Ještěd integral: Ještědský hřeben komplet

Ještědský hřeben se táhne od severu k jihovýchodu, od Jítravského sedla nedaleko německých hranic přes Ještěd do údolí Mohelky u Hodkovic.

Celková délka je 30 km, převýšení 1200 metrů nahoru i dolů. 

Na skialpových lyžích zažijete na Ještědském hřbetu jedinečný zážitek, protože budete většinou sami, ačkoliv nedaleko pod vámi budou proudit pěší výletníci a běžkaři. Potkáte nejspíš jen skupinky turistů na sněžnicích.

Jítravské sedlo (424 m) je skutečným začátkem Ještědského hřbetu. Na starších papírových mapách tudy prochází červená hřebenovka z Lužických hor na Ještěd. Jenže tudy byla postavena rychlostní silnice a značkaři svádějí turisty raději dolů do Jítravy / Deutsch Pankraz, aby mohli komunikaci bezpečně přejít.

Z vesnice tedy vyjdeme po neznačené cyklostezce do sedla a lesními cestami víceméně podle citu stoupáme hřebenem ke skále Havran. Držíme se na širokém hřebeni a dojdeme na dvojvrcholový Jítravský vrch / Schwamberg (651 m). Ve stejném směru pokračujeme na rozcestí červené a žluté turistické značky (640 m). 

VIDEO Ještěd / Jeschken v zimě na lyžích

Podívejte se také na rozšířenou verzi videa se záznamem trasy.

Jdeme po červené a stoupáme skrze linii vojenských bunkrů řopíků na Vápenný / Grosser Kalkberg (790 m). Na vrcholu rostou mohutné buky a duby. Na úbočí pod námi se kdysi těžil vápenec a v bývalých lomech jsou krasové jeskyně.

Krásným dlouhým sjezdem po široké cestě se dostaneme na rozcestí Trávník. V širokém sedle Trávník / Rasenbank (666 m) se nenecháme svést širokou běžkařskou magistrálou, ale stoupáme úvozem. Asi půl kilometru za sedlem stávala turistická chata Rasenbankbaude (686 m), v překladu bouda na travnaté rovince. Výhled z ní býval neobyčejný až do české Prahy a na druhou stranu daleko do tehdejšího Německa, dnes Polska. Boudu postavil Franz Kunze z nedaleké obce Zdislava / Schönbach  roku 1933, a když ji musel opustit při odsunu roku 1945, shořela. Nejspíš ji zapálil sám majitel. 

Po chvíli dojdeme na Zdislavský Špičák / Spitzberg (688 m).

Občas se ukáže omezený výhled do Čech, úvozová cesta stoupá a klesá, jak bylo potřeba vozit pokácené dříví. Smrky na vrcholu Malý Vápenný / Kleiner Kalkberg (687 m) jsou vyžrané od kůrovce, a tak procházíme po rozsáhlé zasněžené pasece.

Ocitáme se u kapličky svatého Kryštofa / Christophoruskapelle z roku 1763. Nevlídným sedlem (595 m) procházela stará pěší cesta z českých Křižan / Kriesdorf do německého Kryštofova Údolí / Christofsgrund s kostelem zasvěceným stejnému světci. Dnes ji sleduje zelená turistická značka. Svatý Kryštof, jeden ze Čtrnácti svatých pomocníků je patronem poutníků, řidičů, cestujících, horských cest a horníků. Níže v Kryštofově Údolí se totiž těžilo stříbro a olovo a na druhé straně hřebene u Křižan zase vápenec. Až do konce 2. světová války byl v kapličce pověšený obraz svatého Kryštofa malovaný na plechové desce. Během odsunu zmizel neznámo kam a teď po obnově kapličky je na jeho místě aspoň fotografie jakési Kryštofovy sochy. 

Dlouze a strmě stoupáme na Lom / Scheuflerkoppe (682 m) a rychle sjíždíme příjemným úvozem do Křižanského sedla / Kriesdorfer Sattel (578 m). Sedlo přechází silnice a pod zemí vede železniční tunel. Na tak důležitém místě stojí pískovcová Pieta. Sousoší z roku 1766 představuje Pannu Marii truchlící nad Ježíšem Kristem sejmutým z kříže. 

Ani v tomto sedle se nenecháme zlákat rovinatou běžkařskou magistrálou a vydáme se znovu do strmého kopce přes Bukovku (672 m) na Malý Ještěd / Moiselkoppe (754 m). Těsně pod vrcholem je divoká, zarostlá, větrná plošina s turistickým rozcestníkem. Tady stával turistická Jäckelova bouda / Jäckelbaude (730 m). Dlouhá léta byla symbolem ještědské turistiky. Poskytovala překrásný výhled na České středohoří, který si dnes můžeme jen domýšlet, byť něco málo je vidět mezi stromy dosud. Boudu postavil roku 1906 penzionovaný voják Wenzel Jäckel. Místo dobře znal, protože zde působil v době vojenské služby jako finanční stráž na proslulé pašerácké stezce. Připomeňme, že česko-německá hranice tehdy vedla po Ještědském hřebenu. Za 1. světové války padl Jäckelům nejstarší syn, za 2. světové války se ztratil sám Jäckel a po válce byla celá rodina odsunuta. Pár let po válce provozoval boudu národní správce Bašík, poté ji převzal podnik Optika Praha a nakonec Lesní správa. Slavná historie boudy skončila neslavně v 60. letech minulého století. Bouda zchátrala a byla stržena.

Červená značka klesá po severním úbočí na křižovatku s běžkařskou magistrálou (690 m) a stoupá ke skále Dánské kameny / Dänstein (720 m). 

Tady se Ještědský hřeben rozšiřuje a komplikuje. Abychom se dostali dál, jedeme po široké rolbované, ale neznačené běžkařské cestě mírně dolů k potoku Rokytka (685 m), kde křižujeme modrou značku, a pak vzhůru na sedlo Černé hory (710 m), kde se připojuje zelená značka.

Zelená nás dovede hlubokým lesem do strmého svahu na rozlehlý zarostlý, dvojvrcholový kopec Černá hora / Schwarzeberg (811 m, 813 m). Za kopcem se ocitneme na rozlehlé pasece, odkud jsou zajímavé pohledy na Ještěd, kam míříme, a na Malý Ještěd, odkud jsme přišli.

Lesem sjíždíme do Tetřevího sedla neboli na Výpřež (769 m). Poprvé za víkend pociťujeme silný cestovní ruch, hluk a nervozitu. Opouštíme přírodu a vcházíme do civilizace. Silnice z roku 1867 je velmi využívanou komunikací z Liberce / Reichenberg do Českého Dubu / Böhmisch Aicha. Navíc je tady parkoviště a zároveň tudy projíždí auta směřující po vedlejší silnici pod Ještěd. Lokalita má název podle formanské práce. Tady se z vozů vypřahaly koně, které pomáhaly vytáhnout náklad z údolí na sedlo.

Znovu se necháme vést červenou značkou. Strmě stoupáme na Ještěd / Jeschken (1012 m). Všude okolo nás proudí davy lidí nahoru i dolů. Vycházkáři, turisté, lyžaři, sáňkaři, bobisté, kočárky, auta, snowboardisté... Nahoře na vyhlídkových terasách u hotelu se přidávají selfíčkáři.

Rozhlédneme se, posvačíme z vlastních zásob a rychle mizíme. Nepodstupujeme tolik námahy a odříkání na turistických lyžích, abychom se tlačili s mnoha lidmi na jednom místě.

Zpod hotelu Ještěd otočíme lyže kolmo dolů. Jižní svah Ještědu pokrývá kamenné moře, ale letos je dost sněhu, aby většinu kamenů zakryl. Jsme tu však po poledni, slunce pálí, a proto je sníh nepříjemně těžký. Sjedeme si tuto kuriozitu, ale jízdu si moc neužijeme. Dojedeme až na parkoviště u chaty Ještědka.

Neváháme, nezdržujeme se, hážeme lyže na ramena, ani nelepíme stoupací pásy na skluznice a utíkáme po svých pryč, co to dá. Po chvíli jsme na Černém vrchu (950 m) a okolo horních stanic sedačkových lanovek Černý vrch, Skalka a Nové Pláně sjíždíme na Pláně pod Ještědem. Lokalita dýchá starosvětským duchem socialistické rekreace. Ovane nás nostalgie po podnikové rekreaci za pár korun. I odtud ale raději rychle mizíme.

Musíme zdolat otravnou část túry. Přestupujeme na modrou turistickou značku. Mírná stoupání se střídají s ostrým výšvihy a krátkými sjezdy. Na cestě pod Hlubockým hřebenem (850 m) vždy řešíme, zda se vyplatí nalepit stoupací pásy, bruslit na lyžích nebo jít pěšky s lyžemi na ramenou. Ani jeden způsob přesunu tady není dobrý.

Těsně pod vrcholem stojí u cesty Památník tábora lidu, který připomíná česko-německou demonstraci z roku 1870, na které se sešlo 30 000 dělníků. O pár desítek metrů dál dosahuje k cestě Nový prales, který vykoupili místní soukromníci a hodlají nechat les svému životu bez jakéhokoliv zásahu člověka.

Široká cesta se nakonec zúží na stezku lesem, sklopí se a konečně jedeme. Les nás vyplivne k hospodě U Šámalů (735 m). Až sem se dá přijet z údolí autem.

Modře značená hřebenovka mírně klesá po širokých pláních Rašovského hřebenu okolo rozhledny Rašovka do Rašovského sedla (582 m). Otevírají se široké rozhledy do Českého ráje, na Bezděz a Ralsko.

Naposledy lepíme stoupací pásy a jdeme k Javornické kapličce (647 m), kde se nám otevírá letecký pohled na Liberec a Jizerské hory nad ním. Romantiku sice kazí horní stanice lanovky, která sem vede z Jeřmanic, ale co naděláme. Pamatujeme si, jak to tady vypadalo bez kovové obludy dříve.

Pokračujeme až na zalesněný Javorník (684 m). Od roku 1899 stál na vrcholu Obří sud, který sem byl dopraven ze stavební výstavy ve Vídni. Sloužil jako hospoda až do roku 1974, kdy vyhořel. V roce 2011 začal na Javorníku fungovat sportovní areál Obří sud, který zahrnuje skiareál, bobovou dráhu, lanovou dráhu a restauraci s penzionem. 

Po červené turistické značce sjedeme s větrem ve vlasech přes osadu Záskalí dolů k Mohelce (370 m) na okraj Hodkovic nad Mohelkou / Liebenau (367 m). Značka nás dovede po Rychnovské ulici až do města. 

Kde strávit noc

Ještědský hřeben je pro většinu lyžařů túra na dva dny. Přímo na hřebeni lze přespat v hotelu Ještěd a v chatě Ještědka, na Pláních a v penzionu Obří sud na Javorníku.

Najíst a napít se dá navíc ve stánku u parkoviště na Výpřeži a v hostinci U Šámalů.

 Ještěd na Horydoly

HISTORIE Ještědský vysílač

LYŽAŘI Ještědský hřeben komplet

LYŽAŘI Ještěd na turistických lyžích

LYŽAŘI Ještěd plný sněhu a lyžařů

LYŽAŘI Nejnebezpečnější lyžování na Ještědu 

SKI NEWS Vánoční lyžování a Tvoje lyže mají známou tvář

HOROLEZCI Lezecké skalky na Ještědu

TURISTÉ Na sněžnicích přes Ještěd

TURISTÉ Vynášení sudu na Ještěd

TURISTÉ Oslavy Ještědu

CYKLISTÉ Na kole z ledové hory

CYKLISTÉ Z Chrastavy na Ještěd

CYKLISTÉ Ještěd, Ralsko a Kozákov

KOLOBĚZKY Z Ještědu do Kryštofova údolí

KOLOBĚZKY Z Ještědu do Mnichova Hradiště

KOLOBĚŽKY Na Silvestra na Ještěd na koloběžce

KOLOBĚZKY Na Ještědu prší, lanovka nejede

KOLOBĚŽKY Na koloběžce v zimě na Ještěd

KOLOBĚŽKY Liberec! Pořád mi stojí Ještěd

VODÁCI Nisa teče pod Ještědem

GEOCACHING Vořechovic powertrail pod Ještědem

GEOCACHING Stromové kešky pod Ještědem

BĚŽCI Zakletý Ještěd Sky

BĚŽCI Ještěd Sky (half) maraton

BĚŽCI Žhavý Ještěd připravil novou trať

BĚŽCI Z jiného soudku

BUSINESS Přimátor a TMR na Ještědu

AUTO Poprvé za volantem luxusního auta Mercedes

OSOBNOST: Rudolf Kauschka, vzor všech horolezců 

Jak jsme to udělali my?

Nestihli jsme ideální hřeben. V sobotu kolem poledního jsme dorazili busem z Prahy do Jítravy. Po červené značce jsme vyšli pěšky pod Vápenný. Tento vrch jsme na pásech podešli po žluté značce. Pásy jsme sundali až v neděli na Ještědu. V sobotu po setmění jsme došli na rozcestí pod Černou horou. Přespali v turistickém přístřešku.
Záznam na Strava.com: 15 km / 6 hod 

V neděli dopoledne jsme došli přes Černou horu a Výpřež na Ještěd. Sjeli jižní stěnou k Ještědce. Pěšky vyšli na Četný vrch a spustili se na Pláně. Střídavě pěšky a na lyžích podešli Hlubocký hřeben. Pak už jsme jeli dolů okolo Šámalů a opustili Ještědský hřeben. Po pastvinách jsme sjeli na Rašovku, na Výhledí a levou větví potoka Bystrá do obce Bystrá. Zasněženou silnicí jsme dojeli na autobusovou zastávku Bílá, Bohdánkov. Protože žádný spoj zrovna nebyl k dispozici, vzali jsme lyže na ramena, vyšli do Bohdánkova a po lesních svážnicích pod lesem sjeli na zastávku Petrašovice, Žďárek. Odtud už jsme museli dojít po svých hlavní silnicí do Hodkovic.
Záznam na Strava.com: 20 km / 7:45 hod

 Doporučené vybavení

* Skialpinistická výbava - skialpové lyže, skialpové vázání, skialpové pásy, skialpové hole, skialpové boty.
* Turistická výbava - batoh 40 l, zapalovač, čelovka, mapa, lékárnička, opalovací krém, tmavé brýle, bivakovací pytel, lopata, spacák, karimatka nebo hamaka, vařič a palivo, nádobí, zapalovač, příbor, nůž.
* Teplé oblečení - čepice, kalhoty a bunda, návleky na boty, 2 páry rukavic, funkční prádlo, ponožky, fleece nebo softshell
* Peníze, doklady, pojištění, outdoorový mobil, kompaktní fotoaparát nebo outdoorová kamera.
* Horké pití v termosce a jídlo na dva dny.

Zobrazit místo Mountains - hory - skály - rocks na větší mapě

 Zima 2020/2021: aktuální reporty na HORYDOLY

SKIALPY 16.2. Ještědský hřeben komplet

BIGFOOTS 12.2. Cukrák: z konce Brd k Berounce 

SKIALPY 10.2. Přes 3 krkonošské kopce

TURISTÉ 8.2. Provazec v Brdech: kdo a proč postavil zeď?

BĚŽKY 8.2. Ďáblická magistrála aneb ráj běžkařů v Praze

TURISTÉ 6.2. Kaple Nejsvětějšího Srdce Páně v Příbrazi

SKIALPY 4.2. Zimní výprava na brdský Tok vlakem, na kole a na lyžích 

BĚŽKY 3.2. Běžkování pod modrou oblohou na Králickém Sněžníku

TURISTÉ 2.2. Hrad Hynšta v Českém ráji

SKIALPY 29.1. Pomezní hřeben v Krkonoších na lyžích

TURISTÉ 25.1. Hostýnské vrchy. Kam vyrazit?

BĚŽKY 16.1. Zimní království na Dolní Moravě

BĚŽKY 14.1. Kde se běžkuje v Lužických horách?

PAMÁTKY 25.12. Zvony na Vyšehradě

HOROLEZCI 17.12. Třídélkový Žabák v Divoké Šárce

CYKLISTÉ 16.12. Prvních zimních 70 km z Rakovníka

HOROLEZCI 5.12. Údolí cesta na Zahradní věž v Jizerkách

CYKLISTÉ 29.11. 90 km na kole před zimou u Sázavy

VODÁCI 26.11. Dolní Ohře za velké vody

HOROLEZCI 25.11. Zbořebý Kostelec - tradiční podzimní lezení

VODÁCI 17.11. Svištíme v kanoi po dolním Labi

VODÁCI 8.11. Řečička s bujnou vegetací

VODÁCI 3.11. Dolní Vlkava na podzimní odpoledne

SKIALP 23.10. Skialpová sezona začala na Zuckerhütl