Lyžujeme v Polsku: spíš běžky než sjezdovky

Sníh padá jinde

Sníh a vlhkost, které se ženou stovky kilometrů ze Skandinávie do Evropy po rovinách od Baltu a Severního moře, se totiž zastaví až o Krkonoše, Orlické hory a Vysoké Tatry. Teprve tyto hory se jim postaví do cesty. Za hřebeny se vytvoří vzdušné víry a sníh spadne do Česka nebo na Slovensko.

Když ovšem vyjde počasí a napadne vysoká sněhová pokrývka, nebo je nafoukáno dost technického sněhu, je v Polsku hezké lyžování.

Všechny hory na polsko-českém pomezí spadají prudkými severními srázy do rovin. Je to daleko větší kontrast, než u českých hor, které se k hřebenům propracovávají pomalu přes pahorkatiny a podhůří a nejsou tak impozantní, jako na polské straně.

Ideální stav obvykle nastává koncem ledna, kdy je mráz, dost sněhu a tratě jsou sjízdné. Druhé pěkné období bývá v dubnu, kdy už si dole moc nezalyžujete, sníh je mokrý a sjezdovky odtávají. Nahoře ale leží v tu dobu bílý sníh a v údolí se zelená tráva a výhledy do jarních rovin jsou skvostné. Dopolední lyžování na pevném firnu nemá v takových podmínkách konkurenci.

Pro vyznavače sjezdového lyžování je Polsko exotickou destinací. Několik tatranských a krkonošských skiareálů snese profilem tratí srovnání s českými či slovenskými sjezdovkami. Běžkaři jsou naopak naučení jezdit za výborně upravenými stopami k našim severním sousedům. S prudkým rozšiřováním dálniční sítě se do rovinaté země vydává za lyžováním stále více sportovních nadšenců z Česka.

Všechny polské skiareály bez výjimky se snaží poskytovat velmi kvalitní a při tom poměrně levné služby. Každý návštěvník si pochvaluje výbornou gastronomii – excelentně se jí nejen v lepších restauracích a hotelech, ale také v rybárnách, udírnách i u obyčejných kiosků na svahu. Kdo dává přednost vlastnímu vaření v apartmánu nebo pronajaté chatě, je u vytržení z široké nabídky kvalitních potravin za slušnou cenu v obchodech a na trzích.

Běžkování v Jizerkách a Krkonoších

Poláci vybudovali v Krkonoších systém turistických a kondičních běžeckých tras podobný jako je na české straně, ale lyžuje v nich o mnoho méně lidí a tratě jsou daleko širší.

Nástupní místa pro sportovní styl běžkování jsou pro Čechy vhodná především v Novosvětském sedle nad Harrachovem a na Pomezních boudách. Do stopy se tam nastupuje pár metrů za celnicemi.

Jizerky jsou vhodnější spíše pro turisty. Stopy jsou sice upravené, ale pro našince je tam dost daleko. Hory na polské straně jsou opuštěnější než na české. Městečka i vesnice jsou daleko od náhorní plošiny. Sem lze vyjet z Novosvětského sedla nebo využít hraniční přechod pro pěší na hoře Smrk kousek od rozhledny.

INSPIRACE: Na běžky do polských Sudet

Sjezdovky ve Vysokých Tatrách

Nejznámějším lyžařským střediskem na severní straně Tater je Zakopané. Odtud jezdí moderní lanovka na Kasprowy wierch, což je modla polského lyžování. Je nejvýš a sjezdovky jsou na něm nejdelší.

Jeho protikladem je Jurgów. Kdyby nenabízel nádherné výhledy na Tatry a Spiš, zřejmě byste o jeho zastaralé lanovky ani nezakopli, ale takhle je nutné zdejší sjezdovky vyzkoušet.

Skiareál pro začátečníky je nedaleká Gubalowka, který je mimo jiné vybavený kolejovou lanovkou.

O kousek dál se jezdí v malém kompaktním skiareálku Nosal. Podobné je to ve skiareálu Polana Szymoszkowa.

Nejčastěji se mezi rekreačními lyžaři skloňuje Białka Tatrzańska, která investuje velké množství peněz do rozvoje skiareálu, umělého zasněžování, zvyšuje počet sjezdovek a vybavuje je lanovkami. Lyžuje se na svazích pod Vysokými Tatrami.

Na kopečcích přímo v Zakopaném je v provozu dalších deset vleků vesměs vhodných na pár hodin výuky lyžování nebo snowboardingu.

Moderní malé kompaktní středisko pod Vysokými Tatrami je Czorsztyn.

Sudetské hory

Poláci se na rozdíl od Čechů nestydí používat pro hraniční pásmo hor jednotný název Sudety. Spíš než do Krkonoš, Orliček či Jeseníků, jezdí lyžovat do Sudet.

Největší Krkonošské středisko je Karpacz. Odtud se jezdí lanovkou na Velkou kopu s několika modrými a červenými sjezdovkami. Když je sníh, bývá tu přeplněno. Ale za to se jede několik kilometrů pořád s kopce. Běžkaři odtud vyrážejí na hřebenovku. Nejvíc je pěších turistů, kteří stoupají na Sněžku. Skialpinisté si za dobrých podmínek sjedou Sněžku na sever do Polska nebo na jih do Čech.

Další vyhlášený skiareál v Szrenica je v provozu nad obcí Sklarska Poreba. Sjezdaři zde lyžují na severních větrných sjezdovkách. Běžkaři odtud vyrážejí na hřebenovku. Skialpinisté sjíždějí panenské svahy do Čech i do Polska. 

Další známé polské středisko je Zieleniec v Orlických horách na půl cesty mezi Deštným a Duszniky Zdrój. Pokud nechceme jet autem za hranice, přejedeme je na lyžích na Šerlichu u Masarykovy chaty, na lyžích dojedeme k horní stanici vleků a můžeme se vozit na polských sjezdovkách s množstvím vleků a lanovek.

Za Ostravou a Třincem, nedaleko polsko-česko-slovenského Trojmezí se lyžuje ve třech oddělených skiareálech pod jednotným jménem Szczyrk. Co do počtu a rozmanitost sjezdovek jde jednoznačně o hlavní město polského lyžování.

Pod Jablunkovským průsmykem se lyžuje v několika malých skiareálech roztroušených v okolí obce Wisla. Dále pod horami se lyžuje ve skiareálech Czarna Góra a Rzeczka.

Polské Beskydy a Bieszczady daleko na východě

Několik malých skiareálů lze navštívit v Bieszczadech. Když už byste vážili dalekou cestu na jihovýchod Polska, můžete se na kopcích sklouznout, ale za samostatnou návštěvu těch pár vleků nestojí.

O něco blíž jižně od města Nowy Sacz poblíž slovenského Bardejova se sjezduje v moderním skiareálu Jaworzyna Krynicka s kabinovou lanovkou.

Mezi městečky Muszyna a Wierchomla se lyžuje v areálu Dwie Doliny. Kromě sportovně laděného lyžování si můžete užít hřebenové, mírné ale neskutečně dlouhé sjezdy do obou měst, připomínající spíš lyžařskou túru.

Bieszczady jsou rájem pro osamělou zimní turistiku, tramping, skitouring, chůzi na sněžnicích a zimní táboření. Jsou tady populární lyžařské přejezdy se stanem, jako například slovensko-polské Bukovské vrchy mezi Kremencem a Duklou, výstup na Wetlinskou poloninu nebo přechod horského masivu Rawka.

Mazury na severu

Sjezdové areály najdeme i v placatém severním Polsku. Jediná sedačková lanovka v severním Polsku je v provozu na Mazurách ve středisku Piekna gora Goldap.

U města Mragowo jižne od Kaliningradu se lyžuje na hoře čtyř větrů Gora Czeterech Wiatrow

Mezi Olszstynem a Kaliningradem je menší lyžařské středisko Krzyzowa gora.

Do národních parků se platí vstupné

Pozor! Do národních parků se v Polsku platí devět zlotých za den (cca 50 Kč). Vybírá se v budkách na přístupových cestách. Vstupenku lze koupit i přes webové stránky jednotlivých parků.

Polští katolíci nedovolí sáhnout na víru

Polské skiareály jsou o něco dražší než v Česku, hůře upravované a služby jsou obecně horší. Ubytování na horských chatách v polských Vysokých Tatrách je stejně drahé jako na Slovensku.

Jídlo nemusí každému chutnat. Všechno je s vařenou zeleninou, základem jídla je zelí jako například u národního jídla bigosz.

Pozor na zbožnost. Na vysokohorských chatách i v hotelích a ubytovnách se konají pravidelné nedělní mše. Katolické víry se nelze nijak dotýkat, je to v Polsku v podstatě státní náboženství.

INFO: Narty.pl a Mojenarty.pl a Skionline.pl