Užijte si Mont Blanc! Bez znalostí, kondice a vybavení to nejde

Chystáme se na Mont Blanc expedičním stylem. Bereme stany, spacáky, jídlo a vaření. Je vedro k padnutí. Z La Fayet jedeme tramvají. Rezervace funguje, lístky máme na čas 12:20 h. Tramway du Mont Blanc vypadá jako z muzea, lavice dřevěné, ale zase oceňujeme romantiku.

Tramway du Mont Blanc

Vlak vyráží skrz město a začíná stoupat. Z 600 do 2372 m n.m. mu to trvá hodinu a čtvrt. Konečná stanice je taková nedokončená, jako kdyby si stavbaři řekli: "A teď to zapíchnem." Vláček vychrlí dav lidí, o něco větší dav vdechne a se skřípěním zmizí v tunelu.

V dáli se z Aiguille de Bionnassay plazí ohromný ledovec do údolí pod tramvaj. Dupeme do kopce, na camp máme ještě 800 výškových metrů. Skála je rozpadlá, ledovcové morény se střídají s ohlazy a prašnými úseky. Potkáváme pár Čechů, co jdou shora. A také míjíme kupu Čechů, kteří jdou nahoru.

Jsou potřeba mačky a cepín? Opravdu?

Camp je na kraji ledovce Tete Rousse. Chata je plná, dá se však půjčit stan i spacák. Jen míst na spaní v kamenných ohrádkách je málo.

Stavíme vlastní stany a pokoušíme se odpočívat. Je to tu samý Čech a Slovák. Zjišťujeme, že je to jeden autobus a že to má být jakýsi zájezd cestovky Rocky Club.

ROCKY CLUB: Mont Blanc a Matterhorn za 5000 Kč 

Další situace jen nastíním: "Kluci, vy vypadáte, že tomu rozumíte, jak se nandavají mačky na boty? To lano na ledovci je nutné? A co přilbu, tu nemusím mít, že? Ony tam padají kameny, tak tam teda určitě nejdu!" Vypadávají nám oči z důlků, nevěříme svým uším. Vždyť oni se chystají jako do Krkonoš na Sněžku! Ano, odtud je Mont Blanc vysoký jako Sněžka, ale od moře - 1600 metrů nahoru! Lidi pokřikují dlouho do večera, sotva jsem zabral...

Čelovky svítí jako tajuplný had

Budík mne rozhýbává ve 23:30 h. Dobalujeme, přemýšlíme o Grand couloir, ze kterého se večer ozvalo několik kamenných lavin. Kouknu po snídani a žaludek se mi sevře - vločky. Nacpu je do sebe, utáhnu boty a jde se na to. Je 0:30.

Kolem v kempu se srocují české davy, přes ledovec proběhly už dvě dvojice. Nastupujeme do stěny, trošku kufrujeme ve směru, ale už jsme u kuloáru. Nasloucháme, a pak po jednom spěšně překonáváme oněch nebezpečných 50 metrů. Stoupáme pilířem. Pod námi se kupí čelovky, zdá se, že skupina také zakufrovala v nástupu. O to lépe pro nás, máme klid a prostor.

U staré opuštěné chaty Gouter (3830 m), obsypané odpadky a pokálené lidskými exkrementy, jsme za dvě hodiny. Navazujeme se na lano a šlapeme k nové chatě Gouter, ze které proudí guidové se svými klienty. Spojujeme se do dlouhého světelného hada. Co vidím, jde před námi pět desítek lidí.

Přes první ledovcový kopec Dome du Gouter jdeme pěšinkou cikcak jako vláček. V Col du Dome dáváme svačinu a pozorujeme světélka na vrcholu. Hvězdy a svit měsíce dávají tušit majestátnost kopce před námi. Ještě zbývá 600 výškových metrů.

Výstup končí až dole v údolí

Šlapeme dál, již se rozednívá, cesta vede po hřbetu, kde jsou veliké převěje a séraky. V místě odtrhu velké sérakové desky se překračuje pěkná trhlina a vystupuje 4 metry vysoká ledová stěnka. Visí v ní lano s uzly, takže lezeme na pohodu. Krok se zpomaluje, kyslíku ubývá.

Další předvrchol Les Bosses (4547 m), slunce se odlepilo od horizontu. Na vrchol Mont Blanc (4810 m) dorážíme v 7:30 h. Postává zde asi 25 lidí, pár už jich odešlo dolů, člověk se neubrání pocitům euforie. Výhled je úžasný, slunce a stíny na horách hrají divadlo, mračna na italské straně vypadají jako moře v přílivu.

Výstup končí až v chatě či v campu a ten náš je 1600 metrů pod námi. Slunce se opírá do svahů, začíná být teplo, odkládáme vrstvy oblečení. Potkáváme pár Čechů, mnozí to zapíchli na Gouteru či to otočili už ve stěně pod ním. Aspoň že tak, snad dojdou zpět v pořádku. Valíme. V Grand couloir je ještě stín, supr, kamenné i ledové laviny zůstávají v klidu.

LETUŠKA: Kupte si letenky do Lyonu pod Savojskými Alpami

Mont Blanc, jak na to?

Mont Blanc patří mezi relativně snáze dostupné alpské velikány. Přesto zde panují přísná pravidla velehor, které nelze podceňovat. 

1. Výstroj a výzbroj. Jde především o dobré, pevné a prošlápnuté boty - pohory. Žádné polobotky nebo tenisky! Oblečení - spodní vrstva na odvod potu, horní vrstva proti větru se schopností termoregulace (podpažní zipy apod.). Čepice, šátek, tenké rukavice. V báglu teplé rukavice a zateplovací vrstva, třeba péřová bunda nebo vesta. Budete potřebovat mačky a cepín, hodí se treková hůlka. Přilba, sedák a věci na ledovec (ledovcový šroub, karabiny, prusiky, lano 50 m, dvě smyce 120 cm). Je snad samozřejmostí, že tyto věci budete mít, budete je používat a budete je ovládat - pohyb s mačkami, brzdění cepínem, záchranu po pádu do ledovcové trhliny atd. Pokud to neumíte, navštivte před akcí některý komerční kurz či se domluvte s kamarádem z horolezeckého oddílu. 

2. Počasí. Na vysokých horách hraje počasí nejsilnější roli. Nepodceňujte ho. Dnes se již dá za pár peněz mít v mobilu data a tím přístup na všemožné servery, poskytující informace o vývoji počasí v dané oblasti. Lepší strávit jeden den navíc v kempu ve stanu, než zmrznout na kopci ve žďáráku či draze platit nepředpokládaný nocleh na horské chatě. A někdy si je i nutné přiznat, že ideální týden na akci jsme holt netrefili a nehrotit to. Živý horolezec je vždy lepší, než dobrý ale mrtvý horolezec. 

3. Kondice. Mont Blanc řádný kopec, což nám, krkonošským odkojencům, někdy tak úplně nedochází. Je dobré se na výstup začít připravovat s předstihem. Třeba půl roku předem začít s cíleným posilováním, zvlášť nohou. Vhodný je vytrvalostní běh, dynamiku lze rozvíjet třeba běháním do schodů. Důležité je dobré dýchání. Jestli si myslíte, že máte namakáno, doporučuji tento zátěžový test: ráno ve tři vyrazit z Pece pod Sněžkou Obřím dolem na Sněžku. Zde se pokochat východem slunce a po svých šup dolů. U dolní stanice to otočte a dejte to ještě jednou nahoru a dolů. Vše si neste sebou - vodu, jídlo, oblečení, případně další zátěž. Dole budete mít v nohách 1600 metrů nahoru i dolů. To je porce francouzskou normálkou na Mont Blanc z Téte Rousse a zpět s tím rozdílem, že tam je o něco méně vzduchu, nežli v Krkonoších. Pokud jste to stihli do třetí hodiny odpoledne, jste v kondici na nejvyšší evropský vrchol. 

4. Aklimatizace. Opět to zní jako klišé. Nemusíte před výstupem na Mont Blanc zdolávat jiné vrcholy Alp, ale pohyb a pobyt ve výškách nad tři tisíce metrů umožní tělu si zvyknout a také po čase vytvořit větší porci červených krvinek, které zásobují svaly kyslíkem. Vhodné jsou menší výstupy na vrcholy kolem 3500 - 4000 metrů, ale i přespání v těchto výškách na chatách či ve vlastním stanu/bivaku. Ale pozor - každý člověk se aklimatizuje jinak! Horskou nemoc může dostat každý, i zkušený borec, a pak je nutné sestoupit co nejrychleji dolů. Aklimatizaci je dobré uskutečňovat po několik dní, nezapomeňte i na dostatečnou relaxaci a spánek. 

5. Informace. Díky internetu vlastně prkotina. Na různých webech naleznete topo cesty, fotky a videa problematických míst na výstupové cestě. Najděte si přehled o cenách dopravy či ubytování na chatách. Aktuální info o sněhu, o teplotě a větru. Velmi to usnadní pohyb a orientaci.

6. Výstup a sestup. Po tom všem byste měli být připraveni užít si výstup na Mont Blanc. I přes to počítejte, že noc před výstupem se asi moc nevyspíte kvůli vlastní nervozitě a hlučnému okolí, ať už trávíte nco ve stanu nebo v chatě. Nekažte si výstup lidmi ve vašem okolí a vy nekažte výstup jim. Řiďte se pravidlem štastného návratu, neb jakýkoliv výstup končí v kempu či v chatě, ze které jste vyrazili. 

7. Ústupové varianty. I během dobře připraveného výstupu se mohou stát věci, které rychle změní vaše plány. Hory neodpouštěj chyby! Mějte záložní plány - přehled, kde jsou jaké chaty na nouzové přespání, mějte sebou dostatečnou hotovost, ne všude berou platební karty, nabitý telefon a v něm nouzová čísla, GPS či aspoň kompas a základní mapu a dobré pojištění. Občané Evropské unie mají sice jistou míru záchrany zajištěnou, ale je lepší mít některé specializované pojištění, které řeší všechny aspekty záchrany v horách, včetně vrtulníku. A také mějte s sebou kolegu (parťáka, kamaráda, milence/ku, manžela/ku), který má podobné nadšení, kondici, smysl pro humor a zodpovědnost jako vy!

Gouter route Mont Blanc

Prvovýstup: Leslie Stephen, F.F. Tuckett, Melchior Anderegg, J.J.Bennen a Peter Perren. 18. července 1861.

Obtížnost: PD-/PD+, sníh 35 stupňů. Nutná je aklimatizace! Výstup vede ze severozápadní strany a je obklopený ledovci. Očekávejte tedy velkou zimu.

Čas výstupu: Celý výstup a sestup zabere 2-3 dni, vrchol od chaty Gouter je dostupný za 4-5 hodin.

Přístup: Horskou tramvají z La Fayet na konečnou stanici Nid d´Aigle. Lze také vyjet lanovkou z Les Houches ke sjezdovce Kandahar a pokračovat tramvají.

Sestup: Po trase výstupu. Všechny ostatní směry jsou výrazně delší, obtížnější a nebezpečnější.

Výstup: Tramway du Mont Blanc (2372 m) - Tete Rousse (3167 m) - Refuge Gouter (3835 m) - Dome du Gouter (4303 m) - Refuge Vallot (4362 m) - Arete Bosses (4547 m) - Mont Blanc (4810 m)

Zobrazit místo Mountains - hory - skály - rocks na větší mapě

 Mont Blanc na Horydoly

3 MOUNTS TRAVERSE Mont Blanc od sedla Midi

GOUTER ROUTE Lucie Výborná na Mont Blanc

GOUTER ROUTE Čeští turisté na Blanku

GOUTER ROUTE Francouzská normálka na Mont Blanc

GONELLA ROUTE Italská normální cesta na Mont Blanc

KOMPLETNÍ HŘEBEN Mont Blanc z Itálie do Francie

FOTO Historický Mont Blanc

CYKLO Patrik Bém sjel Mont Blanc na kole