Dnes ministr připomíná především dotace, kterými chce podpořit pozici České republiky na světovém trhu turismu, ale ještě před pár měsíci bylo jeho důležité téma sazba daně z přidané hodnoty na ubytovací služby. Chtěl ji zvýšit z dosavadních pěti na devatenáct procent, čímž by zvedl ceny tuzemských zájezdů a ubytování a přímo tak poškodil klienty a nepřímo podnikatele v cestovním ruchu.
Ač zásluhou unionistů vládou zamýšlené zvýšení DPH neprošlo, ještě na konci října Jiří Paroubek prohlašoval na tiskové konferenci svého ministerstva: „Nedávám nikomu naději na její snížení. Nemohu rozhýbat mozaiku, na které byl zákon o DPH vystavěn.“ O chvíli později pokračoval: „Respektuji názor vlády, jejímž jsem členem. I já jsem hlasoval pro programové prohlášení.“ Podle ministra si státní rozpočet nemohl dovolit výpadek pěti miliard korun, o který by se snížily příjmy státního rozpočtu při pětiprocentní dani. Jinak řečeno, Paroubek do poslední chvíle usiloval o co možná největší vyždímání hadru, který pro něj představovali podnikatelé.
Proti podnikatelům
Podnikatelským svazům natruc udělal koncem loňského roku ještě jednu nepříjemnost. Z ničeho nic odvolal šéfa vládní agentury na podporu cestovního ruchu CzechTourism Davida Gladiše. Ten ji přetvářel z tehdejšího molocha Centrály cestovního ruchu a otevíral ji světu a spolupráci s komerčními subjekty.
Těsně před odvoláním Gladiše se tuto zprávu dozvěděly profesní podnikatelské svazy a žádaly ministra Paroubka a dokonce i předsedu vlády o zachování agilního šéfa v čele CzechTourismu. Ministr přes jejich protesty Davida Gladiše odvolal za drobné nesrovnalosti v papírech. „Bylo nutno změnit propagaci České republiky,“ říká Jiří Paroubek dnes. Kam míří? „V loňském roce (pozn. red.: v době Davida Gladiše v CzechTourismu) k nám přijelo o čtvrtinu více turistů ze zahraničí, než v předchozím roce. Za optimální trend považuji každoroční nárůst o 10-15 %.“
Další sociálnědemokratický nápad z Paroubkovy dílny se týkal přímo cestovních kanceláří. Pojistky proti úpadku by prý mělo mít pod palcem jeho ministerstvo. V případě, že cestovní kancelář pojistku neuzavře do stanovaného termínu, ministerští úředníci by jí odebrali licenci. Dosud to tak dělají živnostenské úřady, ale ministr se domnívá, že špatně. Tuto ideu zatím nestihl uplatnit.
Přijeďte k nám
Ministr Paroubek se chlubí penězi, které získal pro cestovní ruch na letošní rok. Snad něco zbude také na podnikatele. „Jsem člověk, který dokáže zajistit peníze. Však mne znáte už z pražské radnice,“ říká žoviálním tónem.
Na propagaci Česka v zahraničí už prý má 238 milionů korun ze strukturálních fondů Evropské unie a další desítky milionů korun slibuje na propagaci domácího cestovního ruchu. „Hledáme návštěvníky nejen v tradičních zemích, ale také na Východě a Dálném Východě,“ vydává za úspěch svého ministerstva Jiřím Paroubek. Ve skutečnosti jde o souhru politických a ekonomických faktorů, které jsou na Paroubkovi absolutně nezávislé.
Cestovní kanceláře a hoteliéři znovu po deseti letech přitahují klienty z Ruska a Ukrajiny. Vláda jim sice hází klacky pod nohy, protože Rusové a Ukrajinci potřebují na pobyt v tuzemsku víza, ale cestovní kanceláře mají výhodu ve známém prostředí a slušné ceně pro rusky mluvící zákazníky. Jejich návrat do Česka souvisí především s oživením tamní ekonomiky a navázané přeshraniční ekonomické spolupráci, díky které se firmám podařilo omezit placení v hotovosti a vzájemné (oprávněné) podezřívání ze špatných úmyslů.
„Z dálného východu k nám jedou turisté z Číny, Indie, Koreje a Japonska. Praha předstihla v počtu návštěvníků z Japonka i Vídeň,“ říká Paroubek. Opravuje ho indický velvyslanec v Česku P.S. Raghavan: „Indové touží poznat svět, zvláště rychle se vzmáhající střední třída, ale Českou republiku zatím vynechávají.“
Ohledně turistiky Číňanů jde zatím spíše o celosvětové očekávání, než o významný růst počtu návštěvníků. Přesto v Pekingu již Paroubkovi předchůdci zařídili expozituru propagační agentury CzechTurism.
Nejezděte do ciziny
Ministerstvo pro místní rozvoj chce podpořit i domácí cestovní ruch. Ale ne jasně a průhledně snížením daní, ale podporou propagačních aktivit. „Chceme ukázat našim občanům levnou a kvalitní dovolenou v České republice,“ prohlašuje muž se socialistickým viděním světa. Jako by se Češi neuměli sami rozhodnout mezi turistikou doma a v cizině.
„Touto cestou jde řada evropských zemí, jako například Francie, Německo a Rakousko,“ uvádí ministr. Jenže s výjimkou Francie si právě tuto propagaci platí aspoň z části svých daní přímo podnikatelský sektor. Rozhodování o způsobu reklamy, inzerce a propagace je tedy částečně v rukou těch, kterým má pomoci v získávání nových zákazníků.
Význam domácího cestovního ruchu vidí Jiří Paroubek ve dvojí rovině. Podle jeho slov si pomohou občané, kteří na dovolené ušetří, i domácí podnikatelé, protože peníze prý zůstanou doma. Jenže ani v tomto případě nemá úplnou pravdu. V době globalizované ekonomiky je zahraniční dovolená velmi často levnější a kvalitnější než domácí a zároveň české cestovní kanceláře vydělávají pěkné peníze na pobytech tuzemských návštěvníků v zahraničí.