Oficiální tisková zpráva Ministerstva životního prostředí
Zcela správně postupuje podle Ministerstva životního prostředí Správa CHKO Jizerské hory, když vystoupila proti firmám odvážejících sníh z centrální části pohoří.
"Vjezd nákladních vozidel a nakládací techniky mimo místní komunikace v chráněné krajinné oblasti je v rozporu se zákonem a Správa CHKO proto zahájit správní řízení v každém případě musí," říká náměstek ministra životního prostředí František Pelc. "Organizátoři, nebo firmy jimi objednané, by na takovou činnost potřebovali výjimku schválenou vládou, ve které by byly stanoveny podmínky pro vjezd za účelem odběru sněhu. Takhle je to trochu jak na Divokém západě. Nemluvě o tom, že Správa CHKO na vše předem organizátory upozornila," dodává náměstek Pelc.
"Zimní sporty jsou populární, sám rád běžkařím. Ale je to sport výsostně závislý na počasí. Nedostatek sněhu nemůžu řešit tím, že ho tisíce kubíků budu převážet nákladními auty stovky kilometrů z místa na místo. Zejména v době, kdy vážně hovoříme o klimatických změnách, se mi to jeví ve všech souvislostech jako nešťastné. Nejde ale jen o ochranu přírody – odvoz sněhu znamenal i zničení části běžkařské magistrály. Organizátoři Světového poháru tak kvůli závodu omezili možnosti sportu pro veřejnost," říká náměstek ministra životního prostředí František Pelc.
"Běžky byly vždy chápány jako příklad sportu, který je v souladu s přírodou, umožňuje obdivovat její krásy, aniž by ji výrazněji ohrožoval. Příklad, který dávají organizátoři libereckého poháru tak trochu poškozuje, bohužel, pověst běžkařského sportu jako celku," uzavírá náměstek Pelc.
To, co předvedli v posledních dnech v Jizerských horách organizátoři Světového poháru v Liberci, mě ale opravdu nadzdvihlo ze židle.
Běžky jsem (a myslím, že nejenom já) vnímal vždy jako sport, či chcete-li způsob relaxace, který je veskrze přátelský k přírodě, v niž se odehrává. Přímo vybízí k obdivu k zimní nádheře hor i k prožitku krajiny doslova "na vlastní nohy a plíce."
Taky proto jako vcelku samozřejmé chápu to, že se na běžky dá vyrazit jen, když napadne sníh. Když sníh roztaje, běžky jdou zpátky do skříně a tam čekají na další sezonu.
V Liberci to berou jinak. Pravda, jde přece o Světový pohár, o pověst České republiky, o vrcholnou sportovní událost, navíc před mistrovstvím světa, které Liberec a okolí čeká příští rok.
Nic z toho ale neomlouvá tu neuvěřitelnou absenci pokory, která někoho vedla k tomu, že nedostatek sněhu "vyřešil" tím, že poslal bagry a těžké náklaďáky na zasněžené horské louky v srdci chráněné krajinné oblasti, dokonce aniž by se byť jen pokusil o legální postup.
Už jen třešničkou na tomto smutném dortu je fakt, že při tom milí organizátoři mítinku profesionálních lyžařů zdevastovali stovky metrů běžkařské magistrály a kvůli dvoudennímu závodu tak znemožnili lyžovat tisícům rekreačních běžkařů.
Běžky patří v Česku, spolu s jízdním kolem, k naprosto nejpopulárnějším rekreačním sportům. Normální a slušný běžkař, kterých je naprostá většina, se v přírodě chová jako slušný člověk a respektuje těch několik málo omezení, která mu ukládá návštěvní řád chráněného území.
Stejný běžkař zpravidla také fandí svým rychlejším, vytrénovanějším a zaslouženě populárním profesionálním "kolegům" závodníkům. Těm všem organizátoři libereckého Světového poháru dali pěknou facku.
Ano, jde o pověst České republiky i o pověst českého lyžování. Organizátorům víkendového závodu se ji podařilo za posledních pár dní srazit pěkně zhurta až k zemi.
Autor je rekreační běžkař a skialpinista. Pracuje jako mluvčí Ministerstva životního prostředí. Tento text je vyjádřením osobního názoru autora. Nevyjadřuje v žádném případě postoj MŽP. Článek byl napsán pro Ekolist.
VIDEO
FACEBOOK
TWITTER
INSTAGRAM
PINTEREST
ENGLISH
