Rokytnice - lyžařský ráj začátečníků

Pokud lze francouzská střediska přirovnat k computerům s windows a internetem, o jejichž technickém fungování nemusí mít jejich majitel ani páru, a Rakousko a Itálie jsou na úrovni domácích počítačů, které je nutné krmit daty z disket a cédéček, potom Krkonoše připomínají počítače s černobílou obrazovkou a operačním systémem MS DOS, kterým se každý příkaz musel zadávat ručně.

Jednotlivé areály nejsou propojené, do okolních středisek nevede jediná lanovka, spojení do podhůří je špatné, vlekaři nejsou schopni se domluvit na jednotné permanentka a největší atrakce - lanovka na Lysou horu je zapovězena snowboardistům.

Přesto se sem vyplatí aspoň jednou za rok zajet. Jsou tu nejdelší sjezdovky v Česku, ideální svahy pro začátečníky, děti či rekreační lyžaře a fascinující tratě pro turistiku na běžkách. Nekupujte si tedy týdenní permanentku, ale každý den užívejte jinak.

Krásné louky

Klenotem Rokytnice nejsou prudké sjezdovky, jak by se na první pohled zdálo, ale placaté louky pro začátečníky. Je jich tu dostatek, obvykle se na vlecích netvoří fronty a obslužný personál je ochotný. Všechny jsou totiž v soukromých rukou. Záporem ovšem je, že na každý platí jiná permanentka.

Nejlepší svahy tohoto druhu jsou Modrá hvězda a Sachrovka nad Horním náměstím. Dlouhé a široké louky s dostatkem místa na okrajích tratí, dobrými dojezdy a kvalitní úpravou sněhu umožňují prožít radost z lyžování i těm nejbázlivějším padavkům. Modrá hvězda má navíc dětský lyžařský kolotoč a provazový vlek pro naprosté začátečníky a malé děti a není tedy divu, že sem míří mnohý školní výcvik. Lepší jezdci tu sice jen pilují techniku, ale i to na pěkné sportovní odpoledne stačí.

O něco náročnější, méně upravené a většinou více zaplněné jsou dva svahy pod studenovskýn skiareálem zvané Udatný a Zlatá podkova. Na loukách nad Rokytnicí se točí ještě několik dalších soukromých vleků, které slouží především místním lidem a návštěvníkům nejbližších penzionů. Malé vleky jezdí také na vzdálenějším Rezku, na Dvoračkách a v Rokytnu.

Rodinným areálem je Studenov, sem se vyplatí zajet s dětmi, které už umějí trochu lyžovat. Pět vleků tady obsluhuje tři delší a jednu kratičkou sjezdovku. Všechny jsou na pomezí obtížnosti mezi modrou a červenou. Snowboardéři si někde v ústraní staví skokanské můstky, děti často mizí v hájcích rozházených po svahu, aby s výskáním projeli dráhu mezi stromy, a mnohý dospělý si rád poskočí na muldách vzniklých v minulosti při vybírání kamení z chudých políček.

Ke sjezdovkám nejezdí skibus, musíte jet autem nebo taxíkem. Silnice do prudkého kopce bývá často namrzlá a uklouzaná. Sněhové řetězy tady nikdy nejsou na škodu.

Nejdelší sjezdovky

Horní Domky úplně na konci Rokytnice jsou sportovním areálem se vším všudy. I s tím, že se před lyžováním rozcvičíte ať chcete či nechcete. Od parkoviště totiž potáhnete lyže do kopce pár stovek metrů. Teprve tam koupíte permanentku, vyjedete kotvovým vlekem Přibližovák k chatě Lovčenka a sjedete k lanovce. Pokud Přibližovák nejezdí, půjdete s lyžemi na zádech do kopce kilometr. Párkrát za zimu se stává.

Teprve teď si můžete začít užívat. Vybrat si můžete mezi čtyřsedačkou na Lysou horu a šesti vleky. Lanovka ovšem nebere snowboardisty s odkazem na ochranu přírody. Prý by poničili okolní les. Je to tuzemská a možná i evropská rarita.

Rituálem na lanovce zvláště pro mladší ročníky je plivat do komína chalupy, nad kterou lanovky projíždí. Komín jim to ovšem vrací v podobě kouře, kterým se snaží zahalit osazenstvo sedaček.

Z vrcholu vede doleva modrá sjezdovka. Zpočátku vede nízkým lesem, aby se dostala na široké louky a okolo Lovčenky prudkým sjezdem k lanovce. Zvláště okolo Lovčenky je nutno dávat dobrý pozor na okolní lyžaře. Tady se koncentrují lyžařské školy, kurzy a "bezhlaví" jezdci. Pokud mluví dánsky, vlámsky nebo německy, tím hůř pro vás. Obvykle mají dost odvahy a málo toho na lyžích umějí.

Booking.com

Od horní stanice lanovky doprava se dejte nejhezčí zdejší tratí. Je to červená, často zatáčí, mění sklon, ale je dost široká a není na ní vyloženě nebezpečné místo. Je to jedna z nejkrásnějších klasických sjezdovek v Česku. A také nejdelších. Modrá i červená totiž měří okolo tří kilometrů. Lysá hora drží ještě jeden primát. Sjezdaři se na ní dostanou nejvýše v Čechách do výška 1312 metrů nad moře. Jen na moravském Pradědu se jezdí ještě o pár metrů výše.

Na běžkách stále dolů

Rokytnice ovšem není jen středisko sjezdařů, ale také turistů. Vysloveně sportovní okruhy tu nenajdete, ale projetých stop je tu hodně. Lanovka lehce zpřístupnila Labskou a Pančavskou louku, a tak není obtížné za dobrého počasí dojet přes sedlo Kotle a Lysé hory na Zlaté návrší a potom dolů do Špindlerova Mlýna. Nazpátek se vraťte autobusem nebo se od Vrbatovy boudy nespouštějte dolů do údolí, ale udělejte si okruh okolo Labské boudy a pramene Labe a vraťte se přes Dvoračky do Rokytnice.

Nebo z Lysé hory vyražte přes Růženčinu zahrádku a rozcestí U čtyř pánů dolů do Harrachova. Tam nasedněte na lanovku, která vás vyveze na Čerťák, sklouzněte se po modré sjezdovce a po rovince a mírně z kopce přes Studenov a Kostelní cestu se dovezte nazpátek do Rokytnice. Tato trasa se dá díky lanovkám absolvovat i s malými dětmi, protože do kopce půjdete jen jednou do sedla Kotle. Jinak cesta vede stále dolů anebo po rovině.

Pěkné dlouhé běžkařské sjezdy se dají absolvovat také z Dvoraček na Rezek Exkurzní nebo Vlčí cestou. Pozor však na Jabloneckou cestu, protože ta se po slibném začátku zužuje na kamenitou lesní stezku a její sjetí je spíše bojem o zachování skluznic a rovnováhu, než sportovním zážitkem.

Zobrazit místo Skiareály - Skiarea na větší mapě