Podle Michaela Manharta se v nejvytíženějších skiareálech rakouského regionu Vorarlberg nad Bodamským jezerem přeplní sjezdovky pětkrát až šestkrát za zimu. V ten okamžik přestanou pokladny prodávat jednodenní skipasy. Již zakoupené permanentky a také skiapasy na více dní zůstanou v platnosti a lyžaři budou moci jezdit ve skiareálu i nadále.
Omezení počtu lyžařů je další skok vpřed v rámci technologií pro komfortní rekreační lyžování a snowboarding. Manažer z Lechu ui toho nebude poprvé.
Chystrý strýček převratných technologií
Michael Manhart je přinejmenším strýcem, ne-li jedním z otců moderních technologií pro pohodlné lyžování. Když se myšlenky zhmotňovaly do technických řešení, byl u toho.
Obrousil ostří hran mezi ochránci přírody a provozovali lyžařských středisek, aby se mohly udělat velké terénní úpravy na sjezdovkách pro pohodlí a bezpečnost rekreačních lyžařů. "Musí to samozřejmě dělat bagrista, který má mozek," staví tuto praxi na jednoduché úvaze Michael Manhart. "Musí využít svoji techniku a zároveň neničit přírodu. V tom mu pomůže dobře připravený projekt, ale to zásadní rozhodnutí je na něm." Podle Michaela Manharta by za dva až trři roky nemělo být na sjezdovkách nic vidět ani po sebevětší korekci terénu.
Částečně vymyslel a převzal, ale hlavně prosadil do praxe v rakouském Lechu sněhové dělo. Podobně postupoval jeho konkurent Walter Rieder ve stejné době v italském středisku Obereggen. Ital i Rakušan nezávisle na sobě ale postupovali v zásadě shodně - použili nespolehlivou, ale perspektivní americkou techniku a vylepšili ji do komerčně využitelné podoby.
Jak to bylo v Dolomitech: První sněhové dělo vzniklo z fukaru
Podobný příběh jako sněhové dělo má v Manhartově podání vyhřívaná sedačková lanovka. Myšlenky na ní mělo hodně provozovatelů skiareálů po celém světě, a tak se nápadu chopil zlepšovatel a manažer z Lechu a za pár lety se stalo Vorarlbersko vůdčím regionem, kde si lyžaři užívají teplého pozadí a zbytečně nemrznou na lanovkách.
Česko: lyžuje hlava na hlavě
Omezování počtu lyžařů v českých skiareálech je zřejmě ještě velmi daleko. Zatím se pouze zvyšuje ubytovací kapacita v zimních střediscích a zrychlují se lanovky, které vyvezou víc lidí na kopec. Sjezdovky se ovšem skoro nebudují a jen málokdy se rozšíří. Z toho vyplývá jediné - na tratích je hlava na hlavě a o příjemném sjezdování si lyžaři mohou jenom nechat zdát.
"Před deseti lety jsem dal rady Miloši Kebrlemu ohledně Špindlerova Mlýna, především jsem mu doporučil spojit permanentky v Krkonoších do jednotného skipasu, a zdá se, že teprve teď se začínají realizovat," poznamenává Michael Manhart.