Všichni Poláci znají Bieszczady

Na hranicích Polska, Slovenska a Ukrajiny je rozkládají tři národní parky Bieszczady, Poloniny a Užanski park.

AUDIO: Bieszczady (5 MB, mp3, 4:50 min) - turistika, cyklistika a lyžování

Ukrajina za oponou

První dva se pomalu propojují, ale Ukrajina zůstává zatím mimo. "Je to jeden ekosystém a zároveň jeden turistický prostor, ale také tři státy a tři způsoby ochrany," říká propagátor turistiky z Prešova Tomáš Paľo. "Ukrajina je jiný svět, vedou tam jen dva hraniční přechody, za necelý půlrok zůstane za oponou schengenského prostoru."

Jeho slova nepřímo potvrzuje polský člen horské služby Pawel: "Podél ukrajinských hranic se rojí vojáci všech tří států. Dokonce i naše zásahové vrtulníky tam létají jen s potížemi."

"Všichni Poláci byli v Bieszczadech, nebo je aspoň znají," říká ochránce národního parku Grzegorz Sitko a srovnává: "Bieszczady jsou relax, Tatry znamenají sport."

Buďte rádi za každý den

Vstup do národního parku stojí jedno euro. "Chceme, aby sem návštěvníci přicházeli vždy jen na jeden den a potom zase odjeli," dodává Grzegorz Sitko. Smí se tu chodit pouze po značených cestách.

Není to jen opatření kvůli ochraně přírody, ale jde také o bezpečnost. "Na hřebenech není voda, je nutné s sebou nosit zásoby," doporučuje Pawel. "Pozor na sestupy do údolí podél potůčků mimo cesty. Jsme ve flyšových horách, a proto se v údolích často vytváří strže a vodopády, jejichž zdolávání by bylo nebezpečné." Podle Pawla nelze z takových údolí vycouvat ani uhnout a jedinou možností je dostat se skrze ně až dolů pod hory.

Důvodem ochrany přírody jsou hlavně bukové lesy, potom poloniny a zvířata. Poloniny na hřebenech hor pomalu zarůstají. Slováci toho velmi želí, ale Poláci zůstávají v klidu: "Nechráníme současný stav, ale přírodní procesy." Kdo tedy chce vidět nezarostlé hřebeny, neměl by váhat.

Přes hlavní poloniny

Klasická bieszczadská turistická túra vede přes tři hlavní poloniny. Začíná se v obci Ustrzyki Górne (800 m n.m.). Stoupá se na poloninu Carynska (1297), klesá do obce Brzegi Górne (830) pod sedlo Wyžna.

Odtud jdeme zase nahoru na poloninu Wetlinska k chatě Puchatka (1228). Tady se dá přespat ve vlastním spacáku na karimatce. Přes den je tu otevřená hospoda s pivem, limonádou a základním jídlem. Přes další vrcholy (1253) míříme pohodlnou stezkou do sedla Orlowicza (1075).

Po velou dobu vidíme daleko do kraje. Na východě se v mlhách ztrácí Bystré sedlo, možná budoucí turistická brána na Ukrajinu. Na jihu se černá hradba Bukovských vrchů s trojmezným Kremencem (1221). Všude pod horami pomalu zarůstají šachovnice polí a luk, odkud byly po válce vystěhovány celé osady do polsko-německého pohraničí.

Nevýrazné sedlo Orlowicza odděluje poloninu Smerek se stejnojmenným vrcholem (1223). Odtud klesneme k chatě Jaworzec a po silnici dorazíme do Kalnice na autobus. V ideálním případě se to všechno dá zvládnout za víkend.