Emericyho nářek na Lomnický štít

AKTUALIZACE Nejlehčí výstup na Lomnický štít nese v průvodcovské literatuře různé názvy - Stará cesta, Normálka, Emericyho nárek, cesta cez Mojžíšov prameň, Južný hrebeň.

Obtížnost dosahuje na několika místech 1 UIAA. Převýšení je 460 metrů. Těžší místa byla do roku 2024 osazena řetězy a kramlemi pro usnadnění výstupu. Správa Tatranského národního parku je však nechala odstranit.

Z Lomnického sedla (2189 m) se stoupá po vyšlapaných stezkách v trávě mírně nahoru pod jižní hřeben Lomnického štítu. Pod sebou vpravo máme strmý Kartárikov žlab. Jdeme napravo k mokrým skalním plotnám Mojžíšov prameň (2200 m). Pokračujeme přes suťový žlab a sedélko pod převislou skalní věžkou ve výrazném žebru.

Stoupáme vlevo od ostří žebra do štrbiny Vrátka (2360 m). Jedna varianta vede vlevo malou roklí a na závěr spárokomínem. Druhá častěji využívaná varianta vede asi o sto metrů vpravo, kam se dostaneme traverzovou stezkou pod úpatím skal. Nahoru je třeba lézt strmou plotnou.

Překročíme štrbinu a po pravé straně žebra stoupáme ke skalní plotně Matirkov návrat (2460 m). Zářez a žebro nás dovede k hladké plotně Emericyho nárek (2540 m).

Skalní rokle nás vyvede esíčkem nejprve zprava doleva a pak zleva doprava na položený balvanitý terén. Po něm dojdeme na Lomnický štít (2634 m).

VIDEO Lomnický štít

"V dňoch 3. a 4. júla 2024 v rámci stavebných a technických prác boli odstránené pôvodné reťaze v úseku medzi Mojžišovým prameňom a vrcholom štítu," uvádí oficiální zpráva Tatranského národního parku. "Reťaze nepredstavovali bezpečný istiaci prvok v tomto type terénu. Navádzali na výstup najmä osoby, ktoré neboli spôsobilé na pohyb v horolezeckom teréne, nevedeli sa v ňom orientovať a spoľahli sa výlučne na pomoc reťazí. Po úprave je úsek zabezpečený lezeckými istiacimi prvkami."

Ochránci přírody turistům hrozí: "Toto pravidlo vylučuje z horolezeckého terénu osoby, ktoré nevedia používať istiacu techniku a pomôcky a svojím konaním ohrozujú seba a ostatných." 

Návrat z Lomnického štítu vede stejnou cestou a trvá zhruba 1:00 - 1:30 h. Během sestupu je možné slaňovat z kovových ok.

Na vrchol jezdí kabinová lanovka, ale ta je obvykle zcela zaplněná cestujícím při jízdě nahoru i dolů.

Doporučené vybavení

Horolezecké pohorky, lano 30 m, helma, úvazek, 3 karabiny, HMS karabina, 3 delší smyčky, batoh 30 l, tmavé brýle, ponožky, čepice, kalhoty, nepromokavá bunda, softshell, funkční prádlo, lékárnička, čelovka, opalovací krém, pojištění, peníze, doklady, kompaktní fotoaparát, outdoorový mobil, chytré hodinky. Mohou se hodit trekingové hole. V zimě je potřeba navíc turistický cepín, lavinová výbava (pípák, sonda, lopata), mačky, rukavice a teplé spodní prádlo.

Lanovky, lyže a jídlo

Pro přístup lze využít kabinovou lanovku z Tatranské Lomnice na Skalnaté pleso a dál přestoupit na sedačkovou lanovku do Lomnického sedla. Pozor! V zimě nebere pěší turisty ani není možné koupit jednorázovou jízdenku pro skialpinisty. Ti si musí vyšlapat únavnou sjezdovku po svých.

Stylové je ovšem vyrazit z horské chaty a do ní se vrátit. Skalnatá chata (1725 m) nedaleko lanovky na Skalnaté pleso nabízí jídlo, pití a uybtování pro menší skupiny. 

Horský vůdce může vzít s sebou nejvýše 3 klienty. Všichni dohromady zaplatí za jeho službu 330 eur.

V zimě lze sjet Emericyho nářek na lyžích. Sjezd obtížnosti S5-, E2+ poprvé vykonal Karel Bruk roku 1955.  

Přímo na Lomnickém štítě je v provozu kavárna Dedo, kde se lze napít. Na Skalnatém plese je k dispozici velká jídelna a restaurace.

Prvovýstup na Lomnický štít

Kudy přesně byl poprvé zdolán Lomnický štít, není jasné. Je možné, že na vrchol se dostal již amatérský horník Juraj Fábry z kežmarské rodiny Fábryovců (1770-1790). Rozhlašoval, že se nahoru dostal přes Medené lávky, kde se dolovalo. 

Ze sféry spekulací je předpokládaný výstup nějakého lovce kamzíků. 

Výstup na Lomnický štít byl poprvé zdokumentován Robertem Townsonem. Anglický přírodovědec se dvěma spišskými průvodci stál na vrcholu 17. srpna 1793. Vyšel od Ohniska v Malé Studené dolině. Kudy přesně stoupal není jasné, ale vrátil se stejnou cestou. Barometrickým měřením v měnícím se podmračeném počasí určil nadmořskou výšku. Dosáhl fantastické přesnosti, protože od dnešní výšky se lišil jen o 12 metrů. Své tatranské působení popsal v knize Travels in Hungary.

Lomnický štít nebo Dedo?

Lomnický štít byl od Townsonova měření považován za nejvyšší vrchol Vysokých Tater. Až měření Ľudovíta Greinera v roce 1838 ukázalo na Gerlachovský štít (2654 m). Ještě později odsunula Lomnický štít na třetí místo samostatná Gerlachovská veža (2642 m).

Booking.com

Starší názvy Lomnického štítu - Krapak, Otec, Děd a Königsberg zdánlivě odpovídají jeho dominantní poloze na konci dlouhé rozsochy mimo hlavní hřeben Vysokých Tater. Ve skutečnosti jsou ovšem odvozeny od hornické činnosti na Měděných lávkách a nad Skalnatým plesem.

Anton Marec v knize Po stopách tatranských názvov uvádí, že nejstarší název Krapak může mít dva zdroje. Německý výraz karp označuje strmost a pak je vrchol, čili jde o Strmý vrchol. Nebo se spojilo germánské sloveso grab pro hornickou činnost a bak pro důl, neboli jde o Důl v provozu.

Také staré označení Gróssa neznamenalo ve staré hornické němčině děd ani otec, ale jeho základem bylo kratzen neboli dobývání a těžba. 

I název Königsberg nebyl, jak by se na první pohled zdálo, odvozený od krále, ale od germánského výrazu kenes pro kopání.

Lomnice, potok pramenící ve Skalnaté dolině, dal název nejen Lomnickému štítu, ale také dvěma obcím Tatranská Lomnica a Veľká Lomnica. Staré německé slovo loma při tom označuje důl. Původní název Steinbach byl v hornickém kontextu spíše Rudný potok než dnes Skalnatý potok.

Zobrazit místo Mountains - hory na větší mapě

 Lomnický štít na HORYDOLY

Emericyho nárek 1

Jordánka 2

Medené lávky 2-3

Vidlový hřeben 4-5

Orlowski (Stanislawski) 5

Hokejka 6

Lehce horolezecký přechod Vysokých Tater

Lanovkou na vrchol

Rozhledy z Lomnického štítu