Nízke Tatry: Kráľova hoľa a Ďumbier

Nízké Tatry se rozkládají na území o rozloze 1242 čtverečních kilometrů. Velkou část pokrývá Národní park Nízke Tatry (NAPANT) od roku 1978. Symboly Nízkých Tater jsou hory opředené slovenskými národními pověstmi. Na východě ční mohutná lučinatá Kráľova hoľa a na západě se hrdě vypíná skalnatý Ďumbier.

Nejvyšší vrchol Nízkých Tater je Ďumbier (2043 m). 

Délka hlavního hřebene Nízkých Tater je 80 kilometrů. Táhne se z východu na západ. 

Nízké Tatry - vymezení oblasti

Nízké Tatry se nacházejí jižne od Liptovského Mikuláše a severovýchodně od Banské Bystrice.

Nízké Tatry na východě končí Vernárskou dolinou, která je odděluje od Slovenského ráje. Na severu je ohraničuje Podtatranská kotlina. Na jihu se pod nimi táhne obrovské údolí Horehronské podolí.

Na západě je odděluje řeka Revúca od Velké Fatry a Hiadeľská dolina od Starohorských vrchů. Ty jsou někdy považovány za součást Nízkých Tater a hranice mezi Nízkými Tatryami a Velkou Fatrou probíhá v tomto pojetí na Donovalech. 

Nízké Tatry patří geomorfologicky do Alpsko-himálajské soustavy, podsoustavy Karpaty, provincie Západní Karpaty a subprovincie Vnitřní Západní Karpaty. 

Nízké Tatry - geologická stavba

Formování Nízkých Tater do dnešní podoby proběhlo během alpinské a pozdeji hercynského vrásnění na přelomu druhohor a třetihor. Z té doby nám zůstaly mnohé minerální a termální prameny na úpatí hor, které z geologického hlediska představují dozvuky přesunů obrovských mas hornin od Alp po Karpaty. 

Pro představu lze geologickou situaci zjednodušit takto: Jádrem Nízkých Tater jsou prvohorní krystalické břidlice a žuly. Na nich leží další vrstvy žuly a případně ruly. Na severních úbočích jsou strmé skalnaté stěny a hluboká zaříznutá údolí, protože sem se v dávných dobách nasunuly vápence a dolomity, které překryly žulové jádro pohoří. 

Během poslední doby ledové byly Nízké Tatry zaledněné a mohutné ledovce stékající z hor vytvořily dlouhá údolí s morénami na konci. Na rozdíl od Vysokých Tater zde nenajdeme mnoho ples, které poukazují na bývalé ledovce.

Nízké Tatry vypadaly před 20 miliony jako nízká hornatina spolu s nedalekými Vysokými a Západním Tatrami. Před 2 miliony let dosáhly dnešní výšky. Současnou podobu získaly Nízké Tatry před 10 000 lety na konci poslední doby ledové.

Hřebenovka Nízkých Tater je vyznačená červenou turistickou značkou, která je součástí slovenské dálkové trasy nazvané Cesta hrdinů Slovenského národního povstání.

Nízké Tatry - podnebí a klima

Nízké Tatry mají chladné vnitrozemské podnebí. Průměrná roční teplota na hlavním hřebeni je 0 °C. Roční úhrn srážek činí 1200 - 1600 mm. Počet dní s trvalou sněhovou pokrývkou je 140 - 200.

Během léta je nutno počítat s velmi častým výskytem bouřek.

Řeky a potoky v Nízkých Tatrách 

Na východě pohoří v okolí Kráľovy holi je hlavní hřeben zárověň hlavním evropským rozvodím mezi Černým a Baltským mořem. Hlavními řekami, které odvodňují celou tuto oblast jsou Váh, Hron, Hnilec a Hornád. Voda z jižního úbočí Nízkých Tater stéká do Hronu a severní do Váhu

Jediným větším plesem v Nízkých Tatrách je Vrbické pleso nad Demänovskou dolinou. Největší vodopády jsou Brankovský a Vajskovský vodopád.

Ubytování v Nízkých Tatrách 

Pod Ďumbierom na hlavním hřebeni Nízkých Tater je otevřená velká Štefánikova chata (1740 m). 

Těsně pod vrcholem Chopku stojí turistická Kamenná chata (2000 m). Přes den se sem chodí najíst lyžaři a přes noc se zde ubytovávají skialpinisté. V současné době se chata rekonstruuje. 

DOJMY: Kamenná chata dnešních dnů

Nedaleko v sedle u horní stanice lanovky stojí hotel Rotunda (2004 m). Níže ve skiareálu na jižní straně Chopku je otevřený hotel Srdiečko (1213 m) u dolní stanice lanovky a pod ním penzion Gápeľ a chata Trangoška. Ještě níže u silnice stojí hotel Partizán. 

Na severní straně je k dispozici mnoho penzionů, ubytoven a hotelů v Jasné a Demänovské dolině. 

LUXUS: Hotel Tri studničky - večeře od Romana Kováče

Pro samostatné putování pěšky nebo na lyžích je vyhrazeno celkem osm míst, kde lze postavit stan, nebo přespat ve vlastním spacím pytli v neobhospodařované utulni nebo venku pod širým nebem.

LEGÁLNÍ TÁBOŘENÍ: Osm tábořišť na hřebeni Nízkých Tater 

Lyžování v Nízkých Tatrách

Nízké Tatry mají pro lyžaře tři tváře. Skialpinisty zajímá především přechod hlavního hřebene, případně bočních hřebenů, obvykle natěžko se stanem či spacákem od utulny k útulně, anebo aspoň od horské chaty k chatě.

Doporučené vybavení je kompletní skialpinistická a lavinová výstroj. Za dobrých sněhových podmínek lze hřebenovky přejít také na telemarských lyžích nebo turistických běžkách se stoupacími pásy. Pokud se sníh příliš neboří, dá se to zvládnout i na sněžnicích.

KAM SE NESMÍ: Zimní uzávěry v Nízkých Tatrách 

Freerideři sjíždějí strmé žlaby především na severních svazích Chopku, Ďumbieru a Derešů. Na jižních svazích těchto hor nacházejí méně strmé, ale za to překrásné, široké, prašanové svahy. Součástí jejich vybavení je kromě lyží především lavinová výzbroj.

Milovníci klasických sjezdovek si užívají nejlepší lyžařský kopec ve střední Evropě mimo Alpy. Chopok nabizí lyžování evropských parametrů. Pod ním je k dispozici malé, ale blíbené lyžařské středisko Mýto pod Ďumbierom.

K významným slovenským skiareálům patří také Donovaly na západě Nízkých Tater a Čertovica v jejich středu. Další menší lyžařská střediska na úbočích hor jsou Bačova rovňa ve Vyšné Boce, Heľpa, Hronec - Poniklec, Hronec - Hlobišov, Liptovská Teplička, Liptovské Revúce, Liptovský Ján - Javorovica, Lopušná dolina, Lopušná dolina - nová, Gugel - Mlynky, Opalisko, Polomka, Spišské Bystré, Šachtičky, Tále, Telgárt, Vernár - Studničky, Košiariská - Závadka nad Hronom.

MAPA: Nejdůležitější místa v Nízkých Tatrách