Lom Chrástnice - letos poslední koupání?

Nevíme co máme od zatopeného lomu Chrást očekávat. Bude to malý zabahněný rybníček pod zarostlými skálami, nebo si zaplaveme v křišťálově průzračné vodě?

Na koloběžce od vlaku z Klánovic

Vlakem dojedeme z Prahy do Klánovic, protože to máme zadarmo. Až sem zasahuje Lítačka.

Stoupáme na koloběžky. Lesní silničkou téměř po rovině jedeme po značené cyklotrase 8211 do Úval a dál houpavou otevřenou krajinou do Tuklat.

Grandiozní fara Tuklaty

V malé vsi čeká velké překvapení. Obrovská fara s grandiozním architektonickým zpracováním. Proč byla postavena nepatřičně cenná stavba zrovna tady, není dodnes jasné. Sídlí v ní obecní úřad, hospoda a kovárna. Prohlížíme ji s otevřenou pusou.

Tisícihlavá obec byla zmíněna již roku 1207. Od 14. století tady stojí kostel, dnes zasvěcený Narození svatého Jana Křtitele.

Roku 1729 nechal postavit farář Václav Pečený novou faru. Obrovskou výstavnou budovu na půdorysu ondřejského kříže spolufinancovala Marie Terezie Savojská z Lichtenštejna. Tato česká šlechtična byla nejen velmi zbožná, ale také se dobře starala o své poddané. Stavěla špitály, sochy, podporovala kostely, vykupovala zajatce z tureckých válek... Patřila jí panství Kostelec nad Černými lesy, Škvorec, Uhříněves, Rataje nad Sázavou a Kounice.

Náročná architektonická forma byla tehdy uplatněna pouze na několika honosných zámcích jako Veltrusy nebo Liblice. Barokní fary se při tom stavěly jako z jendnoho mustru - obdélníková jednopatrová budova. Navíc se nedochovaly jakékoliv informace o staviteli. Lze se se pouze dohadovat, že nápomocen snad mohl být František Maxmilian Kaňka, významný architekt a přítel faráře Václava Pečeného. V tomto světle není úplně nesmyslná ani teorie, že v původním plánu bylo postavit lovecký zámeček pro nedaleký Škvorec, a teprve později se z domu stala fara.   

Naopak známý je sochař Jan Jiří Šlanzovský, který vytvořil roku 1717 sochu Neposkrvrněného početí Panny Marie (Immaculata). Panenka Marie stojí na kouli obtočené hadem, což symbolizuje zemi sužovanou zlem. Ona ho poráží svatým gestem, pozdvihnutím Ježíška.

Nejasný je ovšem význam latinského nápisu vytesaného na podstavci. Zde je jeho český překlad: "Ku poctě velkého zápasu, jenž byl díky pevné víře v Pannu Marii ukončen, děkují služebníci." Buď je to poděkování za konec epidemie cholery z roku 1713 nebo za dokončenou rekatolizace poddaných ve zdejším kraji. 

Koupání mezi trilobity a graptolity

Po cyklotrase 8211A projíždíme po vedlejší silnici mezi poli s kvetoucími rudými máky. Prosmykneme se skrze vesnici Břežany II a po neznačené polní cestě vystoupáme na plochý vrchol Chrástnice (260 m). Daleko široko je to jediné zalesněné místo v zemědělském kraji mezi Českým Brodem a Klánovickým lesem.

Západní část vrchu je odtěžena jen mělce, ale za to ve východní části zeje hluboký lom. Zhruba v osmimetrové hloubce pod námi se zaleskne černá hladina. Voda sahá podle různých zdrojů do hloubky 10 nebo 20 metrů.

Vodní hladina má plochu zhruba 80x20 metrů. Ačkoliv do lomu vyvěrá silný spodní pramen, záleží také na množství dešťových srážek. 

VIDEO Koupání v lomu Chrástnice

Nad lomem Chrástnice je vybudovaná jednoduchá rybářská základna ke komerčnímu rybolovu. Na několika místech nad hladinou se nacházejí vyrovnané plošiny pro pohodlí rybářů, kteří si lov na udici zaplatili.

Majitel lomu je ovšem tak rozumný, že koupání je zde povoleno. Zakázané je venčení psů a jiných domácích zvířat.

Koupání je báječné. Nehybná voda tvoří ostře oddělené teplotní vrstvy. Nahoře je příjemně teplá. V hloubce jeden a půl metrů už ledová. Přispívá k tomu závětří, které tvoří nejen skalní stěny zatopeného lomu, ale také husté stromoví nad nimi.

V lomu Chrástnice se těžil křemenec, vápenec a sopečné horniny, které se zde ukládaly v prvohorách před 300 až 500 miliony let. Těžba kamene tu skončila roku 1941, kdy se přestala vyplácet. Už roku 1927 totiž narazili lomaři na podzemní pramen a vodu bylo nutno neustále odčerpávat.

KOUPÁNÍ.cz: Zatopený lom Chrástnice

Pro geology a paleontology: Lom Chrástnice otevírá doslova instruktážní pohled do prvohor v Barrandienu, přesněji období tremadok - to je speciální česká a německá vrstva ordoviku, která je v Anglii řazená do kambria. V těženém hornině jsou jasně vidět graptoliti a trilobiti, kteří před půl miliardou let ovládali celou planetu.

Klima tehdy bylo jedno z nestudenějších v historii Země. Kontinenty byly rozděleny na Laurentii s Eurasií a Severní Amerikou poblíž rovníku a Gondwanu s Austrálií, Jižní Amerikou, Afrikou, Indickým štítem, Arábií a Antarktidou v chladné oblasti. Jižní pól se nacházel na Gondwaně, tam kde je dnes Sahara. Na tomto superkontinentu se tvořil obrovský kontinentální ledovec, který vysál vodu z moří a způsobil pokles světového oceánu o nejméně sto metrů.

Sopky chrlily do moře železité látky, které zpracovávaly bakterie. Po nich zůstala významná ložiska železné rudy ve středních Čechách, v německém Durynsku a v Severní Americe.

Přes žírné Polabí

Po plaveckém osvěžení sjíždíme k Týnickému potoku. Míříme k Labi. Doslova nás očaruje žírná krajina. Trháme tmavé a sladké třešně rovnou do úst, nasbíráme jahody přímo z plantáže, ochutnáme maliny z malinového pole, tu a tam zobneme dozrávající švestku nebo mirabelku. Všude okolo běží žně na plné pecky.

Cesta podél Týnického potoka je zarostlá, a tak musíme poněkud kličkovat po polích nad Suchými doly. Polní cesty nás ovšem vedou dobře, byť poněkud namáhavě po trávě a kamení nahoru a dolů. Dovedou nás na silnici k říčce Výmola.

Hned v Župavě ze silnice odbočíme znovu na polní cestu do Kozovaz. 

Pak už naplno svištíme po silnicích přes Mochov do Čelákovic. Tam uděláme naši obvyklou navigační chybu. Jedeme stále po levém břehu Labe až ke slepému ramenu. Jsme sice jen pár desítek metrů od zatopené pískovny Malvíny, ale musíme se otočit a pokorně se vrátit na cyklostezku 0019, která nás dovede jezero zvané také Mezi Mosty.

Vybíráme si vedlejší jezero, které je vyhrazené pro nudisty. Nemáme už moc času, cesta do Prahy bude ještě dlouhá. Shazujeme ze sebe oblečení, skáčeme do vody a užíváme dnes už druhého čistého a teplého koupání.

KOUPÁNÍ.cz: Malvíny Mezi Mosty Čelákovice

Labskou cyklostezkou číslo 2 rychle dorazíme do Brandýsa nad Labem. Ve městě absolvujeme nudné stoupání po frekventovaných ulicích. Zpestříme si ho aspoň sklenicí piva na náměstí.

Dlouze ale mírně stoupáme po silnici do obce Brázdim. Moc aut tu nejezdí. S nastupujícím večerem se šlape docela příjemně.

Za starobylou vsí Brázdim opustíme silnici a napojíme se na červenou turistickou značku. Vede nás přes pole pod Kuchyňkou, Zlatým vrchem a Zabitým vrchem do Miškovic.

Systémem cyklostezek pak už jednoduše dorazíme přes Čakovice, Kbely a Hloubětín do Hrdlořez. Tady končíme. Už za tmy nasedáme do autobusu a jedeme domů.

Ujeli jsme 63 km. Výlet se dá zkrátit. Do vlaku lze nastoupit v Čelákovicích (30 km) nebo v Brandýse nad Labem (40 km). 

UBYTOVÁNÍ V REGIONU: Chaty, chalupy, apartmány a penziony ve středních Čechách

Doporučené vybavení

Koloběžka, sportovní obuv, cyklistický dres, cyklistické rukavice, helma, blikačka, sportovní brýle, funkční prádlo, větrovka, chytré hodinky, mapa, outdoorový mobil, lékárnička, pojištění, peníze a doklady, cyklistický batoh, nářadí a lepení, pumpička, zámek na kolo, kompaktní fotoaparát nebo outdoorová kamera. Nezapomeňte na ručník a plavky (pokud jste stydliví).

Zobrazit místo Koloběžka - Scooter na větší mapě 

 Podívejte se na vhodné trasy pro koloběžky: Divoká a Tichá Šárka (Praha), Podél Botiče (Praha), Sjezdy z Petřína (Praha), Strahov a Letná (Praha), Stromovka (Praha), Štěrboholská cyklostezka (Praha), Koupání v Hostivaři a Uhříněvsi (Praha), Vltavská cyklostezka - 1. díl (Praha), Drahanské údolí (Praha), Radotínské údolí (Praha), Prokopské údolí (Praha), Hanspaulka - Zahradní Město (Praha), Dejvice - Hrdlořezy (Praha), Hradčany - Karlův most - Staroměstské náměstí (Praha), Čtyři přístavy (Praha), Z Jižního Města k Vltavě (Praha), Vesec a Průhonice (Praha), Ze Zličína k Berounce (Dobřichovice), Severní okolí Prahy (Čakovice), Podél Labe do Brandýsa (Neratovice), Z Prahy do Polabí (Neratovice), Z Prahy do Chrástnice za koupáním (Český Brod), Okolo Košáteckého potoka (Mladá Boleslav), Přes Lidice do Prahy (Kladno), Ze Slaného do Prahy (Slaný), Kokořínskem od koupaliště ke koupališti (Mělník), Kokořínsko ze severu (Štětí), Kokořínskem z Nedvězí (Neratovice), Z Ještědu do Mnichova Hradiště a Z Ještědu do Liberce a Ještědský hřeben (Liberec), Z Prahy do Harcova (Liberec), Podél Sázavy do Týnce (Poříčí), Kopanina a Frýdštejn (Český ráj), Malvíny (Čelákovice), Z Jizerek do Českého ráje (Mnichovo Hradiště), Podél Jizery do Svijan (Mnichovo Hradiště), Hradecké lesy (Hradec Králové), Veselské pískovny (Veselí nad Lužnicí), Pískovna Kojetice (Neratovice), Hrad Mydlovar (Nymburk), Podél Ohře do Lokte (Karlovy Vary), Bolevecké rybníky (Plzeň), Z Rakovníka do Prahy (Český kras a Křivoklátsko), Z Brd do Zdic (Jince), Z Kytína do Pičína v Brdech (Dobříš), Solná komora (Mondsee), Hochkönig (Bischofshofen), Hrad Elz (Porýní), Podél Smědé (Frýdlant), Jezera Kozielno a Topola (Paczków).

Dejte nám také vědět o svých oblíbených místech či trasách, rádi je uveřejníme. E-mail: redakce@horydoly.cz