Verdikt Horydoly ****
* zhola zbytečná publikace
** je dobře, že to vyšlo
*** za ty peníze to stojí
**** výborná a poučná publikace
***** to musíte mít
Tento stav zachytila publikace industriální cesty českým středozápadem. Útlou, ale výpravnou brožuru vydalo město Kladno společně s Výzkumným centrem průmyslového dědictví Českého vysokého učení technického v Praze.
Podstata publikace tkví v přehledu významných i obyčejných technických památek z věku průmyslové revoluce ve středočeském kraji. Zachyceny jsou například pivovary, železnice, továrny, hamry, mlýny, ale také doly, vodojemy, plynojemy a vojenské stavby z přelomu minulého a předminulého století.
(Vysvětlení pro mladší čtenáře: V podobných provozech s velkou pravděpodobností pracoval váš dědeček nebo pradědeček.)
Jsme potěšeni, že ohledně nepřístupných nebo nebezpečných objektů průvodce zvolil podobnou strategii jako tento server Horydoly k outdoorovým aktivitám na hraně zákona. V úvodu jeho autoři upozorňují na nebezpečí spojená se vstupem do nezabezpečených průmyslových objektů a doporučují návštěvu skanzenů, případně prohlídku s průvodcem. Zároveň ovšem objekty nevyřazují ze svého přehledu.
Velkou zásluhou autorů je, že popisují i drobné stavby a provozy v dezolátním stavu. Každý je představen současnou černobílou fotografií, krátkým popisem a možností prohlídky zvenku nebo i zevnitř. Text je souběžně česky a anglicky.
U muzeí, skanzenů a informačních středisek jsou uvedeny jejich internetové stránky, otevírací hodiny a adresy. Součástí brožury jsou mapky regionů, podle kterých si čtenář může udělat celkový přehled, o čem ho publikace informuje.
Při pečlivém studiu jsme však objevili aspoň jednu chybu v označení objektu na mapce. Suchomasty totiž nejsou součástí obce Srbsko v centru Českého krasu, ale nacházejí se na okraji této chráněné krajinné oblasti.
Český středozápad zahrnuje v pojetí recenzované brožury Berounsko, Rakovnicko, Slánsko, Kladensko a samostatně i město Kladno. Každý region obsahuje dvě až tři desítky technických památek.
Popisované území se přibližně kryje s chráněnými krajinnými oblastmi Český kras a Křivoklátsko, Podbrdskem a Podřipskem. Jsou to tedy lesnatá a pahorkatá území.
Není divu, že jedna ze tři nejprůmyslovějších oblastí Česka vznikla právě tady, protože příroda to lidem umožnila. Těžilo se tu dřevo, uhlí, železo a vápenec. Využívala se síla vody nejen v řekách, ale také v kdejakém potoce. Zdroje zemědělské produkce v Polabí a Povltaví odtud nebyly daleko.
Nedaleká Praha dokázala spotřebovat hodně průmyslových výrobků přímo od zdroje. Zbytek se jednoduše obchodoval a později rovnou odvážel po solidních cestách, koňkou a posléze i železnicí do vzdálených regionů i do ciziny.
Odtud už byl potom jen krátký krok k chemickému a těžkému průmyslu na Kladně i nedalekém Polabí. Ale to už je jiná kapitola dějin. Ta přišla padesát let po těch, o jejichž díle se píše v brožuře Industriální cesty českým středozápadem.
Praha, Město Kladno a ČVUT 2006. Orientační cena 115 Kč. Brožované. Česky a anglicky.
Ke čtení na stejné téma doporučujeme ještě zvláštní přílohu časopisu Zprávy památkové péče 2001/1. Podrobně se rozepisuje o zachovalých pozůstatcích po kladenských dolech. Text je doplněnž historickými fotografiemi a mapou, kde se doly nacházely. Publikace se jmenuje Kulturní dědictví Centrálního kladenského kamenouhelného revíru.
LÁNSKÁ KONĚSPŘEŽKA: Zimní 70 km z Rakovníka do Prahy
MAPA: Úžasné bohatství kladenského uhlí