Na koberci z map se projdete po Vltavě, jak vypadala před napuštěním vodních děl
Víte, že Lipenská nádrž zasahuje až na území Rakouska, jak je vidět na modelu Lipna?
Petr Skála
SDÍLEJ:
Pluli jste na kanoi po Vltavě z Lenory do Českých Budějovic nebo jste v létě plavali na Lipně či v zimě bruslili po zamrzlé hladině Orlíku? Rybařili jste nebo sledovali ze břehu jachtařské závody? Procházeli jste se po březích Vltavy nebo projeli jste se po vltavských březích na kole? Řeknete-li ano, tak vás může zaujmout výstava nazvaná Vltava – proměny historické krajiny, která probíhá od 8. února do 7. dubna v atriu Fakulty stavební ČVUT v Praze.
Přípitek profesorů hlavního řešitele programu o Vltavě Jiřího Cajthamla a děkana Stavební fakulty ČVUT Jiřího Mácy po slavnostním otevření výstavy.
Projektu Vltava – proměny historické krajiny v důsledku povodní, stavby přehrad a změn ve využití území s vazbami na kulturní a společenské aktivity v okolí řeky obsahuje prezentaci 50 panelů, 3 modelů terénu přehradních nádrží a mapový koberec v měřítku 1:10 000 zobrazující Vltavu od pramene Vltavy až po Zbraslav.
Dokumentace hodná odborníků přes geografii, kartografii, hydrotechniku tomu odpovídá. Vltavu uvidíte na starých mapách a plánech, na videu, 3D modely tří největších přehradních nádrží, dále tu je webová mapová aplikace umožňující vidět historická údolí Vltavy ve virtuální realitě, k vidění jsou i staré pohlednice a fotografie porovnávající historický stav se současností, dohromady více než padesát výstavních panelů a mnoho dalšího.
Na výstavě měli podíl odborníci z Katedry geomatiky a Katedry hydrotechniky Fakulty stavební ČVUT a geografové z Přírodovědecké fakulty UK.
Instalace se věnuje úseku od pramene Vltavy až po soutok s Berounkou a představuje unikátní pohled na vltavské údolí a jeho přetváření především v období devatenáctého a první poloviny dvacátého století. Zájemci tu naleznou i mnohem starší dokumenty, například rukopisné mapy, informace o historických povodních sahajících do středověku, ale také se seznámí s hydrotechnickými stavbami z dvacátého století nebo se zaniklými obcemi.
VIDEO 2015 Vltava na Orlíku se zjevila po 50 letech
Unikátní jsou 3D modely oblastí přehradních nádrží Lipno, Orlík a Slapy zobrazující reliéf krajiny tak, jak vypadal před zatopením vodou. Modely však nebyly vytištěny na 3D tiskárně, ale byly vyrobeny klasicky, jako když železniční modeláři vyrábí kolejiště pro své vláčky.
Projekt byl zaměřen na podobu Vltavy zejména před postavením Vltavské kaskády. Jeho součástí je právě probíhající výstava, ale to není všechno. Do konce roku se počítá i s vydáním exkluzivní monografie, dále s vytvořením webového portálu, který zpřístupní širokou řadu archivních materiálů a bude zajímavou pomůckou pro turisty, milovníky historie i badatele.
U modelů přehradních nádrží se rozpovídal jeden z hlavních řešitelů projektu.
Jak říkám...
"Současná hladina je na nich představena průhlednou fólií a pod ní lze sledovat, jaké území bylo zatopeno vodou. Vše je doplněno diodami, které je možné rozsvěcet na základě požadavku návštěvníků na ovládacím panelu a zjistit tak, kde která zajímavá místa jsou," popisuje Jiří Cajthaml.
Kromě modelů vytvořených na Fakultě stavební ČVUT expozici doplňuje 3D model původní nerealizované přehradní hráze Slapské přehrady, který byl na výstavu zapůjčen z Národního technického muzea. Milovníci starých map a jiných několik staletí starých zobrazení terénu najdou na výstavě výřezy různých mapových děl od nejstaršího Altmanova panoramatu z roku 1640, dále rukopisné mapy 18. století až po mapová díla vydaná ve 20. století. Unikátem je na podlaze nalepený pás tištěných topografických vojenských map souvisle zobrazující Vltavu z období těsně před výstavbou velkých přehrad.
Původní použitá topografická mapa byla v měřítku 1:25 000, ale pro mapový koberec byla úmyslně zvětšena do měřítka 1:10 000, aby návštěvník výstavy mohl mapu prohlížet ve stoje a nemusel při tom klečet.
Pro ty, kteří neprošli na základní nebo na střední škole výukou kartografů či geografů, a proto si pletou měřítka map nebo se jim vůbec nic nevybaví, když budou kráčet po mapovém koberci v měřítku mapy 1:10 000, tak si pamatujte, že jeden metr na mapě je 10 kilometrů ve skutečnosti.
Nemusíme dodávat, že příprava podkladů k výstavě znamenala pro vědce ze dvou nejslavnějších pražských vysokých škol velmi náročnou několikaletou práci. Jednalo se o sběr informací různého druhu vyhledávané v archivech, muzeích nebo u konkrétních odborníků, kteří ty informace uměli zpracovat. Za zveřejněním na webové mapové aplikaci je skryta nejméně tisícihodinová práce při zpracování dat v geografických informačních systémech.
VIDEO 2019 Hladina Orlíku znovu klesla
Jak říkám...
"Naše práce spočívala v dokumentaci okolí Vltavy před výstavbou vodních děl a po jejich zprovoznění z pohledu využití Vltavy pro účely rekreace, druhého bydlení, sportování až po zemědělství a vodní hospodářství. Na Lipně například některé obce před napuštěním přehrady vůbec neležely u řeky a to pak, když lidé z těch obcí pracovali na druhém břehu řeky, to pro ně po napuštění přehrady nastaly potíže," doplňuje další tvář programu o Vltavě Dana Fialová z Přírodovědecké fakulty UK v Praze.
Výstava Vltava – proměny historické krajiny je přístupná zdarma každý den od 9 do 18 hodin od 8. února do 7. dubna v atriu Fakulty stavební ČVUT, Thákurova 7, Praha 6 Dejvice. Součástí výstavy jsou komentované prohlídky. Vstup do atria je bezbariérový.
Kousek za Chodovem stávala ještě před 2. světovou válkou středně velká vesnice Pechgrün. Po válce byla vystěhovaná, protože všichni sousedé byli Němci, a dostala jméno Smolnice. Romantické zbořeniny objevili až po... celý článek
Kousek za Chodovem stávala ještě před 2. světovou válkou středně velká vesnice Pechgrün. Po válce byla vystěhovaná, protože všichni sousedé byli Němci, a dostala jméno Smolnice. Romantické zbořeniny objevili až po
JIČÍN Zprávy z kraje pískovcových skal, rybníků a hradů. Prachov, Hrubá Skála, Skalák, Trosky, Příhrazy, Drábské světničky, Valečov, Jičín, Sobotka, Turnov, Kozákov, Zlatá stezka Českého ráje... To jsou pojmy, které zná každý
Kalendář historický národa českého vydal roku 1590 Daniel Adam z Veleslavína. Nakladatelství Antonína Pokorného pokračovalo v jeho díle a Martin Jan Vochoč rozšířil kalendář do roku 1940.