Černí baroni bez legrace

Černí baroni bez legrace
Vojenský prostor. Vstup zakázán.
Autor snímku Ladislav Frank Nykl
SDÍLEJ:

PTP (pomocné technické prapory) byly zvláštní vojenské jednotky zřízené v 50. letech minulého století ministerstvem obrany, do kterých zařazovala Komunistická strana Českosvenska mladé muže nepohodlné režimu. Příslušníci PTP sloužili beze zbraně, byli ubytovaní v lágrech, pracovali na stavbách - v kamenolomech, dolech a lesích. Stálá persekuce byla vykonávána formou vojenských rozkazů nebo prodlužováním služby ze dvou až na čtyři roky. 

Výrazy pétépáci a černí baroni byly po roce 1953 běžně používány pro vojáky technických praporů (TP) a vojenských pracovních jednotek (VPJ), později dokonce i pro ženisty.

Důvodem bylo, že vojáci základní služby v těchto útvarech nosili černé výložky a zároveň byli kupodivu za svoji práci placeni, kdežto vojáci ostatních složek armády dostávali v základní službě jen mizivý žold.

Jak jsme zmagořili četaře

Odloučená část Komárenského praporu PTP v Bratislavě byla od roku 1950 jedinečnou raritou mezi vojáky s černými výložkami. Začalo to tak, že po dlouhých lékařských procedurách nás asi 160 nemocných a neschopných důlních prací poslali do Komárna za trest, že jsme si dovolili marodit. Odtud nás rozeslali na stavby po celém Slovensku. Nakonec nás 20 mužů nemohlo dělat ani na stavbách, a tak se tahle parta marodérů ocitla v kanonýrských kasárnách na kraji Bratislavy, kde jsem dělali ve skladech a dílnách. Tam se opravovaly vozy z celé republiky.

Hlavní bylo, jak nám na velení posměšně řekli, že v baráku je marodka a tak budeme mít doktora při ruce. Byli jsme opravdu extra parta, revmatici, astmatici, jeden měl kratší nohu, další chromou ruku, jeden byl hluchý a další koktavý a ten když vyprávěl, jak se dostal k PTP, bylo veselo: "Ttto měmě tty vvoli, ssstarrrosta aa tttajemmmník, chchtělli přepřessvěčičit do JJZZDé a jjá jjim chchtěl řříct žeže ssou blbý, aale ppři ttom – bbb – ssem se zzasssek a nnemoh ddál, ttak ssemm jjim ddal ppřes dddržku a vloni zz ttohho ppak mmarroddovalli."

Dál tu byl nervák Eman, postrach důstojníků od bojových jednotek. Když ho zastavili, že je nepozdravil, chytil jednoho z nich za klopy, vyzvedl ho do vzduchu a začal s ním třást : "Neser mě, já mám papíry na hlavu, že jsem blázen a když tě tady ztřískám, nic se mi nestane!"

Možná mezi námi bylo i pár šikovných simulantů, ale to bylo vojenské tajemství. Horší bylo, že se dělalo za malý žold a cigarety, tehdejší nejlacinější Detvy. Říkali jsme jim hřebíky do rakve. Byla hrozná bída, byli jsme nejchudší PTPáci v republice. Odpovídalo tomu i oblečení. Měli jsme jen jedny vycházkové šaty pro dva lidi a pracovní hadry z různých kusů sešité. Košile byla šedá, tričko, kabát a lodička byla modrá, plátěná po německém wehrmachtu. Kalhoty byly rajtky, nebo šortky po německém Afrikakorpsu, šněrovací boty a spinky přes kalhoty.

Ale mělo to jednu výhodu. Když jsme vykládali rozbité vozy z vagónů na nádraží, kolemjdoucí si mysleli, že jsme trestanci, a házeli nám potajmu cigarety a svačiny. Byl tam také s námi důstojník, co přebíral papíry od nákladů a lidé si mysleli, že nás hlídá. Taky jsme svého času obdělávali posádkovou zahradu, vytvořenou z fotbalového hřiště, ale měli jsme malé výnosy. Zelenina se totiž prodávala přes plot paničkám, co si pro ni jezdily s kočárky. Hlavní zahradník to zažaloval a bylo po kšeftu.

Také se tam přerovnávaly a skladovaly postroje na koně, sedla, opratě a podkovy. Jeden selský synek z Hané, když se dostal na dovolenou domů, táhnul sebou vždy do vlaku balík, div mu to ruku neutrhlo. Stejně to nebylo na nic, protože je i s rodiči za čas vystěhovali jako kulaky. Ty vagóny jsme vykládali hlavně v neděli, a tak jsme šli za doktorem, aby nám vymohl, že když děláme v neděli, máme mít volno v pondělí.

Před okny naší světnice bylo komandýrské cvičiště, kde ještě učili nováčky jezdit na koních. Vypozorovali jsme, jak jeden četař instruktor zařizoval, že ti mlíčňáci padali do vodního příkopu. Měl na to vycvičenou kobylu tak, že na tiché hvízdnutí prudce zastavila a bažant ji přeletěl přes hlavu do vody a ještě dostal vynadáno. Četař se pak předváděl v sedle a ukazoval, jak se správně jezdí. Tak jsme pootevřeli okno, a když se zase předváděl na kraji příkopu, hvízdlo se a byl ve vodě. Vylezl ven s vytřeštěnýma očima, nakopl koně, ale hrdinně nasedl a po dalším hvízdnutí byl ve vodě zase. To už mu došlo, že to není jen tak, přiběhl k vyjeveným vojákům a strašně se na ně rozeřval, až z toho začal chraptět. Oni neměli ani tušení co se děje. Byli z toho ježdění stejně úplně nešťastní, protože byli v civilu buď krejčí, ševci, nebo úředníci.

Když jsme se pak ptali důstojníka, proč nedají ke koním raději sedláky, řekl nám, že kdyby tihle za války padli, nic se nestane a sedláky pak můžou dát ke kobylám od pěšáků vždycky.

Druhý den měl už četař od jezdectva jinou partu a my jsme čekali u přivřeného okna. Když zase na naše písknutí dvakrát spadl, ztratil hlas úplně. Nechal si přivést jiného koně a nováčci už do vody nepadali. Takže my, nespolehliví PeTePáci, jsme pomohli vojákům ve zbrani k lepší vojně!

Podle barvitého vyprávění starého trempa Honzy Ledňáčka Placka ze Sokolova sepsal Ladislav Frank Nykl. Oba jsou již na pravdě boží.

 

 

Horydoly.cz  Levičácké totality nacismus a komunismus

1917 Hoši od Zborova: Legionáři proti Rudým

1938 Žijí mezi námi ještě Židé?

1940 Milion zavražděných Židů, Poláků, Cikánů, Sovětů

1941 Vzpomínky sochaře Antonína Nykla na Mauthausen

1944 Vyvraždění terezínského rodinného tábora

1944 Malý eficientní koncentrák Mauthausen

1945 Krvavá dozorkyně, dříve bavorská selka

1945 Schindlerův seznam

1945 Američané nabídli zajetí. Rusové kulku do týla.

1945 Sověti postříleli vlastní lidi

1945 Kdo byl generál Vlasov? Hrdina nebo zbabělec?

1946 Německá nacistka ze západočeského zapadákova

1948 Železná opona

1949 Památník Vojna u Příbrami

1950 Americký brouk mandelinka bramborová 

1950 Černí baroni bez legrace

1951 Vlak svobody z Aše do Selbu

1951 Památník na bitvu u Sokolova

1952 Ježíšek není a dárky nosí Děda Mráz

1952 Bedřich Reicin roztáčel kola komunistických dějin

1953 Doktor Máj z Jáchymovského lágru

1955 Za komunisty nemůže slabá paměť, ale nedostatek inteligence

1956 Ivan Stěpanovič Koněv utopil v krvi Budapešť

1957 Ptení u Prostějova: Je strach žít!

1959 Česká socha vítá v Mauthausenu

1961 Berlínská zeď

1961 Prožil jsem socialismus v Karlových Varech

1963 Jeden malý zapadlý komunistický koncentrák

1968 Ruské tanky v Karlových Varech 1968

1968 Sovětské tanky v Praze

1968 Likvidace inteligence v roce 1968

1969 Jan Zajíc se upálil pro svobodu

1970 Smuteční oheň za Jana Palacha a Jana Zajíce

1972 Malý příběh jedné pozvánky

1977 Krabice od bot Thermal

1980 Komunistka, milenka, demokratka Jana Nagyová (Nečasová)

1988 Polský kanál: Neúspěšná cesta za svobodou

1989 Bourali jsme vesele zeď z betonu a ocele

1990 Je to prosté: Svoboda!

1992 Díky za Rudé Krávo!

2012 Svoboda slova na Karlovarsku?

2012 Václav Sloup je hajzl. Vždycky si to budu myslet

SDÍLEJ:

Diskuse

Ochrana proti spamu. Napište prosím číslo dvacet-čtyři:

  • Captcha Image

Diskuze k článku

PTP se pozdeji zmenily v technicke prapory. . . . . .

Byli tam odvedeni takovi kteri neumeli cist a psat, jako byl byl vojin Cyczo, muz cikanskeho puvodu z Novych Zamku, nebo vojin Slovik, syn baci z nejvychodnejsiho Slovenska.....

Neříkám že ne. Ale oni ckáni tam byli vesměs jako sociálka - tatíkové velkých rodin. A je zajímavé, že jak jsem psal, tak tam protlačil jeden místní soudruh svýho kluka zedníka. Takže ono to nebude vše podle p. Beránka. Spousta jiných jak také bylo uvedno se tam tlačili, protože nemuseli blbnout v kasárnách (možná nějakej měsíc museli nějaký základní výcvik), ale raděj makali a ještě něco dostali.  Takže i protekční dětičky.

  • Autor Honza
  • Datum a čas 25.11.2024 13:23
Reaguj
PTP se pozdeji zmenily v technicke prapory. . . . . .

 . . . . . . .tam to nebylo tak divoke, ale i v techto "novych " praporech bylo asi 30 % odvedenych, kteri byli urceni ke sluzbe beze zbrane. Byli tam odvedeni ti kteri byli potrestani i treba za civilni cin - treba ve Sturove jsme meli cloveka ktery na Ostravsku jako civil vyloupil 86 trafik a  ja jsem byl donucen ho odvezt do Ostravy na soud.

Byli tam odvedeni takovi kteri neumeli cist a psat, jako byl byl vojin Cyczo, muz cikanskeho puvodu z Novych Zamku, nebo vojin Slovik, syn baci z nejvychodnejsiho Slovenska. Ten dokonce nedokazal odecist hodiny na hodinkach – tam kde zil zadne hodinky nepotreboval.

Pravi remeslnici v tomto praporu nebyli, a asi dnes nikdo nevi proc.

Take « generallita » - tedy dustojnici - byli k tomuto praporu poslani z trestu po nejakem prusvihu.

Ve Sturove to bylo slabe pokracovani PTP a my jsme nestaveli domy nybrz jsme naznacovali vojenskou vyuku zenistu.

Reaguj
půl pravdy

Mezi lidmi byl tehda rozšířen onen název "aktivní soudružka" což pochopitelně neplatilo jen o ženách. A ten jak můžeme občas vidět nevymizel dodnes a jak se zdá, je to typicky český fenomen. To jen pro doplnění předchozího...

  • Autor Honza
  • Datum a čas 24.11.2024 10:02
Reaguj
půl pravdy

S těma poliicky a zdravotně nspolehlivejma je to jen půl pravdy. Ta druhá je, že tam režim hrnul i řemeslníky a různé specifické odbornosti, které byly v rámci "budování socialismu" potřebné (zejména na stavbách a při obsluze strojů). Takže prastrejc si na vojně u PTP v rámci staveb socialismu vydělal na barák. Dost záleželo na tom, kam se kdo dostal (případně komu ležel v žaludku) a občas i na tom, co kdo uměl.

Jinak je dobré vědět, že peklo z každého režimu dělají uvědomělí občané a nejhorší z nich jsou ti "radioaktivní". Ty v minulém režimu nekončili v KSČ (se svými ambicemi kombinovanými se stupiditou byli nebezpeční), ale velmi často se proto angažovali v uličních výborech Národní fronty, ze kterých z pozice síly šikanovali spoluobčany a cca do roku 1954 i místní stranické organizace. 2/3 udávání a šmírování nešlo přes StB (jak se dnes s oblibou tvrdí), ale právě přes Národní frontu.

  • Autor Střelec
  • Datum a čas 23.11.2024 18:19
Reaguj
Ta informace o zedníkovi není pravdivá.

Když to pán chce vědět, tak jeden rok. 1972  Jinak asi o mě ví víc než já sám...A o té komunistické kamarile vpodstatě souhlas. Ovšem nebyli jen komunisti s rudou knážkou. Byli i oni jejich poskoci co byli ještě horší a ti po 89 reagovali daleko rychleji v převlékání kabátů. (Jednoho takověho spolužáka jsem znal a ten už tehdy říkal jasně. Pro peníze všechno.) Ty považuju za horší lůzu než ony rudochy. Lidi je třeba hodnotit ne "podle  barvy" ale podle charakteru a svědomí....

  • Autor Honza
  • Datum a čas 20.11.2024 23:57
Reaguj
Ta informace o zedníkovi není pravdivá.
Samozřejmě že ano. Ale to byly osmdesátky, možná ještě sedmdesátky. S pétépáky to nemělo nic společného.
Reaguj
Ta informace o zedníkovi není pravdivá.

Nesmysl Beránku. Existovaly vojenské technické prapory, kde se nikdo nemusel nikomu upisovat, natož ďáblu, které stavěly třeba silnice a dostávali nějakou výplatu, která sice nedosahovala výše, jako v civilu, ale špatné to nebylo. Máme v rodině jednoho takového, který coby absolvent u takového praporu byl. Mám také donrého kamaráda, kterého lze spíš považovat za dizidenta a ten zase silnice vyměřoval. Na těch stavbách pracovali samozřejmě jak vojáci, tak i civilisté.

  • Autor Andy
  • Datum a čas 19.11.2024 12:55
Reaguj
Ta informace o zedníkovi není pravdivá.

Píšete o něčem o čem nemáte ponětí. Žádná zkrácená vojenska služba neexistovala. Každy mladý muž si to prostě musel tenkrát  „odkroutit“ naplno. Spíše se vojenská služba prodlužovala, pokud se něco mezinárodně dělo, co neodpovídalo představám vládnoucí třídy. Tušíte špatně – každý sloužil nejméně 24 měsíců a práce pro armádu nebyla zvlášť honorována. Dobré finanční podmínky byly v armádě určeny je těm, kteří se na pevno a prakticky na vždy „upsali ďáblu“. Ti profitovali, ti ostatní na tom byli  špatně.  Jak dlouho jste byl Vy sám konkrétně na vojně? A ve které době?

Doporučuji Vám abyste se konkrétně zeptal nějakého skutečného pamětníka, ten Vám to jasně vysvětlí a pak tady nebudete psát tyto bludy.

Vaše reakce na jednotlivé články pokládám ne za „rudé“ nýbrž za „zrůžovélé“ a čiší z toho jakési omlouvání tehdejší pokroucené doby. Chybou 17. listopadu byl fakt, že nebyl ustanoven zákon, že ve státní službě nesmí být aktivní bývalá komunistická kamarila. To se nestalo a tak máme ve vládním sektoru  dnes členy KSČM, kteří nadále rozšiřují jed minulosti.

Reaguj
Ta informace o zedníkovi není pravdivá.

Abych objasnil.To co píšu vesměs není omlouvání, spíe občas dávám ony provokativní otázky a temata a to nejn co se týče jako tu politiky či minulé doby. Prostě vždy uvést  fakta ať se komu líbí čine. A pokud se minu vedle beru to jako tu i kdekoli jinde a pokud chcete omluvu, tak tedy i s omluvou.. Ja tu dobu nemohu ani pořádně pamatovat. Tak beru to,  že tehdy to asi nebyly ony PTP, ale něco bylo jako zkrácená vojna. Tuším 8 mesíců výcvik a pak ona práce pro armádu i s nějakým honorováním. Jistě by se našli pamětníci, A že o to byl zájem je asi očividné.

  • Autor Honza
  • Datum a čas 18.11.2024 18:45
Reaguj
Ta informace o zedníkovi není pravdivá.

INU – Honzovi, který svými texty vždy nějak jakoby omlouval tu svinskou dobu po roce 1948, bych doporučil aby si přečetl knížku autora Radka Gálise: Černí baroni od Černé věže.

Jsou to příběhy 14ti pravých PTPáku, které inteligentnímu a vnímavému čtenáři zprostředkují informace jako to skutečně bylo.

Do PTP se nikdo nikdy nehrnul, tam byl za trest poslán a v té knížce se jeden dočte proč a za co.

Ta informace od pana Honzy je informace která neodpovídá pravdě.

Do PTP se dostali ti, kteří byli pro tehdejší režim «nespolehliví».

Sám jsem skončil se sedmi mými kamarády u Technického  praporu ve Štúrově sice po roce 1950 ale z velké časti to tenkrát stále  probíhalo jako u původnich PTP jednotek. A tak vím  co píšu. 

Reaguj
Celkem 12 příspěvků v diskuzi


Krkonoše AKTUÁLNĚ 2025

Krkonoše AKTUÁLNĚ 2025

Přinášíme turistické novinky z Krkonoš - nejvyšších českých hor, národního parku a eldoráda outdoorových nadšenců.... celý článek

Kluziště na Vypichu v Praze

Bruslení v Praze 2024/2025

registrovat

Podívejte se na inspiraci k cestování po Evropě.
Hledáte si ubytování v ČR nebo na Slovensku? Doporučujeme chaty a chalupy k pronájmu za nejlepší ceny. I levné ubytování si najdete na portálu MegaUbytko.cz.
CHORVATSKO 2024 levné ubytování v apartmánech a pokojích po celém Jadranu bez provize cestovkám.







Nejčtenější články

Krušné hory AKTUÁLNĚ 2024

Krušné hory AKTUÁLNĚ 2024

Nejdelší a nejrozlehlejší hory v České republice najdete na severozápadě. Přečtěte si krátké zprávy z Krušných hor, Krušnohoří a Podkrušnohoří.
Kde se natáčely Tři princezny?

Kde se natáčely Tři princezny?

Vánoční televizní pohádka Tři princezny se natáčela na atraktivních lokacích.
Kouzelná Křišťálová zahrada v Troji

Kouzelná Křišťálová zahrada v Troji

Botanická zahrada v pražské Troji od adventu do února rozkvétá krásou křišťálových květů i plameňáků zrozených v ohni a dovedných rukách uměleckého skláře Jiřího Pačinka a jeho kolegů. Ve dne v přirozeném světle, večer ve fantastické
Karlštejn v zimním hávu: Když císařský hrad šeptá do ticha

Karlštejn v zimním hávu: Když císařský hrad šeptá do ticha

V ranním oparu se tyčí silueta monumentálního hradu. Mrazivý vzduch štípe do tváří a pod nohama křupe čerstvě napadaný sníh. Karlštejn v zimě odhaluje svou jinou, tajemnější tvář. Zatímco v létě se zde musíte
Vánoční trh na Čechově náměstí v Praze

Vánoční trh na Čechově náměstí v Praze

Tři stánky, betlém a dětský vláček. Tak vypadají vánoční trhy na Náměstí Svatopluka Čecha v Praze.

Kalendář akcí Zobrazit všechny akce

AKCE KDE INFO KDY ČAS
La Grande Odyssée Francie, Haute Maurienne 11.-23.1. Mushing 11.1.
Šediváčkův long Deštné v Orlických horách. 21.-25.1. Psí spřežení a sněžná kola 21.1.
Fitur - veletrh Španělsko, Madrid 22.-26.1. 22.1.
Vídeňský ledový sen - bruslení Rakousko, Vídeň 23.1.-2.3. 23.1.
Adventur - veletrh Litva, Vilnius 24.-26.1. 24.1.
Kolem světa Plzeň, Měšťanská beseda Cestovatelský festival 25.1.
Přeštická lokálka Přeštice, škola Josefa Hlávky 25.-26.1. Výstava železničních modelů 25.1.
Boot - veletrh Německo, Düsseldorf 18.-26.1. 26.1.
CMT - veletrh Německo, Stuttgart 18.-26.1. 26.1.
Rohačky - závod na saních Malá Úpa 26.1. 10:00

Diskuse

Sněžka historická Horydoly, 20.1.2025 15:49, 5 příspěvků
INU Honza, 20.1.2025 14:07, 5 příspěvků
Ještě stěna v Telči Jenna Yaine, 20.1.2025 13:36, 118 příspěvků
INU Honza, 19.1.2025 13:57, 1 příspěvek
Dotaz na přechod vrcholu přechod, 17.1.2025 22:13, 12 příspěvků
Popradské Skiák, 16.1.2025 14:25, 2 příspěvky
Popradské pikovoda, 14.1.2025 22:11, 2 příspěvky
trasa na běžkách Jarda, 13.1.2025 10:24, 5 příspěvků
trasa na běžkách Kuba Turek, 13.1.2025 10:09, 5 příspěvků
trasa na běžkách Jarda, 13.1.2025 9:50, 5 příspěvků

Fórum Zobrazit všechny příspěvky

Závod rohaček – Memoriál ... Horydoly , 21.1.2025 2:46
DECOLED Horydoly , 9.1.2025 21:34
Češi začínají v lednu hub... Horydoly Open, 9.1.2025 9:53
termíny testovaček lyží B... Horydoly Open, 9.1.2025 9:50
Troja Florbal Cup Horydoly , 8.1.2025 19:25
Re: Střední Čechy turistické Horydoly , 6.1.2025 14:18
Novoroční virtuální běh p... Horydoly Open, 2.1.2025 17:12
Nesmírně zásadní text, uk... milan šupa, 27.12.2024 19:27