Krkonošské paseky po imisní katastrofě zarůstají, tetřívci ubývají

Krkonošské paseky po imisní katastrofě zarůstají, tetřívci ubývají
Krkonoše. Špindlerův Mlýn. Pláně.
Autor snímku Kuba Turek
SDÍLEJ:

Lyžařská turistika byla v Čechách vždy populární. Před sto lety její průkopníci nerozlišovali běžky a sjezdovky. Pak se to nějak zvrtlo a buď se jenom běhalo ve stopě, nebo jezdilo na upravených sjezdových tratích. Teprve po sametové revoluci se do Krkonoš a ostatních pohoří masivně vrátila opravdová turistika se vším všudy - stoupáním, sjížděním a jízdou volnou krajinou. Toho se krkonošští ochránci přírody zhrozili.

V Krkonoších vedou boje profesionální ochránci přírody s lyžaři už pěkných pár let.

Pod tlakem reality nakonec museli ustoupit od úplného zákazu skialpinismu a letos povolili osm skialpinistických tras.

Podle představ ochránců přírody je to až až. Podle skialpinistů je to jen první krůček k nápravě poměrů. Jaký div, že minulý pěkný víkend vyrazily davy lyžařů-turistů nejen na povolené trasy, ale všude tam, kam se vždycky běžně jezdilo a jezdí.

Tiskový mluvčí Správy Krkonošského národního parku k tomu vydal zoufalé stanovisko, že díky současnému skialpinistickému boomu vymřou všichni tetřívci, sokoli nezahnízdí a stromky nevyrostou.

Zeptali jsme náměstka ředitele Krkonošského národního parku Jakuba Kašpara na podrobnosti ohledně nejvíce chráněného tetřívka obecného.

Jaké jsou hlavní faktory úbytku tetřívka v Krkonoších?

Hlavní faktory jsou v Krkonoších (stejně jako ve zbytku Evropy) dva - úbytek vhodných stanovišť a nadměrné rušení člověkem. Postupné zarůstání imisních holin v Krkonoších sice snižuje plochu vhodných biotopů, ale tetřívkům zde stále zbývá dostatek prostoru především v ledovcových karech a nad horní hranicí lesa, částečně i na výše položených lučních enklávách (například Zadní Rennerovky).

Co je největší negativní vliv?

Zásadním a klíčovým faktorem pro tetřívka v Krkonoších je tudíž rušení člověkem. Přispívají k němu zejména nelegální aktivity typu již drahně let diskutovaného a dosud nedořešeného skialpování a horolezení v ledovcových karech (kde tetřívci tráví spoustu času především v zimním období, protože tu nad sněhovou pokrývku často vyčnívají jehnědy a pupeny vrb a jeřábů, coby důležitá složka jejich potravy), ale samozřejmě i aktivity legální (např. údržba běžeckých tras rolbou v 1. zóně NP mezi Voseckou boudou a Labskou loukou).

Proč je vymření populace tetřívka v Krkonoších pravděpodobné?

Zatím jsme optimisticky přesvědčeni, že vymření tetřívka úplně aktuálně v Krkonoších nehrozí, ale nabere-li vývoj jeho populace nesprávný směr a bude-li narůstat i jeho rušení člověkem především v zimním období, může to pak být otázka nemnoha let. Krkonoše jsou jedinou oblastí v České republice, kde má tetřívek dostatek prostoru v biotopech krkonošské tundry (kary, rašeliniště, subalpínské a alpínské louky) a částečně i v rozvolněných lesních porostech při horní hranici lesa a na horských loukách. Tudíž tu má největší perspektivu na přežití a tudíž je krkonošská populace klíčová pro jeho přežití v celé republice.

Další naše pohoří jsou na tom již hůře. Zhruba dvojnásobná populace tetřívků v Krušných horách (ve srovnání s Krkonošemi) má po obdobném zarůstání rozsáhlých imisních holin prostor už jen na rašeliništích v montánním stupni. Ta by jí mohla teoreticky stačit, ale rozsáhlé plány na budování větrných farem na těchto stanovištích či v jejich blízkosti, v kombinaci se sportovními aktivitami jsou zde mnohem větším rizikem pro přežití než v Krkonoších.

Podobná situace je také v Jizerských horách, kde je tetřívků už méně než v Krkonoších (pod stovku samců). Po zarůstání imisních holin se tetřívci přesouvají na nemnoho otevřených enkláv a je jen otázka několika málo let, kdy tato tokaniště zmizí.

Kolik kusů v současné době v Krkonoších žije?

Při sčítání krkonošských tetřívků v roce 2001 bylo zjištěno 135 tokajících samců, v roce 2005 128 samců a o tři roky později (2008) 112 samců - tj. o 17 % méně.

Je možné prozradit lokality?

Lokality výskytu tetřívka v Krkonoších jsou k dispozici na našem mapovém serveru. Je třeba si navolit filtr Živá příroda/Tetřívek obecný.

SDÍLEJ:

Diskuse

Ochrana proti spamu. Napište prosím číslo dvacet-čtyři:

  • Captcha Image

Diskuze k článku

Re: Re: Re: ahááá!
Na hřebenech byly samozřejmě části bezlesí vždycky. Kvůli půdním, hydrologickým a povětrnostním podmínkám. Imisní holiny se zalesňovaly v 90. letech plošně (mj. páč se nemohlo tušit, co se chytne a co nikoli). No a samozřejmě horské oblasti jsou opravdu poslední refugia tetřívka, protože z ostatních částí země jsme je vyhnali tím, že jsme se tam usídlili doširoka dodaleka my... Proto třeba na dálném severu (Skandinávie) a východě (Sibérie) nemá tetřívek problém. Krásných míst na tokání tam má dost a lidí, kteří by ho v zimě rušili, nutili vstávat a zmrznout, se mu nedostává.
  • Autor Kuba K.
  • Datum a čas 4.2.2011 15:09
Reaguj
Re: Re: Re: ahááá!
anebo je to nakonec taková tradiční (ve smyslu posledních jánevim 100 let) poslední bašta tetřívků, kam byli vyhnáni zemědělstvím, a dotyčný opeřenec patří do zcela jiných nadmožských výšek, dejmetomustonožka na podmáčené louky ralské pahorkatiny?
  • Autor Lukas B.
  • Datum a čas 4.2.2011 14:27
Reaguj
Re: Re: ahááá!
to byl samozřejmě pokus o vtip. nejsem odborníkem na tetřívky. a v tom co vlastně kde chránit také nemám zcela jasno. (kde tam tokali před imisníma holinama? to se všechno vešlo do karů nebo rašeliniště? sandtnerka uvádí dva recepty...)
  • Autor Lukas B.
  • Datum a čas 4.2.2011 14:13
Reaguj
Re: ahááá!
Lukasi, nepochybně to není důvodem bezzásahovosti, ale šumavským tetřívkům (a nejen jim - taky třeba datlíkům tříprstým) se to nepochybně líbí.
  • Autor Kuba K.
  • Datum a čas 4.2.2011 13:33
Reaguj
ahááá!
takže ta bezzásahovost na šumavě je vlastně vochrana tetřívka! chachá
  • Autor Lukas B.
  • Datum a čas 4.2.2011 13:18
Reaguj
pro info
Ještě pro pořádek dodávám, že odpovědi vznikly nikoli v mé hlavě, ale z informací našich odborníků, především ornitologa Jiřího Flouska.
  • Autor Jakub K.
  • Datum a čas 4.2.2011 10:29
Reaguj
Celkem 6 příspěvků v diskuzi


Zadělávané drozdy od nejslavnější české kuchařky

Zadělávané drozdy od nejslavnější české kuchařky

RECEPT Domácí kuchařka Magdaleny Dobromily Rettigové vyšla 1868 v desátém vydání. V předmluvě píše Antonie Dušánková: "Podáno jest vše tak zřetelně a tak srozumitelnou řečí, že i pouhá začátečnice, zdravým rozmyslem nadaná, bez další... celý článek

Jilemnická 50 je dospělá

Krajinou domova - fotografie, které znáte z televize

registrovat

Podívejte se na inspiraci k cestování po Evropě.
Hledáte si ubytování v ČR nebo na Slovensku? Doporučujeme chaty a chalupy k pronájmu za nejlepší ceny. I levné ubytování si najdete na portálu MegaUbytko.cz.
CHORVATSKO 2024 levné ubytování v apartmánech a pokojích po celém Jadranu bez provize cestovkám.







Nejčtenější články

Zmizelé koleje, zmizelá nádraží

Zmizelé koleje, zmizelá nádraží

TIP HORYDOLY Tři díly výpravné knihy Zmizelá koleje, zmizelé nádraží, vyprávějí o významných železničních tratích, které byly zrušeny nebo přeloženy. Mnohé úseky železnic můžeme vystopovat v terénu ještě dnes.
Lyžujeme v Polsku: spíš běžky než sjezdovky

Lyžujeme v Polsku: spíš běžky než sjezdovky

AKTUALIZACE Zimní Polsko je lákavé především pro lyžaře, kteří bydlí nedaleko a zároveň chtějí poznat něco jiného. Nevýhodou polských svahů je menší množství sněhu. Jsou orientované nejčastěji na severní a tedy návětrnou
Jak se vyhnout běžným chybám v online kasinu Rabona

Jak se vyhnout běžným chybám v online kasinu Rabona

Online kasino Rabona je zajímavým místem pro milovníky hazardu, protože nabízí široký výběr her a atraktivní bonusy. Nicméně i ti nejzkušenější hráči se mohou dopustit chyb, které mohou ovlivnit jejich herní zážitek
PF 2025 Horydoly

PF 2025 Horydoly

Vždy vykročte pravou nohou! Co nejlepší outdoorový rok přejeme všem čtenářům, spolupracovníkům, kolegům a také inzerentům.
Karlštejn v zimním hávu: Když císařský hrad šeptá do ticha

Karlštejn v zimním hávu: Když císařský hrad šeptá do ticha

V ranním oparu se tyčí silueta monumentálního hradu. Mrazivý vzduch štípe do tváří a pod nohama křupe čerstvě napadaný sníh. Karlštejn v zimě odhaluje svou jinou, tajemnější tvář. Zatímco v létě se zde musíte

Kalendář akcí Zobrazit všechny akce

AKCE KDE INFO KDY ČAS
La Grande Odyssée Francie, Haute Maurienne 11.-23.1. Mushing 11.1.
Šediváčkův long Deštné v Orlických horách. 21.-25.1. Psí spřežení a sněžná kola 21.1.
Fitur - veletrh Španělsko, Madrid 22.-26.1. 22.1.
Vídeňský ledový sen - bruslení Rakousko, Vídeň 23.1.-2.3. 23.1.
Eis Total Festival Rakousko, Pitztal 24.-26.1. 24.1.
Adventur - veletrh Litva, Vilnius 24.-26.1. 24.1.
O dřevěného Krakonoše Rokytnice nad Jizerou Skialpinismus 25.1.
Jilemnická 50 - běžky Roudný 25.-26.1. 25.1.
Dunajec - zimný splav Červený Kláštor 25.1.
Branické ledy - otužilci Praha, kemp Kotva   25.1.

Diskuse

День Міста Кіровоград 2024 Vikijyw, 22.1.2025 2:00, 10 příspěvků
blbost nezkušenýho lezce Lukas B., 21.1.2025 23:06, 2 příspěvky
blbost nezkušenýho lezce Piký, 21.1.2025 22:06, 2 příspěvky
INU Honza, 21.1.2025 14:02, 1 příspěvek
Sněžka historická Honza, 21.1.2025 13:51, 6 příspěvků
Sněžka historická Horydoly, 20.1.2025 15:49, 6 příspěvků
INU Honza, 20.1.2025 14:07, 6 příspěvků
Ještě stěna v Telči Jenna Yaine, 20.1.2025 13:36, 118 příspěvků
INU Honza, 19.1.2025 13:57, 1 příspěvek
Dotaz na přechod vrcholu přechod, 17.1.2025 22:13, 12 příspěvků

Fórum Zobrazit všechny příspěvky

Závod rohaček – Memoriál ... Horydoly , 21.1.2025 2:46
DECOLED Horydoly , 9.1.2025 21:34
Češi začínají v lednu hub... Horydoly Open, 9.1.2025 9:53
termíny testovaček lyží B... Horydoly Open, 9.1.2025 9:50
Troja Florbal Cup Horydoly , 8.1.2025 19:25
Re: Střední Čechy turistické Horydoly , 6.1.2025 14:18
Novoroční virtuální běh p... Horydoly Open, 2.1.2025 17:12
Nesmírně zásadní text, uk... milan šupa, 27.12.2024 19:27