Karadžica patří ovcím
Trek makedonským pohořím Karadžica začínáme v hlavním městě Skopje. Sedáme do rozpadajících se zastav a žigulíků našich kamaradů. Za jízdy raději držím dveře. Jedeme rychle nebo se to spíše tak zdá. Dovezli nás k Jezeru Matka v hlubokém kaňonu ležícím patnáct kilometrů jihozápadně od Skopje.
Doporučené vybavení
Kompletní vybavení pro letní stanování v horách. Láhve na minimálně 4 litry vody pro osobu. Funkční letní oblečení, tričká, tílka, kraťasy. Teplé oblečení do chladného nočního počasí. Goretexové a membránové svrchní oblečení je nepotřebné. Vařiče jsou potřeba, v horách je nedostatek dřeva. Vhodný je dalekohled, nezbytný kompas. Hodí se letní návleky proti padaní kamení a semen trav do bot.
Pět dní treku přes hory Karadžica
1. přesun Skopje – Dolna Matka (taxi 20 min.) – Jezero Matka 20 min. – Planinarski Dom
2. Jezero Matka (310 m n.m.) – klášter Sv. Nikola (600) – Sv. Petka (800) – Vysoki Rid (900) – Sitoica (1130) – Nova Breznica (760) 10 hodin
3. Nova Breznica – Ostreš (1000) – Kopanje/Žitin (1440) – Sukum Selo (1540) – napajedlo nad salašemi (1700) 10 hodin
4. Napajedlo – východní sedlo pod Mirskou vodou (1800) – východní sedlo pod horou Milenkov Kmn (2000) – sedlo pod kotou 2101 (2040) – úbočí Ostri Vrv – hřeben Ubava - sedlo pod Solunskou Glavou (2240) – Solunska Glava (2540) – sedlo Grob (2140) 11 hodin
5. sedlo Grob – chata Čeples (1400) – Nežilovo (680) – Bogomila (500) 7 hodin
Počasí v horách
Počasí v letě je velmi stabilní. Hrozí krátké bouřky z tepla. Ve výšce kolem 2000 m dosahují teploty 25 stupňů Celsia. V noci klesají ke 4 stupňům.
Pohoří Karadžica se vypíná dvacet kilometrů jihovýchodně od Skopje. Hlavní hřeben stoupá z údolí potoka Derven a končí v údolí řeky Suva.
Dál a výš od Skopje
Hřeben se nejprve táhne jižním směrem, později se stočí k východu směrem k nejvyšší hoře pásma Solunske Glavě (2540 m n.m.). S postupující vzdáleností od Skopje nabírají vrcholy větší výšku.
Solunska Glava je místo, kde se připojují další dva horské masivy Dautica a Jakupica. Mezi těmito masivy pramení řeka Babuna, která tvoří hluboký kaňon zařezávající se do krajiny. Babuna pramení přímo pod ohromnou jihovýchodní stěnou Solunske Glavy dosahující tisícimetrové výšky. Pohled do propasti bere dech až se mráz po zádech prohání.
Kaňon jezera Matka
Při vstupu do úzkého údolí se klikatí rozbitá asfaltová cesta dědinami až do Dolní Matky, kde končí posledními domy. Dále do údolí pokračuje jen cesta pro pěší, která se rychle změní ve stezku vysekanou ve skále.
Najednou se objeví monstrum betonové hráze s vodní elektrárnou ČEZ. Za hrází se nám ale otevřel nádherný pohled do večerním sluncem zalitého kaňonu klikatícího se jako had z dohledu.
Stěny kaňonu jsou hodně příkré, porostlé zakrslými duby, a ostrými hlohy až do výšky 1300 metrů. Jezero Matka se rozlévá v nadmořské výšce 300 metrů.
Horolezci zmizeli
Těšíme na setkání s místními horolezci, u jezera totiž stojí Planinarski dom. Skalky jsou osázené skobami a nýty. U domu visí karabina v nadživotní velikosti.
Chata je však v neděli večer úplně opuštěná. Škoda, dneska si nepopovídáme. U domu je vhodné tábořiště s pramenitou vodou. Kolem jezera Matka vede i stezka, kterou se dá pokračovat do hloubi kaňonu a vychutnat si klikatá zakouti jezera.
Vydali jsme se však s převozníkem na druhou stranu jezera. Ráno začíná pravé trekařské peklo. Extrémně prudké stoupání v pětatřicetistupňovém vedru je nejhorší, které jsme v Makedonii absolvovali.
Jediný člověk je převozník
Vyšlapaná stezka pokračuje přes klášter Sv. Nikola až k vesnici Sv. Petka. Odměnou jsou nádherné výhledy z hřebenu na celé jezero Matka. Kromě převozníka jsme neviděli vůbec nikoho. Při sestupu k vesnici Sv. Petka nemůžeme odolat právě zrajícím melounům. Přeskakuju plot, a rychle jeden kousek kradu. Za tři minuty je po melounu, v horku perfektně bodl.
Cestu zpříjemňují sladké ostružiny, které jsou všude kolem. Našim cílem je Nová Breznica, brána do pohoří Karadžica. Nepostradatelným pomocníkem je nám buzola.
Procházíme druhým peklem. Musíme se prodrat hustých porostem bodavých keřů, hlohů a ostružin. Výsledek: odření do krve a natržený stan.
První pohled na Karadžicu
Stoupání na vrchol Sitoica (1152) je nekonečné, vrchol pořád ustupuje. Na travnatém vrcholu však čekáme, že se objeví první pohled na pohoří Karadžica. Tušení neklame. Karadžica je nádherná.
Rozlehlé pohoří, kde se mísí skalnaté vrchy s oblými úplně travnatými se rozprostírá do dálky, kam až dohlédneme. V zapadajícím slunci vypadá Karadžica hodně šťavnatě, zeleně, jako by nabízela dostatek vody. Vody bude ale málo. Jedná se o velmi suché pohoří. Celý den jsme nepotkali potůček, na obloze není jediný mráček.
Sestup do Nove Breznice je nezaživný a žene nás jen představa piva. V místním obchodě je lednice s perfektně vychlazeným pivkem Skopsko, které chutná skvěle.
Místní se přišli podívat na skupinku exotů, kteří chtějí jít do Karadžici, a kroutí hlavami. Jsou povidaví, za chvíli si vzájemně ochutnávame slivku a rakiju. A mizí další a další piva.
Mladí odešli a vesnice chátrá
Nova Breznica je velmi chudá vesnice na úpatí hor. Je poslední v údolí. Domy jsou jen z kamene a dřeva. Mají hlíněnou podlahu. Každý má zahrádku nebo malé políčko, kadibudku a stodolu. Vůbec jsme neviděli žádné děti. Jeví se nám, že tady už žijí jen staří lidé a mladí s rodinami se odstěhovali do města.
Místní nám ochotně poradili cestu, bez jejich pomoci bychom bloudili. Podle pětadvacet let staré mapy se dá orientovat dobře jen v horském terénu. V okolí vesnic se mapa s realitou rozchází.
Za tu dobu se mnoho změnilo. Z Nové Breznice vede úvozová lesní cesta, kterou se obsluhují čas od času Bačily, salaše nahoře nad Karadžicí. Je to táhle stoupání ze 740 do 1540 metrů. Cesta vede kolem vrcholu Ostreš a Žitin až na travnaté planiny žačínající ve výšce 1300 m n.m.
Krajina je rázem úplně jiná. Duby a hlohy vystřídala vysoká tráva, vápencové balvany a nízké borovice.Sstoupáme na Sukum Selo (1548).
Makedonské salaše bačily
V údolíčkách pod vrcholky jsou stále funkční salaše. Jsou to nízké kamenné zídky, o které se opírají střechy z kůlů, větví a dovezeného vlnitého plechu. K tomu obydlí bačů a ohrada pro ovce. Šťastnější mají vodu, ti ostatní pro ní musí třeba dva kilometry daleko k očímu napajedlu.
Slyším ustavičný štěkot psů, jasný znak, že se bačila objeví za hůrkou. Bačové jsou vždy přátelští, rádi povídají o životě na salaši.
Stavíme stany na krásném místě nedaleko od napajedla a můžeme pozorovat, jak přibíhají ovce, aby se po celodenní pastvě napily. Hlídají nás ovčáčtí psi, ale nejsou agresivní. Jen nás pozorují. V širokém okolí není jediný zdroj světla, žádné město, jen siluety hor a nad nimi jasně zařící hvězdy.
Vojáci na Soluské hlavě nabízejí vodu
Pokračujeme na vrchol Solunska Glava. Jedná se o navigačně nejsložitější den a navíc je tu nedostatek vody. Jdeme po širých travnatých pláních. Pěšina je stále zřetelná, vede nás přes mnoho sedel, předvrcholů a údolí až nad výšku 2000 metrů.
Nečekaně se zjevuje kamenný vrchol s vysílačem. To musí být Solunska Glava. Nahoře je vojenská radarová stanice. Samotný vrchol je nepřístupný. Nejdál nás armáda pustila k bráně dvacet metrů pod vrcholem. Vojáci nám ochotně nabízí ze svých zásob balené vody.
S postupným klesání do jižního sedla Grob (2140) je Solunska Glava stále krásnější a majestátnější. Taboření v sedla Grob patří k jednomu z nejpěknějších, na jednu stranu je výhled na vrchol Solunské Glavy na druhou do kaňonu divoké řeky Babuna.
Scházíme k Planinarskemu domu Čeples. Při sestupu zůstáváme v úžasu nad nadhernou scenérii kaňonu a krásou tisícimetrové stěny Solunské Glavy. Jestli pak byla slezena? Od chaty Čeples prudce klesáme do vesnice Nežilovo a Bogomila (580) k železnici. Zde naše pouť Karadžicou končí.
Diskuse
Diskuze k článku
oprava!!
Re: Nuz, veru
Re: Nuz, veru
- Autor lenka
- Datum a čas 6.8.2007 07:37
Re: Doporučení
Re: Doporučení
Doporučení
- Autor Jara
- Datum a čas 19.6.2007 07:19
Sol.Glava
Nuz, veru
- Autor gugu
- Datum a čas 1.6.2007 23:33
Umělá inteligence jako váš nový cestovní rádce? Jistě! Má ovšem úskalí
Tatry zpoplatňují skialpinismus
Může se hodit
Nejčtenější články
TEST Xero Breckenridge - kotníkové barefoot
Botič 2024: po pěti letech do podzimního potoka!
Klasické vodácké maratony 2025
Nová feráta Skab vede po pískovci v Bezděčíně
Columbia Omni-Heat Arctic - tepelná ochrana inspirovaná ledními medvědy
Regiony
Kalendář akcí Zobrazit všechny akce
AKCE | KDE | INFO | KDY | ČAS |
---|---|---|---|---|
Vánoční výstava | Praha, Betlémská kaple | 28.11.-2.1. | 28.11. | |
Bitva tří císařů | Slavkov u Brna | 29.11.-1.12. | 29.11. | |
Staročeský perník - výstava | Praha, Chvalský zámek | 29.11.-19.1. | 29.11. | |
Vánoční výstava | Praha, Botanická zahrada Univerzity Karlovy | 29.11.-31.12. | 29.11. | |
Mikulášská Orlice | Perná | 30.11. | ||
Advent v muzeu | Cheb, muzeum | 30.11. | 10:00 | |
Otužilecké plavání | Plzeň, Bolevecký rybník | 30.11. | ||
Vodácký maškarní ples | Brno, U Dvořáků | 30.11. | 19:00 | |
Konec lezení v Adršpachu
|
Broumovsko | Povolené lezení 1.5.-30.11. | 30.11. | |
Vánoční výstava ovoce | Praha, Dům ochránců přírody | 28.-30.11. | 30.11. |
Diskuse
SAndyiojjjjjj | hibimo9026 hibimo9026, 30.11.2024 7:09, 5 příspěvků |
LAHaiajaijjjj | hibimo9026 hibimo9026, 30.11.2024 7:09, 1 příspěvek |
lezecká stěna v Trutnově | luna, 30.11.2024 6:57, 118 příspěvků |
where to buy cheap cytote... | where buy cheap cytotec, 30.11.2024 6:57, 1 příspěvek |
Skialp? | Lukas B., 29.11.2024 12:55, 5 příspěvků |
Skialp? | Zuza, 28.11.2024 20:25, 5 příspěvků |
Skialp? | Lukas B., 28.11.2024 9:58, 5 příspěvků |
Skialp? | Skiák, 28.11.2024 9:00, 5 příspěvků |
Přepište dějiny! | zeměpisář, 26.11.2024 23:09, 2 příspěvky |
INU | Honza, 26.11.2024 21:15, 2 příspěvky |
Fórum Zobrazit všechny příspěvky
Staroměstská tržnice | Horydoly , 27.11.2024 18:07 |
Finance | Horydoly , 27.11.2024 13:06 |
Podzimní školení Akademie... | Horydoly , 21.11.2024 16:23 |
Cestování v digitální éře | Horydoly , 21.11.2024 16:10 |
Regionální muzeum Mělník | Horydoly , 19.11.2024 18:24 |
Svatba | Horydoly , 18.11.2024 14:12 |
Litr balené vody obsahuje... | Horydoly Open, 6.11.2024 23:42 |
Podzim ve Velkých Karlovi... | Horydoly , 6.11.2024 2:28 |