Jeden malý zapadlý komunistický koncentrák

Ahoj Franku

ačkoliv je Tvůj článek z roku 2009 přece neztratil na aktuálnosti. Tak to někdy bylo a níkdo to nemůže „zamést pod koberec“. Je jenom zarážející, že se tady diskutuje v úplně jiných „sférách“. Nikomu z diskutujících asi nejde o to  o čem píšeš v tvých řádkách – ale využívá možnosti si s někým buď vyřídit nějaký osobní účet anebo si ukojit svůj grafomanský komplex. Nikdo z těchto diskutérů se nad pojmem Sýrovice nezamysel, nikdo si neláme hlavu nad tím co se asi stalo a co asi dnes dělá Václav Laur. Kdepak je mu konec.

Ale je správné nadále vytáhnout tyhle věci na světlo boží – snad si s tím dnešní generace nějak poradí. Z francouzských Kotěhůlek tedy z daleka Tě zdravi Michael Beranek

Milý Jamesi, zase špatně. 1) Je to mé jméno. Jednak se tak představuji a podepisuji, druhak není těžké pár kliknutími na internetu ověřit moji identitu nejen na Horydoly. 2) Žádný čtenář není pro mne ani kohokoliv z Horydoly bezvýznamný. Pro všechny pracujeme a snažíme se jim vyjít vstříc. 3) Nevím, kde jsi přišel na 99,9 % diskutérů s přezdívkou, ale zřejmě nemáše pravdu. Největší tuzemské i zahraniční zpravodajské weby už přešly na uvádění pravých jmen diskutérů a Faceboook i další podobné služby jsou na tom stejně. 4) Podud nemáš čas, nepouštěj se do diskuse. Zvláště tak obtížné téma, o kterém se zmiňuješ, zabere dost času. 

5) Pokud se chceš opravdu fundovaně vyjadřovat, měl by sis si zřejmě ujasnit některé pojmy: Napřed naznačuješ, že mám utajovat svůj podpis vojenské kontrarozvědce na vojně. S tím nelze souhlasit. Čím více transparence ve společnosti existuje, tím je větší šance, že se podobné věci nebudou opakovat. Navíc to je jediná cesta, jak ochránit ostatní lidi před mým případným škoděním - ještě za komunistů jsem to řekl svým kamarádům a příbuzným, po revoluci jsem o tom mluvil a psal veřejně. Nikdy jsem nezpochybňoval svůj záznam v databázi  ministerstva vnitra a na Horydoly si můžeš prohlédnou i kopii toho, co mě donutili napsat a podepsat.

Potom mi doporučuješ, abych nepůsobil ve veřejném sektoru. Já ale opravdu ve veřejném sektoru nepůsobím. Ačkoliv se na mě lustrační zákon zřejmě nevztahuje, neusiloval jsem od roku 1990 o žádnou funkci ve veřejné správě ani v žádném státním podniku či jiné státní organizaci. Prostě jsem to v 90. letech nepovažoval za vkusné a ani dnes to nemám v úmyslu. Vždy jsem pracoval v soukromých institucích, nebo jsem byl OSVČ, teď už pár let spoluvlastním dvě malá SRO.

Označení "estébák" bych si vyprosil. Trochu zmatečný pojem jsi použil. Člen nebo zaměstnanec StB byl placený zaměstnanec represivního aparáru rudé totality. Dobře věděl, proč to dělá a co z toho bude mít. Mě a spoustu dalších normálních občanů prostě takoví lidé přitlačili ke zdi a chtěli z nás dostat  co nejvíce informací o ostatních. Někdy se jim to podařilo více  a někdy méně. Já doufám, že jsem z toho vykličkoval se ctí. Bohužel u tajných služeb nikdy nikdo neví na 100 %, jak všechno proběhlo a k čemu to sloužilo. (Přesné popisy najdeš pomocí tlačítka Hledej na tomto webu.) Mne si zřejmě vybrali, protože jsem byl o něco chytřejší než většina mých kolegů ve zbrani, mysleli si, že jse spolehlivější, a pracoval jsem dost času na štábu své jednotky mimo běžnou službu. Dostali mě, protože podepsat mi spolupráci vojenské kontrarozvědce přikázal kapitán, čemuž nemůže vojín odporovat. Zároveň jsem si byl vědom svých nejbližších příbuzných v kapitalistické cizině, které jsem kvůli své rodině na vojně zatajil (po odhalení by to obnášelo 8 let ve vojenském vězení) a ještě k tomu jsme si nebyl jistý, co vědí o naší rodině, protože okolo našeho domu se opravdu motala StB a na vojně okolo mě podepsalo spolupráci v kontrarozvědkou jako já cca 1/3 až 1/2 vojáků.

Tvá psychologická poznámka, že mě moje minulost poznamenala, to byl jenom takový rétorický výkřik do tmy, že ano?  Samozřejmě každého poznamená jeho minulost, ať je jakákoliv. Já jsem si z komunismu odnesl nejen to, že komouši jsou totalitní zločinci, ale také osobní poznání, a to je asi podstatné, že každý kousek svobody, o kterou přijdeme, někdo konkrétní zavinil a spousta lidí mu to odsouhlasila, anebo mu v tom aspoň nezabránila. Při tom si mysleli, jak jsou slušní, neutrální a že se do ničeho nemíchají. Oni přece nic špatného neudělali. Před tím jsem to vždycky četl v knihách, potom jsem si to prožil na vlastní kůži.

Dal jsme si práci s několik předchozíme odstavci ne abych se sám obhajoval, ale jako vysvětlení doby, ve které jsme kvůli zločincům žili, a kteří to dnes zase zpochybňují, čímž si připravují půdu na ovládnutí naší země znovu.

Pane Turku (pokud to je vaše jméno), tak naposledy, už na vás opravdu nemám čas. Nebuďte nervózní. Prostě mě neznáte, já vás také ne a rozhodně bych vás nechtěl ani poznat. Už s ohledem na vaše zdejší články a diskuze, kam přispíváte. Udělal jsem si čas a trochu si to tu pročetl.... Jsem pro vás naprosto bezvýznamný občasný čtenář HD, který sem párkrát zavítá, neboť se tu jednou za čas najde něco inspirativního. Žijete v době, kdy se 99,9% diskutérů podepisuje přezdívkou. Já také netuším, jestli se jmenujete Turek, nebo to je váš nick a je mi to srdečně jedno. Můj původní příspěvek byl o tom, že jsem si dal do souvislosti tento článek s vaší zde zveřejněnou minulostí a připadalo ( a připadá) mi to vcelku roztomilé. Nijak jsem vás neurazil, stále vám vykám, pouze jsem vyjádřil svůj postoj k bývalým členům Stb. Myslím si, že stejný názor má každý slušný člověk. Třeba jste se se svou minulostí už vypořádal, což bych vám přál, ale s ohledem na to, co jsem se tu na HD porůznu dočetl mám dojem, že vás to významně poznamenalo. Mějte se hezky a přeji vám nejen dnešní úspěšný den. Váš James, alias Lezec¨:)

Svojí minulostí jsme se nikdy netajil. Už jenom to, že sis to mohl přečíst, snad svědčí jasně.

Těžce nesu záměnu toho, kdo komunismus způsobil a podporoval a kdo ho využíval, za toho, kdo byl jeho obětí nebo aspoň se snažil kličkovat, co to šlo. Vím, že jakmile se taková věc zamlží, vylezou rudé/černé běsy znovu.

Anonymům, kteří se navážejí do jiných osob, aniž by se představili, budu i nadále tykat, s Tvým i bez Tvého dovolení.

Jenom by mě zajímalo, kdo jsi, že se nepředstavíš, když s někým mluvíš a dokonce někoho oslovíš. Buď Tě to doma nenaučili, případně jsi obyčejný hloupý nezdvořák, nebo se něčeho bojíš. Pro ani jeden důvod ale nemůžu najít pochopení. Nepomohl bys mi, prosím?

Tak naposledy. Mé jméno vám stejně nic neřekne. Jako mě nic neříká vaše jméno. Neznám vás a vy mě také ne. A na to, aby si někdo odplivl před bývalým estébákem jméno není třeba. Pokud bych si před nějakým odflusnul na ulici, rozhodně není běžné se před tím představovat. Vy nechápete, že podstatná osoba jste v této debatě vy? To tykání máte z dob, kdy jste byl poplatný minulému režimu? A nemusíte mít obavy. Režim jsem zažil dost dlouho, ale omlouvám se, že mě žádný estébák nezmlátil:) A také jsem nepodepsal spolupráci:) Tím bych skončil debatu s vámi. Ještě bych dodal atrochu  reagoval na váš příspěvek. Je patrné, že těžce nesete, když někdo upozorní na vaši minulost, kterou se tu ještě chvástáte. Ani se nedivím:) Normální je zalézt do díry.

Milý anonymní a nedůvěryhodný člověče, přesně tohle byly metody, kterými zabetonovali komouši hlavy mnoha lidem. 1) Omlouvat se upřímnost. 2) Nevystrkovat hlavu. 3) Zůstávat jako šedá myš v anonymitě. 4) Nikdy neprosazovat svůj názor vlastním jménem a obličejem. 5) Udávat jakoby mimochodem. 6) Maskovat to všechno bohulibým účelem. 7) atd, atd, atd

Nepoznáváš se? Přesně z takových pozic se komunisti odrazili všude na světě spolu s bratry fašisty a nacisty, bratranci maoisty a další zvěří utrženou ze řetězu 

P.S.: Až se představíš, rád si vyslechnu Tvé doporučení, co mám a nemám dělat. Doist důležité pro mě bude vědět, v této debatě, zda jsi tu dobu zažil a jak jsi s ev ní zachoval.

He he, vy jste vtipnej, pane Lezec3. :) Takové připomínky zrovna od člověka, který se nepodepíše jménem a jeho e-mailové adresy (zatím dvě) jsou tak trochu nedůvěryhodné, jsou poněkud zábavné.

llll@lond.com

lezec333@gofle.com

Já si osobně myslím, že lidé jako vy, kteří už jednou zásadně zklamali, by ve veřejném sektoru působit vůbec neměli. Omlouvám se za upřímnost, ale na vás bych asi neměl žaludek. Být kdysi estébák a nyní se v článcích divit co že to oni (vlastně i já) napáchali. To je dost silná káva.

...už je mi skoro o deset let více. Přesto si stále myslím, že kdo působí ve veřejném prostoru, měl by ukázat karty. Potom je jasné, z jakých pozic píše, mluví a koná. Proto když jsme zakládali Horydoly, uveřejnili jsme oba zakladatelé pro všechny čtenáře své profesní životopisy.

Této mé životní epizody se týkají podrobněji tyto dva články:

http://www.horydoly.cz/media/vaclav-sloup-je-hajzl-vzdycky-jsem-si-to-myslel-a-vzdycky-si-to-myslet-budu.html

http://www.horydoly.cz/turiste/polsky-kanal-neuspesna-cesta-za-svobodou.html

Asi tomu životu už nerozumím. Takový článek tady a šéfredaktor Horydoly si tady klidně o sobě vystaví toto. Není někde něco špatně?

 Kuba Turek

Zakladatel a v současné době šéfredaktor serveru Horydoly.cz prožil dětství v západních Čechách, pochází z pěti dětí, je mu 38 let, je ženatý, má dvě děti a žije v Praze.

Před sametovou revolucí v roce 1989 byl zeměměřičem, na což vystudoval Střední průmyslovou školu zeměměřickou. Pracoval v Krušných a Jizerských horách, na Sokolovsku a Mostecku, v Podkrkonoší, na Královéhradecku, v Oderských vrších a v Praze.

Mezi tím strávil dva roky základní vojenské služby u Pohraniční stráže v Chebu, odkud si odnesl svůj největší životní škraloup - pod tlakem okolností podepsal spolupráci vojenské kontrarozvědce, neboli pobočce komunistické Státní bezpečnosti v ozbrojených složkách.