Sánský kanál, plavba na sedm hodin

Zvoní budík. Budím se z krásného snu. Ztěžka se zvedám z postele, bolí mě ruce a v krku škrábe.

Byl to jen sen

Včera jsem opravdu pádloval po Sánském kanálu. Patnáct kilometrů na kajaku ve špinavé a studené vodě jsem se probíjel sedm hodin. Zarostlé koryto mě přivádělo k zuřivosti. Mnohokrát jsem vystupoval na břeh a přenášel padlé stromy i nízké lávky.

Najíst se a napít nebylo kde. Nepotkal jsem jediného člověka. O civilizaci jsem věděl pouze sluchem. V Polabí se proháněly party motorkářů.

 Labské kanály na Horydoly

Opatovický kanál

Sánský kanál

Vraňansko-hořínský laterální kanál

Mlýnský potok Kostelec nad Labem

Velké valy Nymburk

Farský potok Vlkava

Pravěká historie dýchá při každém záběru pádlem

Sánský kanál neboli Lánská strouha vede velmi starou krajinou. Obtéká vršek Oškobrh (285 m n.m.), kde se předpokládá keltské, slovanské, germánské a možná ještě starší hradiště, ale zatím ho nikdo neobjevil.

Voda do kanálu vtéká z Cidliny od mohutného jezu mezi Opolánkami a Sány. V místě zvaném Badry stávala tvrz, před tím slavníkovská a ještě před nimi starověká ves.

Kanál teče od Bader skrze Opolánky, kolem Opolan, Odřeps, Nových Mlýnů, Pátku a Křečkova, odkud původně směřoval do Labe. V roce 1930 byl dolní tok kanálu přeložen směrem do Mrliny pod Budiměřicemi.

Slavné středověké rybníkářství

Sánský kanál byl prokopán v 15. století, kdy se v Čechách stavěly stovky rybníků jako o život. Chov ryb se tehdy velmi vyplácel. Proto i v bažinatém Polabí pod Oškobrhem bylo vybudováno třináct rybníků. Jeden z nich Blato, byl dokonce největším českým rybníkem s rozlohou 996 hektarů větší než jihočeský Rožmberk. Všechny napájel právě Sánský kanál.

Ryby odtud však nebyly chutné, protože měly pořád co žrát a maso načichlo jejich potravou. V 18. století, kdy se místo rybího masa začalo dodávat z venkova do měst spíš obilí, byl rybník Blato vypuštěn a na jeho místě jsou dodnes velmi úrodná pole.

Kanál se propadl do vodácké nevědomosti

Autem zajedu polní cestou až k jezu u Bader. Kouknu na Cidlinu a kajak dávám na hladinu Sánského kanálu. Bude to smutná plavba, protože nikdo se mnou nechce pádlovat. Není divu - je ošklivě, zima a výhled na příjemný zážitek veškerý žádný.

Bude to průzkumná plavba. Sánský kanál se už dlouho nesplouvá. Vratislav Teklý ve své první vodácké Kilometráži českých řek z roku 1947 uvádí: "Je to úzký kanál, pro naše lodě však velmi dobře sjízdný, vroubený vrbami a olšemi na březích." Dokonce uvádí i vyměřené kilometry, kterých se mohu dnes držet i já.

Trojice vodáckých věrozvěstů Kohoutek, Houser a Davídek ve svém populárním díle Československé řeky - kilometráž z roku 1990 už poznamenává: "Dnes je silně zarostlý a pro vodní turistiku bezvýznamný."

Vodácký guru Vojta Jančar ve svém Vodáckém průvodci z roku 2005 píše jenom: "Bývalý Sánský kanál." Nic víc.

Nikdo se mnou nechce jet

Popojedu prvních sto metrů a začíná vodácké peklo. Stromy padlé do koryta, větve nízko nad hladinou, křoví ve vodě, nekonečná klidná hladina. Tak to vydrží až do konce.

Ještě to nevím, a tak se energicky prolamuji, podplouvám, přelézám a přetahuji. Doufám ve volnou hladinu. Bohužel se jí až do večera nedočkám.

První jezík je vlastně jen stavidlo u osamělého statku mezi Libněvsí a Opolánky. Přenáším vlevo. Projíždím skrze Opolánky a přijíždím k Odřepsům.

Tři mlýny a tři skoro nesjízdné jezy

Ještě před tím překonávám jez Mlýnek. Asi by se dal sjet, ale raději si to potěšení odpustím. Voda napřed narazí na kamennou stěnu mlýna, proud se zlomí doleva do pravého úhlu a spadne o metr či dva po úzkém jezu. Musíte se ovšem trefit do úzkého průjezdu podél levého břehu. Vpravo otevírá chřtán díra šachta po mlýnském kole.

Táhnu kajak vpravo po poli okolo rozlehlého statku několik set metrů. Vlevo mě nepustí rozčilený velký pes. Jedu vysoko nad okolním terénem. Dokud se stromy neolistí, je vidět daleko do polí. V březích občas zahlédnu prastarou opukovou vyzdívku pečlivě kladenou nasucho.

Podjedu pod mostem hlavní silnici z Poděbrad do Chlumce. Odřepsy se mi připomenou kachní a husí farmou. Ptáci se promenují před špicí kajaku, plácají křídly o hladinu a když už nestačí uhnout, zmizí šipkou pod hladinu.

Podjíždím nízký mostek hlavní silnice do Jičína a za ním přenáším další jez Nové Mlýny. Dá obnést dlouze a komplikovaně vpravo, ale já volím zlatou střední cestu. Dojedu až k česlu malé vodní elektrárny, vylezu vpravo na betonovou zídku, přenesu loď přes lávku a na vodu dávám na pravém břehu u velké budovy.

Konečně mám asi kilometr poměrně volné vody. Vychutnávám výborně udržovaný kanál, na březích rostou Vratislavem Teklým slibované staré olše a vrby. Tady někde vtékala za středověkého panování voda do zmiňovaného obrovského rybníku Blato.

V obci Pátek podjíždím velmi nízký silniční most a hned za ním vlevo vystupuji na břeh. Vpravo stojí prastarý mlýn. Sjezd svou nízkých stupňů se šikmou šupnou by byl možný, ale vpravo zase číhá stará šachta mlýnského kola.

Krátce tedy přenáším po louce a zase sedím v lodi. Koryto se zahlubuje. Pádluju už jenom z povinnosti. Slunce zapadá a já se pořád probíjím vším tím bordelem. Je mi také zima.

Už aby trápení skončilo

Projíždím Křečkovem, poslední vesnicí na Sánském kanálu. Pozoruji středočeské safari. Kromě kachen a zajíců vidím z bezprostřední blízkosti mnoho ondater, srnky, bažanty a zahlédnu i koroptve.

Doplácám se na soutok kanálu s Mrlinou. Těším se na to místo jako malé dítě. Slibuje totiž konec trápení se zarostlým korytem.

Padá tma. Z posledních sil poháním loďku po řece. Končím v Nymburce u nové lávky pro pěší, která vede k benzinové pumpě na Poděbradské ulici. Byla by to hezká rekreační plavba po Sánském kanále, kdyby trvala dvě nebo tři hodiny a nemusel bych se probíjet sedm hodin křovím.

CYKLISTIKA: Sánský kanál proti proudu na kole

Pro auto se vracím vlakem

Loď, pádlo, neopren i ostatní nezbytnosti nechávám pod lávkou a jdu k benzince. Poprvé od snídaně se napiju a najím. Colu a bagetu mi tady prodají. Bolí mě hlava, v kraťasech a šusťákovce je mi zima. Aspirin však na pumpě neprodávají a ani jedna lékárna v celém Nymburku nemá otevřeno.

Na vymrzlém nádraží proto trochu trochu trpím. Rychlík mě veze do Oseku, tam zase chvíli úpím, a nakonec se vezu lokálkou do Dobšic. Kilometr pěší cesty po nočním poli mě dovede k zaparkovanému autu. Vezmu si ibuprofen, zapnu topení, kouknu na mapu a jedu pro kajak. Před půlnocí přijíždím domů. To byl zase den!

Sánský kanál: vodácká kilometráž

15,2 km Badra, jez a most přes Cidlinu, odbočení kanálu doprava
14,9 km stavidlo
14,4 km Opolánky
13,0 km Opolany
11,1 km Mlýnek, jez
10,3 km Odřepsy
8,6 km Nové Mlýny, jez
6,6 km Pátek, jez
2,8 km Křečkov
0,0 km ústí kanálu do Mrliny

Mrlina:
+ 2 km silniční most Nymburk
+ 3 km ústí do Labe