ROZHOVOR: Vrcholy všech států světa

Majitel britského lezeckého centra Rod Baber zatím vystoupil na 47 nejvyšších vrcholů všech evropských států.

Na Discovery Channel můžete dnes večer vidět první část jeho pokusu o Mount Everest v rámci komerční expedice.

Vše o nejvyšší hoře světa: Mount Everest

Kdy jste byl na Slovensku?

Před sedmi lety, v rámci pokusu vylézt na nejvyšší vrchol v každé evropské zemi.

Co jste říkal Ukrajině?

Lidé na Ukrajině byly fantastičtí, když jsem lezl na Hoverlu. Hodně mi pomáhali. Když jsme vylezli nahoru, navlečení do super funkčního gore-tex oblečení, tak jsme nahoře potkali spoustu místních v naprosto běžném oblečení. A to mě utvrdilo v tom, že každá hora se dá zlézt, stačí úsměv na tváři, který vám pomůže si to víc užít. Protože hory bychom si měli užívat. A jsem vděčný těm lidem, které jsem potkal nahoře, za sýr a víno.

Je snadné na Hoverlu vylézt?

Ačkoliv je to snadné, je to krásné, a na vrcholu mají spoustu sýrů a vína.

Chcete být prvním člověkem, který vyleze na nejvyšší vrcholky světa. Zajímalo by mě, jestli jste byl v Turecku, nebo jestli se tam chystáte.

Lezl jsem na Ararat v Turecku před sedmi lety a byli jsme jedni z prvních, kteří tam zvládli vylézt, protože Ararat měl hodně problémů politického rázu – vzhledem ke svojí lokaci, pohybovali se tam Kurdové. Ale vylezl jsem na něj a bylo to fantastické.

Jak jste se připravoval na cestu na Everest?

Musel jsem hodně trénovat fyzickou kondici, připravovat se i psychicky, abych byl připravený na výstup. A samozřejmě jsme se spojil s některými dobrými lezci, abychom vytvořili silný tým.

Jak dlouho to trvalo?

Fyzicky tak tři měsíce, psychicky od chvíle, kdy jsem byl chlapec. Myslel jsem na něco takového od chvíle, kdy mi bylo 19 let.

Co vám celá cesta přinesla? Bylo důležitější vyhrát boj sám se sebou, nebo dosáhnout vrcholu hory?

Hlavním důvodem bylo vydělat peníze na charitu, která podporuje pacienty s rakovinou – protože oba moji rodiče ji měli. Dalším důvodem byla osobní výzva, a třetím pak bylo dostat se zpátky v pořádku. Mám dvě malé děti a chtěl jsem si být jistý, že nebudu moc riskovat.

Dosáhl jste vrcholu?

Ano, dosáhl.

Zažil jste na Everestu nějaké opravdu nebezpečné situace?

Technicky ne, v porovnání s jinými výstupy. Největším nebezpečím na Everestu jsou nemoci – nemoc z nadmořské výšky, otoky mozku a plic. Po technické stránce nebyl žádný větší problém. Těžší je nadmořská výška a doba, kterou v ní člověk stráví.

Byl jste spokojený s výsledkem?

Jestli jsem byl spokojený? Ano, byl jsem velmi šťastný a nejšťastnější, když jsem se v pořádku dostal také dolů.

Jaké máte plány do budoucna? Chystáte se zlézt nějaké další hory?

Ano, chtěl bych vylézt na pyramidu Carstensz. Ale cílem pro nadcházející léto je hlavně postarat se o mé třetí dítě, které se má narodit v červnu.

Gratuluji.

Díky. Horolezectví je fantastická věc, ale teď se musím víc věnovat dětem a vydělat peníze i jinými činnostmi. Mám horolezecké centrum v Anglii, takže několik příštích měsíců se budu soustředit na vydělání peněz. A až se mi naskytne chvilka mezi měněním plen a krmením dětí, tak se snad vydám na další horolezecký výlet, ale příští dva měsíce určitě ne.

Podmínky, ve kterých lezete, jsou jistě těžké. Je možné překonat strach ze smrti, když se ocitnete v nějaké těžké situaci?

Strach ze smrti – na to se snažím nemyslet. Bojím se, že se nevrátím zpátky, to je trochu jiný pocit, a určitě to není strach z výšek. Horolezectví s sebou nese mnoho rizik, ale ta byl hodně redukována díky tomu, jaká skupina lidí lezla se mnou. Nikdy to nemůžete úplně eliminovat, je to součást lezení. Ale letošní výstup byl v tomto ohledu dobrý, měli jsme štěstí na počasí. Určitý počet lidí při lezení zemře, ale náš tým byl opravdu dobrý a snížil toto riziko na minimum.

Slyšela jsem, že jste hodně změnil směr své kariéry – původně jste se zabýval financemi, ale pak jste to změnil. Máte nějakou radu pro mladé lidi? Měli by se držet při zemi, nebo sledovat své sny?

Moje životní filozofie říká, že čím větší risk, tím větší odměna. Když nebudete riskovat, své sny si nikdy nesplníte. Pokud něco opravdu chcete, tak vždycky najdete způsob, jak toho dosáhnout – a když ne, tak jste nechtěli dostatečně.

Mám několik otázek ohledně vašeho hovoru z Everestu. Byl to telefon Motorola Z8, proč právě ten?

Navštívil jsem Motorolu, aby mi výstup sponzorovala. Expedice byla velmi finančně náročná a Motorola mi dělala sponzora. Důvod, proč jsem použil Z8 byl ten, že je to dobrý telefon a bylo skvělé ho použít nejen pro hovor, ale i pro zaslání videí a fotografií.

Takže na Everestu je pokrytí. Která síť to je?

Byl to China Telecom.

Jak Z8 fungovala na Everestu? Měl jste nějaké problémy s hardwarem?

S hardwarem ne, klíčovou věcí je přímá linie výhledu. Proto můžete telefonovat jen ze základního tábora a pak z vrcholku – protože na ostatních úrovních vám překáží hory a skály. Takže jsem se ujistili, že to půjde, mobilní základna je v Tibetu, vzdušnou čarou 22 kilometrů od místa hovoru, takže to nebyl problém. Myslím, že každý s dobrým mobilem může z Everestu volat.

Měl jste nějaké problémy s baterií a displejem kvůli mlze?

S baterií byl hlavní problém, protože na Everestu je velká zima, tak je nutné ji udržovat v teple, a to jediným možným způsobem – mít ji přímo na svém těle. Přidělal jsem si dvě baterie na tělo, a přesto že bylo teplé, tak první dvě baterie vydržely pouhé dvě minuty, ačkoliv byly plně nabité. Nakonec jsem si baterii dal do podpaží, a tak vydržela pět minut, což stačilo na uskutečnění hovoru. Takže životnost baterie ve velkém chladu je opravdu výzvou.

Jaké zařízení jste použil na nabití?

Nabíjení bylo možné v základním táboře, a bylo možné použít také solární panely.

Takže jste vydržel celý den s jedním nabitím?

Měl jsem s sebou 22 baterií, které jsme dobíjeli pomocí solárních panelů a generátoru v základním kempu.

Používali jste pouze hlasovou komunikaci nebo něco jiného?

Použili jsme obrazová data a hlasovou komunikaci.

Co třeba vylézt příště na Mount Everest s notebookem?

Potřeboval byste hodně odolný notebook a dobrou baterii a asi by to bylo možné. Hodně lidí v expedici si bralo své notebooky do základního tábora. Pokud to je odolný notebook, tak nevidím žádný důvod, proč ho nevzít až na vrchol. Nevím sice, proč ho tam brát – myslím, že to je to poslední místo, kde by člověk chtěl pracovat, ale ta možnost je reálná.

Doporučil byste použití mobilních zařízení a komunikace dalším horolezcům, kteří polezou na Everest?

Hlavní výhodou je, že mobil je oproti satelitnímu telefonu levnější, lehčí. A doufám, že hodně lidí tohle zvedne z pohovek a začnou se víc zajímat o svět kolem sebe, když mají tolik možností, které jim to hodně zjednodušují. To je hlavní výhodou mobilního telefonu. A také pro bezpečnost – je to neviditelné spojení se světem. Každá úspěšná expedice vždy měla dobré spojení se světem, ať už jakýmkoliv způsobem. Expedice, které zažily různé nehody a zranění, většinou nebyly dobře vybavené po komunikační stránce. Takže já plně podporuji používání mobilních telefonů, protože to podle mého názoru zvyšuje bezpečnost expedice.

Používáte při lezení i GPS?

GPS? Určitě, mnohokrát. Ale na Everestu jsem ho nepotřeboval.

Používáte nějaká speciální zařízení?

Používám GPS značky Magellan, když jedu na expedice po světě.

Vždycky jste se zajímal o lezení, nebo máte i jiné koníčky a zájmy?

Ne, miluji lezení, a také rád občas jezdím na snowboardu, ale teď jsem na něm nebyl dlouhou dobu.

Takže všechno, co se pojí spíš se sněhem a vodou?

Ano, držím se daleko od pouště, je tam moc divného hmyzu.

Jak se s vaší vášní pro lezení vyrovnává rodina?

Mám dvouletou a čtyřletou dceru a je pro ně velmi těžké tomu rozumět. Nejtěžší věcí na takové dlouhé cestě je opustit děti a nechat je samotné dva nebo tři měsíce. Je těžké se s nimi rozloučit, stejně tak s vaším partnerem, ale to ostatní je pak fantastické.

Kdy jste se rozhodl vylézt na Everest a proč zrovna s touhle skupinou lidí?

Hledal jsem způsob jak vylézt na Everest, ale neměl jsem peníze. Hodně lidí, kteří lezou na Everest, jsou úspěšní dobře finančně situovaní lidé. Hledal jsem způsob, jak to financovat, a zjistil jsem, že zatím nebyl uskutečněn žádný hovor z vrcholu. Mluvil jsem se spoustou sponzorů a většina mi ochotně nabídla peníze. Sponzorství je ale limitované, a tak jsem se musel spojit s nějakou profesionální organizací. Našel jsem organizaci Himex, tým Russella Brice. Zapsal jsem se do jeho týmu, protože měl za sebou velmi dobré zkušenosti s dostáváním lidí nahoru a zpět. Ačkoliv jsem našel asi sedm skupin, které zajišťují výstup na Everest, tak Himex vyzněla nejlépe.

Jaký byl největší problém, se kterým jste se při výstupu potýkal?

Pro mě osobně byla velkým problém nadmořská výška. Ze začátku jsem postupoval hodně pomalu a měl velké dýchací obtíže, bolesti hlavy, ale po dvou týdnech se to srovnalo a aklimatizoval jsem se. Zbytek výstupu byl skvělý a ve srovnání s jinými výstupy i docela lehký, protože počasí bylo skvělé, a nebylo to tak technicky náročné jako jiné výstupy, které jsem udělal v minulosti. Takže problémem byly první dva týdny.

Hodně lidí si myslí, že vylézt na Everest je něco jako pěkný prázdninový výlet, bývají nezodpovědní a myslí si, že to je lehké. Souhlasíte s tím?

Něco takového můžou říct jen lidé, kteří sedí doma na gauči a nikdy nezažili, o čem horolezectví je. Myslím, že každý může vylézt nahoru, neříkám že musíte být superčlověk a supersilný. Všechno, co potřebujete je dobré počasí, zkušenost s lezením, musíte být fit, pozitivně naladěný, zapálený, mít dobré vybavení a ten správný tým. Lidé, kteří říkají, že to je jen pěkný výlet a jednoduchá záležitost, nikdy nebyli výš než v 6 000 metrech.

Máte vlastní horolezecké centrum, kde učíte různé lidi včetně mladých delikventů jak se vypořádat se strachem z výšek a podobné věci.

Snažíme se jim dodat víc sebevědomí, pracujeme s množstvím mladých delikventů, kteří mají za sebou násilí, krádeže, drogové problémy. Způsob, jak z nich udělat lepší lidi a zabránit tomu, aby se jejich zločiny opakovaly, je pomoci jim věřit v sebe sama – a lezení je dobrý způsob jak toho dosáhnout. Dáváme jim energii, pozitivní důvody dělat dobré věci, a to je činí lepšími lidmi. Lezení je navíc efektivní způsob, jak zvýšit těmto lidem sebevědomí, a ideálně jim pomoci najít práci a vzdálit se od kriminální činnosti.

A co zábava během lezení?

Jakákoliv zábava je poměrně limitovaná, většinou zahrnuje pár sklenic vína, dobrou knihu, DVD a hraní karet. Občas chodíme na malou exkurzi, abychom nafotili nějaké fotky. V expedici bylo dost lidí, se kterými jsem dobře vycházel. Někdy dlouhou dobu čekáte na příznivé podmínky, a pak relaxování pomáhá, každá aktivita je dobrá, aby člověk neupadl do letargie.

Jezdí vaše rodina někdy s vámi, samozřejmě ne do hor, ale třeba do cizích zemí?

Máme hodně rodinných dovolených, ale když jsme na nějaké, tak se vyhýbáme horám – protože bych taky mohl nechat rodinu na pláži, vrátit se až za dva dny a mít pěkný problém. Takže se vždycky snažím najít nějaké místo vzdálené od hor.

Znovu s kamerou na Everest

V roce 2006 Discovery Channel detailně zachytil pokus skupinky horolezců o zdolání nejvyšší hory světa Mount Everest. Tato hora je vysněnou metou horolezců z celého světa a Discovery filmoval, jak se ji rozhodla překonat skupinka obyčejných lidí. Samozřejmě ne každému se podařilo vystoupit až na vrchol.

O rok později se Russell Brice, vůdce celé výpravy, vydal na Everest znovu, tentokrát s novou partou lidí. A Discovery byl opět při tom. Sezóna 2007 byla horolezecky nejrušnější, na nejvyšší vrchol světa vyrazil rekordní počet horolezců.

Hrdinové

RUSSELL BRICE - Vedoucí expedice, společnost Himalayan Experience (Nový Zéland) .Tohle bude Russellův osmnáctý rok na Everestu. A prý také poslední. Sám říká, že má věčného boje s horou po krk. "Na člověka to děsně doléhá, když si uvědomí, že posílá lidi do ledového pekla, pak se jen odsud snaží vytáhnout a celou dobu vlastně hazarduje s jejich životy," vysvětluje Russell. On sám zná Everest jako málokdo. Jeho firma se právě na organizování výstupů na nejvyšší horu světa specializuje. Stejně tak zná všechna rizika, která Everest představuje. "Osmdesát procent mých přátel je po smrti," říká posmutněle a dodává, že obrovský zármutek jej postihl zrovna loni, kdy na Everestu zahynul jeden z šerpů jeho týmu. Ale Rusell je skvělý vysokohorský vůdce - letos si dokonce pro účastníky výpravy připravil hezké překvapení: v základním táboře je čekal útulný salónek, stan vykládaný koberci, lehátky a dalšími vymoženostmi. Otázka ovšem je, jak budou horolezci reagovat, až se dozvědí, že Russell se letos rozhodl netáhnout pevná lana až na vrchol?

ROD BABER - Horolezec (Anglie) si získal místo v Guinnessově knize rekordů za to, že v nejkratší možné době slezl 47 nejvyšších evropských štítů – světový rekord překonal o čtyři a půl roku. "Chci být první člověk, který vyleze na nejvyšší bod každé země světa," vypráví Barber a dodává, "Již se vylezl na nejvyšší vrcholy všech evropských zemí, a tak mi prostě přišlo přirozené v tom pokračovat a slézt nejvyšší vrcholy všech světadílů." Mezi svými výstupy se Barber věnuje svému horolezeckému středisku na západě Anglie, kde společně se svými kolegy učí lézt začínající horolezce. A o klienty nemají nouzi: od vysokých manažerů až po mladistvé delikventy propuštěné z diagnostických ústavů. Ve výcvikovém středisku učí své žáky nejen zdolávat výšky, ale vštěpuje jim do hlavy též základy týmové spolupráce, bez nichž nejsou výstupy možné. Barber by chtěl být prvním člověkem, který na vrcholu Everestu použije mobilní telefon. Chtěl by zavolat své tříleté dceři Sashe, která nesnáší horolezectví, miluje svého tátu a právě se naučila vyslovovat slovo Everest.

MOGENS JENSEN – Horolezec (Dánsko) je bývalým elitním triatlonistou a účastníkem závodů Iron Man. Trpí astmatem a o to je pozoruhodnější, že na Everest hodlá vystoupit bez kyslíku. Mogens, bývalý učitel, který se stal profesionálním horolezcem – a to v Dánsku, zemi, která žádné hory nemá – se o výstup s Russellem Bricem pokusil již v roce 2006, ovšem sotva vstoupili do zóny smrti, přepadla ho výšková nemoc a on musel výstup vzdát. Trpěl takovými závratěmi, až měl strach, že se mu nepodaří sestoupit dolů. O měsíc později se o výstup pokusil znovu a počtvrté neuspěl. "Myslím, že jsem utrpěl nějaké mozkové zranění. Skoro dva týdny po návratu domů jsem měl problémy s viděním a rovnováhou." Jako by tyhle problémy nestačily, záhy po návratu domů Mogens zjistil, že ho opustila snoubenka. Teď je nicméně zpět, víc než kdy jindy odhodlán zdolat Everest bez kyslíku - a to navzdory tomu, že Russell Brice už z něj začíná být docela nešťastný. Přemlouvá ho, aby se toho plánu vzdal a lezl normálně s kyslíkem. Jenže Mogens je pěkně tvrdohlavý, trvá na tom, že poleze bez kyslíku, a navíc rychleji než zbytek skupiny, takže záhy se od ostatních odchýlí.

BETSY HUELSKAMP – Horolezkyně (USA) je novinářka působící v Los Angeles a když loni dělala rozhovor s Tony Medvetzem o jeho neúspěšném pokusu o zdolání Everestu v roce 2006, napadlo ji, že by se o tom mohla sama pokusit. Její motto vždy znělo: "Pokud člověk nežije na hraně, pak přichází o všechno." Sama se cítí nejlíp na svém zrezivělém, podomácku spravovaném harleyi: podílela se na řadě dokumentů o motorkářské kultuře a přispívá do nejrůznějších časopisů věnovaných motorkám. Ráda má ale i horolezectví, bungee-jumping, potápění, vedle toho má černý pásek v kung-fu a většinu svého dospělého života se kromě novinařiny živila právě i trénováním tohoto bojového sportu. A v šestačtyřiceti letech se cítí být ve špičkové kondici. "Tohle je příležitost, jaká se člověku naskytne jednou za život," tvrdí Betsy, která doufá, že "její odvážná, nomádská osobnost se stane inspirací pro ženy i muže z celého světa." Je přesvědčena, že právě Everest zapůsobí jako inspirace největší.

TIM MEDVETZ – Horolezec (USA) a Kaliforňan je člověk milující dobrodružství. Ostatně o jeho svobodné povaze svědčí i to, že se živí navrhováním a stavbou motocyklů Harley-Davidson ve slavném Hollywoodu. Páteř má zpevněnou železnou výztuhou, železné pláty má i v hlavě a stejně má samý šroub i levou nohu – to vše je památka na téměř fatální nehodu na motocyklu. Loni Tim všechny překvapil, když se mu podařilo vystoupit až do 4. tábora ve výšce 8 400 metrů, kde se ho ovšem zmocnila vysokohorská horečka. Pak už postupoval příliš pomalu, docházel mu kyslík a dostal se do vášnivé hádky s Russellem Bricem, který mu nařídil sestup. Russell dodnes tvrdí, že kdyby Tim pokračoval až na vrchol, nepřežil by. Oproti tomu Tim je naprosto přesvědčený, že by to zvládl a je rozhodnutý to všem letos dokázat.