Petrova bouda v Krkonoších shořela. Všechny tři objekty na Petrovce lehly popelem dnes v poledne. Jednalo se však již o druhý pokus, jak zpopelnit památkově chráněný objekt na hřebenech. Tentokrát se věc podařila. Podle hasičů byl požár založený úmyslně.
Jak na to
Snowy Chalet a Smithery
Společnost Snowy Chalet je pražská s.r.o., která vznikla v roce 2009 a vedou ji jednatelé Martin Havlík a Karel Janda. Oba jsou v řídících orgánech několika dalších firem sídlících na stejné adrese. Stoprocentním majitelem firmy Snowy Chalet s.r.o. je akciová společnost Smithery, jejíž majitele nelze zjistit, protože jsou v listinné podobě. Smithery byla založená v roce 2005. V představenstvu sedí Jana Kovářová, Simona Krejčíková a Radka Vláčilová, v dozorčí radě sedí Helena Flajzarová, Veronika Janoušková a Lucie Havlíková. Skutečným majitelem Petrovy boudy je podle MF Dnes zakladatel softwarové firmy Unicorn Vladimír Kovář.
Podívejte se na znalecký posudek, který si společnost Smithery nechala udělat na Petrovu boudu. Společnosti Smithery patří zřejmě přes další osoby také nedaleká Moravská bouda.
Poprvé hořela Petrovka před deseti dny. Požár se tehdy ještě podařilo uhasit.
Dnes už Petrova bouda shořela do základů. Hasiči se sice aktuálně ještě snaží zachránit část z jednoho objektu, když další dva shořely, ale je to zřejmě marná snaha.
Podívejte na fotogalerii z dohašování požáru na Facebooku.
"Podle předběžných závěrů vyšetřovatele HZS Trutnov Libora Halouzka byl požár na Petrově boudě založen úmyslně, a to dosud nezjištěnou osobou," uvedl ve své zprávě Krkonošský deník.
Chudá půda vysoko v horách
Petrova bouda byla chráněnou památkou kvůli své unikátní architektuře. Sloužila jako ubytování a stravování pro turisty. Na rozdíl od jiných krkonošských bud se na ní pořádně nehospodařilo.
Základy postavil Johann Pittermann roku 1811 jako hospodářskou budou, ale na kamenitém hřebenu vysokoho v horách se nikdy nepáslo dobře a sena také pozemky nedávaly mnoho. Už tehdy se jmenovala Peterbaude podle zkomoleného jména majitele.
Německý rozkvět turistiky
Až v roce 1866 začala bouda lákala klientelu především z německého Slezska a také z německých velkoměst Vratislav a Berlín. Byla zvětšena a během let k ní přibyly další dva objekty s plochou střechou určené výhradně pro turistický ruch.
Mezi světovými válkami byla Petrovka nejnavštěvovanější boudou v Krkonoších kvůli snadnému přístupu z Německa (dnešního Polska) a Sudet (dnešních Čech). Hosté tehdy mluvili z naprosté většiny německy.
V roce 1949 přešla Petrovka do rukou dělnické třídy a dlouho sloužila jako oblíbená rekreační ubytovna. Postupem času však chátrala. Před čtyřmi lety zde byly ubytované poslední turnusy školních lyžařských kurzů. Nikdo jiný sem už nejezdil. Malý vlek byl dole pod Moravskou boudou a větší až u Davidovek. Nazpátek do kopce se muselo s lyžemi na zádech pěšky.
Oheň udělal Petrovce tečku za životem po životě
Petrovka stála v nadmořské výšce 1288 metrů nedaleko Slezského sedla. Dnes v tomto sedle stojí horský hotel Špindlerovka a jezdí sem v zimě i v létě autobus ze Špindlerova mlýna.
Přesto její umístění ani služby už neodpovídaly nárokům cestovního ruchu. Vedle zanedbané údržby na půl století poslaly Petrovu boudy na věčnost kromě žhářů také změněné požadavky hostů. Po sjezdaře byl problém, že na Petrovku nešlo dojet autem a nevedla k ní lanovka. Běžkaři v zimě a pěší turisté v létě si radši dali oběd na Špindlerovce, kam jezdí autobus a Petrovku minuli. Byla totiž z dnešního hledisky strategicky špatně postavená příliš daleko a zároveň příliš blízko od komunikací. Také zákaz jízdy na horských kolech po krkonošských hřebenech jí nedodal.
Před třemi lety Petrovu boudu opustil majitel a poté se dostala do vlastnictví firmy Snowy Chalet. Ta ovšem neudělala nic pro záchranu Petrovky, uvnitř byla plíseň, hrozilo zřícení budovy a uvažovalo se o zbourání boudy.
Vlastník kulturní památky je dnes odkázán na vzdělanost, zkušenost, cit a zájem úředníka, jehož rozhodování je často subjektivní. Vzhledem k neutěšenému stavu obecného vzdělání v oblasti památkové péče, urbanismu, architektury a stavitelství je ovšem nutnost (kvalitního) úřednického zabezpečení procesu obnovy stavebních památek bohužel zatím nezbytná. Jak to vyřešit? Státní správa omezuje vlastníka památky, poněvadž chce uplatňovat své vlastní požadavky na vzhled dané památky. Tyto požadavky jsou jak již bylo napsáno subjektivní, estetické a zejména většinou mnohem nákladnější než běžná oprava. Státní správa by tudíž měla jako kompenzaci svých omezení zajistit vlastníkům památek nějaké jiné benefity, kupříkladu poskytovat finanční podporu, aby bylo možné opravu provést.Osobně si myslím, že by památkovou ochranu zefektivnila spíše větší popularizace péče o památky a budování pocitu odpovědnosti obyvatel za své okolí, než složité zákony a jejich vyhlášky.
Může za to majitel ??? Co se na to podívat z druhé strany. Majitel boudy by rád ušetřil na vytápění a jako nejlogičtější se zdá výměna oken a zateplení celé budovy. Tak pan majitel podá na příslušném úřadě ohlášku a vzápětí je vyzván k návštěvě úřadu pro památkovou péči (UpP) s veškerou dokumentací. Tam mu paní 150Kg těžká, 145cm vysoká, zakomplexovaná a závistí zžíraná úřednice oznámí, že jím vybraná dřevěná okna za cca 7 000Kč/kus do této vzácné budovy osadit nemůže, ale musí nechat zrekonstruovat ta původní 200 let stará. Zateplení fasády nepřipadá v úvahu, protože by se tím zakrylo historické zdivo. Zateplení zevnitř také nepřipadá v úvahu, protože by došlo k zakrytí vzácného původního obkladu. Stejný problém je se zateplením stropu, který je obložen vzácným a hystorickým kazetováním. Jedinou možností, jak zateplit strop by byla kompletní demontáž plechové střechy, s následným zateplením a opětovnou montáží plechové krytiny. Na původním plechu UpP netrvá, ale nová ktytina nesmí být z mědi. Tak pan majitel zase zavře kufříka hurá domů. Tam si na netu vyhledá firmu, která rekonstruuje původní stavební dřevěné prvky, včetně oken a pošle poptávku. Ta mu druhý den dorazí a při jejím přečtení, pan majitel zjistí, že rekonstrukce jednoho okna ho bude stát 30 000Kč. Tak si majitel dá nejdříve studenou sprchu, rekonstrukci po zběžné kalkulaci zavrhne a pak .........chata vyhoří. Na jejím místě se bude dát nově postavit možná i stejně veliká chata, možná i stejného vzhledu, která ovšem bude moderně zateplená, budou v ní nová okna a celkově zapadne do 21. století. Takto nově postavená chata bude stát zhruba polovičku částky, nutné na rekonstrukci staré barabizny. A teď je otázkou - co je lepší a kdo je viník ???
ROZHOVOR Lezení je často vnímáno především jako letní aktivita. Ale co když se teplota sníží a hory se třeba i pokryjí sněhem a ledem? Lezení se i v zimě stává vzrušujícím a náročným sportem, který... celý článek
Fanoušci plážového volejbalu si mohou oddychnout. Také v příštím roce uvidí v akci na písku úřadující mistry světa Ondřeje Perušiče a Davida Schweinera. Hlavním cílem týmu je nominovat se na listopadové mistrovství světa
Průmyslový mixér je zařízení určené k míchání a homogenizaci různých materiálů v průmyslovém prostředí. Na rozdíl od domácích mixérů jsou tyto stroje konstruovány pro mnohem větší objemy a často pracují s materiály, které vyžadují vysoký
Běžecké lyžování je ideálním zimním sportem, který zlepšuje fyzickou kondici, posiluje celé tělo a nabízí skvělý zážitek z přírody. Abyste si běžkování co nejvíce užili a vyhnuli se nepříjemnostem, je důležité se na
V posledních letech se umělá inteligence (AI) stala významným faktorem v oblasti zábavy, a to zejména díky svému potenciálu pro personalizaci zážitků. Ať už se jedná o streamingové platformy, video hry nebo online sázení,
Chybu v metodice Českého horolezeckého svazu objevil a testoval horolezecký oddíl Humanita Praha pod vedením Roberta Poláka. Doporučovaný způsob jištění prvolezce na dvou lanech pomocí jedné karabiny HMS je krajně nebezpečný. Pád