Chemické složení mýdla
Podstatou mýdla jsou hydratované sodné nebo draselné soli vyšších karboxylových kyselin. Molekuly solí obsahují nerozvětvený řetězec 10 až 22 atomů uhlíku.
Dlouhá alifatická část molekuly, tvořená uhlovodíkovým řetězcem methylenových skupin CH2 a zakončená skupinou methylovou CH3 je hydrofobní a nepolární; menší karboxylová skupina, tedy lipofobní část (buď neutrální –COOH, nebo ve formě aniontu –COO−), je hydrofilní a polární. V důsledku toho mohou tvořit propojovací můstek mezi částečkami tuků či olejů a vodou, a vytvářet stabilní emulse nebo nepravé roztoky.
Mýdlové micely
Při rozpuštění mýdla ve vodě vytvářejí molekuly shluky (micely), v nichž jsou seskupeny hydrofobními částmi do středu kulovitého útvaru a s hydrofilními karboxylovými skupinami na povrchu. Vzhledem k tomu, že část karboxylových skupin je ve formě aniontů, má povrch micely záporný náboj, což zabraňuje spojování a vypadávání z roztoku.
Rozpouštění tuku
Kromě toho při rozpouštění dochází k částečné hydrolýze solí mastných kyselin R–CO2–Na + H2O → R–CO2- + Na + + H2O ↔ R–COOH + Na+ + OH-. Protože je poslední rovnovážná reakce posunuta vpravo, výsledný roztok obsahuje množství hydroxylových aniontů a reaguje zásaditě. Při kontaktu s tukem micela pohltí tuk do svého nitra. Protože se nepolární části mýdlových molekul ponoří do tukového prostředí a jejich polární části stále ční do okolního prostředí, tuk se převede do roztoku.
Tvrdá a mořská voda
Pokud je v použité vodě obsaženo větší množství rozpuštěných vápenatých nebo hořečnatých solí, např. hydrogenuhličitanu vápenatého (tvrdá voda), sráží se mýdlo z roztoku ve formě nerozpustných solí Na+(R-COO)- + Ca2+(HCO3-)2 → 2 Na+(HCO3)- + Ca(R-COO)2. Proto je při použití tvrdé vody účinnost mýdla snížená a používá se změkčovadlo, např. soda (uhličitan sodný). Jestliže voda obsahuje velké množství solí alkalických kovů (mořská voda), je účinek mýdla mizivý. Iontová síla roztoku způsobuje rozpad micel.
Sodná mýdla jádrová
Jádrové mýdlo se vyrábí z tuhých tuků s malým podílem nenasycených mastných kyselin, rafinuje se opakovaným rozvářením s vodou a opětným srážením chloridem sodným. Pak se lisováním zbaví vody. Podle obsahu mastných kyselin se dělí na toaletní mýdlo určené k mytí nebo vlastní jádrové mýdlo na praní. V Česku ho známe jako mýdlo s jelenem, jelikož zvířecí reliéf je vidět na každé vyražené kostce mýdla. Jádrové mýdlo je ovšem hlavně důležitou součástí pracích prášků. Mýdlové vločky se používají na ruční praní jemného prádla z vlny nebo hedvábí.
ČISTÉ RUCE: 5 faktů o mytí rukou na cestách
Glycerin v mýdle pomáhá udržet vláčnost pokožky a zabraňuje jejímu vysušování. To je důležité především při častém mytí. Glycerinová mýdla jsou vhodná pro smíšenou až mastnou pokožku, protože omezují akné, pomáhají hojit plísňové onemocnění a upravují příliš mastnou pleť. Všechna glycerinová mýdla jsou vhodná i na holení.
Vyrábějí se ze směsi oleje, cukru, alkoholu a zvlhčující látky glycerinu. Díky němu jsou i přírodní mýdla efektně průhledná. Do základní mýdlové hmoty se během výroby přidávají ještě vonné oleje, vonné silice a příměsi, nebo dokonce celé části rostlin či plodů.
Dětská mýdla mají snížený obsah alkálií, aby nepoškozovala citlivou dětskou pokožku. Medicinální mýdla mají v sobě účinné látky k léčbě kožních onemocnění. Antialergická mýdla obsahují jen velmi malé množství parfému a deodorantu.
Sodná mýdla klihová
Klihová mýdla se vyrábějí ze stejných surovin jako jádrová, ale poněkud jiným chemickým procesem bez využití soli. Mýdlo se nechá ztuhnout přímo ve velkých formách a z nich se řeže na požadované tvary.
Draselná mýdla mazlavá
Z rostlinných olejů se za pomoci potaše nebo hydroxidu draselného získává měkké mýdlo s velkým obsahem glycerinu. Dobře se rozpouští ve vodě, hodně pění, ale má nižší prací účinnost než jádrové mýdlo.
Mazlavým mýdlem se myjí podlahy, pere textil v průmyslových provozech a čistí vnitřní prostory budov. Tento druh mýdla je ovšem na ústupu, protože ho nahrazují syntetické čističe.