Plzeňské řeky potečou. Hurá na ně!
Dnes v noci a zítra přes den 27. května má v povodí horní Berounky hodně pršet. Předpokládá se zvýšení hladiny řek nad Plzní až na 2. povodňový stupeň. To je dobrá příležitost pro zkušené a zároveň opatrné vodáky.
Sledujete vodácké zprávy: Řeky AKTUÁLNĚ 2013
Podívejte se na řeky, které začátkem týdne potečou. Horydoly již dříve popsali jejich toky a nejlepší trasy.
BEROUNKA
Obtížnost: ZW
Doporučené vybavení: otevřená turistická kanoe nebo mořský kajak
Znalosti: kormidelník musí umět pádlovat, háček se to za jízdy naučí
Nebezpečí: jezy v Roztokách a Berouně jsou zabijáci
Jedna z nejmohutnějších českých řek je vhodná pro otevřené turistické kanoe. Až na několik jezů na ní nehrozí žádné větší nebezpečí. I když za velké vody je na některých místech proud rychlý, hladina je téměř bez peřejí a velkých vln. Také meandry a nečekané změny směru toku na Berounce nečekejte.
Týdenní plavbu je možné pojmout jako romantickou jízdu s tábořením nadivoko na březích daleko od vesnic a měst, nebo jako jízdu od tábořiště k tábořišti s pivním a limonádovým servisem, případně jako poznávací túru po nejstarších památkách českého státu.
Plzeňané dávají lodě na vodu těsně pod soutokem Mže a Radbuzy, kde Berounka dostává své jméno. Přespolní vodáci své lodě raději přivezou k Dolanskému mostu u Chrástu pod Plzní. Za prodloužený víkend se dá dojet do Roztok u Křivoklátu k vodáckému kanálu, za týden na soutok s Vltavou u Zbraslavi nebo dokonce až do centra Prahy. Naložit lodě lze pohodlně u Železničního mostu vpravo v ústí Botiče (vhodné pro osobní auto) nebo vlevo na kamenité pláži (parkování pro autobus či nákladní auto), případně až po průjezdu hlavním městem u vodáckého kanálu v Troji.
Jednodenní plavba začíná v Berouně pod dálničním mostem, kam lze přijet autem zprava i zleva, nebo si sem přinést lodě od nádraží. Dojet je mořné přes Srbsko a Karlštejn k Zadní Třebani nebo až do Dobřichovic.
Více o Berounce: Berounka, Berounka střední, Berounka dolní
MŽE
Obtížnost: max WW 2
Doporučené vybavení: nahoře kajak, z Kočova též nafukovací kanoe a z Ošelína otevřená kanoe
Znalosti: posádka musí umět dobře pádlovat, ovládat záchranu, na horním toku je doporučená znalost eskymáckého obratu
Nebezpečí: koryto nad Tachovem může být zapadané stromy, nenápadný ale smrtelně nebezpečný jez přehrazuje řeku u Nového mlýna pod Milíkovem
Mže je řeka tří tváří. Nahoře pod přehradou Lučiná je to divoký horský potok s množstvím nízkých lávek. V Tachově se změní na horskou peřejnatou říčku. V Kočově se z ní stane pěkná řeka protékající lesy, občas se pěkně zakroutí v zatáčkách, zrychlí v peřejích a zaskotačí na jezech. Pro vodáky končí ve Stříbře, pod kterým vtéká do přehrady Hracholusky. Tam začíná království jezerních kajakářů a jachtařů. Pod přehradou následuje posledních dvacet kilometrů nezáživného pádlování od jezu k jezu až do Plzně, kde Mže měni jméno na Berounku po soutoku s Radbuzou.
Oblíbená jednodenní trasa je z Kočova do Ošelína, za velké vody se startuje už v Tachově. Při vypouštění přehrady, které organizují plzeňští vodáci, se jde na vodu hned pod hrází. Kdo je závislý na dopravě vlakem, začíní v Brodu nad Tichou a nejdříve pluje po říčce Tichá, která ústí do Mže pod Kočovem. Brodu totiž leží na hlavní železniční trati. Víkendová turistická plavba začíná v Kočově a končí ve Stříbře. Jednodenní začíná v Ošelíně.
Nejkrásnější dlouhá peřej začíná pod železničním mostem u soutoku s Tichou, vede mezi vysokými ochrannými zdmi a končí v Palkovicích pod silniční mostem. Peřej není nebezpečná, ale může zalévat otevřené lodě.
Pozor na jídlo a pití. Udělejte si s sebu zásoby, protože na řece jsou otevřené hospody jen některé a jen náhodně.
Více o Mži: Tichá a Mže do Svojšína, Mže z Ošelína
RADBUZA
Obtížnost: max WW 1
Doporučené vybavení: nahoře kajak, z Horšovského Týna turistická kanoe
Znalosti: kormidelník musí umět základní záběry pádlem
Nebezpečí: horní tok je zarostlý, vysloveně nebezpečné jezy stojí v Křenovech na Mlýnku, nesjízdný je i poslední jez v Plzni mezi vysokými zdmi
Radbuza se za opravdu velké vody dá splout skoro až od pramenu v Českém lese. Je na to potřeba krátký kajak, silná vůle a jistá forma vodácké posedlosti. Když nasedneme v horském údolí u osady Rybník, můžeme si být jisti, že i když poteče v korytě dost vody, bude nám tam překážet křoví, padlé stromy a možná nesjedeme všechny kamenité peřeje. Tok až do Bělé nad Radbuzou není popsán v žádné vodácké kilometráže, ale lze odhadnou, že se bude jednat o potoční WW 2, což znamená nebezpečí komplikací za každou zatáčkou a vyžaduje oči na stopkách.
Běžně se splouvá z Bělé nad Radbuzou od historického mostu. Stále se jedná o úzkou říčku, ale už s menším spádem. Standardní štreka se jezdí až z Horšovského Týna, odkud bývá sjízdná po celý rok a dokonce i v suchém létě. Do Plzně na Berounku se dá odtud doplout za čtyři dny. Začít a skončit lze téměř kdekoliv, protože v dosahu řeky vede železnice.
Daní za celoročné dostatek vody je ovšem množství jezů. Většinou jsou nesjízdné pro kanoe a sjízdné pro kajaky jen s velkou opatrností a za ideálního vodního stavu. Čím více se blížíme Plzni, tím více rybářů okupuje břehy. Místy je to pro vodáky až nepříjemné.
Více o Radbuze: Radbuza u pramene, Radbuza z Horšovského Týna, Radbuza z Vránova, Radbuza ze Stodu
ÚHLAVA
Obtížnost: WW 1
Doporučené vybavení: nahoře kajak, zavřená nebo nafukovací kanoe, z Janovic turistická kanoe
Znalosti: posádka musí ovládat loď
Nebezpečí: jez zabiják je Hradiště na dolním toku
Úhlava je rozmanitá řeka, která vystačí na pět dní plavby. Dá se také rozložit na jednodenní úseky, ale doprava podél řeky je dobrá jen z Nýrska do Přeštic, protože podél řeky jezdí vlaky. Níž až do Plzně se musíme spolehnout na autobusy, které o víkendech jezdí jen málo.
Pokud teče dost vody, můžeme naložit kanoe už u přehrady nad Nýrskem a neohrožene se pustit do vln. Až do Úborska bude rychlá říčka vyžadovat dost vodáckého umu. Tady obvykle končí jednodenné splutí. Dál do Janovic už je to jednodušší, ale do cesty se nám staví meandry a někdy i padlé stromy. Od Janovic plujeme po příjemné řece, která má většinou dostatek vody celoročně. Výjimkou jsou vyschlé úsekxy pod jezy,a tak musíme někdy plout po náhonech, které kradou vodu.
Nejkrásnější úsek na dolním toku jsou Čižické proudy, kde se voda naposledy rozeběhne mezi kameny a vytvoří romantické peřejky. Nic těžkého to ovšem není ani pro těžce naložené kanoe s tábornickým vybavením. Tábořit na březích lze nadivoko téměř kdekoliv, ale hospodu nebo obchod s potravinami u řeky najdete jen výjimečně.
Více o Úhlavě: Úhlava horní, Úhlava střední, Úhlava dolní
ÚSLAVA
Obtížnost: ZW
Doporučené vybavení: turistická kanoe
Znalosti: posádka musí ovládat loď
Nebezpečí: padlé stromy v korytě
Úslava se dá zvládnou za prodloužený víkend, ale obvykle se jezdívají jen dva kratší úseky z Kamenska do Sedlce a ze Starého Plzence do Koterova.
Více o Úslavě: Úslava na laminátu
STŘELA
Obtížnost: WW 2
Doporučené vybavení: kajak, zavřená nebo nafukovací kanoe
Znalosti: posádka musí s jistotou ovládat loď
Nebezpečí: padlé stromy v korytě
Pěkné ostré meandry poskytuje Střela v horsách nad přehradou Žlutice. Pod ní se zařízne do lesnatého údolí a v Rabštejně se rozeběhne do pěkných balvanitých peřejí. Tento hravý úsek končí v Mladoticích a následuje pořád pěkný rychlý proud až do Berounky.
Celá Střela se jezdí za tři dny. Ze Žlutic do Rabštejna, z Rabštejna do Mladotic nebo Křečova a z Mladotic do Liblína. V Rabštejně a Mladoticích jsou tábořiště bez obsluhy a v Liblíně na Berounce s obsluhou.
Více o Střele: Střela - střední tok
Zobrazit místo World of rivers. Světové řeky. na větší mapě
Diskuse
Nebezpečné vodácké terény
Hlavně sjíždět jakoukoliv vodu za nadstavu, neřkuli za povodňového stavu je velice nebezpečné protože se voda proplétá keři a stromy na březích, valí se skrz zábradlí, ploty a jiné zákeřné překážky, které v korytě běžně nejsou.
Vysoká voda navíc vyplaví kdejaký septik nebo čističku, skládku, takže tam plave všechno možné, co voda ze břehů spláchla.
Nemorální vodáci
To se nestydíte? Za povodní se nesmí na řeku a co na to řeknou vytopení podél řeky?