Horská nemoc nemoc je zákeřná potvora

Proces aklimatizace téměř vůbec nezávisí na fyzické zdatnosti ani trénovanosti. Je daný osobními dispozicemi a okamžitým fyzickým i psychickým stavem organismu.

3000 m n.m.

Tlak v hlavě a mírná bolest se objevuje u citlivých jedinců už od 2500 metrů. Pomáhá hodně pít (2-3 litry za den bez pocení, při aktivním pohybu více).

Dýchání se zrychluje a prohlubuje, aby organismus vstřebal dostatek kyslíku. Mozek mírně otéká, čehož projevem je nevolnost bolest hlavy. Ledviny zvyšují vylučování hormonů, které spouští tvorbu červených krvinek.

4000 m n.m.

Akutní horskou nemoc (AMS) dostane v této výšce polovina všech lidí. Projevuje se to zvracením, bolestmi hlavy, závratí, vyčerpáním a velkou únavou.  Kromě vydatného pití je třeba nasadit léky (ibuprofen, ibalgin, acylpirin).

5500 m n.m.

Do vysokých nadmořských výšek je nutné podstoupit proces aklimatizace. Nelze ho uspěchat, protože téměř nikdo ho nemůže zkrátit ani zjednodušit. Vhodné je každý den vystoupat jen 300 výškových metrů a každý nastoupaný kilometr prokládat jedním dnem odpočinku.

Plíce vylučují více kysličníku uhličitého, což narušuje rovnováhy pH krve. Ledviny následně vylučují více tekutiny, aby vyrovnaly kyselost krve, což vede k dehydrataci organismu.

8850 m n.m.

Nad pět a půl tisíce metrů je nutno postupovat podle předchozích pravidel, ale tělo zároveň nemůže regenerovat při pobytu v těchto výškách. Obnova organismu je možná až po sestupu  pod tuto hranici. Nad sedm tisíc metrů je zóna smrti, kde organismus bere z podstaty, rychle chátrá a ztrácí nejen fyzické, ale i psychické síly.

Nadmořskou výšku je nutné plánovat

Obecně platí, že aklimatizaci lze získat jen tím, že vystoupáte maximálně 300 výškových metrů za den, tam přespíte a podle svého stavu po ránu buď o něco sestoupíte, nebo pokračujete o dalších tři sta metrů výše. Pokud vás bolí hlava, nebo na sobě poznáte některý z příznaků začínající horské nemoci, sestoupíte o něco níže, a teprve, až se vám udělá lépe, pokračujeme ve stoupání.

Zjistěte, jak určit nadmořskou výšku ZDE. Není to nic složitého. Již doma si naplánujete cestu a do svých plánů zahrnete i tak zvaný výškový profil trasy. Na něm přesně uvidíte, kde a jak budete stoupat, nebo klesat, a v jaké nadmořské výšce se budete pohybovat.

Zkušenějším stačí pohled na papírovou mapu a ihned mají zhruba představu, jak bude jejich cesta vypadat. Kde je například čeká nejvyšší sedlo při turistickém pochodu v Himálajích, nebo kde postaví horolezecké tábory během lezení na vysokou horu.

Podrobný výškový profil získáte ze všech lepších mapových aplikací v mobilním telefonu nebo počítači. V Česku jsou populární Mapy.cz od Seznamu, ve světe jsou nejznámější Google Maps a jejich přiřazený modul Googe Earth zobrazující mapu jako reliéf.

Přímo na místě zjišťujete nadmořskou výšku buď podle mapy, pokud víte, kde se právě nacházíte, nebo pomocí výškoměru. Ten určuje výšku pomocí tlakoměru (barometr) uvnitř přístroje nebo pomocí vestavěného modulu GPS. První způsob je přesnější, ale náročnější na obsluhu, kdežto druhý způsob je jednodušší. Výškoměr je buď samostatný přístroj, nebo je zabudovaný do jiných univerzálních zařízení. Najdete ho například v některých sportovních hodinkách, outdoorových navigacích nebo telefonech.

Jak vypadá akutní horká nemoc

Akutní horská nemoc (AHN) neboli Acute Mountain Sickness (AMS) či Altitude sickness je komplex symptomů vyskytujících se u člověka ve velkých nadmořských výškách. Týká  se především horolezců, někdy turistů a také letců včetně paragliderů a vyznavačů balonového létání.

Problémy lidského organismu ve výškách způsobuje nedostatek kyslíku, ale především snížený atmosférický tlak. Na nejvyšším evropském vrcholu Mont Blanc (4810 m) je jeho hodnota jen 2/3 při mořské hladině a na nejvyšším světovém vrcholu Mount Everest (8850 m) dokonce jen 1/5. Horolezci tak dostávají do těla jen 30 % molekul kyslíku než u moře. 

Akutní horská nemoc je dobře rozeznatelná i pro laiky. Projevuje se nechutenství, zvracení, nespavost, smrtelná únava nebo slabost, nejistota pohybů i přemýšlení, vrávoravá chůze a časté močení. Ohrožený člověk ztratí pocit žízně.

Běžný je výškový otok (edém) plic a mozku. Proti těmto onemocněním pomůže jen urychlený sestup co nejníže. Pozor! Žádné předchozí příznaky tyto problémy nesignalizují. Projeví se teprve tehdy, když už je horolezec v ohrožení života. Někdy velmi rychle zemře bez zjevné příčiny.

Navenek je postižený bez soudnosti a zcela zmatený. Fyzicky odrovnaný.

Vědci ani lékaři zatím nemají jasno, co přesně otok způsobuje. Vědí, že se v plících nebo mozku nahromadí nadbytečné množství tekutiny v extrémních nadmořských výškách. V mozku prosákne plazma z mozkových kapilár. V plících se stlačují krevní cévy, což vede k úniku tekutiny z kapilár do okolních tkání a postižený se prakticky utopí ve výměšcích vlastního těla. 

Výškový otok plic (HAPE)

* suchý kašel
* vykašlávání napěněné krve
* tlak na hrudi
* snížená výkonnost
* modré rty
* bušení srdce
* pacient odmítá ležet a chce se posadit

Vyskytuje se už od 3000 m a musí následovat okamžitý sestup.

Výškový otok mozku (HACE)

* porucha rovnováhy
* zmatenost
* změna chování a myšlení

Vyskytuje se už od 4000 m a musí následovat okamžitý sestup. Nepodáváme alkohol.

Hyperbarická komora slouží jako první pomoc

Výškové otoky a akutní výškovou nemoc pozastaví přenosná hyperbarická komora. Ve formě nafukovacího přetlakového pytle ji s sebou vozí velké a komerční horolezecké expedice a také bývají k dispozici v turistických noclehárnách na frekventovaných himálajských trecích.

Při nástupu těchto nemocí můžeme hyperbarickou komoru použít pro postiženého kamaráda, aby se trochu zotavil, ale poté je nutné okamžitě sestoupit. Zlepšení stavu je totiž jen přechodné.

Princip hyperbarické komory je jednoduchý. Uložíme do ní nemocného a natlakujeme okolo něho vzduch tak, že jeho tělo se cítí jako v nížině.

INFO: hyperbarické komory Certec a ChinookMed

 Jak čelit nebezpečí ve vysokých horách

Když se nestačíte vrátit z túry:
Jak dobře bivakovat? 

Největší nebezpečí zasněžených hor:
Laviny číhají na každém kroku a Lavinová situace 1.-5. stupeň 

Lavinová výbava:
Skialpinistova Svatá trojice a Lavinový vyhledávač 

Když se propadnete na ledovci:
Vytahování z ledovcové trhliny v Jizerskách a Vytahování v Krkonoších 

Zdravotní komplikace:
Omrzliny jsou nevyzpytatelné a Podchlazení zabíjí a Horská nemoc 

Jak se cítí nováček v zimních horách:
Poprvé ve Vysokých Tatrách