Podzimní rovnodennost: Slunce vychází na východě a zapadá na západě
V neděli 22. září 2024 před třetí hodinou odpolední nastává podzimní rovnodennost. V ten okamžik se ocitne Slunce v rovině zemského rovníku. Jeho paprsky dopadají na Zemi kolmo k její ose. Stejný jev se odehraje zase za půl roku jako jarní rovnodennost.
Podzimní rovnodennost
22.9.2024 - 14:45 h
22.9.2025 - 20:20 h
23.9.2026 - 02:05 h
23.9.2027 - 08:02 h
22.9.2028 - 13:46 h
22.9.2029 - 19:39 h
23.9.2030 - 01:27 h
Slunce vstupuje do znamení Váhy. Podzimní rovnodennost (aequinoctium) startuje astronomický podzim.
Astronomie, zeměpis, čas
Na všech místech na zeměkouli je stejně dlouhý den jako noc (tj. 12 hodin). Slunce vychází na východě a zapadá na západě. Na rovníku se ocitne v poledne přímo nad hlavou.
To jsou ovšem pouze teoretické hodnoty, protože existuje mnoho vlivů, které mají na svědomí drobné odchylky - například Země není geometricky přesná koule, světlo se v atmosféře láme, v horách je to jinak než na hladině moře.
V den rovnodennosti Slunce osvěcuje oba zemské póly, kde se střídá polární den a noc.
Na severní polokouli nastává podzimní rovnodennost obvykle 22. či 23. září. Vzácně může být i 21. září (nejdříve roku 2092) a 24. září (naposledy 1931, příště roku 2303).
Země urazí každý rok na své dráze okolo Slunce 939,2 milionů kilometrů průměrnou rychlostí 29,8 km/s. Rychlost není stejná, mění se podle vzdálenosti od Slunce. Podle Keplerových zákonů totiž planety obíhají kolem svých sluncí po eliptických drahách a slunce je v jednom ohnisku příslušné elipsy. Jeden oběh kolem Slunce trvá Zemi 365 dní, 5 hodin, 48 minut a 45,7 sekund. Země je nejblíže ke Slunci v přísluní na začátku července, opakem je odsluní na počátku ledna.
Vyvracíme mýty o rovnodennosti:
* Rovnodennost nezávisí na vzdálenosti Země od Slunce.
* Rovnodennost neurčuje administrativní začátek podzimu. Protože čas východu a západu Slunce se nemění symetricky, určuje oficiální kalendář začátek podzimu na poslední neděli v říjnu.
* Astronomický den a noc jsou v době rovnodennosti stejně dlouhé. Jenže sluneční kotouč není bod a jeho paprsky se navíc v atmosféře ohýbají (refrakce). V Česku je tedy Slunce viditelné nad obzorem přibližně 12 hodin a 10 minut, pod obzorem je tedy jen 11 hodin a 50 minut.
Změřte si rovnodennost
Zatímco slunovrat se určuje jen obtížně, neboť délka dne se mění pomalu, rovnodennost lze s přesností jednoho dne určit amatérským způsobem. Protože sluneční paprsky dopadají za rovnodennosti na zemský povrch kolmo k zemské ose, pohybuje se stín libovolného pevného bodu v průběhu dne po přímce - zeměpisně je to rovnoběžka. Stačí tedy zaznamenat tři polohy stínu téhož bodu v průběhu dne, a pokud leží na přímce, je právě rovnodennost.
Toto pozorování lze uskutečnit například pomocí kolmo zaražené tyče, sloupu elektrického vedení a podobně. Podle prostorových možností je možné využít stín kostelní věže, rozhledny, ale třeba také sluneční hodiny.
Mezi světlem a tmou, hojností a hladem, životem a smrtí
V koloběhu života představuje čas podzimní rovnodennosti stáří a s ním i přicházející moudrost, spravedlnost, nadhled. Děkujeme za úrodu, za bohatý a pestrý život a obracíme se dovnitř do svého nitra, do duše. Všude kolem vrcholí čas hojnosti, sladké ovoce padá ze stromů, sklízí se poslední zelenina, ale je jasné, že se blíží konec. Světlo mění barvu, západy Slunce jsou velice působivé, stromy se barví do červena a žluta. Denní teplo rychle ustupuje nočnímu chladu.
Podzimní rovnodennost je z důležitých astronomických dnů nejméně zmiňovaná lidovými pranostikami. Většinou se týkají počasí v babím létě.
Je-li o podzimní rovnodennosti teplo, bude hezký podzim.
21. září: Na svatého Matouše vyschne v lese každá kláda.
22. září: Je-li jasno na svatého Mořice, bude v zimě mnoho větrů.
23. září: Svatá Teklička doslazuje jablíčka.
V Japonsku je podzimní rovnodennost státním svátkem. Japonci navštěvují rodinné hroby a také své žijící příbuzné.
Ve Velké Británii se slaví den díků za sklizeň už od doby Keltů a Galů.
V Evropě je stromem podzimní rovnodennosti a stáří již od od antických dob bílý topol či osika s chvějícími se listy. Zároveň je to dřevo, ze kterého se vyráběly štíty bojovníků. Do starého Řecka ho měl přivézt Hérakles / Herkules z Epiru, hornatého balkánského kraje na hranicích dnešní Albánie a Řecka. V římské legendě si Herkules triumfálně ověnčil hlavu ratolestmi bílého topolu poté, co v doupěti na Aventinu v Římě zabil zlého obra Káka. Listy na jeho čele přitom zbělely sálavým žárem, který obr vydával.
Černý topol byl v předhelénském Řecku pohřebním stromem zasvěceným Matce Zemi, pro vzdělanější vrstvy byl symbolem ztráty vší naděje.
V mezopotamských hrobech byly nalezeny čelenky z osikových lístků.
Ve starém Irsku byla měřící tyč výrobců rakví vyráběna ze dřeva bílého topolu, snad jako připomínka duším zemřelých, že toto není konec.
Jabloň plná plodů - jaké bohatství!
Jako hostinec, nezměrné!
Urostlý keř, na pěst tlustý drobných ořechů,
plná zelená masy větví.
Eilís Dillon: Raná irská literatura
Známým keltským svátkem na oslavu podzimní rovnodennosti je Mabon neboli Alban Elfed či Meán Fómhair. Nese v sobě mytický motiv o sestupu bohyně do podsvětí. Stejně jako její světlo opouští tento svět, tak se i příroda zahaluje do podsvětního hávu.
Erbovními rostlinami jsou bodláky, kapradí, klejicha, kokořík, měsíček, mučenka, myrha, obili, růže, styrač lékařský, šalvěj a žalud.
Mabon (Velký syn) je velšské jméno, které odkazuje na syna Velké matky, božího syna světla. Mabon zmizí tři dny po svém narození. Světlo je zahaleno tajemstvím v lůně země, kterou ztělesňuje jeho matka, velká ochránkyně a strážkyně. Mabon obnoví své síly a znovu se narodí. Světlo ukryto v zemi hromadí sílu a moudrost a stává se novým semenem. Mabon se vrací do své matky.
Stejný motiv popisuje řecká báje o Demeter, bohyni Země a dárkyni zrna, a její dceři Persefoně.
Významné dny a svátky
6. ledna
Tři králové
leden
Den obětování
20. března
Jarní rovnodennost
2. února
Hromnice
únor
Popeleční středa
duben
Velikonoce (zvyky a tradice), Velikonoce (jak se slaví ve světě)
duben
Pašijový týden
30. dubna
Čarodějnice (Praha), Čarodějnice (Polabí), Čarodějnice (Ralsko)
1. května
První máj
květen
Zmrzlí muži
27. května
Atentát na Heydricha
15. června
Svatý Bernard
21. června
Letní slunovrat (tradice) a Letní slunovrat (významné datum) a Pražské slunovratové mystérium
12. srpna
Perseidy
srpen
Ramadán a Happy Ramadhan
21. srpna
Okupace Československa v Praze a Karlových Varech
22. září
Podzimní rovnodennost
28. září
Vražda svatého Václava
září
Babí léto
28. října
Vznik Československa
31. října
Samhain
2. listopadu
Dušičky a Vzpomínka na věrné zemřelé
11. listopadu
Svatý Martin
6. prosince
Mikuláš
21. prosince
Zimní slunovrat
24. prosince
Štědrý den (Ježíšek a Děda Mráz), Štědrý den (kdo nosí dárky)
25. prosince
Vánoce a zimní slunovrat
prosinec
Advent
prosinec
Perchty a krampusové (Rakousko)
Co je letní a zimní čas? a Kde najdeme přesný čas? a Gregoriánský kalendář
Diskuse
Diskuze k článku
Zimní čas letos
Inu vaše je konstatování, moje názor a přání. A Je snad na občanech ve státě a ne na nějakých úřednicích, jak to je a bude.
- Autor Honza
- Datum a čas 23.9.2023 20:46
Zimní čas letos
Přechod z letního na zimní čas bude letos 29. října. Hodiny se posunou v noci ze soboty na neděli ve 3 hodiny ráno na 2. hodinu.
Zimní a letní čas nemá nic společného s astronomickým časem, tedy ani rovnodenností. Je to ekonomické opatření na šetření energiemi z dob průmyslové revoluce. Tedy pozůstatek z doby, kdy mnoho lidí chodilo do práce ve stejnou dobu a pracovali na stejném místě, typicky v továrně. Zároveň všechny děti chodily ve stejnou dobu do školy nebo školky. Tehdy se vyplatilo pracovat a učit v době, kdy bylo nejvíce denního světla. Udělalo se to nejjednodušeji zavedením dvou "časů".
V evropských zemích včetně Čech byla zaveden 1916, v Rusku a USA 1918 během 1. světové války. Pak byl kromě Ruska zrušen.
V Česku byl znovu zaveden Němci 1940 za 2. světové války a zrušen 1947. Poslední zavedení letního / zimního času u nás bylo 1979. Od roku 1996 je letní čas o jeden měsíc delší, trvá do posledního víkendu v říjnu. Tato změna byla provedena v celé Evropské unii.
INU
https://www.e15.cz/zmena-casu-letni-cas
- Autor Honza
- Datum a čas 23.9.2023 12:10
INU
Bylo by třeba našim pomazaným hlavám říci, aby s rovnodenností ukončili onen letní čas, když už ho nemíní zrušit. Léto už totiž skočilo a přírodu naštěstí ovládnout nemohou..
- Autor Honza
- Datum a čas 23.9.2023 11:58
Rovnodennost na pólech
to záleží, jak máte přesný teodolit, jestli máte "školní" minutový teodolit s šedesátinným dělením kruhu, potom naměříte den a noc úhlovou minutu od pólu (tedy na 89°59´šířky) - tedy přesně jednu námořní míli.
- Autor Lukas B.
- Datum a čas 23.9.2019 15:34
Rovnodennost na pólech
Hned vedle pólu, třeba jenom milimetr.
- Autor Jana Bokšová
- Datum a čas 1.4.2019 18:38
Rovnodennost na pólech
Při rovnodennosti je na všech místech na zeměkouli stejně dlouhý den jako noc (tj. 12 hodin) a současně v den rovnodennosti Slunce osvěcuje oba zemské póly, kde se střídá po 6 měsících polární den a noc. V jaké vzdálenosti od pólu ( na jaké rovnoběžce) se začíná projevovat efekt dvanáctihodinového dne v den rovnodennosti?
oprava
V článku jste to popletli s přísluním a odsluním. Je to přesně naopak, než uvádíte.
Rovnodennost
Takle, ve skutečnosti o rovnodennosti dojde k tomuto : sponice střed Slunce střed Země svírá přesně pravý úhel s půdorysným průmětem zemské osy do roviny ekliptiky. Tím pádem je rovina celého poledníku, tedy celé poledníkové kružnice, např. 10° a současně 190°(při číslování od 0 do dvou Pí) resp 10°vých. délky a současně (170°záp. délky při číslování od 0 do plus Pí a od 0 do minus Pí) naráz osvícena paprsky Slunce, čili na všech těchto bodech naráz nastane jaro i podzim (dle polokoule). Říci, že paprsky dopadají kolmo na osu je sice v tu chvíli též pravda, opravdu na tu osu rotace kolmé jsou, ALE je to dost "zjednodušené". K tomuto by totiž došlo, ikdyby sklon osy byl nulový, čili i kdyby byla přesně kolmá osa rotace na rovinu ekliptiky a pak by bylo jaro a současně podzim neustále po celý rok.. Takže ještě jednou, nikoliv JEN paprsky dopadjí kolmo na rotační osu, ale spojnice těžiště Slunce těžiště Země je kolmo na pravoúhlý průmět rotační osy do roviny ekliptiky a to je pravá příčina rovnodennosti. Kdyby totiž osa rotace byla kolmá rovinu eklitiky, tak by paprsky vždy svítily kolmo na osu a sice především proto, že pravoúhlý průměr té osy je pouhý bod a bod (zde tedy úsečka o nulové délce) je na spojnici střed Slunce a střed planety kolmý vždy (ovšem triviálně) podobně jako skalární součin směrového vektoru s nulovým a to je nezajímavé řešení, s kterým není třeba se zabývat. Takže nejde ani tak o ty paprsky, ale o vzájemné geometrické postavení Slunce a Země a při skloněné rotační ose. Jistěže jsou v tu chvíli jak kolmé na osu v obecném sklonu, tak především na její pravoúhlý průmět do roviny ekliptiky ale řeší se vzájemná poloha a ta je dána pravým úhlem mezi spojnicí těžíšť těles(centrálního a obíhajícího) a pravoúhlým půdorysným průmětem osy rotace do roviny ekliptiky)
Působivé
Zajímavý článek.
- Autor Medvědobijka
- Datum a čas 19.9.2018 23:09
Co je babí léto, tereziánské léto a indiánské léto?
Mont Blanc AKTUÁLNĚ 2024
Může se hodit
Nejčtenější články
Regiony
Kalendář akcí Zobrazit všechny akce
AKCE | KDE | INFO | KDY | ČAS |
---|---|---|---|---|
Mezinárodní festival outdoorových filmů | Ostrava, Minikino | 28.10.-3.11. | 28.10. | |
Klenoty pralesa - výstava | Olomouc | 18.10.-3.11. | 3.11. | |
Koruna světa - diashow | Kroměříž, Dům kultury | Přednáší Radek Jaroš | 4.11. | 19:00 |
WTM - veletrh | Velká Británie, Londýn | 5.-7.11. Cestování | 5.11. | |
Outdoor Retailer Winter - veletrh | USA, Denver | 6.-8.11. | 6.11. | |
EICMA - veletrh | Itálie, Miláno | 7.-10.11. Cyklistika a motocykly | 7.11. | |
Caravaning - veletrh | Brno, Výstaviště | 7.-10.11. | 7.11. | |
Cestovatelský festival | Pardubice, Congress Centre | 7.-10.11. | 7.11. | |
Pelikánův seminář | Fryšava, Medlov | 8.-10.11. Horská medicína | 8.11. | |
Obzory - cestovatelský festival | Praha, Filozofická fakulta | 9.-10.11. | 9.11. |
Diskuse
Graves's propecia 1mg ter... | agayuvomiqxa, 3.11.2024 13:02, 31 příspěvků |
Sufferers altitude, whole... | cagafuhupig, 3.11.2024 13:00, 31 příspěvků |
This buy compazine uk han... | ilikuwo, 3.11.2024 12:58, 31 příspěvků |
Prevention: slimmed-down ... | umhicekin, 3.11.2024 12:57, 31 příspěvků |
M occurring arrives postu... | zeneqaduopee, 3.11.2024 12:44, 31 příspěvků |
This sildalist coupons de... | oqirowiyak, 3.11.2024 12:39, 31 příspěvků |
india pharmacy levitra unv | Wnginvip, 3.11.2024 12:38, 119 příspěvků |
Therefore worms fildena b... | upasewemit, 3.11.2024 12:32, 31 příspěvků |
Treatment: continence-sav... | eyobaxela, 3.11.2024 12:28, 31 příspěvků |
Oligoarthritis: coordinat... | awexubi, 3.11.2024 12:26, 31 příspěvků |
Fórum Zobrazit všechny příspěvky
Metropolitní trail Motols... | Horydoly , 1.11.2024 0:17 |
Das war der Cybathlon 2024 | Horydoly , 30.10.2024 23:53 |
Bike sraz na Vysočině 2025 | Horydoly , 29.10.2024 22:57 |
sezona výlovů | Horydoly , 26.10.2024 23:13 |
Halloweenský virtuální běh | Horydoly , 26.10.2024 0:44 |
Podzim - Pražský veletržn... | Horydoly , 24.10.2024 1:11 |
Přes překážky k zážitkům | Horydoly , 18.10.2024 23:15 |
Triatlon ve Španělsku | Horydoly , 18.10.2024 23:13 |