Ivan Stěpanovič Koněv: neschopný velitel, osvoboditel, vrah a utlačovatel
Ruský komunista Ivan Stěpanovič Koněv osvobodil Prahu roku 1945, utopil v krvi Budapešť roku 1956, rozříznul Berlín roku 1961 a špionsky prozkoumal Prahu v roce 1968. Maršál Sovětského svazu na začátku 2. světové války zkazil, co mohl. Špatně velel Rudé armádě a nechal rozhodovat bolševiky místo vojáků. To mělo za následek, že se nacisté v rámci taktiky Blitzkrieg dostali až na předměstí Moskvy.
Ivan Stěpanovič Koněv byl za vojenské zásluhy byl vyznamenán dvěma tituly Hrdina Sovětského svazu, titulem Hrdina Československé socialistické republiky, sedmi Leninovými řády, Řádem Říjnové revoluce, Řádem Vítězství, třemi Řády Rudého praporu, dvěma Řády Suvorova 1. stupně, dvěma Řády Kutuzova 1. stupně, Řádem Rudé hvězdy, československým Řádem Bílého lva 1. stupně, československým Řádem Bílého lva Za vítězství 1. stupně, československým Řádem Klementa Gottwalda – Za budování socialistické vlasti, mongolským Řádem Bojového rudého praporu, velkokřížem polského Řádu Virtuti militari, polským Řádem Grunwaldského kříže 1. stupně, tuvinským Řádem Rudého praporu, britským Řádem Lázně (rytíř - komandér), francouzským Řádem Čestné legie (velkodůstojník), americkým Řádem Zaslužné legie (vrchní komandér) a desítkou dalších řádů, většinou v zemích Sovětského svazu.
Koněvova velitelská neschopnost spolu se Stalinovou paranoiou stála životy milionů sovětských vojáků, ruských a ukrajinských civilistů, kteří zemřeli úplně zbytečně. Dnes se jim říká hrdinové Velké vlastenecké války.
Carský důstojník a bolševický komisař
Ivan Stěpanovič Koněv / Иван Степанович Конев (1897-1973) byl Maršál Sovětského svazu, Hrdina SSSR a Hrdina ČSSR.
Narodil se do z ruské rolnické rodiny na dalekém severu. Matka mu zemřela při porodu. Po škole se živil jako tesař. Za první světové války byl odveden k dělostřelectvu a stal se poddůstojníkem carské armády. Od roku 1917 bojoval proti ukrajinským jednotkám a později zorganizoval jednotku Rudé gardy, čili bolševickou úderku - něco mezi politickou armádou a teroristickým uskupením. Působil v ní jako vojenský rudý komisař a v této funkci se zúčastnil také 5. všeruského sjezdu sovětů v Moskvě roku 1918, který odstartoval úděsné období Rudého teroru v celém Sovětském svazu.
V létě 1919 působil jako rudý komisař obrněného vlaku na Transsibiřské magistrále, kde se nejspíš střetl i s českými legionáři a prohrál, neboť legionáři ovládli celou trať až do Vladivostoku.
Roku 1920 se stal rudým komisařem ozbrojených sil Dálnovýchodní republiky, která byl následně anektována a začleněna do Svazu sovětských socialistických republik.
Poté absolvoval krátký velitelský kurz a velel postupně střeleckému pluku, divizi a sboru. Od roku 1940 velel Zabajkalskému vojenskému okruhu. Mezi tím vystudoval Vojenskou akademii Michaila Vasilijeviče Frunzeho. Díky ochraně lidového komisaře obrany (komunistické označení pro ministra) Klimenta Jefremoviče Vorošilova unikl represím rozpoutaným Stalinem v Rudé armádě.
V září 1941 byl jmenován velitelem Západního frontu (komunistické označení pro několik polních armád, v počtu několika set tisíc až milion vojáků). Kvůli Koněvovým špatným rozkazům došlo ke katastrofě a front byl nacistickou armádou rozprášen. Důvodem bylo faktické velení v rukou politických rudých komisařů a také nedostatek vzdělaných profesionálních vojáků na nejvyšších místech, které nechal Stalin pár let před tím pozabíjet.
Ivana Stěpanoviče Koněva zachránil od trestu smrti Georgij Konstantinovič Žukov, vojevůdce, který posléze Stalinovi vyhrál Velkou vlasteneckou válku (tak komunisté označují 2. světovou válku).
Po válce Žukov napsal:
Je třeba říci, že až do bitvy u Kurska Koněv velel vojákům špatně, a byl proto několikrát zbaven velení frontu.
Ve druhé polovině roku 1941 Koněv přispěl k zastavení německého postupu těsně před Moskvou a zapojil se do protiofenzívy. Hlavním strůjcem tohoto úspěchu byl ovšem generál Vlasov a hodně k němu přispěl i generál Žukov. Koněv ještě roku 1942 neuspěl u Rževa a později u Syčovky, když se pokoušel prolomit německou obranu.
Koněv a Žukov remízovali u Kurska s Mansteinem
Teprve roku 1943 se na něho usmála vojenská štěstěna. Stal se velitelem Stepního frontu, válčil u Kurska a spolu s ostatními nejvyššími sovětskými veliteli včetně Žukova neprohrál brutální souboj obrovské masy tanků, letadel a lidí. Tato remíza otočila průběh války a od té doby už Němci pouze ustupovali Rusům.
Důvodem byla nejen převaha v počtu techniky a lidí na sovětské straně, ale také netečnost Rusů k životům vlastních vojáků. Zatímco Němců zahynulo u Kurska téměř 60 000, Rusové napočítali téměř 180 000 mrtvých. Tak Sovětský svaz bojoval od začátku do konce války.
Čechoslováci válčili pod Koněvem u Charkova a na Dukle
Koněvův velký úspěch bylo dobytí Charkova. V této drsné bitvě už válčil pod jeho velením i československý sbor Ludvíka Svobody, pozdějšího československého prezidenta. Ten vytáhl mnoho Čechů, Slováků a Židů ze sovětských gulagů a složil z nich vojenskou jednotku.
Malou epizodou válečného tažení tehdy už maršála Koněva byl nesmyslný boj o Duklu, neboli pokus o přechod Karpat z Polska na Slovensko. Nejprve Stalin nechal záměrně vykrvácet Slovenské národní povstání podobně, jako to udělal s Varšavou. Poté Koněv nahnal Rudou armádu a také československou jednotku do těžce bráněných hor. Neudělal přípravu, neměl plán a ani pořádný průzkum.
Místo aby Rudá armáda hory obešla tak, jako všechny dobyvačné i ustupující armády v této oblasti, pod Koněvovým velením bezhlavě zaútočila. Karpatsko-dukelská operace znamenala zbytečnou smrt pro 12 000 rudoarmějců, 2000 Čechoslováků a čtyřikrát tolik raněných vojáků.
Koněv prohlásil ve štábu den před bitvou na Dukle:
Buď Karpaty přejdeme, nebo na nich padneme!
Osvobození Prahy: nejdřív Vlasov, potom Koněv
Koněvovy tanky vjely do Prahy po ránu 9. května. Hlavní město Československa již vyčistili Vlasovci o čtyři dni dříve od hlavní části utíkající německé armády. Byla to malá ruská armáda pod velením antikomunisty, německého válečného zajatce a bývalého ruského komunisty generála Vlasova.
Koněv v posledních dnech války v podstatě honil jednotky Wehrmacht a SS po československém území, aby nepadly do rukou Američanům, kteří stáli podle politických dohod u Plzně. Nechal ještě záměrně bombardovat české civilisty, sovětské vojáky i německé zajatce ze svých letadel. Počínal si jako neurvalý vítěz.
Nejvíce měl spadeno právě na Vlasovce, které Stalin považoval za zrádce a také tak s nimi naložil. Kdo měl štěstí, byl odvezen do sovětského gulagu na daleký sever a při nelidské práci nejspíš zemřel vyčerpáním, koho dostihly policejní jednotky NKVD, ten byl zastřelen na místě. Podobně dopadli ruští emigranti z dob nedávných i dávno minulých, třeba před 1. světovou válkou. Rudí komunističtí vrazi v Koněvově armádě našli a zabili i mnoho antikomunistů jiných národností, nebo pouze veřejně činné osoby s liberálním myšlením.
Hrdlořez Koněv řádil v celé východní Evropě
Ivan Stěpanovič Koněv odjel z Československa spolu s Rudou armádou v listopadu 1945. O deset let později stanul v čele Hlavního velitelství spojených ozbrojených sil členských států Varšavské smlouvy. Roku 1956 brutálně potlačil Maďarské povstání. Roku 1961 se stal velitelem Skupiny sovětských vojsk v Berlíně a nechal postavit Berlínskou zeď, která stála až do roku 1989. Roku 1968 přijel do Československa, aby zakryl svojí slavnou osobou vojenský průzkum těsně před okupací země.
Zobrazit místo Turistika na větší mapě
Konec 2. světové války
Krvavá dozorkyně, dříve bavorská selka v Litrbaších
Kdo byl generál Vlasov? Hrdina nebo zbabělec?
Generál Vlasov osvobodil Prahu a pak ho oběsili
Ivan Stěpanovič Koněv: neschopný velitel, osvoboditel a vrah
Sověti postříleli vlastní lidi
Štěpán Bandera: život a smrt za Ukrajinu
Americká kavalerie zachránila lipicány od Domažlic
Diskuse
Diskuze k článku
autor článku je duševní mrzák
článek je plný fake a dohadů, psal ho blb, lituji času který jsem zde strávit, rychle pryč .....
Slátanina lží a polopravd
Všiml jste si ve svém "svatém" nadšení, že článek byl napsán o Koněvovi a jeho vojenské dráze? Nerozebírá tedy ostatní předválečné, válečné a poválečné skutečnosti související s ČSR.
- Autor Kuba Turek - šéfredaktor Horydoly
- Datum a čas 29.8.2019 22:39
Ptákoviny, jedna větší než druhá ...
Přesně tak a to skoro v každé větě. S chybami (nečetl po sobě), jsem popsal autentické zachránění mých rodičů. Ten, kdo to psal, je fanatik "anti", nikoliv ten, co věrně popisuje dějiny z jiného úhlu. A to se mi hnusí. Nebyl jsem ani svazákem, ale dnes musím obhajovat proti ještě větší zhovadilosti, než do nás cpali komunisti. Strašná doba.
- Autor Petr Pokorný
- Datum a čas 29.8.2019 18:49
Slátanina lží a polopravd
Vlasov byl proti osvobození Prahy, ale jeho vojáci ho neposlechli. Mé rodiče zachránili na Pankráci (Praha 4 ve statku) Volání o pomoc začalo po té, kdy nycisti začali vraždit Pražáky a ti zjistili, že na to nemají. Mladí kluci na Smíchově (Hitler verboval už i patnáctileté) se těšili domů a našinci jim začali pálit do zad. Pak začaly masalkry a Staroměstské náměstí se bombardovalo ještě 8.května. V okamžiku, kdy zavelel Stalin "okamžitě pomoc Praze" a Koněvova armáda se na plný plyn řítila ku Praze (stejně tak z jihu Ludvík Svoboda), nacisti začali houfně prchat na západ a dobrovolně se vzdávali Američanům. Jim bylo jedno, že jsou to vrazi i z koncentráků. A tak Rudá armáda poslal na některá místa (nádraží) letadla a prchající nacisty bombardovala. Ale nepíše se, proč americká letadla "náhodně" v době, kdy náckové prchali do amerického zajetí, bombardovala průmyslové skvělé české podniky. Zajímavé, že byli tak dezorientovaní, že se přesně trefili. A Koněvova socha je za statisíce padlých kluků Rudé armády a pocta. Bez Rusáků bychom zde nebyli. Proč se nepíše a Maďarech, co napadli Československo na Podkarpatské Rusi? A co Tiso? Proč Britzové nevyzbrojili naši armádu a musel Stalin? Dějiny jsou dějiny a kdo si neváží minulosti, ztrácí budoucnost.
- Autor Petr Pokorný
- Datum a čas 29.8.2019 18:42
Ptákoviny, jedna větší než druhá ...
Děkuji za upozornění na vojenskou terminologii. Upřesnila jsem pojem "front" přímo v textu.
- Autor Horydoly - Andrea Černá
- Datum a čas 11.5.2018 01:06
Ptákoviny, jedna větší než druhá ...
- Autor MichaelS
- Datum a čas 10.5.2018 22:10
No a kto že sa
Dobrý den Borku, pod článkem je podepsaný náš dlouholetý spolupracovník. Kde prosím zhledáváte špínu v tomto historickém exkurzu?
- Autor Horydoly - Andrea Černá
- Datum a čas 9.5.2018 18:32
No a kto že sa
.pod tento článok podpíše ? Alebo to vzniklo náhodným výberom slov ? To sa to špiní, že ano.
Na flanderských polích
Slunovrat otevře léto - slaví ho křesťané i pohané
Může se hodit
Nejčtenější články
Munický rybník v Hluboké nad Vltavou
Pietne spomienky na obete horských nešťastí 2024
Průmyslové mixéry: k čemu se používají?
Slunovrat otevře léto - slaví ho křesťané i pohané
28. říjen
Regiony
Kalendář akcí Zobrazit všechny akce
AKCE | KDE | INFO | KDY | ČAS |
---|---|---|---|---|
Touristik a Caravaning - veletrh | Německo, Lipsko | 20.-24.11. | 20.11. | |
Betlémy - výstava | Karlovy Vary, muzeum | 20.11.-19.1. | 20.11. | |
Międzynarodowe Targi Turystyczne - veletrh | Polsko, Varšava | 21.-23.11. | 21.11. | |
Czechbus - veletrh | Praha, Letňany | 19.-21.11. | 21.11. | |
Laviny v Česku - křest knihy | Vrchlabí, Krtek | Skialpinistická expedice | 21.11. | 18:00 |
CIBTM - veletrh | Barcelona | 19.-21.11. | 21.11. | |
Mezinárodní festival outdoorových filmů | Chvalkovice na Hané | 21.-23.11. | 21.11. | |
Irák a Írán - diashow | Pardubice, Východočeské muzeum | Přednáší Jindra a Daniel Dubských | 21.11. | 18:00 |
Mezinárodní festival outdoorových filmů | Frenštát pod Radhoštěm, kino | 21.-24.11. | 21.11. | |
Life - veletrh | Brno, Výstaviště | 22.-24.11. | 22.11. |
Diskuse
když hoří pod plechem | Lukas B., 21.11.2024 14:39, 5 příspěvků |
nasrat@hovno.ch | pikovoda, 21.11.2024 11:28, 5 příspěvků |
Ta informace o zedníkovi ... | Honza, 20.11.2024 23:57, 8 příspěvků |
plechovka pohoda | Honza, 20.11.2024 23:44, 5 příspěvků |
plechovka pohoda | Huze, 20.11.2024 16:28, 5 příspěvků |
Ta informace o zedníkovi ... | Kuba Turek, 19.11.2024 13:14, 8 příspěvků |
Ta informace o zedníkovi ... | Andy, 19.11.2024 12:55, 8 příspěvků |
Ta informace o zedníkovi ... | Michael Beranek, 19.11.2024 9:10, 8 příspěvků |
nasrat@hovno.ch | Lukas B., 19.11.2024 9:07, 5 příspěvků |
Ta informace o zedníkovi ... | Honza, 18.11.2024 18:45, 8 příspěvků |
Fórum Zobrazit všechny příspěvky
Regionální muzeum Mělník | Horydoly , 19.11.2024 18:24 |
Svatba | Horydoly , 18.11.2024 14:12 |
Litr balené vody obsahuje... | Horydoly Open, 6.11.2024 23:42 |
Podzim ve Velkých Karlovi... | Horydoly , 6.11.2024 2:28 |
Metropolitní trail Motols... | Horydoly , 1.11.2024 0:17 |
Das war der Cybathlon 2024 | Horydoly , 30.10.2024 23:53 |
Bike sraz na Vysočině 2025 | Horydoly , 29.10.2024 22:57 |
sezona výlovů | Horydoly , 26.10.2024 23:13 |