Lyžujeme v Polsku

Nevýhodou polských svahů je menší množství sněhu. Jsou na severní a tedy návětrné straně hor.

Sníh padá jinde

Sníh a vlhkost, které se ženou do Evropy po rovinách od Baltu a Severního moře, se totiž zastaví až o Krkonoše, Orlické hory a Vysoké Tatry, když se jim postaví do cesty. Za hřebenem se vytvoří rotor a sníh spadne do Česka nebo na Slovensko.

Všechny hory na polsko-českém pomezí spadají prudkými severními srázy do rovin.

Je to daleko větší kontrast, než u českých hor, které se k hřebenům propracovávají pomalu přes pahorkatiny a podhůří a samotné hřebeny nejsou tak impozantní, jako na polské straně.

Ideální stav obvykle nastává koncem ledna, kdy je mráz, dost sněhu a tratě jsou sjízdné. Druhé pěkné období je v dubnu, kdy už si moc nezalyžujete, sníh je mokrý a dole už sjezdovky odtávají. Nahoře leží v tu dobu bílý sníh a dole se zelená tráva a výhledy do jarních rovin jsou skvostné.

Běžkování v prázdné stopě

Poláci vybudovali v Krkonoších systém turistických a kondičních běžeckých tras podobný jako je na české straně, ale lyžuje v nich o mnoho méně lidí.

Nástupní místa jsou pro Čechy vhodná především v Novosvětském sedle nad Harrachovem a na Pomezních boudách. Do stopy se tam nastupuje pár metrů za celnicí.

Jizerky jsou vhodnější spíše pro turisty. Stopy jsou sice upravené, ale pro našince je tam dost daleko. Hory na polské straně jsou opuštěnější než na české. Městečka i vesnice jsou daleko od náhorní plošiny. Sem lze vyjet z Novosvětského sedla nebo využít hraniční přechod pro pěší na hoře Smrk kousek od nové rozhledny.

Sjezdovky ve Vysokých Tatrách

Nejznámějším lyžařským střediskem na severní straně Tater je Zakopané. Odtud jezdí moderní lanovka na Kasprowy wierch, což je modla polského lyžování. Je nejvýš a sjezdovky jsou na něm nejdelší.

Skiareál pro začátečníky je nedaleká Gubalowka, který je mimo jiné vybavený kolejovou lanovkou.

O kousek dál se jezdí v malém kompaktním skiareálku Nosal. Podobné je to ve skiareálu Polana Szymoszkowa.

Na kopečcích přímo v Zakopaném je v provozu dalších osm nezávislých vleků vesměs vhodných na pár hodin výuky lyžování nebo snowboardingu.

Moderní malé kompaktní středisko pod Vysokými Tatrami je Czorsztyn.

Polská strana Krkonoš

Největší Krkonošské středisko je Karpacz. Odtud se jezdí prastarou lanovkou na Velkou kopu s několika modrými a červenými sjezdovkami. Když je sníh, bývá tu přeplněno. Ale za to se jede několik kilometrů pořád z kopce.

Běžkaři odtud vyrážejí na hřebenovku. Nejvíc je pěších turistů, kteří stoupají na Sněžku.

Další vyhlášený skiareál v Szrenica je v provozu nad obcí Sklarska Poreba.

Za Orlickými horami a Jeseníky

Další známé polské středisko je Zieleniec v Orlických horách na půl cesty mezi Deštným a Duszniky Zdrój. Hranice překročíme na Šerlichu u Masarykovy chaty, na lyžích dojedeme po rovině dvě stě metrů k horní stanici vleků a můžeme se vozit na sjezdovkách.

Za Ostravou a Třincem, nedaleko polsko-česko-slovenského Trojmezí se lyžuje ve třech oddělených skiareálech pod jedním jménem Szczyrk.

Dál pod horami se lyžuje ve skiareálech Czarna Góra a Rzeczka.

Polské Beskydy a Bieszczady

Několik malých skiareálů lze navštívit v Bieszczadech. Když už byste vážili dalekou cestu na jihovýchod Polska, můžete se na kopcích sklouznou,ale za samostatnou návštěvu těch pár vleků nestojí.

O něco blíž jižně od města Nowy Sacz (poblíž slovenského Bardejova) se jezdí v moderním skiareálu Jaworzyna Krynicka.

Mazury na severu

Jediná sedačková lanovka v severním Polsku je v provozu na Mazurách ve středisku Piekna gora.

U města Mragowo jižne od Kaliningradu se lyžuje na hoře čtyř větrů Gora Czeterech Wiatrow

Mezi Olszstynem a Kaliningradem je menší lyžařské středisko Krzyzowa gora.

Do národních parků se platí vstupné

Pozor! Do národních parků se v Polsku platí čtyři zloté za den (cca 35 Kč), nelze platit kartou ani eurem. Vybírá se v budkách na přístupových cestách.

Polští katolíci nedovolí sáhnout na víru

Polské skiareály jsou dražší než v Česku, hůře upravované a služby jsou obecně horší. Ubytování na horských chatách v polských Vysokých Tatrách je stejně drahé jako na Slovensku.

Jídlo nemusí každému chutnat. Všechno je s vařenou zeleninou, základem jídla je zelí jako například u národního jídla bigosz.

Pozor na zbožnost. Na vysokohorských chatách i v hotelích a ubytovnách se konají pravidelné nedělní mše. Katolické víry se nelze nijak dotýkat, je to v Polsku v podstatě státní náboženství.

Internet o polském lyžování

http://www.narty.pl

http://narty.onet.pl

http://www.mojenarty.pl