Omyly v názvosloví Vysokých Tater
Zeměpisné názvy ve Vysokých Tatrách vycházejí většinou z lidového názvosloví. Toponyma jsou odvozená od tradičního pojmenování důležitých bodů (štítů, dolin, hřebenů a ples). Mnohdy se jména různě posunula, přepsala nebo už jen málokdo ví, od čeho jsou odvozená.
Občas se můžeme o původním názvu jenom dohadovat. Křiklavým případem byla nedávno přejmenovaná Česká dolina na Ťažkou dolinu. S tím se svezl i Český štít, Česká veža, Česká štrbina a České pleso.
Tatranští nadšení jazykovědci a vlastivědní objevitelé se domnívají, že název nepochází od Čechů, ale je to prý omyl německého kartografa, který špatně zapsal goralské označení pro těžko přístupnou dolinu. Třicet let s tím otravovali na příslušných místech, až byl jejich výklad přijat za jediný správný a dolina dostala slovenský název s národoveckou pachutí.
Ironií osudu ovšem je, že Česká dolina může mít jméno také od Českých Tater. Tímto termínem Poláci tradičně označují Vysoké Tatry za svými státními hranicemi, kam patří i Česká dolina. I termín České Tatry však Slováci neradi slyší.
ANTON MAREC: Po stopách tatranských názvov
6 názvů: Proč se tak jmenují?
Přední znalec názvosloví Vysokých Tater Ivan Bohuš uvádí šest nepochopených názvů významných míst:
Rysy (2499) - pomenovanie vzniklo z goralského "rysy" čo znamená čiary, ryhy. Tie skutočne dobre vidno pri pohľade zo severu na vrchol Rysov ale aj celý úsek severných stien v pokračovaní na Mengusovské štíty - sú to žľaby a šikmé terasy dlho do leta zasnežené a tým sa vinímajúce ako zvislé línie na tmavom pozadí skalných stien.
Povzbuzení nastávajícím rodičům
Zlobivá (2457) - pomenovanie vzniklo podľa výrazných žľabov, ktoré sú charakteristické pre tento štít pri pohľade z Kačacej doliny. Žľab sa po goralsky povie "zlob". Zlobivá teda neznamená štít, ktorí sa hnevá (od českého zlobiti se), ale štít s výraznými žľabmi.
Lyžiarske terény v doline Zlomísk a na Tupej
Gánok (2461) - ide o štít horolezeckej verejnosti známi ako Ganek, pre ktorý je typická mohutná skalná terasa - galéria Ganku, nad 300 m vysokou severozápadnou stenou. Pomenovanie je vlastne prenesený význam gánku ako vyvýšeného priedomia. Ganek je však po goralsky a gánok je po liptovsky teda rečou územia ktoré nemá nič spoločné s danou lokalitou.
Stará cesta na Galerii Ganku a Representanti se připravují
Oštepy - zakončenie hrebeňa Prostredného hrotu (2441), pre ktoré je typický tvar odštiepnutia sa vrcholových partií hrebeňa od hlavného masívu Prostedného hrotu. Oštep je športový nástroj a so skalným masívom charakteristických tvarov nemá nič spoločné.
Dubkeho lávka na Stredohrot a Východní hřeben: 15 délek
Poľský hrebeň (2199) - spišsko-nemecký názov ktorý sa odvinul od mylného nazývania Goralov Poliakmi (zámena vznikla z podobnosti goralčiny a poľštiny). Za Poľským hrebeňom ležiaca Bielovodská dolina bola územím goralov z Jurgova, ktorý ležal na slovenskom území (obec bola predaná Poľsku za časť surovinovo zaujímavého územia Tešína počas ministrovania Beneša v Masarykovej vláde za bývalej ČSR). Poľský hrebeň teda nikdy pred vznikom tohto názvu nebol hraničným hrebeňom medzi Slovenskom a Poľskom a územie za ním na severe, bolo územím Slovenským.
Ťažká dolina, pleso a štít (2502) / Česká dolina, pleso a štít. Dolina s ťažkým prístupom pre pastierov oviec dostala v goralčine pomenovanie "čynsko", čo je po spišsky "češko". Omylom nemeckého mapéra v 19. storočí vzniklo potom pomenovanie s prídavným menom "Česká/český"
Diskuse
Diskuze k článku
České omyly
Ospravedlňujem sa všetkým, ktorých som nechtiac urazil. Samozrejme že som diskutoval len s konkrétnym diskutérom. Iste nájdu sa aj taķí, ktorí majú podobné názory ako on. Prepáčte mi to. Ďakujem.
České omyly
Pane, asi se nějak míjíme, což je mi líto, poněvadž máme oba dva rádi Tatry a zřejmě o nich něco víme. Takže to zkusím vyjasnit:
Nezpochybňuji já ani kdokoliv v Horydoly,cz/Horydoly.sk právo pojmenovat Slovákům cokoliv na Slovensku. Jenom se vyjadřujeme k tomu, proč tomu tak bylo, případně jaký původ název může mít. Děláme to tak nejen se slovenskými a českými názvy, ale také dalšími zahraničními. Pro turistu je totiž zajímavé vědět, proč a jak se jmenuje místo, kam míří.
O Polském hřebeni jste začal sám. Ona citace v našem článku pochází právě od Ivana Bohuše.
Onen kartograf byl ve skutečnosti generál Albrecht von Sydow. Překlep se samozřejmě může stát nám stejně jako Vám. Já jsem zase nepřesně v této diskusi uvedl jeho roli - samozřejmě to byl Prušák, ale jeho dílo posloužilo především návštěvníkům z Uherska, kteří jeho cestopis spojený se dvěma mapami využívali dlouhá desetiletí při turistické exploataci Vysokých Tater. Zde je Sydowova mapa.
- Autor Kuba Turek
- Datum a čas 5.10.2015 17:27
České omyly
Pane Toci, nebo jak se jmenujete. Vemte prosím na vědomí, že někteří z nás se stydí za to, co sem kdo do článku občas napíše. Tak nás prosím neházejte do jednoho pytle s autorem a pište v jednotném čísle, oslovujte jen jeho.
Myslím konkrétně tento vás odstavec:
Nakoniec ešte jedna poznámka. Nerozumiem tomu, prečo sa na Vašej internetovej stránke neustále zaoberáte slovenskými reáliami. Nie ste odborníci, na názvoslovie ani na iné problémy dotýkajúce sa napríklad slovenských ...
Samozřejmě že s vámi souhlasím, co jste sem napsal. Alke máte smůlu v tom, kdo ten článek asi napsal:-) Diskuze opravdu nemá smysl ...
České omyly
A ešte dovetok k tomu nemecky mluvicimu kartografovi v službãch Uhorska. Bol to pruský dôstojník geograf Albrecht Sindow. Napísal dielo: Bemerkunden auf einer Reise im Jahre 1827 durch die Beskinden uber Krakau und Wieliczka nach den Central Karpaten . Berlin 1830. ( Poznámky z cesty v roku 1827 cez Beskydy, Krakow a Wieliczku do Centrálnych Karpát vydané v Berlíne). Ako môžete tvrdiť také hlúposti, že bol nemecky hovoriaci kartograf v službách Uhorska. Nič o tom neviete.
České omyly
Už s Vami nemienim diskutovať. Hráte sa na slovíčka. Ovce alebo dobytok nie sú podstatné. Dúfam,že názov Poľský hrebeň je Vám už jasný a rovnako aj České Tatry. A Ťažká dolina, pleso, štít? Ten sa bude tak volať aj keď budete o tom sto rokov polemizovať. Ste nenapraviteľný , nepoučiteľný a zarputilý človek. Navyše dovolím si tvrdiť ,v tejto téme ,totálny laik. Nemám čas na neplodnú polemiku. Pozdravujem prekrásnu českú zem a všetkých múdrych ľudî , ktorí v nej žijű a majú radi Slovensko aj s jeho Tatrami a ich názvami.
České omyly
Aha, takže se mnou souhlasíte. Sice to popisujete poněkud květnatě, ale ano - přes Polský hřeben to byly ovce nebo jen zboží, ano - teorie o těžké i české dolině jsou rovnocenné.
P.S.: Byl to německy mluvící kartograf ve službách uherské země, jejíž součástí bylo Slovensko.
P.P.S.: Ivan Bohuš je samozřejmě nejuznávanější znalec tatranského názvosloví a jeho syn pokračuje v jeho stopách. Proto ho také v tomto článku citujeme. To, že jsme uvedli Jasan Bonuš (známý taneční mistr), byl náš překlep. Děkujeme za upozornění.
P.P.P.S.: Zabýváme se slovenskými reáliemi, protože to naše čtenáře zajímá. Možná jste si nevšiml, ale kromě české verze www.horydoly.cz existuje souběžná verze www.horydoly.sk
- Autor Kuba Turek
- Datum a čas 5.10.2015 16:07
České omyly
Poľský hrebeň: Nič si nepredstavujem. Citoval som z knižky uznávaného historila Vysokých Tarier Ivana Bohuša. Pravdepodobne Vám to meno nič nehovorí. Je autorom mnohých historických knižiek o Tatrách. Ak napísal, že pašovali dobytok, tak učite nehnali stáda kráv, volov, koní a pod. cez hrebeň. Možno jednu - dve kravy, neviem. Vtedy nezaznamenávali to do historických análov. Možno len pašovali tovar. Ale to nie je podstatné. Pravdepodobne to boli, okrem iného tovaru, ovce. Tie sa dokážu pohybovať aj po málo prístupnom teréne. Dnes sú tam reťaze, ale v 17. storočí neboli pašeráci takí "zhíčkaní" ako dnešní turisti. Pokiaľ ide o hranicu Poľský hrebeň, odporúčam Vám, aby ste si preštudovali staré mapy. Poľský hrebeň nikdy netvoril hranicu medzi Poľskom a Uhorskom. Pozri: http://www.hory.sk/images/tatry_1896b.jpg
Ťažká dolina: Pastieri určite nevynášali ovce cez prahy. Ovce chodia po ťažkých terénoch a aj pastierom, zvyknutým na zlé terény, sa táto dolina zdala ťažká, keď ju tak pomenovali. V 17. storočí o Čechách v tomto kraji nikto asi nevedel. A nepochybujem, že meno doliny bolo, ako uvádza Ivan Bohuš, bolo skomolené do češtiny, veď je to prirodzené. Potom v 19. a takmer celom 20. storočí sa preberalo zo starých sprievodcov a turistických máp, ktorých autormi boli najmä Česi. Za prvej republiky to bolo prirodzené, veď Česi boli na Slovensku ako doma, zastávali takmer všetky rozhodujúce posty a úrady. Po druhej svetovej vojne sa to bolo tiež celkom prirodzené, veď sme boli jedna kajina a prečo by Česi nemali mať v Tatrách svoj štít, dolinu a pleso? Až po vzniku Slovenskej republiky sa Slováci vrátili k pôvodnému názvu. Netreba im to upierať. Prečo by si nemali nazvať vo svojej krajine čo chcú a ako chcú?. Nakoniec vrátili sa len k pôvodnému historickému názvu a to im nemožno zazlievať. Viete, možno neviete, že Slovensko s Českom spája Česká cesta? Vedie z Moravy cez Holíč, Senicu, Jablonicu, Trnavu, Galantu.... Bola to pred stáročiami veľmu úzka cesta, ktorá viedla úvalmi ( ujezdmi) pomedzi Malé Karpaty. Dnes je z nej už len lesná cesta, ale stále sa volá Česká cesta. Slováci proti jej názvu nič nemajú!!!!! Ťažký štít, dolina i pleso už nikdy nebudú české. To Slovákom nemôžete upierať.
České Tatry: Mnohí Poliaci od vzniku Českoslvenskej republiky vždy spájali Slovákov s Čechmi alebo skôr naopak. Slováci boli pre nich Česi, a tak v ich hlavách boli aj České Tatry. Po vzniku Slovenskej republiky objavili Slovensko a museli zmeniť České Tatry na Slovenské a konečne vedia, že existujú Slováci. Aj v inom zahraničí sme všetci boli Čeko. Dnes už Slovákom nehovoria Čeko. V Tatrách žijem dlhé desiatky rokov, viac ako máte Vy , a čosi o tom viem.
Nakoniec ešte jedna poznámka. Nerozumiem tomu, prečo sa na Vašej internetovej stránke neustále zaoberáte slovenskými reáliami. Nie ste odborníci, na názvoslovie ani na iné problémy dotýkajúce sa napríklad slovenských hôr. Akceptuje už konečne realitu a správajte sa ako kultivovaní ľudia. Tu na Slovensku nikoho nezaujíma, ako ste si ,napríklad, pomenovali Vaše hory v Krkonošiach alebo inde. Je to Vaše právo. Aj Slováci majú právo na to čo si doma urobia a ako napríklad niečo pomenujú. Zbavte sa už konečne mentorstva. Máme vás radi a nechceme, aby sme na seba brechali. Je to úplne zbytočné a smiešne.
České omyly
Pokud si pod pojmem dobytek představujete ovce, tak to podél dnešních řetězů bylo jistě možné, i když riskantní a velmi namáhavé pro zvířata i lidi. Pokud i jiný dobytek, tak nevím, nevím.
Může to samozřejmě být podobný problém jako s Českou/Ťažkou dolinou. Teď se preferuje geneze etymologie z jakéhosi těžkého vynášení ovcí přes ty nejméně dva skalní stupně, které jsou na cestě podél Českého vodopádu k Českému plesu.
Jenže stejně tak může být původ názvu v tom, že Poláci vždy nazývali Tatry za svými hranicemi České Tatry a to se přeneslo i na Českou/Ťažkou dolinu a s těžkým vynášením ovcí to nemuselo mít nic společného.
Taková mnohdy nesmyslná přejmenování a zpětné vyýklady se běžně dělají na "dobytém" území. My v Čechách s tím máme bohaté zkušenosti - třeba Česká Lípa alias Böhmisch Leipa opravdu není strom, ale cesta. Nebo Havlíčkův Brod byl vždycky Německý Brod, nebo jsme na několik desetiletí vymazali název regionu Sudety, atd, atd.
- Autor Kuba Turek
- Datum a čas 5.10.2015 12:49
České omyly
Táto informácia je z knižky Ivana Bohuša, ktorú citujem. Presnejšie: " V skutočnosti však jeho názov nevyplýva z hraničnej polohy, ale z toho, že sedlo bolo dôležitým prechodom poľských pašerákov, ktorí tade preháňali dokonca dobytok z Poľska do Uhorska".
Preto, prosim, nepochybujte.
České hory AKTUÁLNĚ 2024/2025
Výlovy rybníků 2024 listopad
Může se hodit
Nejčtenější články
Bolí vás záda či hlava? Aktivujte chodidla!
Perušič se Schweinerem budou příští rok obhajovat titul mistrů světa
Proč dřevěné hračky pro děti? Aby dospělí mohli solit jídlo!
Cyklotrasa podél Knovízského potoka ze Slaného do Kralup
Jak projektovat efektivní kovové konstrukce: tipy a triky
Regiony
Kalendář akcí Zobrazit všechny akce
AKCE | KDE | INFO | KDY | ČAS |
---|---|---|---|---|
Betlémy - výstava | Karlovy Vary, muzeum | 20.11.-19.1. | 20.11. | |
Chráníme divočinu - přednáška | Praha, Klub cestovatelů | Přednáší Anežka Straková a Jan Berounský | 25.11. | 18:30 |
Historie a současnost požárů - přednáška | Jilemnice, Krkonošské muzeum | Přednáší Jakub Morávek | 26.11. | 17:00 |
Muču Kiš - diashow | Praha, Kayak Beach Bar | Přednáší Radoslav Groh | 27.11. | 19:00 |
Něha Himaláje - diashow | Nymburk, Sokol | Přednáší Jan Tráva Trávníček a Petr Jan Juračka | 27.11. | 18:00 |
Křišťálová zahrada - výstava | Praha, Botanická zahrada | 15.11.-2.2. Skleněné sochy Pačinek | 28.11. | |
Boot - veletrh | Německo, Berlín | 28.11.-1.12. Lodě | 28.11. | |
Vánoční výstava | Praha, Betlémská kaple | 28.11.-2.1. | 28.11. | |
Jamajka - diashow | Pardubice, Východočeské muzeum | Přednáší Lenka a František Kadlecovi | 28.11. | 18:00 |
Ptačí svět očima fotografa - diashow | Vrchlabí, Krtek | Přednáší Tomáš Grim | 28.11. | 18:00 |
Diskuse
скупка техники бу в москве | WilliamScoLf, 25.11.2024 3:14, 2 příspěvky |
доставка алкоголя в москве | LouisNer, 25.11.2024 1:22, 2 příspěvky |
půl pravdy | Honza, 24.11.2024 10:02, 10 příspěvků |
půl pravdy | Střelec, 23.11.2024 18:19, 10 příspěvků |
Doplnění | Honza, 22.11.2024 15:07, 6 příspěvků |
když hoří pod plechem | Lukas B., 21.11.2024 14:39, 5 příspěvků |
nasrat@hovno.ch | pikovoda, 21.11.2024 11:28, 5 příspěvků |
Ta informace o zedníkovi ... | Honza, 20.11.2024 23:57, 10 příspěvků |
plechovka pohoda | Honza, 20.11.2024 23:44, 5 příspěvků |
plechovka pohoda | Huze, 20.11.2024 16:28, 5 příspěvků |
Fórum Zobrazit všechny příspěvky
Podzimní školení Akademie... | Horydoly , 21.11.2024 16:23 |
Cestování v digitální éře | Horydoly , 21.11.2024 16:10 |
Regionální muzeum Mělník | Horydoly , 19.11.2024 18:24 |
Svatba | Horydoly , 18.11.2024 14:12 |
Litr balené vody obsahuje... | Horydoly Open, 6.11.2024 23:42 |
Podzim ve Velkých Karlovi... | Horydoly , 6.11.2024 2:28 |
Metropolitní trail Motols... | Horydoly , 1.11.2024 0:17 |
Das war der Cybathlon 2024 | Horydoly , 30.10.2024 23:53 |