Žiarská dolina na skialpech

Roháče: Slunce v nohách.

Pavel Pospíšil a Kamilka

SDÍLEJ:

V Roháčích zažijete dva meteorologické jevy – buď je celý týden nádherně, nebo úplně hnusně. Není výjimečné, že nasněží za den i metr sněhu a vaše lyžařské ambice jsou v háji.

Závodní skialpinismus v Roháčích.

Skialpfest a Pavel Pospíšil

fotogalerie

Jak na to

Pohled strážce Tatranského národního parku:

Udalosti v Parichvoste

Opäť sa potvrdilo, že Návštevný poriadok TANAP-u je nielen právna norma, ktorá slúži na ochranu prírody, ale aj bezpečnosti nvštevníkov. Mohli zme opäť presvedčiť pri nedávnej tragédii v Parichvoste.

V osudný deň som bol na kontrole v Jaloveckej doline. Pod Lyscom som zbadal staršie zafúkané stopy, ktoré smerovali do Parichvosta. Návštevníci Jaloveckej doliny sú hneď na začiatku Jaloveckej doliny informovaní výstražnou tabuľou o lavínovom nebzpečenstve. Druhá tabuľa informujúca o uzavretých turistických chodníkoch, je pri turistickom pútači pod Lyscom. Boli ignorované obydve!

Nedalo mi to pokoja, lebo stopy išli len hore a dole nie. Vybral som sa po stopách. Pri odbočke turistického chdníka do Hlbokej doliny sa moje zlé tušenie potvrdilo. Stopy pokračovali po chodníku v smere do Banikovského sedla. V takomto lavínovom nebezpečenstve podnikať akúkoľvek túru do Parichvosta sa rovná samovražde.

Tak som si povedal, že pôjdem aspoň po hornú hranicu lesa a pokúsim sa zistiť, že kto podnikol túto riskantnú túru. Na hornej hranici lesa som spozoroval chlapíka v červenej vetrovke. Prešlo mi hlavou, že či tu náhodou niekto nešpekuluje s kamzíkami. Hneď som kontaktoval SMS kolegu a brata v neďalekom Červenci o situácii. Potom som prešiel ku podozrivému chlapíkovi. Našiel som ho ako stráži dva stany. Predstavil som sa, že som z TANAP-u a na požiadanie som mu ukázal služobný odznak. Povedal mi, že má tu ešte štyroch kamarátov, a že sú na túre.

Jeho vystupovanie bolo viac, ako sebavedomé. Miestami som mal z neho obavy. Náš asi 20 minútový rozhovor vyústil dohodou, že zaplatí zálohove pokutu 2000,- KČ, lebo pri sebe tvrdil, že nemá iné peniaze. Dal som mu bloky v hodnote 2000,- Sk a na mňa telefonický kontakt, s tým, že keď večer zídu dole mi zavolá a ja mu vrátim české peniaze a pokutu po 500,- SK na hlavu dorovnáme v Slovenskej mene. Som mu povedal, že ak do večera nezídu dole pokuta sa zvýši na 2000,- Sk na hlavu. On mi na to povedal, že potom ťažko niečo zmôžem, lebo budú v presile. Pri rozlúčke si na mňa overil telefonické spojenie a rozišli sme sa.

Pri zlyžovaní pod Lysec my zvonil telefón. Pán Čihák mi volal, že kamarát mu poslal SMS správu, že ich strhla lavína, a že dvaja chýbajú. Okamžite som volal horskú službu, ktorá hneď rozbehla akciu. Konal som aj napriek tomu, že som mal po predchádzajúcej debate s pánom Čihákom podozrenie, či nejde o zlomyselnosť z jeho strany. Ako všetci vieme, že záchranná akcia s použitím vrtuľníka nie je lacnou záležitosťou. Na druhý deň po tragédii mi pán Čihák zavolal a na recepcii hotela Mních sme pokutu vyrovnali. Ja som mu zálohové české peniaze vrátil a on mi dal slovenské, vzhľadom na tragické udalosti som upustil od ďaľšej pokuty.

Je mi ľúto, že udalosti mali tragický koniec. Mrzí ma najmä tá skutočnosť, ako sa pán Čihák vyjadruje o záchrane a o mne v českých médiách. To je zrejme poďakovanie za to, že záchranári riskovali v extrémnych podmienkach a najmä pilot vrtuľníka pri nalietavaní po tme do Parichvosta svoje životy a ja som niesol riziko falošného poplachu. V prvom rade pán Čihák ako hovoril o sebe, že je hlavný sponzor tohto podujatia a tým aj porušenia Návštevného poriadku TANAP-u a vyhláseného lavínového nebezpečenstva, by sa mal zamyslieť sám nad sebou a priznať svoj podiel vinny. Aké dôsledky bivakovanie a následná záchranná akcia má na krehkú tatranskú prírodu má ani nehovoriac.

Milan Ballo

Vyplatí se proto sledovat předpověď počasí a orientovat svoji návštěvu tohoto slovenského pohoří podle ní.

Žiarska dolina se nachází v centrální části Západních Tater – Roháčů. Je velmi dobře přístupná z obce Žiar, kam lze dojet autobusem z Liptovského Mikuláše. Pokud máte štěstí, jedete až na její začátek. Odtud vede pětikilometrová asfaltová cesta na záchytný bod celé oblasti Žiarskou chatu.

Ubytování

Chata je otevřená celoročně, ubytování je nutno telefonicky rezervovat. Ceny jsou víc než příznivé. Pro našince je ale možná zajímavější nevytápěná ubytovna vedle chaty, kde se mohou Češi složit za 56 Sk/noc a Slováci za 40 SK/noc.

Ubytovna sice není možná to správné slovo, je to půda nad WC s jedním oknem, většinou zapadaným sněhem a matracemi na zemi. Věci se dají usušit na záchodě, kde je topení a teče tam voda.

Ceny piva a jídla jsou parádní. Rozhodně mnohem levnější, než na podobných chatách ve Vysokých Tatrách. Pan šéf je navíc velmi příjemný chlapík.

Ubytovací kapacita je oficiálně 54 míst, problémy s rezervací jsme nikdy neměli. Záleží hodně na termínu. Nezřídka se stane, že jste na chatě sami.

Okolí

Dominantou celé doliny je Baranec (2184 m n.m.), po Bystré druhý nejvyšší Roháčský štít. Jeho vrchol je začátkem hřebene, který ohraničuje v půlkruhu prakticky celou dolinu a napojuje se v Žiarskem sedle na centrální hřeben Západních Tater. Přechází v Smrek (2089), zmíněné Žiarske sedlo, Plačlivo (2126), Smutné sedlo, Tri kopy, Hrubou Kopu a Baníkov (2178), dále pokračuje Pristop (2145), Jalovecké sedlo, Kozie chrbty a končí Raztokou (1948) a Širokou (1890).

Na hřeben se vyráží prakticky vždy ze sedel, normální chůzí tak do dvou až čtyř hodin. Pokud se vydáte do vedlejších dolin, je dobré počítat s delším časovým úsekem.

Vybavení

Nutnost horolezeckého vybavení se odvíjí od sněhových podmínek, které v lokalitě právě panují. Zvlášť centrální hřeben (Žiarské sedlo – Baníkov) bývá bez maček velmi těžko schůdný a to i v jarních měsících. Navíc v zimě často zapadají i fixy a řetězy a bývá tam dost větrno, takže se může hodit i nějaké kratší 9 mm lano. Cepín také nebude od věci, vynikající budou mačky na lyže.

Nezapomeňte, že plný batoh budete tahat pouze od autobusu na chatu, takže skrblit na váze a materiálu nemá moc smysl.

Pokud je někdo romantičtější povahy, není od věci vzít si s sebou stan a na pár nocí si odepřít komfort chaty. Míst na stanování je víc než dost a na ochránce přírody jsme nenarazili. Centrální hřeben v zimě je pro veřejnost uzavřen, i když se běžně přechází.

Počasí

Roháče jsou vyhlášeny tím, že tam moc často slunce neuvidíte. Často se stává, že i když všude okolo je hezky, v Roháčích je úplně hnusně. Bez nadsázky. Místní to dávají do spojitosti s přehradou Liptovská Mara, jejíž obrovská vodní plocha vytváří netradiční klima v celé oblasti, natož pak v dvoutisícových horách v bezprostřední blízkosti.

Pokud jste klikaři a zažijete slunce, máte vyhráno. Není nic lepšího. Pokud jste taky klikaři a zažijete alternativu opačnou, nezbyde vám, než sedět na chatě, pít pivo a modlit se, aby se chatár nesbalil a neodjel do doliny se slovy: ”Pak to tu dobře zavřete, máte to zadarmo…,” jako v našem případě. Bez Tatranů si začnete brzo lézt na nervy a morálka upadne. Každá z možností však nepostrádá své kouzlo.

Laviny

I když v Roháčích zahynul před pár lety československý ministr životního prostředí Josef Vavroušek spolu se svojí dcerou a před pár dny dva mistři světa v raftingu Jiří Kavka a Jan Trefný, troufám si tvrdit, že za dobrých sněhových podmínek jsou to poměrně bezpečné hory. Vyplatí se dbát rad chatára, který ví, co kde už spadlo a co kde má zrovna spadnout. Místní borci mají navíc celou dolinu prochozenou kousek po kousku a opravdu dobře se vyznají.

Nejlepší podmínky bývají v dubnu, kdy na svazích drží pevný firn a sjíždět se dá úplně všechno s minimálním rizikem. Ve žlabech navíc nejsou žádné prahy, potoky či jiné záludnosti, takže sníh většinou pomalu odtává ze zhora, což je důležité. Stát se může samozřejmě cokoli, ale tak už to v životě chodí.

Velký pozor si dejte na nakumulované masy sněhu zvlášť v okolí Baníkova a Príslopu, které při odtrhu bez problému zavalí i přístupovou cestu k chatě. Na jaře roku 2000 lavina dokonce srovnala se zemí symbolický cintorín za chatou a zastavila se dvacet metrů od ní.

Sjezdy

Za dobrých sněhových podmínek se dá v dolině sjet opravdu cokoli, žleby nejsou nikterak obtížné. Sklon jsme nějak detailně neměřili, ale jen málokdy dosahoval drsných hodnot. Spíš se vše dá jet hodně rychle a naplno s vědomím, že si jízdu opravdu vychutnáte. Díky malým vzdálenostem se dají za den pořídit dva kvalitní sjezdíky, bez toho, aby jste se nějak zvlášť vyčerpali. Vybírám pár nejzajímavějších:

I. Baranec

Na Baranec je nejrychlejší vystoupat po pláňce za pravým žebírkem a po hřebeni až na vrchol. Celou dobu se dá jít na lyžích. Od vrcholu v závislosti na sněhu buď přímo dolu, nebo trošku zprava. Důležité je trefit prostřední žlebík, jinak máte smůlu. Pod ním následuje široká pláň, na které to lze opravdu rozpálit na nejvyšší míru. Pod ní je ještě jeden předěl, který se dá jet téměř všude, nejhezčí je to ale opět prostředkem mezi skalkami.

Obtížnost: nízká, pouze prostřední žlebík by mohl být střední. Zážitek: střední.

II. Libretto

Žlab za Smutným sedlem směrem na Tri kopy. Od sedla 20 až 30 min po hřebenu. Krásný, rovný prudký žlab, vychucený vlnami od malých lavinek, po kterých vlastně celou dobu jedete. Připadáte si jako na moři, pouze sklon se hlavně zpočátku zdá trochu netradiční.

Pokud máte rádi vzdušné, přeskakované oblouky je Libretto právě pro Vás. Až sjedete na malou planinku Velké Závraty podíváte se zpět a dostanete závrať. Pak už Vás čeká dvoukilometrový rychlý a krásný sjezd do pohodlí chaty.

Obtížnost: střední. Zážitek: střední

III. Hrubá kopa

Krajinově asi nejhezčí sjezd. Začíná na vrcholu, odtud přímo po hraně dolů. Hrana bývá vyfoukaná, takže neustále přejíždíte a proskakujete firnový hřebínek, těžko popsat slovy. Jedete tímto stylem až na konec, poté uhnete doleva velmi úzkou, prudkou, ale bezpečnou úžinou mezi skálami a ocitnete se ve žlebu, který se rozšiřuje. Narazili jsme zde na velké odtrhy, takže pozor! Jsou téměř po celé šířce, chce to konat velmi rychle. Odpočinout si můžete až na malém platu Velké Závraty pod žlabem a odtud trochu modifikovaně dolů k chatě.

Složitější je se na Kopu dostat, nejrychlejší cesta vede přes Smutné sedlo, odtud po hřebeni cca 30 min až 1 hod.

Obtížnost: střední. Zážitek: bomba!

IV. Smrek, Projekt 1

Smrek je kopec navazující na Baranec. Sám o sobě je celkem nezajímavý, kdyby na jeho západní straně nebyly kratší, ale o to vydatnější sjezdy.

V tomto případě nás zaujal asi 100 m dlouhý a velmi prudký kuloárek uprostřed. Začíná se od hrany a pak pořád za sněhem. Kuloár není úzký, ale je to celkem zážitek. Po celou dobu jedete po pomalé lavince a konec napálíte. Nahoru to trvá pěšky asi tak hodinu.

Obtížnost: střední. Zážitek: střední

V. Smrek, Projekt 2

Pokud Vás už od neustálého chození a ježdění bolí nohy, je Projekt 2 pro Vás tou správnou alternativou. Ze Žiarskeho sedla 20 min po hřebeni směrem na Baranec. Je to široký a prudký svah, na kterém můžete řezat třicetimetrové oblouky hlava nehlava. Bohužel, není příliš dlouhý, ale určitě stojí za svezení.

Obtížnost: nízká. Zážitek: střední.

VI. Ostrý Roháč

Ostrý Roháč je pro svůj tvar někdy nazýván Roháčským Matterhornem. Sjízdná je pouze jižní strana do Zahrádek v Jamnické dolině. Ze Žiarskeho sedla je to záležitost ani ne na hodinu.

Po překonání divného pocitu v břiše se z hrany vlevo pod vrcholem spustíte kolmo dolu. Jedete po opravdu prudké stráni místy s malými odtrhy. Skály napravo od linie sjezdu se mírně zvedají, takže můžete jet i v ukloněném svahu. Každému dle jeho gusta.

Za skalním výběžkem se dáte doleva a musíte trefit správnou štěrbinu, která se zdá ze shora celkem úzká, ale když do ní najedete, zjistíte, že to jde. Pozor! Štěrbina je v jednom místě téměř kolmá, ale jedná se jen o tři metry. Za ní následuje velmi prudký sešup laviništěm k Zahrádkám. Asi nejhezčí sjezd.

Obtížnost: střední. Zážitek: superbomba!

VII. Crocodille

Soustava několika žlebíků vedoucích ze sedla mezi Plačlivó a Ostrým Roháčem do Smutné doliny.

Na Plačlivó se dostaneme z Žiarskeho sedla za 20 min, odtud dolů do sedélka k Ostrému Roháči. Pak nám již nic nebrání ve sjezdu. Žlab je na začátku celkem dost úzký, tak 10 m, poté se malinko rozšiřuje. Asi po dvou stech metrech následuje velmi prudká odbočka do leva a ocitáte se v další části, odkud už nerušeně pálíte pod stěnu Ostrého Roháče. Odtud kolmo dolů prudkým svahem do doliny.

Obtížnost: střední. Zážitek: bomba.

Horydoly.cz Více o pohoři: Západní Tatry - Roháče, Liptovské hole a Červené vrchy

Zobrazit místo Mountains - hory na větší mapě

Pavel Pospíšil

26/1/2004

28 příspěvků v diskuzi

SDÍLEJ:

Diskuse

Diskuze k článku

Re: Re: Re: ???

Ehm, do ktere kategorie patri ma poznamka, ze na VSECH mapach Ziarske doliny od VKU Harmanec z poslednich peti let mas vyznaceno, kde muzes oficialne skialpovat? Je to "skutecny obsah clanku" nebo "hovadina, jakou se zabejvate" :-)))Asi jsem z nejake stare skoly, ale kdyz nekam jedu, tak se vetsinou podivam do mapy... ;-)

Autor Ten kdo to mo neco vi...
Datum a čas 3.2.2004 19:09

Reaguj

Re: Re: ???

Já si teda vynervovanej moc nepřijdu, jen si nenechám kydat na hlavu, mimochodem chyby děláš taky (psali "jsem" lidi s podobnym podpisem - nemělo to bejt náhodou jenom "sem" - jako určení místa?), takže s těma nervama nevim nevim :-*) . Každopádně lidi proboha, kritizujte mně za skutečný obsah článku, tj. za info o cestách a žlabech, o kterých píšu a nezabejvejte se takovejma hovadinama jako se zabejváte. Přeju všem diskutérům klid v duši, příště si ke konzultaci přizvu někoho z ústavu pro jazyk český a další odborníky z vašich řad :-)

Autor Pavel Pospíšil
Datum a čas 3.2.2004 18:39

Reaguj

Ach jo...

Já teda opravdu nevim,kde Slovak nabyl dojmu, ze autor nesleduje lavinový zpravodajství a žene se bez hlavy do největších laviňáků v Tatrách (mimochodem ani nevim, kterej konkrétně tim myslel-to jako tu hřebenovku přes Kopy, o který psal předtim?:-)).Lavinový zpravodajství sledujeme velmi pečlivě,taky že sme už pár týdnů na Žiarský strávili kalením v hospodě místo ježdění, když v metru a půl prašanu nešlo vystrčit ani nos.Navíc máme pípáky a absolvovali sme dva lavinový kurzy v Rakousku od SAAC.Tak nevim,proc si porad nekdo myslí, že sme blázni co o horách nic nevědí,a co sjížděj v lavinový čtyřce Hrubou Kopu?!A cesta ha Kopu po hřebeni mi teda za určitejch podmínek příde rozhodně lepší, než se tam drápat mega laviňákem mezi Hrubou a Třetí Kopou,kde už sme osobně nějkou tu mrtvolu viděli (nebyla teda od nás, i když to byl Čech..)

Autor Tajný přítel
Datum a čas 3.2.2004 18:03

Reaguj

Re: ???

Netřeba být tak vynervovanej, hned pak děláš další nepřesnosti.Takže:1.Bohužel jsem psali dva lidé s podobným podpisem - jeden TomEeK (nevím, kdo to je), a pak já, TomasK.2.Svůj jediný příspěvek do této diskuse jsem kupodivu neadresoval tobě (i ty si můžeš pořádně přečíst úvod mého příspěvku :-))), adresoval jsem ho Jakubovi, protože jeho server dobře znám, a vím, že na úvodní stránce má odkaz Info o serveru, a z této stránky je odkaz Jak psát na Horydoly. Tam jasně uvádí, že hlavní články procházejí jeho editorskýma rukama (naproti ty malé články - na hlavní stránce odkazy vpravo, ty jsou ryze čtenářskými příspěvky).Že text v tvém podání je jaksi kamarádsko-amatérským dílem, mi bylo jasné hned. Vždyť proč ne, může být. Ale Jakub článek umístil do hlavní rubriky, a pak ty drobné, a promiň, trochu trapné chyby, padaly i na jeho hlavu. Tak jsem ho na to upozornil.(Protože už bylo po zveřejnění, tak jsem upozornění na chyby dal do veřejné diskuse, to aby ti, kdo si třeba článek stáhli brzy, zvěděli, že je to s onakými chybkami).Když bych upozornění nedal já, tak by mu to stejnak bylo prd platné, dali by mu to sežrat drsnější diskutéři, jako třeba "jk" nebo "Ten co o tom něco ví...", ostatně dost si smlsnul onen TomEeK, jehož příspěvek byl smazán.Kdežto můj jediný příspěvek se vlastně nesl v duchu: "Kubo, doprčice hlídej si v tom pořádek, nebo tě sežerou."Kdo na tenhle server chodí častěji, ví o čem je řeč.Zášť a "chrlení ohně a síry" na mou hlavu od autora a jeho tajného přítele mne mrzí, ale pánové, mě je to jedno. Věřím, že časem přijdete na to, že v takové situaci je nejlepší napsat: Děkuji za upřesnění některých faktografických a místopisných údajů. Ušetříte čas a energii, a nevypadá to tak blbě.S pozdravem,TomasK, jinak Tomáš Kublák, člen horolezeckého oddílu Sakal, ...a do Roháčů jezdím 15 let, v zimně tam dělám přechody hřebenů, nebo se sápu v severních stěnách. Na lyže peču.

Autor TomasK
Datum a čas 2.2.2004 19:14

Reaguj

Re: Re: Re: ??? FAKTA

Ad: nevis, s kym mluvis - pouzivam tuto prezdivku uz hodne dlouho na nekolika ceskych serverech, at uz od tech radoby "outdoorovych" - tento horydoly.cz, ci ponekud realnejsich - lezec.cz, nepotrebuji tady ventilovat sve jmeno... nikomu nenadavam, tak si snad nikdo nemusi na nic stezovat...Ad zjisteni skialpoveho arealu, mas-li k dispozici jakoukoliv mapu teto oblasti vydanou v poslednich cca 3-4 letech (nebo Atlas Tater v M 1:25 000), jsou tam skialpove oblasti vyznaceny - stejne jako v oblasti Chopku v NAPANTu modrym teckovanim... neni treba tudiz sjizdet ani internet, ani vyhlasky Spravy NP, staci se podivat do mapy :-)))

Autor Ten kdo o tom neco vi...
Datum a čas 2.2.2004 16:05

Reaguj

Re: Re: ??? FAKTA

Já to právě nevim, protože nevim kde to zjistit, na žádný ceduli to napsaný neni a nikdy nebylo. Chápu že neznalost zákona neomlouvá, ale přece TANAP nemůže po každym návštěvníkovi chtít, aby pročítal jejich ročenky nebo sjížděl internet s informacema o jejich zákazech a výjimkách. Já jenom prostě konstatuju fakta a nejezdim tam pořád, jezdim i na jinačí místa, který naštěstí nejsou tak problematický, ale do toho bych se nerad pouštěl. Dotřetice vlastně nevim s kym mluvim, ale to je jedno...

Autor Pavel Pospíšil
Datum a čas 2.2.2004 15:01

Reaguj

Re: ??? FAKTA

Kdyz tam porad jezdis, tak asi vis, ze vetsina Ziarske doliny, stejne jako oblast Babek byla TANAPem laskave vybrana k provozovani skialpove cinnosti (uz je to mozna cca 3 roky nebo vice). Drive to slo taky, ale oficialne se prihlasit, a v doline MAXIMALNE 10 skialpinistu za den. Coz je asi vsem jasne, ze toto cislo bylo dost smesne. Ad skialpove zavody, poradaji se nejenom v Ziarske (tam je koncentrace skialpinistu asi nejvetsi na celem Slovensku), ale i jinde ve slovenskych NP. Ovsem s VYJIMKOU od Spravy NP a jen pro ten zavod... v podminkam - "jen po vyznacene trase", "jen v dobe zavodu", apod. Mimo samotny zavod (obvykle se vyzaduje clenstvi v slovenskem Jamesu), jakykoliv pohyb zakazan

Autor Ten kdo o to neco vi...
Datum a čas 2.2.2004 12:59

Reaguj

???

Ahoj lidi, no celkem mě překvapuje kolik reakcí ten můj pseudo-průvodce vyvolal, tak mi nezbývá nic jiného než reagovat na některý vyřčený výtky. Tak za prvý - pokud Ti TomeKu nebo jak se vlastně jmenuješ, přijde mimo jakýkoliv racionální uvažování psát o tom, co stejně všichni jezděj, ale třeba neznají, nebo si na to netroufnou, tak myslim že si smysl celýho článku vůbec nepochopil a je mi tě líto. Vyžívat se ve faktickejch chybách, jako o exministrovi federálním nebo českým mi přijde úplně nepodstatný, i když samozřejmě máš pravdu i s tim Príslopem, to je asi jediná z připomínek, kterou beru. Průvodce je hlavně o ježdění ne? Zajímavý je, že nemáš žádný připomínky k popisům sjezdů, to mi přijde poněkud divný, když už ze sebe děláš takovýho machra. Takže poslední výzva pro tebe - prober se, přečti si úvod článku, pak se nad sebou zamysli, vem si běžky a jeď do Jizerek, aby si náhodou neztratil důvěryhodnost :-) Za druhý - k problematice povolených cest - nikdy a to znovu opakuju - nikdy za celých pět let nebyla v zimě umístěna jakákoliv cedule TANAPU o nějakém zákazu, jediné co najdete je info na parkovišti v ústí Žiarské doliny, kde je popsaný vegetační klid kamzíků (které jsme bohužel nikdy neviděli, o jejich stopách nemluvě - žijou tam ještě vůbec?) a povšechné informace o zákazu hřebenovek v zimním období. O to divnější je, že Žiarská chata funguje v podstatě jako skialpinistická základna, kde se za pěknýho počasí každý ráno sebere několik desítek maníků a vyrážej sjíždět všechno co se jim zlíbí, tudíž návštěvník získá dojem, že jde sice o zákaz, který však je obcházen úplně každým a je tudíž tolerovaný. Poprvé v loňském roce jsme zaznamenali pohyb ochranářů v dané oblasti, kteří v klidu přesvědčovali šlapáníchtivé návštěvníky o nutnosti vegetačního klidu, kterej platí tuším od 1.4 nebo nějak tak. Určitě se to dá někde dohledat a respektovat. Nedovedu si však představit velikonoce, kdy na chatu proudí desítky turistů z přechodu hlavního hřebene, kterej je přece zavřenej ne?kdo zažil, ví o čem je řeč... Navíc se v dolině pořádá řada skialpových závodů, ale to je jedno... Poslední informace z vánoc letošního roku je taková, že je uzavřená celá oblast Barance a povolený jsou pouze Kopy. Myslim že by nebylo od věci, kdyby se TANAP namísto plošného zákazu k uzavírce nějak vyjádřil. Pokud to někde visí, prosím napište mi to.Za třetí - dík za pozitivní ohlasy, článek byl skutečně psaný pro okruh přátel, aby to zase dali svejm přátelům atd... Jeho smyslem bylo nějak uceleně popsat celou dolinu a její možnosti ze zážitků na vlastní kůži a přiblížit tak tuhle nádhernou oblast lidem, kteří maj hory rádi a vrací se do nich, aby zvážili svoje možnosti a schopnosti a průvodce využili nebo ne. Za pár dní bude vše doplněno i fotkama...

Autor Pavel Pospíšil
Datum a čas 2.2.2004 12:15

Reaguj

Baranec nie je druhý najvyšší vrchol Roháčov, dokonca ani nepatrí do Roháčov, takisto ako Bystrá. Baranec ako aj Bystrá sú bočné rázsochy hlavného hrebeňa Západných Tatier. Pravda je, že Bystrá je najvyšší vrchol, ale celých Z.T. Baranec je až tretí najvyšší vrchol Z.T. Druhý najvyšší je Jakubiná, mimochodom tiež bočná rázsocha hlavného hrebeňa. Najvyšším vrcholom Roháčov, ako aj hlavného hrebeňa Z.T. je Baníkov. K výstupu na Hrubú Kopu. Najkratšia cesta hore je buď žľabom medzi treťou Kopou a Hrubou Kopou, alebo cez Lúčne sedlo a priamo po hrebeni hore. Ísť na Hrubú Kopu cez Smutné sedlo je pomerne dosť veľká obchádzka, s tým, že treba prejsť hrebeň Troch Kôp, ktorý je na miestne pomery pomerne exponovaný. Jedine, že by si chcel človek vychutnať práve ten hrebeň.Čo sa týka lavín, pomerne najspoľahlivejší ukazovateľ nebezpečenstva je zaľudnenosť dolín miestnymi skialpinistami. Ak sa tam nevyskytujeme, asi vieme prečo... Možno by prospelo pred odjazdom sledovať správy lavínovky a podľa toho sa zariadiť. Prísť pod kopce s tým, že to nejak hádam pôjde ( keď sme sa už drbali 500 km ), asi nebude najšťastnejšie riešenie.A keď už chcem silou mocou ťahať tigra za fúzy, idem si zašlapať bočnými rázsochami po hrebeni ( je ich tu dosť ) a nevdrbem sa do jedného z najlavínozneších terénov v širokom okolí.Veľa pekných zážitkov v horách !Igor z Lipt. Mikuláša

Autor Anonym
Datum a čas 27.1.2004 13:50

Reaguj

PS

Jo, a taky by si ti, co psali o těch lavinách, mohli přečíst odstaveček "Laviny", neb ho s největší pravděpodobností vůbec nečetli. Tam se docela dobře popisuje, jak to s těma lavinama je....

Autor Tajný přítel
Datum a čas 27.1.2004 10:49

Reaguj

Celkem 28 příspěvků v diskuzi

Přidat nový příspěvek

Krkonoše AKTUÁLNĚ 2024

SNĚŽKA Přinášíme turistické novinky z Krkonoš - nejvyšších českých hor, národního parku a eldoráda outdoorových nadšenců.... celý článek

Horydoly

24/11/2024

0 příspěvků v diskuzi

České hory AKTUÁLNĚ 2024/2025

Výlovy rybníků 2024 listopad

Podívejte se na inspiraci k cestování po Evropě.

Hledáte si ubytování v ČR nebo na Slovensku? Doporučujeme chaty a chalupy k pronájmu za nejlepší ceny. I levné ubytování si najdete na portálu MegaUbytko.cz.

CHORVATSKO 2024 levné ubytování v apartmánech a pokojích po celém Jadranu bez provize cestovkám.

Treking.cz

Může se hodit

Nejčtenější články

Bolí vás záda či hlava? Aktivujte chodidla!

Regiony

České SÁZAVA ŠUMAVA RALSKO KRUŠNÉ HORY KRKONOŠE PRAHA ČESKÝ A SLAVKOVSKÝ LES BRDY ČESKÝ KRAS A KŘIVOKLÁTSKO POVLTAVÍ JIŽNÍ ČECHY POLABÍ ČESKÝ RÁJ ČESKÉ ŠVÝCARSKO JIZERSKÉ A LUŽICKÉ HORY ORLICKÉ HORY VYSOČINA PODYJÍ JESENÍKY PLZEŇSKO ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ BESKYDY A JAVORNÍKY BÍLÉ KARPATY OSTRAVA BRNO Cizina VÝCHODNÍ ALPY VYSOKÉ TATRY STŘEDOMOŘÍ FRANCIE VELKÁ BRITÁNIE HIMÁLAJ DOLOMITY A JULSKÉ ALPY JIHOVÝCHODNÍ ASIE MONT BLANC POLSKO NĚMECKO SKANDINÁVIE RAKOUSKO ITÁLIE SLOVENSKO ZÁPADNÍ ALPY CHORVATSKO KORUTANY BALKÁN

Kalendář akcí Zobrazit všechny akce

AKCE	KDE	INFO	KDY	ČAS
Betlémy - výstava	Karlovy Vary, muzeum	20.11.-19.1.	20.11.
Chráníme divočinu - přednáška	Praha, Klub cestovatelů	Přednáší Anežka Straková a Jan Berounský	25.11.	18:30
Historie a současnost požárů - přednáška	Jilemnice, Krkonošské muzeum	Přednáší Jakub Morávek	26.11.	17:00
Muču Kiš - diashow	Praha, Kayak Beach Bar	Přednáší Radoslav Groh	27.11.	19:00
Něha Himaláje - diashow	Nymburk, Sokol	Přednáší Jan Tráva Trávníček a Petr Jan Juračka	27.11.	18:00
Křišťálová zahrada - výstava	Praha, Botanická zahrada	15.11.-2.2. Skleněné sochy Pačinek	28.11.
Boot - veletrh	Německo, Berlín	28.11.-1.12. Lodě	28.11.
Vánoční výstava	Praha, Betlémská kaple	28.11.-2.1.	28.11.
Jamajka - diashow	Pardubice, Východočeské muzeum	Přednáší Lenka a František Kadlecovi	28.11.	18:00
Ptačí svět očima fotografa - diashow	Vrchlabí, Krtek	Přednáší Tomáš Grim	28.11.	18:00