru.
Obtížnost: S3

36. Sněžka do Polska

Málokdy bývá dost sněhu, aby bylo možné sjet severní stěnu Sněžky přímo od polské boudy tvaru létajícího talíře. Proto nejprve jedeme na východ směrem na Svorovou horu, traverzem se vrátíme po polské silnici do poloviny stěny a odtud teprve jedeme přímo dolů. Pokračujeme po lesní cestě vlevo od potoka Lomniczka ke stejnojmenné chatě. Od ní se dáme doleva po klesající traverzové cestě a dojedeme až do Karpacze pod lanovku.

Přečtěte si: Na jaře ze Sněžky na sever a Sjezd severní stěny Sněžky a Trampové na skialpech sjeli Sněžku

Přístup: lanovkou z Karpacze na Kopu a poté pěšky podél řetězů na Sněžku.
Obtížnost: S2

37. Růžovohorské sedlo do Obřího dolu

Z Růžovohorského sedla se spustíme údolím na západ do Obřího dolu. Po letní turistické cestě dojedeme do Pece.

Přístup: lanovkou z Karpacze na Kopu a poté pěšky podél řetězů na Sněžku.
Obtížnost: S1, slalom mezi stromy

38. Severní rokle Stohu

Mezi Stohem a Přední planinou spadají do severního zalesněného svahu tři úzká strmá údolíčka. Terénními zářezy protékají (počítaje od východu na západ) Hluboká struha, Černá struha a Vysoká struha. 

Přečtěte si: Černá strouha na lyžích do Svatého Petra

Přístup: lanovkou ze Špindlerova Mlýna a pak zelené turistické značce do mělkého sedla.
Obtížnost: S3, slalom mezi hustým porostem

39. Zelený a Vlhký důl

Tajemné opuštěné údolí zvané Vlhký důl vede divokou a opuštěnou zimní krajinou. Lyžaři odjíždějí od bufetu na Rozcestí a končí v Peci pod Sněžkou. Sjezd je vhodný jen pro nadšence s výtečnými orientačními schopnostmi.

Přečtěte si: Vlhký a Zelený důl na lyžích

Přístup: ze Špindlerova mlýna přes Klínovky nebo za Pece pod Sněžkou k bufetu na Rozcestí,
Obtížnost: S2, průjezd divokým lesem

40. Divoká strouha

Z Kotelského sedla se jede na severozápad stále podél potoka až ke Krakonošově snídani. Po široké běžkařské cestě dojedeme do Harrachova na autobusové nádraží.

Přečtěte si: Divoká strouha z Kotelského sedla

Přístup: lanovkou z Rokytnice na Lysou horu a krátce do Kotelského sedla.
Obtížnost: S2

41. Pomezní potok

Ze Szrenice dolů na Hraniční louku a podél Hraničního potoka k Mumlavě.

Přečtěte si: Ze Szrenice do Harrachova na skialpech

Přístup: po běžkařské cestě z Harrachova na Voseckou boudu a na Szrenici.
Obtížnost: S1

42. Dřítečka

Od Petrovky na rozcestí Pod Petrovou boudu a po levém břehu potoka Dřítečka, pod traverzovou cyklostezkou trefíme úzký průsek po spádnici až na Jelení boudy, dále  k Bílému Labi.

Přečtěte si: Na skialpech přes Sněžné jámy na Petrovku

Přístup: po tyčové cestě od Špindlerovky.
Obtížnost: S1


Zobrazit místo Krkonoše - skialpinismus na větší mapě

SDÍLEJ:

Diskuse

Ochrana proti spamu. Napište prosím číslo dvacet-čtyři:

  • Captcha Image

Diskuze k článku

lyžujete Michale?
  • Autor MICHAL ŠEDÝ
  • Datum a čas 15.1.2008 15:53
Reaguj
... tak to byl pane Šedý opravdu konstruktivní příspěvek.
  • Autor Michal Skalka
  • Datum a čas 14.1.2008 13:45
Reaguj
Kubo, nenech se odradit, neděláš nic špatnýho, lyžuji v Krkonoších asi 20 let, je to jako se vším, někteří ochranáři jsou rozumní a někteří se chovají jako hrabě Harrach, kterýmu celý Krkonoše patří. No a včera jsem krásně polyžoval v Labáku (s dětmi), viděl jsem lezce na ledech, potkal pár skialpinistů, pár běžců a žádného ochranáře a doufám, že tomu bude tak i nadále. zdraví Michal
Reaguj
Re: Hoblování středohor
Chapu, ze Krkonose jako male unikatni hory, na ktereje vyvijen velky tlak okolnich huste obydlenychzemi bez blizsich vetsich hor, je treba chranit. Ale musi se to delat rozumne, ne pomoci takhle mizernych - autorka promine - "argumentu" jako je nize uvedeny, nediskreditujte prosim ochranu prirody takovymito - s prominutim - kecy na tema prospesnost/skodlivost ne/prirozenych lavin...Laviny samo sebou jsou přirozeným činitelem v karových oblastech, ale padají-li podle aktuálních klimatických podmínek, tj. ve správné době, odpovídající mohutnosti a s normální frekvencí (opakovaně po rocích i desítkách let). Jakmile se něco změní, např. budou-li padat častěji a v menším objemu, protože je každou chvíli utrhne je nějaký potrhlý –ista (doplň si sám), může dojít ke změně podmínek, které se negativně promítnou do zdejší cenné vegetace
  • Autor M.Z.
  • Datum a čas 12.1.2008 21:47
Reaguj
Re: Padám dol...
Kubo nezlobte se, ale na vašem příspěvku není podstatné to jestli jste či nejste největší outdoorový časopis, jak se holedbáte. Podstatné je to, že ukazujete, kde lze překračovat zákon a jak, a tím ono překračování neukázněným skialpinistům usnadňujete. Je to jako byste říkal, že člověka lze kopat pohorkou do hlavy a cikány stavět ke zdi(taky říkáte, jak překračovat zákon) a jen na okraj poznamenal, že je to zakázáno a modří mužíci vám to budou vyčítat. Případně kdyby někdo zveřejnil vaši adresu a napsal, že vypálit vám barák se sice nesmí, ale zato to bude dobrá zábava. Rozdíl mezi nutností dodržovat trestní zákon a zákon o ochraně přírody není žádný. Oba jsou zákony. Jen hrozí jiné sankce.Od tiskoviny vašeho formátu, jak se vytahujete, bych čekal spíš to, že erudovaně nabídne skialpové trasy na místech, kde to možné je bez konfliktu se zákonem na což asi nemáte.
Reaguj
Padám dol...
...ale před tím bych ještě poopravil pár Vašich jízlivostí. 1) Měsíčník Horydoly (mimochodem jeden z největších nákladů outdoorových časopisů v Česku) není pouze prodáván, ale také zdarma distribuován a je také zdarma ke stažení v PDF verzi. Tímto způsobem se ke svým čtenářům dostane nějakých patnáct tisíc výtisků. 2) Každý provozovatel jakéhokoliv média se snaží zvýšit jeho čtenost. Horydoly.cz nejsou výjimkou. Protože mají největší počet unikátních čtenářů, domníváme se, že jim přinášíme potřebné informace. Průvodce po krkonošských sjezdech je velmi čtený, a proto předpokládáme, že i potřebný.
Reaguj
Hoblování středohor
Opakovaný vtip už nebývá vtipem. V případě kontroverzního pana Turka, který si zřejmě podobnými články (mimochodem se spoustou překlepů) potřebuje zvýšit návštěvnost svých „outdoorbulvár“ stránek a udělat reklamu ne moc prodávanému časopisu Horydoly, podobný příspěvek nepřekvapuje. K vulgárním názorům v diskusi se nemá cenu ani vyjadřovat – vypovídají o inteligenci svého nositele dostatečně, ale pro ostatní je třeba znovu a znovu vysvětlovat, že zákazy a určitá pravidla nejsou výmysly „nějaké“ zájmové skupiny lidí, která neomezeně vládne územím Krkonoš, jako např. řada politiků a podnikatelských subjektů, ale jsou dané zákonem ČR, který nevznikl jen tak pro nic za nic a ta tzv. „zelená skupina“ zákony naplňuje stejně jako policie, hygienik, stavební úřad aj. V každé slušné společnosti se zákony navíc dodržují a jsou-li nastavené špatně, má každý možnost na ně přes své poslance v parlamentu upozornit a požadovat změnu. Proto by všichni nespokojenci měli taky jednou zkusit plakat na tzv. „správném hrobě“. Názorově se připojuji se k příspěvku Romana Čapka. Je nutné si uvědomit, že Krkonoše nejsou rozlehlé Alpy, liduprázdné skandinávské pohoří ani hory patřící do Karpatského oblouku (Tatry, balkánské hory aj.) ale malé přelidněné pohoří sudetské soustavy. Proto se svým charakterem, rozlohou (jen 454 km2) a mohutností od výše uvedených velehor podstatně liší a nelze je s nimi srovnávat. Slováci jim dokonce výstižně říkají „krtince“. Dále je dobré vzít v potaz, že roční návštěvnost těchto malých středohor je minimálně 5,4 milionů návštěvníků!!, ve skutečnosti bude může být ještě vyšší a nutno podotknout, že tak vysokou návštěvnost vzhledem k rozloze snad nemá žádný národní park na světě. Každá zájmová skupina se zde snaží prosadit právě ty SVÉ zájmy bez ohledu na ostatní skupiny, jednotlivce nebo dokonce abstraktní zájmy ochrany přírody. Hory však bohužel nejsou nafukovací, nejsou zde oblasti o rozloze stovek kilometrů, které lze uzavřít a které lze obětovat. V dnešní přelidněné středoevropské krajině, kde se horské oblasti využívají téměř pouze pro potřeby turismu (s minimální zpětnou investicí ve formě obhospodařování, pastvy a dalšího managementu), je nutné zachovávat jisté klidové přírodní prostory pro rostliny i živočichy, kam by lidská noha měla vstupovat zcela výjimečně. Funguje to tak i v celé řadě národních parků ve světě a nikdo se nad tím nepodivuje. Navíc všemi těmito prostory (zde 1. zóna KRNAP) vedou turistické cesty a tak o neprodyšné uzavřeností před okolním světem, nelze mluvit. Dále je nutné zdůraznit, že v KRNAP je zákaz vstupu mimo cesty vázán pouze na 1. a 2. zónu dle návštěvního řádu, což představuje jen 23 % z celkové rozlohy hor. Podobná omezení existují i na polské straně Krkonoš, kde se za vstup do parku DOKONCE platí! Lyžování je dále zakázáno v lesních porostech dle lesního zák. 289/1995 Sb. v pl. zn., s národním parkem má pramálo společného, ale platí pro všechny lesní porosty po celém území ČR. K tomu je nutno uvést, že mladé stromky pod sněhem lze hranami poranit velmi snadno, zvláště při rychlé jízdě, kdy se člověk kouká vyhnout těm velkým a na malé stromky a křoví kašle. Kdo říká, že ne, lže. Na typu sněhu téměř nezáleží, odrostlejší podrost většinou kouká ven a ten menší je ukryt např. v prašanu, kam oko Turkovo nevidí nebo nechce vidět. V Krkonoších tvoří podrost pracně zasázené a ze státních nebo mezinárodních peněz ošetřované jedle s buky, které mají vylepšit druhovou a věkovou skladbu nepovedených smrkových monokultur, a tak si vlastně ničíme svůj les. Průjezd jednotlivého (uvědomělého) skialpinisty přírodou tolik nevadí, ale dnes to nejsou jen skialpinisti, ale i snowboardisti, freeridisti a telemarkisti a pak spousta podobných skupin, které výstižně uvádí příspěvek R. Čapka. Vy by jste tu chtěli masy –istů a –istek (je to „in“ a je to přece jen adrenalin), co by si sem chodilo odjezdit své začátky, nebo hoblovat svah jen proto, že je to 1,5 h autem z Prahy? Zástupy drahých komerčních kurzů, který vás naučej jak sjíždět neupravený terén a jak se neztratit v lavině – dnes výnosnej džobík, ne? Už není bohužel situace jako před pár lety, kdy skialpy byly těžko sehnatelné a docela drahé v porovnání s jejich oježděním. Většina mých kamarádů už skialpy vlastní a kdysi jsem mezi nimi byla jediná. A i kdyby „na krásno“ byly vyznačeny nějaké jakoby areály, myslíte že by se dodržovala pravidla? Svah by byl po pěkném víkendu tak rozježděný, že by se hledala zase další a další místa. A kdo by na to všechno dozíral? Krakonoš? Svědomí skialpinistů a jiných –istů? Po přečtení několika příspěvků např. v této diskuzi mám vážné pochyby, že by to v současné společnosti „poruš co se dá“ mohlo fungovat. Strážci totiž nemají v popisu jen honění lyžařů po svahu, ale i jiné úkoly, jako jsou údržba a opravy, průvodcovská a přednášková činnost atd. Co se týče lavinových terénů, tak mám na rozdíl od ostatních i zážitky typu: skialpinisti „tvrďáci“ přijdou na okraj karu a pak se se staženým zadkem pustí při okraji mezi stromky. Večer jistě v hospodě machrují, jak sjeli ten Kotel. Laviny samo sebou jsou přirozeným činitelem v karových oblastech, ale padají-li podle aktuálních klimatických podmínek, tj. ve správné době, odpovídající mohutnosti a s normální frekvencí (opakovaně po rocích i desítkách let). Jakmile se něco změní, např. budou-li padat častěji a v menším objemu, protože je každou chvíli utrhne je nějaký potrhlý –ista (doplň si sám), může dojít ke změně podmínek, které se negativně promítnou do zdejší cenné vegetace. V případě jakéhokoli zasypání zoufalce v lavině, bude nasazen, kdykoli to půjde, vrtulník. Přijďte si někdy poslechnout jaký to je rachot a každého asi napadne, co to asi dělá se zvěří. Horská služba bude požadovat lepší zpřístupnění – tj. nové lepší, hladší, širší cesty, nejlépe aby tam projel skútr, rolba a sbohem romantiko. Navíc v řadě karových oblastí hnízdí oblíbený sokol stěhovavý, který si hnízdo hledá od konce ledna a v začátku února obsazuje hnízdiště na skalách. Při nešťastné konstelaci okolností: např. "nervózní" je samice v období kladení vajec, stačí k opuštění hnízdiště i jediné neúmyslné vyrušení.Pro p. Turka jen uvádím další zvířenu, kterou jsem v Krkonoších na skialpech na cestě vyplašila: kuna skalní, tetřívek obecný (mockrát), srnčí (mockrát) datel černý, lasice hranostaj a řadu pěvců. Sokol je občas vidět kroužit na nebi Stačí být jen trochu potichu a dívat se kolem sebe.Vzhledem k současné možnosti volného pohybu v Schengenském prostoru se vůbec divím, že někdo chce jezdit skialpovat do Krkonoš. Dokud jsem se sem nenastěhovala za prací, tak mě ani nenapadlo zavítat do nějakých prvohorních kopečků. Slovensko je přece mnohem levnější a skialpovým terénem bohatší než Krkonoše. Je perfektně dostupné vlakem z větších měst, protože se ve vlaku dá spát, dá se tam zajet i jen na víkend. Za rohem jsou i Alpy s výbornými možnosti a službami, krásné jsou Julské Alpy, tak proč se handrkovat o nějaké „pražské hory“, ne? Tak mi připadá, že by jsme se pomalu měli začít bát i o nájezd skialpinistů třeba na Českomoravskou vrchovinu. Slušným skialpinistům a jiným –istům SKOL! Neslušňákům a tomuhle Turkovi „padej DOL!:-)
Reaguj
Hmm
Není nad skialpy a důvody proč by neměly v Krkonoších vadit tu píšete naoko dobré... Ale právě jen naoko. Bohužel neznáte pravé důvody ochrany přírody a krapet zapomínáte, kolik milionů lidí tu na ty naše minihory je... Nebuďte líní a zvedněte ten svůj zadek do nějakých velkých hor, kde jsou na to podmínky!!!Nehoblujte všechno co se dá z nějakého svého pseudovzdoru. Skialpinista není buran! Tak se snažte sakra...
  • Autor Gofr
  • Datum a čas 8.1.2008 10:34
Reaguj
dplneni
Zdravim vsechny a preju pekny novy rok na skialpech.Doplnim par tras: Z Kotle na jih na Kozelsky hreben a pak ubocim do Vitkovic k hotelu Skala. Ze Snezky smerem na jihovychod do Lviho dolu. Od Vrbatovy boudy primo dolu ridkym bukovym lesem k ceste na Dolni Misecky. Z predniho vrcholu Kozich hrbetu zvaneho Zelezny vrch lze na obe strany bud do Spindlu ke skole nebo k boude u Bileho Labe. Pokracovat se da do nekonecna. Jen tem smrckum fakt nerezte lyzema spicky.o)))))
  • Autor Pavel
  • Datum a čas 31.12.2007 14:37
Reaguj
Re: Zkuste se na věc dívat z jiného úhlu
Redakce žádné články nikdy nestahuje. Neučiní tak ani tentokrát.
Reaguj
Celkem 43 příspěvků v diskuzi


Výlovy rybníků 2024 listopad

Výlovy rybníků 2024 listopad

PRŮBĚŽNĚ AKTUALIZUJEME Hlavní podzimní sezona výlovů rybníků se odehrává v říjnu a listopadu. Nenechte si ujít výlov velkého Bošileckého rybníku v sobotu!... celý článek

Supí hlava dvěma komíny na vrchol

Lezecká sezóna nekončí, aneb lezení je i zimní sport

registrovat

Podívejte se na inspiraci k cestování po Evropě.
Hledáte si ubytování v ČR nebo na Slovensku? Doporučujeme chaty a chalupy k pronájmu za nejlepší ceny. I levné ubytování si najdete na portálu MegaUbytko.cz.
CHORVATSKO 2024 levné ubytování v apartmánech a pokojích po celém Jadranu bez provize cestovkám.







Nejčtenější články

Bolí vás záda či hlava? Aktivujte chodidla!

Bolí vás záda či hlava? Aktivujte chodidla!

Vypadají vaše stopy na pláži jako oválné rybníčky a mají daleko do ideálního otisku zdravého chodidla? Nabízí se snadná diagnóza: ploché nohy. Než se ale smíříte s rozsudkem a navždy vsunete do bot
Perušič se Schweinerem budou příští rok obhajovat titul mistrů světa

Perušič se Schweinerem budou příští rok obhajovat titul mistrů světa

Fanoušci plážového volejbalu si mohou oddychnout. Také v příštím roce uvidí v akci na písku úřadující mistry světa Ondřeje Perušiče a Davida Schweinera. Hlavním cílem týmu je nominovat se na listopadové mistrovství světa
Proč dřevěné hračky pro děti? Aby dospělí mohli solit jídlo!

Proč dřevěné hračky pro děti? Aby dospělí mohli solit jídlo!

Každý kluk si vzpomene, jaké měl první autíčko na hraní. Žádné děvče nikdy nezapomene na svou první panenku. A všichni stavěli věže z dřevěných kostek.  
Cyklotrasa podél Knovízského potoka ze Slaného do Kralup

Cyklotrasa podél Knovízského potoka ze Slaného do Kralup

FOOTBIKE GUIDE Dvacet kilometrů po cyklostezkách a vedlejších silnicích, většinou mírně s kopce nebo po rovině. Podzimní přírodou. To je sen každého koloběžkáře. Svezli jsme se podél Knovízského potoka ze Slaného do
Jak projektovat efektivní kovové konstrukce: tipy a triky

Jak projektovat efektivní kovové konstrukce: tipy a triky

V současném průmyslovém prostředí je zásadní investovat do kvalitních kovových konstrukcí, které nejen splňují technické požadavky, ale také podporují obchodní cíle firmy. Nerezová ocel je jedním z nejčastěji volených materiálů díky své

Kalendář akcí Zobrazit všechny akce

AKCE KDE INFO KDY ČAS
Touristik a Caravaning - veletrh Německo, Lipsko 20.-24.11. 20.11.
Betlémy - výstava Karlovy Vary, muzeum 20.11.-19.1. 20.11.
Mezinárodní festival outdoorových filmů Frenštát pod Radhoštěm, kino 21.-24.11. 21.11.
Life - veletrh Brno, Výstaviště 22.-24.11. 22.11.
Mezinárodní festival alpinismu Praha, International 22.-24.11. 22.11.
Kolem světa Praha, Clarion 23.-24.11. Cestovatelský festival 23.11.
Krampus show Praha, Holešovice 24.11.
Chráníme divočinu - přednáška Praha, Klub cestovatelů Přednáší Anežka Straková a Jan Berounský 25.11. 18:30
Historie a současnost požárů - přednáška Jilemnice, Krkonošské muzeum Přednáší Jakub Morávek 26.11. 17:00
Muču Kiš - diashow Praha, Kayak Beach Bar Přednáší Radoslav Groh 27.11. 19:00

Diskuse

Перга пчелиная Evavxi, 24.11.2024 19:50, 2 příspěvky
The most suitable THC pro... mood thc, 24.11.2024 19:29, 1 příspěvek
asdvvdssassas asdvvdss, 24.11.2024 18:43, 5 příspěvků
asdvvdssassas asdvvdss, 24.11.2024 18:42, 5 příspěvků
asdvvdssa asdvvdss, 24.11.2024 18:42, 5 příspěvků
king buffalo в казино Iyannaawalo, 24.11.2024 15:47, 119 příspěvků
Sanuniayiii lepes15575 lepes15575, 24.11.2024 13:39, 1 příspěvek
LAnhaauijjjjj lepes15575 lepes15575, 24.11.2024 13:39, 1 příspěvek
XAmaoaauhhh lepes15575 lepes15575, 24.11.2024 13:39, 1 příspěvek
Криптовалюта golem Davidsbs, 24.11.2024 11:55, 2 příspěvky

Fórum Zobrazit všechny příspěvky

Podzimní školení Akademie... Horydoly , 21.11.2024 16:23
Cestování v digitální éře Horydoly , 21.11.2024 16:10
Regionální muzeum Mělník Horydoly , 19.11.2024 18:24
Svatba Horydoly , 18.11.2024 14:12
Litr balené vody obsahuje... Horydoly Open, 6.11.2024 23:42
Podzim ve Velkých Karlovi... Horydoly , 6.11.2024 2:28
Metropolitní trail Motols... Horydoly , 1.11.2024 0:17
Das war der Cybathlon 2024 Horydoly , 30.10.2024 23:53