RECENZE Po knížce Christophera McDougalla Takoví normální hrdinové jsem šmátnul okamžitě - jako dítě po nanuku. Není se co divit, Born to Run máme přečtenou všichni a podobně laděná obálka je dokonalým marketingovým tahem. Kromě toho se v ní píše o Krétě, což pro mě osobně, když už jsme u těch biblických pojmů, je představa ráje. Navíc se na obálce člověk dočte, že je o tom "Jak banda svérázných dobrodruhů objevila zapomenutá tajemství síly a vytrvalosti."
Jak na to
Verdikt Horydoly *****
* zhola zbytečná publikace ** je dobře, že to vyšlo *** za ty peníze to stojí **** výborná a poučná publikace ***** to musíte mít
Publikaci koupíte v běžné knihkupecké síti.
No nekupte to!
Kde se rodí bohové
No přece na Krétě! Tedy jejich nejvyšší šéf určitě. Kréta – rodiště boha Dia. Fajn, tolik na úvod, pak zápletka – parta Kréťanů se za druhé světové války rozhodne unést německého generála. Víc prozrazovat nebudu, přečtěte si to sami, protože té obálce tak jako tak neodoláte. Jenže knížka je plná oslích můstků“ Což nemyslím nijak hanlivě, je to novinářský terminus technicus. Čili chvilku jsme ve starém Řecku, chvilku na Krétě za druhé světové války a chvilku v současnosti. Po citacích z klasiků se dostane i na vyjádření současných výživových poradců a jiných odborníků. A jako červená Ariadnina nit, abychom byli styloví, se vyprávěním vine téma běhu a výživy při něm. A teď se dostáváme právě do toho labyrintu jako v Knossu. Přiznám, já v něm zabloudil.
Další veřejný nepřítel: Gatorade
McDougall, zřejmě tak jako ti staří řečtí hrdinové, potřebuje nějakého Minotaura, se kterým by mohl bojovat. Nike si své schytala v Born to run. Tak kdo je další na řadě? Gatorade a vůbec všichni výrobci ionťáků. Běháš? Piješ?! Umřeš!!! Hrozba dehydratace je podle autora něco jako papírový tygr. Dokonce se dočteme, že ti, kterými to švihlo při maratonu, moc pili. Prostě a jednoduše, ionťák si může šlehnout jenom sebevrah. Asi nastala chvíle, kdy se boří další mýty. Jenže to není jediné překvápko, jedeme dál!
Těstoviny? Sebevrahu!
Jestli jsem to dobře pochopil, tak předmaratonská pastapárty je více méně jakési setkání klubu sebevrahů. Těstoviny totiž, jako snad úplně všechno, obsahují i cukry. A to je všechno špatně. Tělo má spalovat tuky, tuky a zase tuky. Cukrové berličky zlomte přes koleno. K snídani třeba vločky? Blbost! Vejce na špeku! Není nad pravou americkou snídani. Vegetariánství? Pchééé! Již staří Řekové žrali maso – a jací to byli rekové!
A kam příště?
Pokud tedy máte zkompletovanou knihovničku milovníků běhání, dozvíte se zhruba toto:
* Scott Jurek: Maso zabíjí.
* Rich Roll: Veganstvím k dokonalosti.
* McDougal No1: Pinole, chia.
* McDougall No2: Špek a vejce.
Jednoduchý, ne? V Born to run píše Christopher McDougall dosti naštvaně o marketingových tazích Niké. No, tahle jeho knížka je tedy taky dost marketingový majstrštyk.
Bible má dvě části: Starý a Nový zákon. Mně se teď tedy do ruky dostal běžecký Nový zákon. Jsem zmaten, z toho se vyznávám. Jenže v Bibli je ještě takový trochu přílepek: Skutky apoštolů. Asi se můžeme těšit na pokračování. Jen se trochu chvěju strachy, abychom se ve slovech páně McDougalla v další knížce nedočetli, že minimalismus je vlastně blbost, bosonohý Ted je ďábel a jediná cesta k cíli vede v botách s pěticentimetrovými podrážkami. Aby bylo jasno – mně je nejasno! Prostě jsem se v tom Krétském labyrintu nějak ztratil.
Před necelými dvěma měsíci dosáhl na největší úspěch své sportovní kariéry a trvale se zapsal do dějin českého sportu, když na Havaji získal historický titul mistra světa v klasickém Ironmanu. Nyní má... celý článek
Před necelými dvěma měsíci dosáhl na největší úspěch své sportovní kariéry a trvale se zapsal do dějin českého sportu, když na Havaji získal historický titul mistra světa v klasickém Ironmanu. Nyní má
Milovníci pěší turistiky a poznávání krás české přírody se letos dočkali velké novinky. Brdská vrchovina získala svoji oficiální hřebenovku. Dálková trasa o délce 120 kilometrů propojila nejkrásnější místa, jaké Brdy návštěvníkům nabízejí,