Vybudování hřiště byl rozsáhlý projekt, inspirovaný podle německého architekta Rolanda Siegera. Jeho postup spočívá v tom, že se celá akce pečlivě připravila s pomocí architektky a místních rodičů a za „pracovní víkend“ se s rodiči a dětmi hřiště postavilo. Při stavbě byly použity místní materiály – dřevo z lesa a kameny z okolních skal, což mělo i symbolický význam a posilovalo vztah k místní přírodě. Na dražší prvky a práci odborných firem se podařilo sehnat granty - od Nadace Partnerství 22 000 Kč, od Open Society Fund 34 200 Kč. Od rodičů se vybralo 23 000 Kč, roztocké firmy věnovaly „práci“ a materiál v hodnotě cca 50 000 Kč.
V roce 2000 postavili rodiče u Žalovské školy v Roztokách u Prahy dětské hřiště. Proces výstavby i jeho výsledek patří mezi pozitivně vnímané roztocké události posledních let. Poslední březnový den roku 2005 však městský úřad hřiště bez jakékoli komunikace s občany zlikvidoval - zboural a odvezl dřevěný hrad, houpačku, klouzačku a další herní prvky, odhrabal povrch.
Jako důvod uvedl nové předpisy pro dětská hřiště. Rodiče se však již dříve snažili domluvit s orgány města na úpravách. Zvolený postup považují za pochybení úřadu, starosty i volených orgánů města.
Sousedská aktivita
Na budování hřiště se bez nároku na odměnu podílelo v roce 2000 více než 60 občanů především z řad rodičů. Při stavbě byly použity místní materiály, na dražší prvky a práci odborných firem se rodičům podařilo sehnat granty, prostředky věnovaly i rodiče, práci a materiál věnovaly roztocké firmy, samotný Městský úřad Roztoky na projekt přispěl částkou několik desítek tisíc korun, ze které byl zaplacen dřevěný hrad.
Hřiště obdivovali i lidé odjinud. Za čtyři roky, kdy hřiště sloužilo dětem i dospělým, o hřiště pečovali částečně sami rodiče, opravovali rozbité prvky, každoročně natírali dřevěný hrad atd. Údržba poskytovaná úřadem byla zcela nedostatečná.
Před očima školáků
31. března 2005 při dopoledním vyučování se naskytl žákům Žalovské základní školy neuvěřitelný pohled - dětské hřiště vzdálené deset metrů od školy zlikvidovali za pomoci motorizované stavební techniky pracovníci zaplacení úřadem. Dřevěný hrad s horolezeckou stěnou a provazovým mostem odřezali a vyhodili na skládku, klouzačku pro menší děti a houpačku odvezli k uskladnění. U vchodu na hřiště nyní visí cedule s nápisem: „Dětské hřiště se upravuje. Prosíme nevstupujte na staveniště nebezpečí úrazu.“
Likvidaci hřiště i rozpočet půl milionu korun na odstranění herních prvků a oplocení několika hřišť v Roztokách schválila Rada města. Rodiče se nyní ptají, zda bylo zničení hřiště místo jeho úprav skutečně nutné. Nové předpisy pro dětská hřiště neznamenají podle nich nutnost takovéto demolice. Rodiče však především upozorňují na to, že byla zcela ignorována jejich dobrovolná práce a že úřad své záměry nijak předem nezveřejnil. Podle rodičů chybí zastupitelům a úředníkům v Roztokách více než peníze především zájem udělat něco pro děti a mít město hezké.
Možná na podzim
„Mrzí nás, že hřiště, jako jedno z mála pěkných míst v Žalově, úřad nezachoval alespoň do doby, než sežene peníze na nové herní prvky, a nepokusil se o opravu, kterou jsme mu navrhovali. Smutné byly hlavně děti, se kterými nikoho ani nenapadlo promluvit, ačkoliv hřiště pomáhaly vytvořit, a které byly zvyklé hrát si zde se školou i odpoledne. Jsou smutné, že si v létě budou hrát zase jen v hlíně, a diví se, proč jim nikdo nic neřekl a nesnažil se hrad a houpačku s klouzačkou opravit; je to prý nefér,“ říká Irena Chloubová, která výstavbě hřiště spolu s dalšími maminkami věnovala stovky hodin.
Odbor životního prostředí Městského úřadu v Roztokách nyní občanům tvrdí, že již má připravený projekt na osazení nových herních prvků, a chybí jen peníze. Pokud je zastupitelstvo uvolní, tak údajně nejpozději na podzim bude postaveno hřiště nové. Podle ústního sdělení pracovníka úřadu však ve skutečnosti žádný hotový projekt neexistuje, pouze předběžná nabídka dodavatelské firmy.
Přijdou na řadu další
Městský úřad má podle pracovníků Odboru životního prostředí navíc v plánu zlikvidovat v nejbližších dnech herní prvky na dalších hřištích - v ulici Obránců míru, ve Smetanově ulici, v Tichém údolí a další. Tyto záměry prošly poradními orgány a radou města, komunikace úřadu s občany o těchto záměrech byla však opět nulová.